ZINEKontaktSpolupráceRedakceLinksDatabáze koncertů

Fobia zine

INFO BOX

BURIAL IN SAND vol. I (OCCVLTA, MALOKARPATAN, GOATCRAFT, ...) - infočíst info »

CULT OF LUNA, BRUTUS, A.A. WILLIAMS - infočíst info »

Metal Christmas - infočíst info »

Christmas Mazec III. - infočíst info »

Týnfest 2019 bude mít hned dva silné taháky - infočíst info »

Pripyat party - metal, punk & noise! - infočíst info »

SATAN KLAUS FEST 2019 - infočíst info »


Další nové články

22. 9. 2019 | Postřehy
Odešel Michal Cichý, grindový mistr paliček, kravského zvonce i rychlého prodejecelý článek »

9. 7. 2019 | Ankety
AUTUMN COLD – „Deset otázek“ celý článek »

15. 6. 2019 | Ankety
EXITUS – „Deset otázek“ celý článek »

7. 6. 2019 | Ankety
PEORTH – „Deset otázek“ celý článek »

1. 5. 2019 | Postřehy
František Ringo Čech – Schelinger byl naprostý unikát.celý článek »

24. 4. 2019 | Ankety
RAVAR – „Deset otázek“celý článek »

22. 3. 2019 | Ankety
HORA RUIT – „Deset otázek“ celý článek »

14. 3. 2019 | English
C-4 – „10 questions“celý článek »


Koncerty

7. 12. 2019
Mladá Boleslav – Farářova sluj
SOBOTA 7. 12. 2019 Orthodox club / Farářova sluj, ...

13. 12. 2019
Poprad, Rock Fabric
Piatok trinásteho a zároveň Luciín Stridží deň! Vi...

14. 12. 2019
Club Hvjezda, Teplice
TARANTULE, DEAD DANIELS, EREDAR......

14. 12. 2019
Mladá Boleslav – Farářova sluj
SOBOTA 14. 12. 2019 Orthodox club / Farářova sluj,...

14. 12. 2019
České Budějovice
Jako každý rok patří půlka prosince v Music baru V...

14. 12. 2019
České Budějovice
Jako každý rok patří půlka prosince v Music baru V...

14. 12. 2019
České Budějovice
Jako každý rok patří půlka prosince v Music baru V...

14. 12. 2019
Anděl, Plzeň
Vánoční Busking Párty – Tiny beat, Bolehlav,...

Naše profily

RSS kanál RSS kanál
myspace
bandzone

Web Archiv


SATAN KLAUS FEST 2019
» Reporty » Neglected Fields tour 2004 - report - part II.

14. 12. 2004Neglected Fields tour 2004 - report - part II.

Pokračování vyprávění z NF tour 2004...

S plným žaludkem jsme se odebrali na další štaci a tou byl koncert v Rimavské Sobotě. Já bych to asi pojmenoval Maďarská Sobota, bo tam valná většina lidí, co jsme potkali, mluvila právě maďarsky. Nic proti Rimavské ani nic proti Maďarsku, ale překvapilo mě to a hned tak na to nezapomenu. Stejně jako na mě nezapomene majitel jedné z místních hospod. Tomu jsem totiž zruinoval zásobu toaletního papíru, kteroužto jsem zcizil a okamžitě tamtéž použil k vycpání svých bot. Konkrétně do propadlých pat na mých vícepruhových, zaručeně originálních adidaskách. Dále za zmínku stojí obětavost místních obyvatel při poskytnutí pomoci, kterou si vyžádal fakt, říkejme mu třeba David, který se zamkl s jiným, tentokrát místním faktem, a to faktem ženského pohlaví do šatny místního kulturáku. Tam měli původně spát i ostatní kluci a hlavně tam měli svoje věci. Rád bych ze všech těch věcí jmenovitě vyzdvihl jejich spacáky. Oba výše zmínění fakti, po ?f-aktu?   tvrdě usnuli a kluci tak nakonec museli spát v narychlo vypůjčených spacácích místních občanů. Chlapci ještě jednou, touto cestou, děkují těmto dobrým lidem za obětavost a zapůjčení pytlů pro tuto noc. Děkujeme.

Po cestě do Bánské Bystrice jsme se stavili v jednom nejmenovaném supermarketu na oběd. Byli jsme vyhládlí jak psi a o žízni ani nemluvě. Objednali jsme si těstoviny, bratr bubeník klobásu a já k tomu ještě plzeňskou dvanáctku. Asi po deseti minutách a jedné jemné urgenci mi ji donesl. Krásnou, orosenou, smradlavou. Jakou já měl žízeň a jakou já měl na ni chuť. To první mi po dalších pěti minutách zahnala mistrně Velkopopovická desítka a nechuť k pivu se mi podařilo zahnat, až když jsem prohnal po hospodě samotného výčepního. Nechtěl ochutnat, nechtěl ochutnat a nechtěl, syčák jeden. Věděl proč. To byl totiž takovej hnus, že tam kdyby přijel někdo z Plzně, tak to tam musí kompletně všechno postřílet a do základu vypálit. Z toho by i prasata pozdechala nebo aspoň pořádně zešílela. Aspoň by měli na Slovensku nějaký nový unikát. Šílená prasata. Já jsem teda šílený už byl, tak proč ne ty prasata. Šílel jsem hlavně z toho jejich vysvětlení dané zkyslé situace. Prý to tam nikdo nepije a už ani neví odkdy tam to pivo mají naražený a to, kdy čistili trubky, ví prý snad jen místní kronikář.  Fuj. Taková škoda, no nic. Při čekání na již zmíněné těstoviny, a že jsme se na ně načekali, zřejmě je to jejich národní zvyk či tradice, tím myslím tradice toho obchoďáku, nikoli země, mě z hladu napadla taková , no řekněme rýmovačka.  Jde o spojení angličtiny s češtinou. Pro pochopení mé cizojazyčné geniality čtěte česky přesně tak, jak je to napsáno. Takže: ?Fenkjů very  -  much, kurva já bych jedl - uch.? To je co? To je avantgarda, co? Ne? No jak už jsem avizoval dříve, přišlo to na mě víceméně z hladu. No spíš více než méně.  Po nekonečných minutách čekání na jídlo jsme za pár minutek pojedli, zaplatili a vypadli. Ku všeobecné spokojenosti obou zúčastněných stran. No nic, život a dny nevyčištěných trubek plynou dál.

PS: Bratr bubeník již také nemá zmíněný market v oblibě, bo zaplatil za jednu klobásu víc než my za talíř plný těstovin.

Po koncertě jsme řešili s pitným, kvalitním pivem v rukou nazvučení koncertu. Došli jsme však k zcela rozličným závěrům. Naši spokojenost nejlépe vystihl Lerry, když se mě s ledovým klidem zeptal: ?Dobře jsem se slyšel, že?? Zvláštní druh otázky, není-liš pravda? To jde přirovnat snad jen k otázce typu: ?Zrcadlo, zrcadlo, ukaž kdo je na světě nejkrásnější? a být samozřejmě u zrcadla zcela sám. Prostě si hned v otázce sám rovnou i odpověděl a hotovo. Naopak nespokojenost s nazvučením nám sdělil drak Ivoš, když ze sebe vyzvracel : ?Ty odposlechy dnes řvaly jak sto kurev poblitých.? Tak si vyberte.              

Večer jsme šli na pivo a to, že nebudeme mít úspěch u místních žen, jsme zjistili poměrně hodně brzo, a to hned při vstupu do místní hospůdky, kde nás nějaké místní krasavice hned ve dveřích očastovaly hláškou: ? Fůůůůůj, dl´hovlasí chlapi.? Ještě že jsme přišli jenom na pivo. No i s tím byl vlastně problém. Neznali tam totiž dvě základní věci. Lístek na čárky za vypité piva a naši žízeň.  Obě dvě věci jsme názorně, čistě z výchovného hlediska předvedli v praxi. Pikolík, vyděšený z tržby, která by ho dnes čekala a z toho, že by se musel trochu pohnout, na nás vybalil další ránu pod pás a tím byla zrovna nastalá, okamžitá zavírací doba. Asi dostal strach, že s naším způsobem konzumace piva, na který tam nikdo a hlavně on nebyli zvyklí, přijde o zásobu piva na další tři dny dopředu. Nebo už možná jednoduše nemohl, břídil jeden. On je to totiž sakra rozdíl, jestli nese deset boroviček nebo deset piv, že? Nic ve zlým kámo, ale s námi jsi mohl přijít k pořádný kondičce.

V Košicích odstartoval sérii zápisků místní rodák, drak Ivoš. Začátek akce se posunul z šesté hodiny na sedmou. V aule místního kulturního stánku, spíše teda megastanu než stánku, vyrukoval Ivoš s další perlou hodnou záznamu. Dívaje se na hodinky pravil: ?Kurva, to nezačne ani v sedm, bo sedm už je teď.?  A kupodivu měl pravdu. Nezačalo. Další nepříjemná věc, kromě nedostatku a kvality piva, byla ta, že ne na každé akci byla možnost se osprchovat. Akce v Košicích byla v pořadí pátou akcí a z toho jen na druhém koncertě v Bratislavě byla možnost naše zpocená vytrénovaná, svalnatá a děvčaty vyhledávaná těla řádně umýt. ( Když už jsme u té Bratislavy, už se našel ten technik ? )  Byli ale i tací, co tuto příležitost propásli s tím, že se sprchnou na akci další. Jó, ti zaváhali, jó, ti smrděli. O zatouchání některých , no buďme upřímní, všech z nás vypovídá i výrok jednoho z nás na místním záchodě. Po zaujmutí základního postoje jeden proti jednomu nad místním pisoárem začal nadávat na děsnej smrad místního hajzlíku a na lenost místních uklízeček. Silně rozezlen si ulevil jsem si výrokem:?Kurva tady je smrad, tady snad něco chcíplo.? Svůj omyl si ale záhy uvědomil, a to hned po tom, co uschoval svůj vylučovací aparát (aparátek, poz.redakce) zpátky do kalhot. Doba je zlá, což záhy pochopili i pavouci a jiná vícenohá  stvoření na internátě, kde jsme měli tu možnost se vyspat a hlavně osprchovat. Po našem příchodu houfně opouštěli budovu a vrátili se až v době, kdy jsme už všichni byli voňaví a zbaveni všech jevů, vjemů, procesů, projevů, parazitů, hobitů a jiných mimořádných událostí spojených s nedostatkem hygieny. A pak že pavouci necítí. Nás teda cítili. Všichni. Nadšení nás Scenery spojené se sprchami a sprchováním okomentoval drak Ivoš výrokem: ?Jeden za všechny, a všichni do jednoho.? To jsem dodnes nepochopil a pochopit snad ani nechci.   

Nadšením chrlili i ostatní, což dokumentuje situace, kdy David jdoucí ze sprchy v radostném opojení spáchání brutální hygieny ,vplouvá do místnosti obsazené našimi maličkostmi. I když výraz ?maličkosti? asi není moc na místě, když si uvědomíte, že s námi byla i taková tělesa jako je drak Lukáš. No nic, zpátky k Davidovi. Ten, protože byl z vody totálně unesen, nezaznamenal přechod z koberce na linoleum a ve voňavé eufórii vystřihl něco málo z atletiky, gymnastiky, krasobruslení a grotesky zaráz. Dokonce zvládl i komentář na úplný konec své sestavy. Stručný popis výstupu: Na začátku produkce proběhlo krátké rozbruslení. Pak přišel nedotažený výmyk, samozřejmě bez dopomoci a hlavně bez hrazdy.  Poté následovala horizontální pirueta s efektním a se zcela přesným načasováním výhozu cvičebního náčiní, což bylo v tomto případě zastoupeno jeho hygienickými prostředky a vše bylo zakončeno, ne zcela čistým dopadem na ne zcela čistou zem. Skutečnost přešlapu signalizovaly jeho vlastní červené trenýrky padající k zemi těsně po dopadu aktéra. Tomu říkám podraz z vlastních řad. A protože jsou rockeři tvrďáci, znova už se umýt nešel.

Atmosféra dívčího internátu mnohé naznačovala a fantazie některých z nás nabírala neskutečných rozměrů. A nejen fantazie. Bohužel zůstalo jen u toho (kdyby holky věděly, co měly té noci za chlapáky v chalupě). No teď už je pozdě holky na slzy, tahle promarněná noc vás bude mrzet do nejdelší smrti. A to se, prosím, pohybujete pouze ve sférách fantazie. Realita by s

vámi cloumala ještě pěkně dlouho. Vaše chyba. Asi nejlépe na tom byl George, který vydržel až do pozdních, respektive do brzkých ranních hodin sledovat nejmenovaný televizní anál. Že nešlo o kanál sportovní, ale co vám budu povídat.

Košické ráno nebo spíš odpoledne mohlo být osudné pro, jak už jsem se párkrát zmínil, místního rodáka Ivoše. V doprovodu svých Hypnalisů kráčel neohroženě ulicemi rodného města s neohroženou touhou zasvětit kolegy do jeho krás. Šel tak neohroženě, že v jeden moment mu doslova život zachránil Lukáš tím, že ho strhl těsně před projíždějícím autobusem místní hromadné popravy, vlastně dopravy. Poprava to svým způsobem mohla být, protože manévrovací schopnosti Ivoše díky jeho megabatohu, který prakticky za celou dobu tour nedal ze zad, byly téměř nulové. Tudíž i lehký náraz by zcela určitě přivodil Ivošovi  nemalé problémy. Pokud se vám v mysli vyjevil v této souvislosti brouk ležící bezmocně na krovkách s nohama k nebi čekající na svůj konečný soud, tak jste se trefili zcela správně. No naštěstí se díky Lukášovi do něj netrefil onen autobus. Ivoš s klidem sobě vlastním a zcela vyrovnaný se svým osudem sdělil svým vyděšeným souputníkům s lehkostí větu, kterou nikdo nečekal a čekat ani nemohl. Místo slov díků jen suše prohodil,  ?no co, když už jsem se tu narodil, tak tu můžu i umřít.? Na to nasměroval batoh na tváře dezorientovaných kamarádů a za hlasitého troubení odjíždějícího autobusu pokračoval dál v obhlídce města. Samozřejmě dál zcela neohroženě.

Když už jsme u toho rození, zabývejme se teď ve zkratce věcí, která tuto skutečnost předchází. Řeč bude o sexu. Je zajímavé, jak s počtem přibývajících kilometrů a s počtem dnů z domova se přímo úměrně zvyšuje frekvence hovorů na toto téma. I když už jsme se tomu všemožně bránili, vždy jsme s hovorem skončili právě u sexu. To si člověk v normálních podmínkách vůbec neuvědomuje, jak jsou některé všechny věci úzce spjaty s touto v podstatě všední lidskou aktivitou. Taky jsem si to neuvědomoval až do chvil, kdy jsem si všiml, jak stále častěji sklouzáváme z úplně normálních témat k tématu sexu. Bavili jsme se například o těžbě nerostných surovin. Přes nejrůznější nerosty a prvky jsme se přes brom dostali ?  k sexu. Nebo diskuse o jízdě po veřejných komunikacích. Přes souběžnou jízdu v pruzích, a přes tzn. zipový efekt, jsme byli ? zase u sexu. Pak zas přišlo téma o vesmírných a nadpřirozených záhadách. Přes nejrůznější nevysvětlené a nevysvětlitelné úkazy jsme se přes život v těsných skafandrech a všude přítomných kamerách v kosmických lodích se smíšenou posádkou i nesmíšenou dostali kam? Správně, zase k sexu. Těch témat bylo mnoho, těžko je vypsat všechny, protože prakticky všechno se nakonec obrátilo na stranu sexu, a to i např. takové ožehavé téma jako byl vstup naší země do EU. Ale i tam to šlo vcelku rychle, a to hlavně díky těm kurvám ve vládě a spol. Dokonce i Večerníčky byly prolustrovány. Tak jsme na tom byli hrozně. Tečku za tím to tématem bych udělal dalším zápisem z této strastiplné cesty. Stalo se tak, když jsme míjeli ve výše zmíněné atmosféře a v ostře zúženém kruhu diskusních témat veřejný dům. Lerry se neudržel a přišel, co přišel, přímo přispěchal s návrhem zastavit se u něj. Vlastně v něm. Kdo to asi všechno bude číst? Zastavit? No jen tak,  na kus řeči, samozřejmě. Tuto nabídku Peťa odmítl s tím, že máme skluz a že už tak jedeme pozdě a že takové zdržení si prostě nemůžeme dovolit. To však zcela trefně kontroval bratr bubeník, když pravil: ?Těch pár vteřin už nás nezabije.? Ale protože jsme usoudili, že s těmi vteřinami má bohužel pravdu a že kvůli pár sekundám nemá cenu vůbec vysedat z auta, exkurzi jsme vypustili a jeli jsme dál. Vypustili z plánu, nikoli však z hlavy a z další diskuse.

Tu ukončil až příjezd do Veľkého Krtíša. Že by velký krtičinec? Nic ve zlém, jen dedukuji. Je zvláštní, jak jsme se již za ta léta této řeči vzdálili. My jsme na to ovšem nikterak nedali a po koncertě s přísunem piva jsme se snažili ty roky bez slovenštiny co nejrychleji a co možná nejkvalitněji dohnat. A dařilo se nám to poměrně dobře, díky několika místním občanům a  hlavně díky Slávovi u výčepu, který to s námi vydržel až do brzkých ranních hodin. Místní občané jsou tu vůbec zvláštní. Hned po příjezdu nás oslovil místní občan a nechápal, proč tady hrajeme, když je to tady buď samý cikán nebo nezaměstnaný nebo nezaměstnaný cikán. A že prý dnes nikdo nepřijde a svá slova utvrdil větou, která nám záruky vysoké návštěvnosti neslibovala. Ta věta zněla: ?Tu je to prdel sveta, tuna ani na Vianoce ježibaby nielietajů.? Ježibaby nepřiletěly, ale lidí naštěstí pár přišlo. Za zmínku stojí další z řady postarších domorodců, který mimoto, že si mnou nechal podepsat pravý biceps a tvrdil, že si to nechá vytetovat, skoro celou noc tancoval kreace Michaela Jacksona na melodii ze svého mobilu. Tu jsem mu musel pořád dokola pouštět. Aspoň mě to připadalo, že to bylo přes celou noc, bo Jacksona nemusím a od neustálého pouštění té kraviny mě pěkně bolel prst. Ale pohled na postaršího svíjejícího se Jacksona v montérkách mi to plně vynahradil. Ostatní se věnovali konverzaci s místními obyvatelkami. Slovenština je natolik uchvátila, že někteří z nich s nimi komunikují dodnes. A dokonce se za výukou vypravují zpátky do Krtíša.Ti tu výuku slovenštiny vzali opravdu, ale opravdu zodpovědně.

Další zastávkou turné bylo Maďarsko. Akce už na území Slovenska nebudila důvěru a proto jsme (Scenery) zvažovali, jestli vůbec tuto akci podstoupíme. Nakonec jsme se rozhodli, že tam nepojedeme, a to i díky Ivošovi, který situaci v Maďarsku ohodnotil takto: ?Maďarsko je země, kde se pořádně vůbec nedomluvíš?.   Co k tomu dodat, snad jen další výrok z úst páně Ivošových, když hodnotil zapeklitou situaci slovenských zemědělců, kterým při sklizni brambor sekundují místní rómské rodiny. Když říkám sekundují, myslím tím to, že jsou vždy o nějakou tu sekundu z pole i s brambory dřív, než zemědělci, kteří je přijedou vyorat. Toto zcela lidsky komentoval slovy:? Já se těm zemědělcům vůbec nedivím, že stávkují a nechtějí obdělávat pole, jestli se to nebude nějak natvrdo střílet.?  Humanista každým coulem.  A ještě jedna ivošovina. Ta padla při cestě z Vídně, kdy jsme Ivoše vezli ve zcela jím a jeho několika batohy přetíženém osobním autě domů. Na otázku těsně za hranicemi, kudy ho máme odvést domů k jeho milovaným kriptokrálíkům, nám začal, stylem sobě vlastním, detailně popisovat celou cestu k nim a to se všemi městy, vesnicemi, vesničkami, osadami, zastávkami, kolejemi ,koloniemi, a to jak lidmi obydlenými, tak i sadovými a zahrádkářskými. Prostě tak, jak to umí pouze Ivoš. Když jsme ho požádali, aby to trochu,  nebo raději hodně zestručnil, po chvíli přemýšlení tak učinil. Ti kdo si myslí, že jsme si nějak pomohli, zřejmě ještě Ivoše dostatečně neznají. Ten to zestručnil tak nějak, jak jinak, po svém:  ?Tak přes Brno nepojedem? pravil ?a vezmeme to, baj voko, ??.severovýchodně.? S takovým navigátorem, to je pak paráda cestovat.       

Po slovenské části už na turné nejeli Draci, a to kvůli tragické události v Lukášově rodině. Byla to rána nejen pro něho samotného, ale i pro ostatní souputníky našeho tour. Od té doby zůstal deníček jen němým svědkem našeho cestování, a to nejen proto, že už s námi nejel hlavní přispěvatel Ivoš. Turné pro Scenery končilo v Praze. Kluci pak ještě pokračovali v koncertech v Polsku, Litvě a Lotyšsku. Tato část turné by určitě také stála za řádné sepsání, ovšem celé by se to neslo v trochu jiném, ovšem ne nezajímavém a pro ostatní kapely i poučném duchu. Ale o tom snad někdo jiný.

Protože Stoupa chytil posledního , myslím, že to byl 563 gumídek, uzavírám tímto tyto stránky z toho strastiplného, ale veselého turné a pevně doufám, že se zase někde setkáme a že toto psaní obohatím o další perličky z naší mateřštiny i jazyků ostatních. Tuším, že to nebude dlouho trvat, bo příští týden nás Ivoš pozval na akci k nim do Zlína, a to by v tom byl grněk, abych něco nového nepřipsal. Tak se těšte na nové ivošoviny a zatím se mějte fajn.

Sepsal Mik - Scenery

sdílet
Přečteno: 2373x Autor: redakce | Další články autora
Datum: 14. 12. 2004

FotoGalerie (Počet obrázků: 0)

Diskuze (Počet příspěvků: 1)
:-)
super report ;-) weronyka | 14. 12. 2004 21:31:53

celá diskuze » | vložit příspěvek »



Novinky

6. 12. 2019 | Autor: Johan
Vychází nové album brněnské ZEMĚŽLUČEčtěte zde »

6. 12. 2019 | Autor: Bury
UNEARTH mají nový videoklipčtěte zde »

6. 12. 2019 | Autor: Bury
Mike Shinoda z LINKIN PARK představuje nové videočtěte zde »

5. 12. 2019 | Autor: Bury
Další ročník Killed By Brno již tuto sobotu 7. 12.! čtěte zde »

5. 12. 2019 | Autor: Bury
AGNOSTIC FRONT představují nové videočtěte zde »

4. 12. 2019 | Autor: Johan
FORGOTTEN SILENCE, ADOR DORATH, ANTIGOD a DEAD CARNAGE 6. 12. v Brně, 7. 12. v Uherském Hradištičtěte zde »

4. 12. 2019 | Autor: Coornelus
Brutal Assault - update kapel #4 čtěte zde »

4. 12. 2019 | Autor: Johan
THE FIALKY – nový videoklip Lidi to chtějčtěte zde »

4. 12. 2019 | Autor: Bury
STONE TEMPLE PILOTS chystají nové albumčtěte zde »

4. 12. 2019 | Autor: Bury
DREAM THEATER mají nové video čtěte zde »

další novinky ...

Reklama

flash player not installed

Nejčtenější za 30 dní

18. 11. 2019 | Recenze
KAVIAR KAVALIER – Hotel Inkontinentalcelý článek »

19. 11. 2019 | Reporty
MAYHEM, GAAHLS WYRD, GOSTcelý článek »

10. 11. 2019 | Rozhovory
FORGOTTEN SILENCE – Výprava do hlubin Zapomenutého ticha, kapitola druhá: „Senyaan“.celý článek »

17. 11. 2019 | Rozhovory
FORGOTTEN SILENCE – Výprava do hlubin Zapomenutého ticha, kapitola třetí: „KaBaAch“.celý článek »

9. 11. 2019 | Reporty
HAUNT, SCREAMER, CBFcelý článek »

28. 11. 2019 | Reporty
VULCANO, LAHAR, BOHEMYSTcelý článek »


Poslední diskuse

BURIAL IN SAND vol. I (OCCVLTA, MALOKARPATAN, GOATCRAFT, ...) - info
Datum: 2. 12. 2019 15:35:18
Autor: Peťan
Titulek: KONEC PŘEDPRODEJE V 20:00

diskuse k článku »

FORGOTTEN SILENCE – Výprava do hlubin Zapomenutého ticha, kapitola pátá: „La Grande Bouffe“.
Datum: 2. 12. 2019 10:59:28
Autor: Pekárek
Titulek: ...

diskuse k článku »

HEFAISTOVA LYRA – Přeludy
Datum: 26. 11. 2019 20:23:35
Autor: Garfield
Titulek: HL

diskuse k článku »

MAYHEM, GAAHLS WYRD, GOST
Datum: 20. 11. 2019 12:21:43
Autor: _medvěd_
Titulek: MHM

diskuse k článku »

MAYHEM, GAAHLS WYRD, GOST
Datum: 19. 11. 2019 20:05:47
Autor: immortal
Titulek: Gost

diskuse k článku »

BURIAL IN SAND vol. I (OCCVLTA, MALOKARPATAN, GOATCRAFT, ...) - info
Datum: 19. 11. 2019 13:18:51
Autor: Peťan
Titulek: Harmonogram + posledních 50 vstupenek!

diskuse k článku »


Partnerské weby

Fobia Distribution e-shop Metalopolis.net Metal Forever & Metal Man True empress

Reklama