CORPSET – No Rest

Někdy mi přijde, že svět se točí čím dál rychleji. Každá informace, která je vyřčena, dorazí ke svému majiteli snad ještě dříve, než je dokončena samotná myšlenka. V dnešní době rychlost jednoznačně vítězí. Mám rád zběsilá alba nadupaná energií. Upřednostňuji je dlouhodobě před těmi pomalými (výjimky samozřejmě existují). CORPSET, finští death/thrasheři jsou jedněmi z těch, kteří to vidí hodně podobně jako já. Na své druhé desce (první s názvem „Ruins“ vyšla v roce 2011) se snaží seriózně rozmetat vše na malé kousíčky. Hned na začátku mi něčím připomínali mé oblíbené DEATHMARCHED, kteří pocházejí ze stejné země (Finsko) a dokonce i vydavatelské stáje (Violent Journey Records). Ti se také nebojí protkat drtivé rytmy chladivými melodiemi. To death´n´rollové nadšení na mě jednoduše opět funguje. Jedná se totiž o muziku, která sice není příliš složitá, ale obsahuje spoustu zapamatovatelných motivů, které dají krásně odpočinout mému mnohdy unavenému mozku. Rád si nechám do hlavy vypálit další thrashovou vypalovačku, která když deathově zaduní (někdy dokonce zazní odkaz heavy metalu), mě přenese někam do menšího klubu, kde stojí muzikanti metr od fanoušků a paří se jako o život. A tak to mám v současnosti asi nejraději.

Nahrávalo se u Jussi Kulomaa v MSTR-studiu (Tampere) a musím říci, že zvuk je jednou z velkých předností tohoto alba (jednoduše to řeže!). Sice bych si dovedl představit více syrovosti, ale takto zase jdou lépe „rozeznat“ všechny nástroje. „No Rest“ jsou pro mě vždy takovým zpestřením, chuťovkou, kterou si rád dávám po nedělním obědě. To člověk bývá spokojený a nechce si ty vzácné chvíle kazit nějakou špinavostí. Deska by určitě mohla vyhovovat širší „metalové veřejnosti“, není na ní nic škodlivého, nepříjemného nebo snad odporného. To je možná právě jedna z mála věcí, která mi na albu trošku vadí. Očekával bych větší „rebelii“. Metal přece kdysi býval také o vymezení se společnosti, ne? CORPSET se s tím samozřejmě taky vůbec nemažou, jen je jejich letošní počin v některých momentech až příliš uhlazený. Tady se sází spíš na energii a nátlak, než na nějaké undergroundové „chlívárny“. Další, a vlastně poslední (ale opravdu malou) výtku, bych měl ke zpracování dvojzpěvů. Nemám je příliš v lásce a tady jsou (pro mě) bohužel také občas použity. Zaplať-satan náš vezdejší jsou dávkovány jen velmi málo a s citem. Naopak chvilkové blackové zaskřehotání mi vyloženě sedne.

Nejvíce se mi osvědčil poslech „No Rest“ při jízdě autem. Jelikož je muzika mimo spánku v podstatě mým celodenním průvodcem, je zajímavé, kdy a kde jaká deska zabírá nejvíce. CORPSET jednoznačně atakují první místa v letošním žebříčku na dálnici mezi Plzní a Prahou. Jejich hudba je totiž značně „neklidná“, jakoby pořád se měnící, pestrá a tak cesta o hodně lépe utíká. Každý song nepostrádá v sobě určitou gradaci, kdy se postupně přidává na v úvodu zmíněné rychlosti. Deska je tak díky modernějšímu zvukovému hávu takovým průnikem mezi starou thrash/deathovou školou a dnešním soundem. Nepostrádá jasný tah na branku i skvostné melodie. Hlavní devizu CORPSET vidím ale v schopnosti předložit nám, obyčejným metalistům a smrtelníkům, songy, které pronikají do krve jako drogově závislým zlatá dávka. Nezastírám, že jsem zpočátku přistupoval ke CORPSET lehce skepticky. Jenže kapela si to u mě za těch několik společných týdnů (ano, převážně v autě) "odpracovala" a postupně mě přesvědčila o svých kvalitách. Je asi zbytečné přesvědčovat dnešní potencionální fanoušky, aby dali desce delší čas proniknout do jejich sluchovodů (většina dnes stejně jen stáhne mp3, párkrát poslechne a buď maže nebo odloží na později), ale přesto, pokud máte rádi v hudbě zběsilost a rychlost preferujete, dejte CORPSET šanci. Zaslouží si to. Cítím za „No rest“ velký kus práce, odříkání a nadšení z dobré muziky.

Většinou je prezentováno metalové Finsko melodičtějšími a „přístupnějšími“ kapelami. Jsem moc rád, že tentokrát mám co dočinění s pořádně rozzuřenými šelmami, kterým táhne z huby smrad, koušou jak nakažené vzteklinou a umí kopnout do vrtule tak, že jsou schopni zbořit barák. Takže pozor! Nesahat. Jinak byste mohli hodně litovat. „No Rest“ je totiž návyková deska plná smělých neotřelých melodií s jasnou koncepcí a smyslem pro pořádný nářez. Zničit, rozsekat a následně vyčistit váš mozek! Není důvod verdikt dále odkládat. Připravte se, nakopněte motor, zařaďte rychlost a nechte všechny daleko za sebou. Jestli máte muziku podobného ražení rádi, můžu vám garantovat, že ten den budete mít pravděpodobně problémy s policií České republiky za přesáhnutí povolené rychlosti. CORPSET vás svojí energií donutí pořád přidávat plyn i volume (schválně, zkuste se na ně při kontrole vymluvit (smích)). „No Rest“ je jako rozzuřený thrashový pitbull, který se občas rád death metalově zakousne. Rychlost a CORPSET vítězí! Tlaková koule narvaná na hudební nosič.

Seznam skladeb:

1. No Rest
2. Piss On My Grave
3. Pitch Black
4. Lord Of The Flies
5. Prophet's Opiate
6. War Inside
7. You Sin
8. Futile
9. Let The Shit Hit The Fan

Čas: 38:09

• Antti Murtonen – zpěv
• Jari Kelloniemi – kytara
• Jami Heikkala – kytara
• Timo Hanhijoki – bicí
• Arto Tissari – basa

https://corpset.wordpress.com/
https://www.facebook.com/Corpset
http://www.reverbnation.com/corpset
http://www.violentjourneyrecords.com/