Dopracovat se s undergroundovým festivalem k číslu 38 chce spoustu věcí, tou nejdůležitější je určitě vytrvalost. Táborská skupina F.O.B. uspořádala tuhle akci poprvé v roce 1998 v čekanické hospodě, později se akce přestěhovala do Housova mlýna, v posledních letech našla útočiště v honosném klubu Milenium. (Johan)
Moc festivalů nenavštěvuji, ale jeden se stal pravidlem. Festival konaný pod záštitou samotného vojevůdce Žižky, z čehož plyne, že probíhá v městě Tábor. Podobný úvod jste si mohli přečíst již z letošního reportu na Týnecký mazec. Nakonec proč jej nepoužít ještě jednou. Letos je to druhý festival, který jsem navštívil a „Žižka“ je jen jedním z mála, který navštěvuji (skoro) pravidelně. A nakonec proč na něj nejet. Klub Milenium v Táboře je na dobrém místě, je v něm příjemné prostředí a hlavně dobrá sestava kapel. (4horsemen)
Zatímco minule jsem láteřil nad dramaturgií akce, tentokrát jsem byl spokojený. Pořadatelé se poučili a dali prostor kapelám ze všech spekter metalu. Oslava 15 let festivalu byla pojata velkoryse, jako hlavní tahák byla pozvána legenda českého thrash metalu DEBUSTROL, kterou doplnila další zajímavá jména: AVENGER, MATER MONSTIFERA, POPPY SEED GRINDER, GUTALAX, ANIMAL HATE a samozřejmě domácí F.O.B. (Johan)
I začátek byl naplánovaný rozumněji (než minule, kdy se začínalo po 16. hodině), v 18.00 měla začít první kapela, ale kvůli tomu, že odpadli AVENGER (basáka sklátila nemoc), došlo k posunu o nějakých 25 minut. GUTALAX to odpálili jak je u nich v poslední době zvykem pěkně zostra. Popularita kapely stoupá, hlavně koncerty jsou považovány za hodně podařené. GUTALAX to dělají dobře, našli na trhu prostor a v něm se dokázali velmi rychle etablovat. V podstatě jednoduchá muzika, tu říznější, tu skočná, bílé kombinézy, k tomu Matyho průpovídky a vtipné názvy skladeb – a výsledkem je podařená taškařice. (Johan)
Festival otevřela „veselá“ parta kluků z Kremže, kteří si libují v exkrementech všeho druhu. Zřejmě nemá cenu popisovat, co kapela GUTALAX předvedla a Maty „zazpíval". A protože skotačivý grind vyvolává na tvářích nejen úsměv, ale nabádá i k tanci, tak se jedinci v prvních liniích začali točit dokolečka dokola. Skotačilo sice jen pár lidí vepředu, ale po ohlédnutí za sebe jsem mohl zjistit, že v klubu je vcelku plno. (4horsemen)
MATER MONSTIFERA vystupuje na ŽVP víceméně pravidelně, osobně jsem ji zde viděl přesně před dvěma lety. MM tehdy měla na kontě album „Na zrcadlech lží", letos představila také nové věci z mini alba „V troskách Tvýho světa". Předloňský set, respektive celá produkce, byla živelnější než letošní vystoupení. Ne, že by mně to nebavilo, ale v půlce setu jsem měl dojem, že takové to atmosférično, na které jsem byl zvyklý, nějak vymizelo, a zůstal jen takový blackový odér. (4horsemen)
MATER MONSTIFERA už patří k veteránům, za svou existenci leccos nahrála i odehrála a v repertoáru má několik vyložených hitovek, které si člověk chtě nechtě zapamatuje. Ať už je to letitá „Nevinnost“ (zazněla jako přídavek), nebo novější „Beletseri“ a „Sedm hříchů“, tahle nesvatá trojice zabírá. Zbytek už tak výrazný není, skladby mi tak trochu splývají, ale kapele to hraje, i díky živému bubeníkovi, který kapele vytrhl už před několika měsíci trn z paty a nahradil automat. (Johan)
POPPY SEED GRINDER hned na začátku setu upozorňují, že by se spíše měli jmenovat PARALEN GRIP GRINDER, ale že by do jejich řad udeřila zákeřná nemoc, na jejich hudebním nasazení poznat nebylo. Do průřezu skladeb ze starší („Oppressed Reality") až mladší doby („Concrete World", „Tossed to Life") vtěsnali PSG také tři nové kousky. Libuji si ve velmi dobrém zvuku. Každý nástroj, od hlasu až po bicí, je přehledně slyšet, takže si od samého začátku setu vychutnávám parádní souhru. Deathová mlátička z Prahy odvedla slušný výkon a s Johanem hodnotíme PSG jako nejlepší kapelu večera. Sice jsem si nechal ještě malou rezervu v hodnocení pro další (na řadě jsou minimálně další dvě dobré kapely), ale nakonec se kvality PSG potvrdily. (4horsemen)
Na Žižku jezdím nejen kvůli muzice, ale taky se potkat se spoustou známých a kamarádů, pohovořit s nimi o muzice i o životě, a tak se stane, že ne všechno vidím. Takhle jsem někde „prokecal“ polovinu setu personálně proměněných Pozemních Staveb Gottwaldov (úsměv). Asi to byla chyba, protože závěrečné čtyři songy se mi líbily a to mooooooc. POPPY SEED GRINDER momentálně hrají pouze ve třech, vedle tahouna Yardy (kytara) se dopředu postavil zpívající basák Honza (DESIGNED BY DEATH), za bicími už nějaký ten pátek sedí Dharm, který se často pouštěl do pěkně divoké pařby, až mu vlasy létaly kolem hlavy. PSG mi trochu připomněli CARCASS, bylo to hodně intenzivní a mělo to obrovský tah. Pro mě co do hudebních kvalit, nasazení a uvěřitelnosti nejlepší kapela ze všech. (Johan)
F.O.B. jsem v poslední době viděl několikrát, na Brutalu zahráli excelentně, na domácí půdě to vcelku potvrdili (byť na tom Brutalu mě bavili, i díky partě pařících a přiopilých kamarádů, víc - úsměv), samozřejmě za vřelé podpory obecenstva. Lidí bylo ostatně hodně od samého začátku, nakonec došlo přes dvě stovky platících, kteří podporovali všechny kapely a kulisa tak byla na undergroundové poměry velmi dobrá. Dobrý byl celý večer i zvuk, řízný, agresivní, moderní. Moderní jsou i F.O.B., až na nemoderní závěr v podobě coveru MOTÖRHEAD, který zazněl jako přídavek. (úsměv) (Johan)
Pokud to někdo ještě nestačil postřehnout, tak táborští F.O.B. už nemají za bicí soupravou Mártyho, nepoužívají ani automat (s kterým v Táboře hráli minule), ale za bicí na ŽVP usedl Peter Hataš. Mladý bubeník a basák Corbow byli jediní z FOBáků, z kterých jsem při vystoupení vnímal energii. Ne, že by ostatní byli povadlí, ale trochu mně chybělo nasazení z dob nedávno minulých. Byl jsem zvyklý na živější výkon od Jardy (zřejmě zapracovala nemoc), ba ani Mára nějak nebyl ve své kůži. Ale v žádném případě nechci říct, že jejich vystoupení bylo špatné. Po hudební stránce kluci odvedli dobrou práci. F.O.B. se prezentují letošním albem „Reap What You Sow", k němuž jedou turné, takže nechyběly skvělé kytarové skladby jako „Phenomenon Causing Suicide" nebo bicími nadupaná „Missed Violence". (4horsemen)
Nebudu zastírat, že nebýt další kapely, tak do Milénia tolik lidí nepřijde. Ale stoprocentně to platit nebude. Lidi přišli na AVENGER (několik jich bylo zklamaných...), samozřejmě na domácí F.O.B., ale většina se těšila na vystoupení thrashových DEBUSTROL. To, že se Martin Kolins s ničím nepáře, všichni víme, tudíž vše proběhlo jako obvykle bez zbytečných proslovů. Jeden nářez za druhým od „Trendshit“ přes „Papež vrah“ až k „Vyznání smrti“, nesměl chybět závěrečný „Masoterian“ s motorovou pilou. Od DEBUSTROLU jsem nějakou větší akci nečekal, odehráli to, co měli a jednoduše jsem se těšil na jejich řezničinu, ale jako v případě předchozí kapely mně u nich něco scházelo. Jejich vystoupení bylo takové až moc uspěchané. Bylo to takové „honem, honem, ať už to máme za sebou“. Tak jak se přihnali, tak jako velká voda odešli. (4horsemen)
DEBUSTROL přišli a rozdrtili všechno napadrť. Přesně tak, jak nakonec koncert thrashových veteránů proběhl, jsem si jej představoval. Kolinss a spol. dobře vědí, co chtějí fanoušci slyšet a tak jim to servírují. Co na tom, že novější tvorbu více či méně opomíjejí, když všichni chtějí „Údolí Hádu“, „Velký hřbitov“, „Vyhlazení“, „Přerushit“, „Umučenou“ nebo „Neuropatologa“. Po 40 minutách totálního masakru se pánové odebrali do backstage, aby se po volání po přídavku vrátili a nasypali ještě tři nesmrtelné hitovky „Antikrist“, „Protest“ a „Vyznání smrti“. Super představení, které pobavilo, i když... má kolega svým způsobem pravdu. DEBUSTROLU to hraje, ale že by se při tom pánové nějak extra bavili, to se říci nedá. (Johan)
Letošní ŽVP byl výborný. Jak po stránce zázemí, návštěvnosti, bohaté nabídky merchu a hudebních nosičů, tak i po stránce hudební... Chválil jsem už na Žižkovi zvuk? Určitě ano, ale tentokrát má pan zvukař ode mě velkou poklonu. Super zvuk, přehledný, čitelný... Chválím, chválím a ještě je na řadě jedna kapela. Klub se ale po DEBUSTROLU vyprázdnil, zůstalo pět vytrvalců u pódia a spáči na barových stoličkách. (4horsemen)
ANIMAL HATE jedou ve třech, bicí obstarává automat. Ze začátku vystoupení jsem k AH přistupoval vlažně, a abych přiznal pravdu, tak mě nebavili. V každém případě jsem se ale v průběhu jejich setu „probudil“ a zaposlouchal jsem se do technicky náročné hudby, plné precizních kytarových partů, těžících ze švédského death metalu. Líbily se mi hlavně nové kousky, které pánové připravují na další album. Trochu mi vadil zpěvákův hlas; ten střídá různé polohy (což by až tak nevadilo), ale podivný přechod do melodických mi nesedí. A pak bicí z playbacku, respektive jejich umělý nepřirozený zvuk, to také není ideální řešení. (4horsemen)
Ono asi nebylo ideální, že po DEBUSTROLU ještě hrála další kapela. Lidi mizeli a mizeli, celkem dlouho se přestavovalo, a tak není divu, že na ANIMAL HATE zůstalo jen pár vytrvalců. To je asi jediná výtka směrem k pořadatelům, protože jinak se jubilejní Žižka vydařil. (Johan)
Moc festivalů nenavštěvuji, ale jeden se stal pravidlem. Festival konaný pod záštitou samotného vojevůdce Žižky, z čehož plyne, že probíhá v městě Tábor. Podobný úvod jste si mohli přečíst již z letošního reportu na Týnecký mazec. Nakonec proč jej nepoužít ještě jednou. Letos je to druhý festival, který jsem navštívil a „Žižka“ je jen jedním z mála, který navštěvuji (skoro) pravidelně. A nakonec proč na něj nejet. Klub Milenium v Táboře je na dobrém místě, je v něm příjemné prostředí a hlavně dobrá sestava kapel. (4horsemen)
Zatímco minule jsem láteřil nad dramaturgií akce, tentokrát jsem byl spokojený. Pořadatelé se poučili a dali prostor kapelám ze všech spekter metalu. Oslava 15 let festivalu byla pojata velkoryse, jako hlavní tahák byla pozvána legenda českého thrash metalu DEBUSTROL, kterou doplnila další zajímavá jména: AVENGER, MATER MONSTIFERA, POPPY SEED GRINDER, GUTALAX, ANIMAL HATE a samozřejmě domácí F.O.B. (Johan)
I začátek byl naplánovaný rozumněji (než minule, kdy se začínalo po 16. hodině), v 18.00 měla začít první kapela, ale kvůli tomu, že odpadli AVENGER (basáka sklátila nemoc), došlo k posunu o nějakých 25 minut. GUTALAX to odpálili jak je u nich v poslední době zvykem pěkně zostra. Popularita kapely stoupá, hlavně koncerty jsou považovány za hodně podařené. GUTALAX to dělají dobře, našli na trhu prostor a v něm se dokázali velmi rychle etablovat. V podstatě jednoduchá muzika, tu říznější, tu skočná, bílé kombinézy, k tomu Matyho průpovídky a vtipné názvy skladeb – a výsledkem je podařená taškařice. (Johan)
Festival otevřela „veselá“ parta kluků z Kremže, kteří si libují v exkrementech všeho druhu. Zřejmě nemá cenu popisovat, co kapela GUTALAX předvedla a Maty „zazpíval". A protože skotačivý grind vyvolává na tvářích nejen úsměv, ale nabádá i k tanci, tak se jedinci v prvních liniích začali točit dokolečka dokola. Skotačilo sice jen pár lidí vepředu, ale po ohlédnutí za sebe jsem mohl zjistit, že v klubu je vcelku plno. (4horsemen)
MATER MONSTIFERA vystupuje na ŽVP víceméně pravidelně, osobně jsem ji zde viděl přesně před dvěma lety. MM tehdy měla na kontě album „Na zrcadlech lží", letos představila také nové věci z mini alba „V troskách Tvýho světa". Předloňský set, respektive celá produkce, byla živelnější než letošní vystoupení. Ne, že by mně to nebavilo, ale v půlce setu jsem měl dojem, že takové to atmosférično, na které jsem byl zvyklý, nějak vymizelo, a zůstal jen takový blackový odér. (4horsemen)
MATER MONSTIFERA už patří k veteránům, za svou existenci leccos nahrála i odehrála a v repertoáru má několik vyložených hitovek, které si člověk chtě nechtě zapamatuje. Ať už je to letitá „Nevinnost“ (zazněla jako přídavek), nebo novější „Beletseri“ a „Sedm hříchů“, tahle nesvatá trojice zabírá. Zbytek už tak výrazný není, skladby mi tak trochu splývají, ale kapele to hraje, i díky živému bubeníkovi, který kapele vytrhl už před několika měsíci trn z paty a nahradil automat. (Johan)
POPPY SEED GRINDER hned na začátku setu upozorňují, že by se spíše měli jmenovat PARALEN GRIP GRINDER, ale že by do jejich řad udeřila zákeřná nemoc, na jejich hudebním nasazení poznat nebylo. Do průřezu skladeb ze starší („Oppressed Reality") až mladší doby („Concrete World", „Tossed to Life") vtěsnali PSG také tři nové kousky. Libuji si ve velmi dobrém zvuku. Každý nástroj, od hlasu až po bicí, je přehledně slyšet, takže si od samého začátku setu vychutnávám parádní souhru. Deathová mlátička z Prahy odvedla slušný výkon a s Johanem hodnotíme PSG jako nejlepší kapelu večera. Sice jsem si nechal ještě malou rezervu v hodnocení pro další (na řadě jsou minimálně další dvě dobré kapely), ale nakonec se kvality PSG potvrdily. (4horsemen)
Na Žižku jezdím nejen kvůli muzice, ale taky se potkat se spoustou známých a kamarádů, pohovořit s nimi o muzice i o životě, a tak se stane, že ne všechno vidím. Takhle jsem někde „prokecal“ polovinu setu personálně proměněných Pozemních Staveb Gottwaldov (úsměv). Asi to byla chyba, protože závěrečné čtyři songy se mi líbily a to mooooooc. POPPY SEED GRINDER momentálně hrají pouze ve třech, vedle tahouna Yardy (kytara) se dopředu postavil zpívající basák Honza (DESIGNED BY DEATH), za bicími už nějaký ten pátek sedí Dharm, který se často pouštěl do pěkně divoké pařby, až mu vlasy létaly kolem hlavy. PSG mi trochu připomněli CARCASS, bylo to hodně intenzivní a mělo to obrovský tah. Pro mě co do hudebních kvalit, nasazení a uvěřitelnosti nejlepší kapela ze všech. (Johan)
F.O.B. jsem v poslední době viděl několikrát, na Brutalu zahráli excelentně, na domácí půdě to vcelku potvrdili (byť na tom Brutalu mě bavili, i díky partě pařících a přiopilých kamarádů, víc - úsměv), samozřejmě za vřelé podpory obecenstva. Lidí bylo ostatně hodně od samého začátku, nakonec došlo přes dvě stovky platících, kteří podporovali všechny kapely a kulisa tak byla na undergroundové poměry velmi dobrá. Dobrý byl celý večer i zvuk, řízný, agresivní, moderní. Moderní jsou i F.O.B., až na nemoderní závěr v podobě coveru MOTÖRHEAD, který zazněl jako přídavek. (úsměv) (Johan)
Pokud to někdo ještě nestačil postřehnout, tak táborští F.O.B. už nemají za bicí soupravou Mártyho, nepoužívají ani automat (s kterým v Táboře hráli minule), ale za bicí na ŽVP usedl Peter Hataš. Mladý bubeník a basák Corbow byli jediní z FOBáků, z kterých jsem při vystoupení vnímal energii. Ne, že by ostatní byli povadlí, ale trochu mně chybělo nasazení z dob nedávno minulých. Byl jsem zvyklý na živější výkon od Jardy (zřejmě zapracovala nemoc), ba ani Mára nějak nebyl ve své kůži. Ale v žádném případě nechci říct, že jejich vystoupení bylo špatné. Po hudební stránce kluci odvedli dobrou práci. F.O.B. se prezentují letošním albem „Reap What You Sow", k němuž jedou turné, takže nechyběly skvělé kytarové skladby jako „Phenomenon Causing Suicide" nebo bicími nadupaná „Missed Violence". (4horsemen)
Nebudu zastírat, že nebýt další kapely, tak do Milénia tolik lidí nepřijde. Ale stoprocentně to platit nebude. Lidi přišli na AVENGER (několik jich bylo zklamaných...), samozřejmě na domácí F.O.B., ale většina se těšila na vystoupení thrashových DEBUSTROL. To, že se Martin Kolins s ničím nepáře, všichni víme, tudíž vše proběhlo jako obvykle bez zbytečných proslovů. Jeden nářez za druhým od „Trendshit“ přes „Papež vrah“ až k „Vyznání smrti“, nesměl chybět závěrečný „Masoterian“ s motorovou pilou. Od DEBUSTROLU jsem nějakou větší akci nečekal, odehráli to, co měli a jednoduše jsem se těšil na jejich řezničinu, ale jako v případě předchozí kapely mně u nich něco scházelo. Jejich vystoupení bylo takové až moc uspěchané. Bylo to takové „honem, honem, ať už to máme za sebou“. Tak jak se přihnali, tak jako velká voda odešli. (4horsemen)
DEBUSTROL přišli a rozdrtili všechno napadrť. Přesně tak, jak nakonec koncert thrashových veteránů proběhl, jsem si jej představoval. Kolinss a spol. dobře vědí, co chtějí fanoušci slyšet a tak jim to servírují. Co na tom, že novější tvorbu více či méně opomíjejí, když všichni chtějí „Údolí Hádu“, „Velký hřbitov“, „Vyhlazení“, „Přerushit“, „Umučenou“ nebo „Neuropatologa“. Po 40 minutách totálního masakru se pánové odebrali do backstage, aby se po volání po přídavku vrátili a nasypali ještě tři nesmrtelné hitovky „Antikrist“, „Protest“ a „Vyznání smrti“. Super představení, které pobavilo, i když... má kolega svým způsobem pravdu. DEBUSTROLU to hraje, ale že by se při tom pánové nějak extra bavili, to se říci nedá. (Johan)
Letošní ŽVP byl výborný. Jak po stránce zázemí, návštěvnosti, bohaté nabídky merchu a hudebních nosičů, tak i po stránce hudební... Chválil jsem už na Žižkovi zvuk? Určitě ano, ale tentokrát má pan zvukař ode mě velkou poklonu. Super zvuk, přehledný, čitelný... Chválím, chválím a ještě je na řadě jedna kapela. Klub se ale po DEBUSTROLU vyprázdnil, zůstalo pět vytrvalců u pódia a spáči na barových stoličkách. (4horsemen)
ANIMAL HATE jedou ve třech, bicí obstarává automat. Ze začátku vystoupení jsem k AH přistupoval vlažně, a abych přiznal pravdu, tak mě nebavili. V každém případě jsem se ale v průběhu jejich setu „probudil“ a zaposlouchal jsem se do technicky náročné hudby, plné precizních kytarových partů, těžících ze švédského death metalu. Líbily se mi hlavně nové kousky, které pánové připravují na další album. Trochu mi vadil zpěvákův hlas; ten střídá různé polohy (což by až tak nevadilo), ale podivný přechod do melodických mi nesedí. A pak bicí z playbacku, respektive jejich umělý nepřirozený zvuk, to také není ideální řešení. (4horsemen)
Ono asi nebylo ideální, že po DEBUSTROLU ještě hrála další kapela. Lidi mizeli a mizeli, celkem dlouho se přestavovalo, a tak není divu, že na ANIMAL HATE zůstalo jen pár vytrvalců. To je asi jediná výtka směrem k pořadatelům, protože jinak se jubilejní Žižka vydařil. (Johan)
