Už neuvěřitelných dvaatřicet let to drhnou němečtí válečníci SODOM. Jedna z nejvlivnějších kapel historie thrash metalu rozhodně balit fidlátka nehodlá. Svou neotřesitelnou pozici na scéně dokazuje nejen stále zničujícími koncerty, ale také posledními alby. Ta sice nedosahují toho nejlepšího, co kdy kapela nahrála, ale SODOM si svůj lepší standard dokázali odehrát i v dobách, kdy thrash neměl na růžích ustláno. V posledních letech však na thrashové scéně probíhá neuvěřitelný boom a SODOM se také hlásí o slovo. V pořadí čtrnáctá řadovka vyšla koncem dubna u labelu Steamhammer a nese název „Epitome of Torture“.
SODOM jsou pro mě srdeční záležitost. Vždy mě fascinovala neuvěřitelná energie a zdánlivá jednoduchost skladeb. Prvotiny navíc byly načichlé raným black metalem. SODOM byli vždy jedinečná kapela a svůj ksicht, specifický zvuk a poznávací prvky si přenesli až do současnosti. A novinka „Epitome of Torture“ rozhodně nevybočuje proti zvyklostem. První skladbou na desce je „My Final Bullet“. Krátké intro a SODOM se s ničím nemazlí. Jednoduchý riff a rychle k cíli. SODOM umějí také zpomalit a Tom „Angeripper“ znovu vyniká výborným frázováním. Z naštvaného a rychlého štěkotu přechází k temnému odříkávání. V podobném duchu se nesou další vály. „S.O.D.O.M.“ je úderka od začátku masírují sluchovody. Melodický refrén je však neustále pod palbou bicí soupravy Markuse Freiwalda, který tak se SODOM nahrál svou první desku. Kapela jak vidno vsadila na správného koně. Titulní vypalovačka „Epitome of Torture“ je typickou ukázkou thrashe, jaký SODOM chrlí po celou dobu své existence. Tomův obhroublý vokál vyniká v refrénu a jeho dunivá a výrazná basa je zkrátka nepřeslechnutelná.
Novinka SODOM mě však začala bavit až po nezvykle velkém množství poslechů. Nějak jsem se nemohl dostat pod kůži několika skladbám a například materiál z druhé poloviny desky mi v paměti vůbec neutkvěl. Marně jsem hledal nějaký záchytný bod, od kterého bych se odrazil k dalším soustředěným poslechům. Pak ale jedu nasranej z práce v narvaném MHD a říkám si, teď bych si pustil SODOM. Jiné album téhle legendy jsem v mobilu neměl a tak se mi ve sluchátkách ozval strýček Tom. V tom chaosu okolo sebe i v mé hlavě jsem najednou celé album začal vnímat jinak. Přidal jsem několik poslechů v klidu doma a zcela přehodnotil na desku názor. Z nevýrazného materiálu se stal můj několikadenní hudební průvodce. Například klipovka „Stigmatized“ má neuvěřitelnou energii. Nechybí ani špetka moderně pojatého thrash metalu. Další skladba, kterou řadím k nejlepším na desce, je „Shoot Today - Kill Tomorrow“. Přesně ta thrashová řezničina na živé hraní. Mosh a řev! Za poslech rozhodně stojí i pomalejší vál „Invocating the Demons“. Takový heavy/thrash proložený melodickým a zpěvným refrénem. Na chuť jsem přišel i skladbě „Katjuscha“ se kterou SODOM zabodují určitě u ruských fans. „Bombenhagel“ to sice není, ale rozhodně si palici vytřepete tak, že nebudete cítit krk. Naopak poslední skladba „Tracing the Victim“ je opravdu heavy záležitost. Ani po několika posleších mě neoslovila a pokud by na desce nebyla, nevadilo by mi to.
Deska „Epitome Of Torture“ má stopáž čtyřicet minut a v tomto případě je to čas ideální. Abych nezapomněl na obal desky (autorem je Meran Karanitant) – ten je opět výtečně zpracovaný. Válečná tématika nemůže chybět. A ta šibenice v pozadí je připravena pro vás, až budete odcházet rozbití z moshe po koncertě této old school bandy (úsměv).
Legendární horníci ze západoněmeckého Gelsenkirchenu vydali další kvalitní desku, která je zase o trochu jiná, než její předchůdkyně. SODOM si však zachovávají svůj ksicht, svůj rukopis. K tomu připočtěme drobné útěky k heavy metalu, pomalejším pasážím a melodiím a máte mozaiku „Epitome of Torture“ složenou. Mě trvalo déle, než jsem se deskou prokousal, ale výsledek za to rozhodně stojí. Asi bych byl zklamán, kdyby mě nové album jedné z mých top kapel nebavilo. Nic takového SODOM nakonec nepřipustili a i nadále drží prapor německého thrash metalu pevně v rukou. Důkazem budiž jejich koncerty, protože když nastoupí SODOM, vše lehne popelem! Thrash!
Seznam skladeb:
Čas: 39:58
Sestava:
http://sodomized.info/
https://myspace.com/sodom
https://www.facebook.com/sodomized
SODOM jsou pro mě srdeční záležitost. Vždy mě fascinovala neuvěřitelná energie a zdánlivá jednoduchost skladeb. Prvotiny navíc byly načichlé raným black metalem. SODOM byli vždy jedinečná kapela a svůj ksicht, specifický zvuk a poznávací prvky si přenesli až do současnosti. A novinka „Epitome of Torture“ rozhodně nevybočuje proti zvyklostem. První skladbou na desce je „My Final Bullet“. Krátké intro a SODOM se s ničím nemazlí. Jednoduchý riff a rychle k cíli. SODOM umějí také zpomalit a Tom „Angeripper“ znovu vyniká výborným frázováním. Z naštvaného a rychlého štěkotu přechází k temnému odříkávání. V podobném duchu se nesou další vály. „S.O.D.O.M.“ je úderka od začátku masírují sluchovody. Melodický refrén je však neustále pod palbou bicí soupravy Markuse Freiwalda, který tak se SODOM nahrál svou první desku. Kapela jak vidno vsadila na správného koně. Titulní vypalovačka „Epitome of Torture“ je typickou ukázkou thrashe, jaký SODOM chrlí po celou dobu své existence. Tomův obhroublý vokál vyniká v refrénu a jeho dunivá a výrazná basa je zkrátka nepřeslechnutelná.
Novinka SODOM mě však začala bavit až po nezvykle velkém množství poslechů. Nějak jsem se nemohl dostat pod kůži několika skladbám a například materiál z druhé poloviny desky mi v paměti vůbec neutkvěl. Marně jsem hledal nějaký záchytný bod, od kterého bych se odrazil k dalším soustředěným poslechům. Pak ale jedu nasranej z práce v narvaném MHD a říkám si, teď bych si pustil SODOM. Jiné album téhle legendy jsem v mobilu neměl a tak se mi ve sluchátkách ozval strýček Tom. V tom chaosu okolo sebe i v mé hlavě jsem najednou celé album začal vnímat jinak. Přidal jsem několik poslechů v klidu doma a zcela přehodnotil na desku názor. Z nevýrazného materiálu se stal můj několikadenní hudební průvodce. Například klipovka „Stigmatized“ má neuvěřitelnou energii. Nechybí ani špetka moderně pojatého thrash metalu. Další skladba, kterou řadím k nejlepším na desce, je „Shoot Today - Kill Tomorrow“. Přesně ta thrashová řezničina na živé hraní. Mosh a řev! Za poslech rozhodně stojí i pomalejší vál „Invocating the Demons“. Takový heavy/thrash proložený melodickým a zpěvným refrénem. Na chuť jsem přišel i skladbě „Katjuscha“ se kterou SODOM zabodují určitě u ruských fans. „Bombenhagel“ to sice není, ale rozhodně si palici vytřepete tak, že nebudete cítit krk. Naopak poslední skladba „Tracing the Victim“ je opravdu heavy záležitost. Ani po několika posleších mě neoslovila a pokud by na desce nebyla, nevadilo by mi to.
Deska „Epitome Of Torture“ má stopáž čtyřicet minut a v tomto případě je to čas ideální. Abych nezapomněl na obal desky (autorem je Meran Karanitant) – ten je opět výtečně zpracovaný. Válečná tématika nemůže chybět. A ta šibenice v pozadí je připravena pro vás, až budete odcházet rozbití z moshe po koncertě této old school bandy (úsměv).
Legendární horníci ze západoněmeckého Gelsenkirchenu vydali další kvalitní desku, která je zase o trochu jiná, než její předchůdkyně. SODOM si však zachovávají svůj ksicht, svůj rukopis. K tomu připočtěme drobné útěky k heavy metalu, pomalejším pasážím a melodiím a máte mozaiku „Epitome of Torture“ složenou. Mě trvalo déle, než jsem se deskou prokousal, ale výsledek za to rozhodně stojí. Asi bych byl zklamán, kdyby mě nové album jedné z mých top kapel nebavilo. Nic takového SODOM nakonec nepřipustili a i nadále drží prapor německého thrash metalu pevně v rukou. Důkazem budiž jejich koncerty, protože když nastoupí SODOM, vše lehne popelem! Thrash!
Seznam skladeb:
- My Final Bullet
- S.O.D.O.M.
- Epitome of Torture
- Stigmatized
- Cannibal
- Shoot Today - Kill Tomorrow
- Invocating the Demons
- Katjuscha
- Into the Skies of War
- Tracing the Victim
Čas: 39:58
Sestava:
- Tom Angelripper - baskytara, zpěv
- Bernemann - kytara
- Makka (Markus Freiwald) - bicí
http://sodomized.info/
https://myspace.com/sodom
https://www.facebook.com/sodomized
