Krásný letní den, kdy není ani horko ani zima. Přímo vhodný spojit příjemné s ještě příjemnějším, a tak vyrážíme už ráno, abychom stihli jak večerní koncert, tak i výlet do přírody. Cesta z Č. Budějovic do Lokte je dlouhá nějakých 220 km. Zastavujeme ve Slavkovském lese, asi 5 km od Mariánských Lázní, kde strávíme něco přes hodinku procházkou mezi Smraďochem (přírodní rezervace s rašeliništěm, na kterém vyvěrá oxid uhličitý a sirovodík – proto ten název) a Farskou Kyselkou (minerální pramen, prý nejlahodnější ze všech pramenů v okolí Mar. Lázní). Stále ještě máme nějaké 3 hodinky do začátku dnešní akce a po příjezdu do Lokte si ještě děláme procházku po městečku a obědváme v pizzerii. Dnešní akce se odehrává v krásném prostředí, v amfiteátru pod samotným hradem Loket. Parkovat se dá hned vedle, za 5 minut jsme od auta před podiem. Vstupenky jsme si koupili v předprodeji za 650 Kč na hlavu. Poněkud nezvyklé mi přišlo to, že jsme nedostali klasickou pásku na ruku, ale razítko, které jsme nedostali hned u vstupu, ale až poté, co poprvé opouštíme areál. V podstatě o nic nejde, ale vzhledem k tomu, že do areálu se dalo dostat i jinou cestou než přes hlavní vstup, mohlo se několik vychytralců dostat dovnitř zadarmo. Podium a hrad Loket, který nad ním ční, odděluje řeka Ohře. Zejména po setmění se naskýtá nádherný pohled na nasvícený hrad a hned pod ním hrají zrovna třeba GRAVE DIGGER. Spousta míst k sezení na dřevěných lavicích a z každého místa je vidět. Zvuk není přehnaně nahlas, takže dnes špunty do uší zůstávají v kapse. (KubaAjz)
Tak trochu v ústraní velkých festivalů se dlouho schovávala akce, o které jsem dlouho neměl ani potuchy. V západočeském Lokti, který je spíše známý díky motokrosu, se na předposlední prázdninový víkend chystala akce ryze „německá“. Tím mám na mysli line-up celého večera. Pořadatelé nazvali celou akci jednoduše German Metal Strike a jako headlineři večera se představili GRAVE DIGGER a TANKARD. Nechyběla další heavy metalová legenda z Německa STROMWITCH. O rozjezd se postaraly mladé bandy ALPHA TIGER a EBONY WALL. (Peťan)
Počasí v sobotu po poledni je ideální – slunečno, sucho a příjemné teplo. V půl druhé vyjíždíme se Štěpánem od nás do Písku, kde nabíráme Válce, Žakyna a Míru. Kluci dávaj cigáro a v tu chvíli obdivuje našich pět džísek místí domorodec se slovy „bomba, taky jsem to nosíval“ (smích). Vyrážíme směr Plzeň, cesta v pohodě a plná humoru. Posloucháme SKELETAL REMAINS a na několika benzínách doplňujeme palivo (vychlazenou Plzeň) a i přes trošku krkolomnou cestu západočeskou metropolí valíme směr Karlovy Vary. Předjíždí nás auto s ruskou espézetkou a to nás ujišťuje, že jedeme správně. Po sjezdu z hlavního tahu je před námi zhruba posledních deset kilometrů serpentinami nahoru a dolů. Jsme na místě. Příjezd do Lokte nabízí fantastický zážitek. Hluboké údolí a nad ním majestátní hrad na skále. Platíme 30 Kč parkovné a jdeme do areálu. Hned u vstupu nám dvě slečny vecpou zdarma celé plato panáků made in Božkov. To zas bude jízda! Amfiteátr je nádherný – krásné dřevěné lavice, malé komorní podium, občerstvení za fajn ceny (Plzeň 35 Kč), žádné toiky, ale klasické a plně funkční toalety. Za podiem teče řeka Ohře, nad kterou se tyčí na vysoké skále hrad Loket. Hezčí areál jsem ještě neviděl! (Peťan)
Dáváme pivko a téměř okamžitě se potkáváme s dalšími thrash ultras. Kubajz s Mařenkou, Vejška a jeho pražská crew a Dáša. Jsme komplet, párty může začít. Jenže za tónů EBONY WALL to prostě nebude. Tenhle symfonický gothic metal s kýčovitými klávesami prostě není pro mě. Ani v celém areálu si mnoho svých příznivců kapela nenašla a tak raději klábosíme ve vyšších patrech amfiteátru a konzumujeme panáky, aby se v Mírovo kapse náhodou nezkazily. Následuje půlhodinová pauza, po které přicházejí mladíci ALPHA TIGER. Melodický heavy metal silně ovlivněný kapelami IRON MAIDEN nebo TOKYO BLADE si našel už několik fans. Kubajz, Mařenka a Vejška už hrozí v první řadě a poctivě mlátí kebulemi. S nimi ještě několik převážně německých fans, kterých je zde poměrně dost. Melodie, sóla, příjemné riffy, old school image v podobě barevných legín. Jenže ten vokál je na můj vkus příliš uječený. ALPHA TIGER jsem v krátké době viděl podruhé a ani jednou mě kapela nepřesvědčila. A protože Loket je krásné městečko, tak malá prohlídka historického centra neuškodila. Dáváme nějaké jídlo, další Plzeň a poklidným tempem se vracíme zpátky do areálu. (Peťan)
První kapelu jsme plánovali vynechat, ale protože už nevíme, kam bychom se vrtli, vsedě poslechneme vystoupení EBONY WALL. Gothic-metal se zpěvačkou. Pardon, nejsem cílová skupina, tudíž bych kapelu raději nehodnotil. Ale na druhou kapelu si už jdeme urvat místo pod podiem. První řadu obsazují němečtí metalheads, kteří se s námi hned chtějí kamarádit a myslí si, že jsme také Němci. Hehe, ani nás to příliš nepřekvapuje. Mladíky ALPHA TIGER jsme si zamilovali už na letošním Basinfirefestu, kde jsme též byli v první řadě. Muzikanti zhruba našeho věku 25-27 let, kteří svoje nástroje ovládají jako staří mazáci. Heavy metal jakoby přímo vystřihnutý z osmdesátých let. Sólíčka, riffy, uječený zpěv a obrovský příval energie, to všechno do sebe krásně zapadá. Bavilo nás to moc, tak nejspíš za měsíc vyrazíme do Německa, kde si je zopákneme pěkně v klubu. (KubaAjz)
STORMWITCH pokračují přesně tam, kde ALPHA TIGER skončili. Akorát muzikanti jsou teď o pár generací starší. Datum vzniku se datuje už do roku 1979, neuvěřitelné. Zpěvák Andy Mück oblečený v barokním obleku do vystoupení dává celé své srdce a vypadá to, že energie má stále na rozdávání. Musím přiznat, že jejich mladší kolegy jsem si užil víc, ale to hlavně proto, že je mám již naposlouchané. Ať se hanbou propadnu, do teď jsem neslyšel jedinou desku STORMWITCH, ale po dnešku přísahám, že to napravím. Stay heavy! (KubaAjz)
Zabíráme si místo v první řadě, protože na řadě je naše srdcovka, králové pivního thrash metalu TANKARD. Nastává můj (a asi i Mařenky) nejlepší koncert TANKARD, co jsem zatím zažil. Baskyrista Frank mi odpovídá na pozdrav paroháčem. Kytarista Andy si při sólu kleká přímo přede mě. Nádhera, všechno máme z první ruky, začíná se jako už tradičně peckou „Zombie Attack“. Při intru k „Chemical Invasion“, kdy Gerre vždy vytahuje dívku z obecenstva, aby si s ní zatančil, teď se podržte, vytahuje Mařenku! Ta si počíná jako by s tím již dopředu počítala a znala kroky (smích). Peťa a Žakyn mi říkají, abych se s ní rozloučil, ale kdepak, hned jak dostane od Gerra pivo, zas běží zpátky ke mně do kotle. Ke konci koncertu Gerre vbíhá mezi lidi, zabijácké vystoupení! Ještě pár takhle vydařených koncertů a budu mít od samého třepání hlavou svalnatý krk jak sám Železný Zekon. Tak jo, za 2 měsíce naviděnou ve Vídni, Tankardi! Nevím, jestli to tak dlouho vydržím. (KubaAjz)
Pomalu se stmívá a vše je nachystáno na thrash metalovou legendu TANKARD. Lidí jsou odhadem maximálně tři stovky. Alkáči z Frankfurtu nikoho nešetřili a jako první vypalovačku spustili „Zombie Attack“. Odlehčený a humorný thrash metal musí bavit každého. Gerre je jako vždy ve výborné náladě, běhá po celém pódiu a nakonec vytahuje Mařenku na stage a dávají si spolu tanec. Tohle je prostě TANKARD jak má být! Máme vepředu vytřepané palice, kotel kapele vše vrací zpátky. Po chvilce Žakyn do půl těla běží po pódiu, skáče dolů a nikdo ho nechytá. Lidi – proberte se sakra! Nepříjemná ochranka (snad přímo fízlové nebo co) s pouty za pasem nemilosrdně každého, kdo se vyškrábe nahoru, nahání. Nechápu. TANKARD dostali hodinový prostor a ten využili naplno. Nechyběly staré vály „Empty Tankard“, „Chemical Invasion“ nebo „The Morning After“. Vedle nich skvělé nové nebo postarší kousky jako například „Rules for Fools“, „A Girl Called Cerveza“ a samozřejmě „Die With a Beer in Your Hand“. Po celý koncert nás s Žakem Gerre zásoboval pivem, takže bylo veselo (smích).TANKARD bezezbytku naplnili to, co jsem od nich očekával. Cheers! (Peťan)
Krátká přestavba pódia, v pozadí osvětlený hrad Loket a vše je připraveno pro GRAVE DIGGER. Ti ve svém devadesátiminutovém setu předvedli svůj old school heavy metal, na kterém vyrostli tisíce metalheads. Nové věci jsem neznal, protože už kapelu příliš nesleduji, ovšem nejznámější pecky jejich bohaté diskografie naživo prostě roky spolehlivě fungují . Specifický vokál Chrise Boltendahla skřípal a chraptěl stejně jako z desek. Snad jen tradiční heavy metalové rozezpívávání a roztleskávání publika je věc, kterou na koncertech opravdu nemusím. GRAVE DIGGER svůj set nijak zbytečně neprotahovali, zazněly skladby, které chce jejich fanoušek slyšet – „Knights of the Cross“, „Baphomet“, „Excalibur“ a samozřejmě závěrečná a nesmrtelná „Heavy Metal Breakdown“. Sympatický projev, poctivý heavy metal, legendární kapela. GRAVE DIGGER stále žijí a mají na scéně své nezastupitelné místo. (Peťan)
Upalujeme se převléct do suchého, protože jsme skrz naskrz propocení a vracíme se zpět na poslední kapelu GRAVE DIGGER. Dáváme si zasloužený voraz a vystoupení sledujeme jen vsedě a vychutnáváme si skvělou atmosféru dnešního prostředí. GD jsem dnes viděl poprvé a musím uznat, že zahráli víc než skvěle a rád si je zas někdy poslechnu, ale pro nás dnes jasně zvítězili TANKARD a ALPHA TIGER! Kolem půlnoci se balíme do spacáků a uleháme v thrashportéru ke spánku. Domů pak v neděli přijíždíme kolem dvanácté, tak snad zas někdy na Lokti, bylo to tu fajn! (KubaAjz)
První ročník „Metalového Lokte“ se z pohledu fanouška vydařil na výbornou. Kvalitní organizace, výborný zvuk, sympatické ceny, nádherný areál, skvělé zázemí. Možná by akci pro příští ročník slušela větší propagace, aby si do Lokte našlo cestu více lidí. Nás čekala ještě dlouhá noční cesta domů, ale obohaceni o další parádní zážitky nabíráme směr Písek a po třetí hodině ráno jsme doma. Věřím, že se i příští rok podaří v loketském amfiteátru uspořádat akce podobného typu. Kapel v záloze je nepřeberné množství. A to nejen ze sousedního Německa. (Peťan)
Fotky: Mařenka
Celé fotoalbum
Tak trochu v ústraní velkých festivalů se dlouho schovávala akce, o které jsem dlouho neměl ani potuchy. V západočeském Lokti, který je spíše známý díky motokrosu, se na předposlední prázdninový víkend chystala akce ryze „německá“. Tím mám na mysli line-up celého večera. Pořadatelé nazvali celou akci jednoduše German Metal Strike a jako headlineři večera se představili GRAVE DIGGER a TANKARD. Nechyběla další heavy metalová legenda z Německa STROMWITCH. O rozjezd se postaraly mladé bandy ALPHA TIGER a EBONY WALL. (Peťan)
Počasí v sobotu po poledni je ideální – slunečno, sucho a příjemné teplo. V půl druhé vyjíždíme se Štěpánem od nás do Písku, kde nabíráme Válce, Žakyna a Míru. Kluci dávaj cigáro a v tu chvíli obdivuje našich pět džísek místí domorodec se slovy „bomba, taky jsem to nosíval“ (smích). Vyrážíme směr Plzeň, cesta v pohodě a plná humoru. Posloucháme SKELETAL REMAINS a na několika benzínách doplňujeme palivo (vychlazenou Plzeň) a i přes trošku krkolomnou cestu západočeskou metropolí valíme směr Karlovy Vary. Předjíždí nás auto s ruskou espézetkou a to nás ujišťuje, že jedeme správně. Po sjezdu z hlavního tahu je před námi zhruba posledních deset kilometrů serpentinami nahoru a dolů. Jsme na místě. Příjezd do Lokte nabízí fantastický zážitek. Hluboké údolí a nad ním majestátní hrad na skále. Platíme 30 Kč parkovné a jdeme do areálu. Hned u vstupu nám dvě slečny vecpou zdarma celé plato panáků made in Božkov. To zas bude jízda! Amfiteátr je nádherný – krásné dřevěné lavice, malé komorní podium, občerstvení za fajn ceny (Plzeň 35 Kč), žádné toiky, ale klasické a plně funkční toalety. Za podiem teče řeka Ohře, nad kterou se tyčí na vysoké skále hrad Loket. Hezčí areál jsem ještě neviděl! (Peťan)
Dáváme pivko a téměř okamžitě se potkáváme s dalšími thrash ultras. Kubajz s Mařenkou, Vejška a jeho pražská crew a Dáša. Jsme komplet, párty může začít. Jenže za tónů EBONY WALL to prostě nebude. Tenhle symfonický gothic metal s kýčovitými klávesami prostě není pro mě. Ani v celém areálu si mnoho svých příznivců kapela nenašla a tak raději klábosíme ve vyšších patrech amfiteátru a konzumujeme panáky, aby se v Mírovo kapse náhodou nezkazily. Následuje půlhodinová pauza, po které přicházejí mladíci ALPHA TIGER. Melodický heavy metal silně ovlivněný kapelami IRON MAIDEN nebo TOKYO BLADE si našel už několik fans. Kubajz, Mařenka a Vejška už hrozí v první řadě a poctivě mlátí kebulemi. S nimi ještě několik převážně německých fans, kterých je zde poměrně dost. Melodie, sóla, příjemné riffy, old school image v podobě barevných legín. Jenže ten vokál je na můj vkus příliš uječený. ALPHA TIGER jsem v krátké době viděl podruhé a ani jednou mě kapela nepřesvědčila. A protože Loket je krásné městečko, tak malá prohlídka historického centra neuškodila. Dáváme nějaké jídlo, další Plzeň a poklidným tempem se vracíme zpátky do areálu. (Peťan)
První kapelu jsme plánovali vynechat, ale protože už nevíme, kam bychom se vrtli, vsedě poslechneme vystoupení EBONY WALL. Gothic-metal se zpěvačkou. Pardon, nejsem cílová skupina, tudíž bych kapelu raději nehodnotil. Ale na druhou kapelu si už jdeme urvat místo pod podiem. První řadu obsazují němečtí metalheads, kteří se s námi hned chtějí kamarádit a myslí si, že jsme také Němci. Hehe, ani nás to příliš nepřekvapuje. Mladíky ALPHA TIGER jsme si zamilovali už na letošním Basinfirefestu, kde jsme též byli v první řadě. Muzikanti zhruba našeho věku 25-27 let, kteří svoje nástroje ovládají jako staří mazáci. Heavy metal jakoby přímo vystřihnutý z osmdesátých let. Sólíčka, riffy, uječený zpěv a obrovský příval energie, to všechno do sebe krásně zapadá. Bavilo nás to moc, tak nejspíš za měsíc vyrazíme do Německa, kde si je zopákneme pěkně v klubu. (KubaAjz)
STORMWITCH pokračují přesně tam, kde ALPHA TIGER skončili. Akorát muzikanti jsou teď o pár generací starší. Datum vzniku se datuje už do roku 1979, neuvěřitelné. Zpěvák Andy Mück oblečený v barokním obleku do vystoupení dává celé své srdce a vypadá to, že energie má stále na rozdávání. Musím přiznat, že jejich mladší kolegy jsem si užil víc, ale to hlavně proto, že je mám již naposlouchané. Ať se hanbou propadnu, do teď jsem neslyšel jedinou desku STORMWITCH, ale po dnešku přísahám, že to napravím. Stay heavy! (KubaAjz)
Zabíráme si místo v první řadě, protože na řadě je naše srdcovka, králové pivního thrash metalu TANKARD. Nastává můj (a asi i Mařenky) nejlepší koncert TANKARD, co jsem zatím zažil. Baskyrista Frank mi odpovídá na pozdrav paroháčem. Kytarista Andy si při sólu kleká přímo přede mě. Nádhera, všechno máme z první ruky, začíná se jako už tradičně peckou „Zombie Attack“. Při intru k „Chemical Invasion“, kdy Gerre vždy vytahuje dívku z obecenstva, aby si s ní zatančil, teď se podržte, vytahuje Mařenku! Ta si počíná jako by s tím již dopředu počítala a znala kroky (smích). Peťa a Žakyn mi říkají, abych se s ní rozloučil, ale kdepak, hned jak dostane od Gerra pivo, zas běží zpátky ke mně do kotle. Ke konci koncertu Gerre vbíhá mezi lidi, zabijácké vystoupení! Ještě pár takhle vydařených koncertů a budu mít od samého třepání hlavou svalnatý krk jak sám Železný Zekon. Tak jo, za 2 měsíce naviděnou ve Vídni, Tankardi! Nevím, jestli to tak dlouho vydržím. (KubaAjz)
Pomalu se stmívá a vše je nachystáno na thrash metalovou legendu TANKARD. Lidí jsou odhadem maximálně tři stovky. Alkáči z Frankfurtu nikoho nešetřili a jako první vypalovačku spustili „Zombie Attack“. Odlehčený a humorný thrash metal musí bavit každého. Gerre je jako vždy ve výborné náladě, běhá po celém pódiu a nakonec vytahuje Mařenku na stage a dávají si spolu tanec. Tohle je prostě TANKARD jak má být! Máme vepředu vytřepané palice, kotel kapele vše vrací zpátky. Po chvilce Žakyn do půl těla běží po pódiu, skáče dolů a nikdo ho nechytá. Lidi – proberte se sakra! Nepříjemná ochranka (snad přímo fízlové nebo co) s pouty za pasem nemilosrdně každého, kdo se vyškrábe nahoru, nahání. Nechápu. TANKARD dostali hodinový prostor a ten využili naplno. Nechyběly staré vály „Empty Tankard“, „Chemical Invasion“ nebo „The Morning After“. Vedle nich skvělé nové nebo postarší kousky jako například „Rules for Fools“, „A Girl Called Cerveza“ a samozřejmě „Die With a Beer in Your Hand“. Po celý koncert nás s Žakem Gerre zásoboval pivem, takže bylo veselo (smích).TANKARD bezezbytku naplnili to, co jsem od nich očekával. Cheers! (Peťan)
Krátká přestavba pódia, v pozadí osvětlený hrad Loket a vše je připraveno pro GRAVE DIGGER. Ti ve svém devadesátiminutovém setu předvedli svůj old school heavy metal, na kterém vyrostli tisíce metalheads. Nové věci jsem neznal, protože už kapelu příliš nesleduji, ovšem nejznámější pecky jejich bohaté diskografie naživo prostě roky spolehlivě fungují . Specifický vokál Chrise Boltendahla skřípal a chraptěl stejně jako z desek. Snad jen tradiční heavy metalové rozezpívávání a roztleskávání publika je věc, kterou na koncertech opravdu nemusím. GRAVE DIGGER svůj set nijak zbytečně neprotahovali, zazněly skladby, které chce jejich fanoušek slyšet – „Knights of the Cross“, „Baphomet“, „Excalibur“ a samozřejmě závěrečná a nesmrtelná „Heavy Metal Breakdown“. Sympatický projev, poctivý heavy metal, legendární kapela. GRAVE DIGGER stále žijí a mají na scéně své nezastupitelné místo. (Peťan)
Upalujeme se převléct do suchého, protože jsme skrz naskrz propocení a vracíme se zpět na poslední kapelu GRAVE DIGGER. Dáváme si zasloužený voraz a vystoupení sledujeme jen vsedě a vychutnáváme si skvělou atmosféru dnešního prostředí. GD jsem dnes viděl poprvé a musím uznat, že zahráli víc než skvěle a rád si je zas někdy poslechnu, ale pro nás dnes jasně zvítězili TANKARD a ALPHA TIGER! Kolem půlnoci se balíme do spacáků a uleháme v thrashportéru ke spánku. Domů pak v neděli přijíždíme kolem dvanácté, tak snad zas někdy na Lokti, bylo to tu fajn! (KubaAjz)
První ročník „Metalového Lokte“ se z pohledu fanouška vydařil na výbornou. Kvalitní organizace, výborný zvuk, sympatické ceny, nádherný areál, skvělé zázemí. Možná by akci pro příští ročník slušela větší propagace, aby si do Lokte našlo cestu více lidí. Nás čekala ještě dlouhá noční cesta domů, ale obohaceni o další parádní zážitky nabíráme směr Písek a po třetí hodině ráno jsme doma. Věřím, že se i příští rok podaří v loketském amfiteátru uspořádat akce podobného typu. Kapel v záloze je nepřeberné množství. A to nejen ze sousedního Německa. (Peťan)
Fotky: Mařenka
Celé fotoalbum
