Den 3. – pátek 31.5. Když se ráno budím, ještě prší. Ale za chvíli přestane. Uvaříme v ešusu snídani a než se nadějeme, je půl jedné a my vyrážíme na švédský heavy metal BLOODBOUND. Sympatický zpěvák skvěle komunikuje s publikem a vůbec všichni se skvěle baví, včetně nás. „In the name of metal“, asi největší pecka, kterou si budeme ještě dlouho prozpěvovat. Přecházíme do haly na německý thrash ACCUSER. Jejich první alba jsou skvosty thrashmetalových archívů, leč později se kapela přiklonila k thrash/deathu ala stará SEPULTURA a uvízla v nevýrazném průměru. I jejich koncert byl pro mě rovněž pouze průměrný. Věřím, že na Metalfestu v Plzni jakožto jediná thrashovka mohli přijít vhod, ale zde, ve velké konkurenci, příliš nezaujali. Dvě následující kapely jsou mimo náš záběr a tak šmejdíme v distrech, kde si doplňuji sbírku o desky KREATOR, RAZOR a OBITUARY. Vracíme se až ve 3 hodiny na německý heavy metal MAJESTY. Skvělý koncert, fanoušci MANOWAR musí být spokojení. I já jsem spokojený! Přesouváme se do haly, kde hraje jeden z mála black metalů na tomto festivalu, IMPERIUM DEKADENT. A musím říct, že jsem si jejich set opravdu užil. Ponurý black metal, z kterého temná atmosféra jenom čišela. Navíc ani jedna klepačka, všechno v pomalých a středních rytmech. Tohle opravdu můžu. Nahrávka mě zas až tolik nebavila, jako mě bavil koncert samotný.
Chvátáme rychle ven zabrat si místo pod pódium na můj dnešní vrchol, švédy GRAND MAGUS. Zpěvák a kytarista Janne Christoffersson překvapil dlouhým prořídlým hárem, takhle asi budu vypadat za rok. (smích) Od první chvíle vím, že tenhle koncert bude pro mě jeden z těch nej na tomhle festivalu. Pomalejší heavy metal, chcete-li heavy-doom. Skvělá atmosféra, závěrečnou „Hammer of the north“ si prozpěvuje celý dav ještě notnou chvíli po skončení vystoupení. Tuhle kapelu si velmi rád zopakuju. Vsedě ze schodů ještě zhlédneme část vystoupení heavy-power metalistů MYSTIC PROPHECY. Docela mě to baví, nevím proč, ale jejich set sleduje jen pár stovek lidí. Tímto pro nás dnešní hudební produkce končí. Chtěl jsem docela mrknout na hardrockery VANDERBUYST a death metalisty KATAKLYSM, ale rozhodli jsme se pro odpočinek v autě. Navíc znovu začalo mohutně pršet, a tak s Mařenkou rozjíždíme velkou alko párty (2 plechovkové desítky) v autě, za poslechu nahrávky Večer s Luďkem Sobotou. Po chvíli usínáme a spíme spokojeně až do rána. Aspoň trošku doženeme spánkový deficit z předešlých dnů.
Den 4. – sobota 1.6.
Přes noc pršelo, ale ráno, když vstáváme, už je jen zataženo. Snídaně a hurá na první kapelu, v 11:50 v hale začínají francouzi LONEWOLF. Melodický heavy metal, který se dobře poslouchá, ale nic víc mi v hlavě nezůstalo. Za to thrashové mladíky ESSENCE z hlavy jen tak nedostanu. Skvělé riffy, které zní svěže a současně, a přesto to není žádný modernmetalový paskvil. Zpěvák/kytarista, kterého byste skutečně netipovali, že hraje v thrashmetalové kapele, se zubí na všechny strany a my jen můžeme uznale pokyvovat hlavou nad tím, že jeho zubař je skutečný odborník. Od následujících Maďarů BORNHOLM produkujících melodický black metal jsem jen v rychlosti viděl jeden-dva songy, nebylo to tak zlé, ale věnujeme se šmejdění po distrech a relaxu. Jdeme až v půl 3 do haly na novou thrashovou krev DUST BOLT. Skvělá energická jízda, obrovský kotel, mosh a thraaaaaaaaaaaash! Potom rychle ven na Švédy ENFORCER, kteří mají na kontě už 3 skvělé desky a hrají prvotřídní 80´s heavy metal. ENFORCER mají velký cit pro hitovky, a tak i ten, kdo je nemá úplně naposlouchané, se snadno chytne refrénů. Následuje druhé vystoupení kapely JUSTICE (první den hráli coby coverband). I když popisek u kapely byl thrash metal, nebylo to nic pro nás, to už byly opravdu lepší ty covery, než vlastní tvorba samotná.
Jdeme si radši včas zabrat první řadu na ASPHYX. Deathmetalové peklo se vším všudy. Neuvěřitelné, jak dokážou vytvořit tak hutný sound, jen s jednou kytarou. Po ASPHYX 2 kapely nic. Tak se jdeme občerstvit. Vracíme se do areálu, když dohrávají KORPIKLAANI, což je trest jenom projít. Předposlední kapela, kterou na Beastivalu uvidíme, jsou HELLISH CROSSFIRE mixující staroškolský thrash a black. Koncert fajn, ale v hlavě mi neuvízlo nic, co bych si po delší čas, při vzpomínání na jejich set, pamatoval. Opět 2 kapely oraz v podobě jídla. Poslední kapelou, kterou vidíme, jsou SATYRICON. Moc se mi líbí album „The Age of nero“, ale songy, kde dominují klávesy, mě dohánějí k šílenství. Pro mě klávesy zabíjejí black metal, sorry, ale nijak zvášť z koncertu SATYRICON nadšený nejsem. V programu nás ještě zajímali ATTIC, kteří dokonale kráčí po stopách KINGA DIAMONDA, ale jejich set začíná až v půl druhé ráno. Takže jdeme radši spát, zítra ráno nás čeká 260 km do Plzně a musíme stihnout ENFORCER, kteří v Plzni hrají jako první.
Den 5. – neděle 2.6.
Ráno vstávačka kolem půl sedmé. Přestavujeme thrashportéra zpátky do cestovní polohy a kolem 8. vyrážíme směr Plzeň. I přes nepřízeň počasí jsme z Beastivalu nadšení a moc rádi se sem příští rok znovu vypravíme. Datum už je vypsaný na 29. - 31.5.2014, tak snad bude i příští rok tolik skvělých kapel jako letos! Po cestě do Plzně se ani nic zvláštního nedělo, snad jen to, že Lukáš se stihl řádně vožrat, následně dělat celý den ostudu a v průběhu dne se ještě vyválet v nějakých sračkách, v důsledku čehož smrdí víc, jak kafilerní vůz. Inu, otočme list. O Metalfestu bylo již napsáno mnohé a tak jen ve zkratce pár našich poznatků.
Přijíždíme asi hodinu před začátkem, necháváme se opáskovat, pozdravíme se s pár známými a už jdeme pod pódium na ENFORCER. Oproti Beastivalu, kde na kapelu byl obrovský kotel, zde paří jen pár zasvěcených. V průběhu koncertu začíná pršet. Po ENFORCER jde Mařenka relaxovat do auta. Já si jdu ještě poslechnout KREYSON. Stejně jako vloni, kdy jsem nic nečekal od ARAKAINU, a ten mě velmi mile překvapil, je tomu i letos s KREYSONEM. Skvělý heavy metal s úskoky ke speed a power metalu. Bavili mě natolik, že o pár dní později si jejich koncert v plné délce užiju ještě u nás v Budějovicích. Po KREYSON 4 pro nás nezajímavé kapely, navíc leje. Takže odjíždíme směr centrum a sedáme do hospody, kde se doslova nažereme k prasknutí. Vracíme se a stále prší, ze zoo nebude letos nic. A tak si usteleme ještě v autě ve velmi nepohodlných pozicích a daří se mi na nějakou tu hodinku usnout. Vyrážíme na australany AIRBOURNE. Dle očekávání skvělá šou, celou hodinu a půl nás jejich set nepřestává bavit. Žádná chudá vykrádačka AC/DC, takhle se prostě u klokanů hraje rock´n´roll a já jim věřím každý akord! Následuje únavné hodinové čekání na KINGA DIAMONDA. Čekání, které se jedním slovem vyplatilo! K tomu se nedá říct nic jiného, než velký zážitek!! Jsem rád, že je letos ještě jednou uvidím ve Slovinsku na Metaldays. Na půlku noční cesty domů se k nám přidávají Žakyn s Alešem, které vyhazujeme v Písku. Od Písku spím až domů, Mařenka řídí a Lukáš vytrvale páchne. V pondělí ve 2 hodiny ráno jsme zpátky doma. Postel je sice fajn, ale klidně bych jí vyměnil za pár festivalových dní navíc. 5 dní je opravdu málo! (smích) V 8 hodin zvoní budík oznamující, že bych se měl zvednout a vyrazit do práce. A já si zpívám song od CONOPED, který praví: „Do prdele kurva práce, když to slyšim, musim zvracet!“
Fotogalerie - fotky Mařenka a KubaAjz
