5FT HIGH & RISING je mladá německá kapela, které právě v těchto dnech vychází debutové album s mnohem rozumnějším názvem, než je ten kapelní. (úsměv) Mám kapely s několika slovy v názvu zařazené do určité škatulky, které se říká metalcore (čest výjimkám) a ze kterých si tak trochu tropím legraci, resp. si tropím legraci s kamarádů z F.O.B., když s nimi jedu autem a oni poslouchají právě metalcore – tipuju počet slov v názvu řvoucí a čistě pějící kapely a většinou nejsem daleko od pravdy. V případě 5FT HIGH & RISING se mě ale vydavatel snaží přesvědčit o tom, že bych neměl soudit předem – s tím, že Němci produkují post hardcore. To bych docela přivítal, nicméně neuběhne snad ani minuta a už se naše názory na post hardcore rozcházejí. Zatímco já si pod tím představuju něco špinavého, nervy drásajícího, s frenetickým řevem a dusnou atmosférou, 5FT HIGH & RISING (nebo jejich vydavatel) tak nazývají metalcore. A podle mě přímo učebnicové.
Po kvalitním intru s klavírními tóny kvartet rozjíždí variace na moderní metalcore, tudíž jsou na místě jak tvrdé pasáže s agresivním řevem, tak silné melodie podpořené naopak zpěvem čistým. Je zajímavé, že čisté vokály obstarává bubeník, docela by mě zajímalo, jak to kapela dává na živo. Ale zpět k muzice, té v podstatě nelze nic moc vyčítat, zcela naplňuje žánrové mantinely, takže to valí, muzikanti i přes nízký věk (alespoň podle fotky vypadají většinou jak teenageři) ovládají své nástroje s přehledem, zvuk je také čistý jako sklo vyleštěné ironem. Potud by bylo všechno v pořádku, nahrávka se v podstatě poslouchá příjemně, nic nepůsobí rušivým dojmem, všechno do sebe zapadá, řev je uvěřitelný, čistý zpěv kvalitní, občas se i prolínají, střídají se zemité groovy kytary s odlehčenými a vyluzujícími silné melodie. Na druhou stranu mi přijde produkce všech těchhle mladých kapel, technicky bezesporu výborných, poněkud sterilní a hlavně zaměnitelná. Jistě, podobně lze mluvit i kapelách jiných žánrů, ale metalcore mi v tomhle přijde jako ukázkový příklad – skoro vše, co k mým uším doletí, mi přijde obdobné. Pak záleží na tom, zda kapela dokáže udržet pozornost posluchače v domácích podmínkách, protože na koncertu je jasné, že to semele a hlavně mladí metalcoristi jim sezobou jejich tvorbu se vším všudy.
Já se žel nacházím v trochu jiném rozpoložení než vrstevníci muzikantů a CD jako celek mě moc nebaví. Přijde mi to jako jedna dlouhá písnička, ani po několika posleších se v náloži třinácti songů nedokážu zorientovat a v paměti mi nezůstávají jednotlivé motivy, ale celek. Ono to asi bude tím, že nejsem cílovou skupinou posluchačů, která je o generaci jinde... (úsměv)
Ovšem uznávám, že to není žádná bída, občas se mi nějaké momenty líbí a to hodně, líbí se mi i kvalitně zpracovaný booklet a tak nevidím důvod, proč nahrávku nějak bodově ztrhat. Fanoušci metalcore nechť si přičtou jeden dva bodíky, já zůstanu u průměrného hodnocení.
Seznam skladeb:
Sestava:
Čas: 37:37
www.ffhar.com
https://www.facebook.com/ffhar
Po kvalitním intru s klavírními tóny kvartet rozjíždí variace na moderní metalcore, tudíž jsou na místě jak tvrdé pasáže s agresivním řevem, tak silné melodie podpořené naopak zpěvem čistým. Je zajímavé, že čisté vokály obstarává bubeník, docela by mě zajímalo, jak to kapela dává na živo. Ale zpět k muzice, té v podstatě nelze nic moc vyčítat, zcela naplňuje žánrové mantinely, takže to valí, muzikanti i přes nízký věk (alespoň podle fotky vypadají většinou jak teenageři) ovládají své nástroje s přehledem, zvuk je také čistý jako sklo vyleštěné ironem. Potud by bylo všechno v pořádku, nahrávka se v podstatě poslouchá příjemně, nic nepůsobí rušivým dojmem, všechno do sebe zapadá, řev je uvěřitelný, čistý zpěv kvalitní, občas se i prolínají, střídají se zemité groovy kytary s odlehčenými a vyluzujícími silné melodie. Na druhou stranu mi přijde produkce všech těchhle mladých kapel, technicky bezesporu výborných, poněkud sterilní a hlavně zaměnitelná. Jistě, podobně lze mluvit i kapelách jiných žánrů, ale metalcore mi v tomhle přijde jako ukázkový příklad – skoro vše, co k mým uším doletí, mi přijde obdobné. Pak záleží na tom, zda kapela dokáže udržet pozornost posluchače v domácích podmínkách, protože na koncertu je jasné, že to semele a hlavně mladí metalcoristi jim sezobou jejich tvorbu se vším všudy.
Já se žel nacházím v trochu jiném rozpoložení než vrstevníci muzikantů a CD jako celek mě moc nebaví. Přijde mi to jako jedna dlouhá písnička, ani po několika posleších se v náloži třinácti songů nedokážu zorientovat a v paměti mi nezůstávají jednotlivé motivy, ale celek. Ono to asi bude tím, že nejsem cílovou skupinou posluchačů, která je o generaci jinde... (úsměv)
Ovšem uznávám, že to není žádná bída, občas se mi nějaké momenty líbí a to hodně, líbí se mi i kvalitně zpracovaný booklet a tak nevidím důvod, proč nahrávku nějak bodově ztrhat. Fanoušci metalcore nechť si přičtou jeden dva bodíky, já zůstanu u průměrného hodnocení.
Seznam skladeb:
- False Prophecies
- Insight And Sacrifice
- All The Same
- Buried
- Between The Lights
- The Arsonist
- The Farewell
- The Descent
- Underhanded
- I Am No Dreamer
- My Cure
- Till The End
- Epilogue
Sestava:
- Felix Mansius - drums and vox
- Nils Bessler - vox
- Thomas Windhorn - guitar
- Tim Hohne - guitar
- Lennart Hinz - bass
Čas: 37:37
www.ffhar.com
https://www.facebook.com/ffhar
