Takže Thrash! Německý Beastival otevírá naší festivalovou sezónu v roce 2013. Datumově se z části překrývá s plzeňským Metalfestem, na který jsme měli vstupenky zakoupené v prvním předprodeji za 700 Kč. O Beastivalu se dozvídáme až později. Kapely, co nás zajímají na Metalfestu, hrají i na Beastivalu, plus navíc velká německá thrash čtyřka (SODOM, KREATOR, TANKARD, DESTRUCTION), poprvé všechny 4 kapely v jeden den na jednom pódiu. A mimo to navíc ještě ASPHYX, LOST SOCIETY, GRAND MAGUS, DUST BOLT a tuna dalších, pro nás lákavých jmen. Vstupenka se vším všudy vyšla na 90 eur. Beastival končí v sobotu, Metalfest však v neděli pokračuje a na něm KING DIAMOND a AIRBOURNE. Cena vstupu na neděli je 700 Kč, takže nic netratíme a užijeme si 5 skvělých dnů plných metalu. Ještě bych vás měl upozornit, že nejsem žádný hudební kritik, ale ani nezaujatý pozorovatel. Jsem fanoušek hudby, které se dnes říká old school. Žádné chvály na nu-metal, modern, metalcore ani alternativ ode mě nečekejte. (úsměv)
Den 1. – středa 29.5.
Ve středu jdu ještě normálně do práce s tím, že skončím o něco dřív. Kolem druhý hodiny jsem už zpátky doma. Hážeme do thrashportéru připravené věci nutné k přežití čtyř dnů mimo domov. Mařenka usedá za volant, nařizujeme navigaci, ve městě nabíráme třetího do party Lukáše a ve 3 hodiny vyrážíme na trasu České Budějovice – Geiselwind, 400 km před námi. Cesta probíhá více než v poklidu, děláme asi jen 3 zastávky. Dálnice v Německu jsou bez poplatků a v nesrovnatelném stavu s našimi. Navíc neomezená rychlost, přesto se při jízdě cítíme bezpečněji než u nás. Kvůli vysokým pokutám řidiči maximálně dodržují předpisy. Asi po 5 hodinách jsme na místě. Geiselwind leží pár set metrů od dálnice, oblast, kde je koncertní areál, slouží jako rekreační zóna pro řidiče. Najdete tu od fastfoodů různých nadnárodních korporací až po sexshop s videokabinami. Všude už se potulují spousty metalheads. Parkujeme na přilehlém parkovišti a přestavujeme thrashportér na obytňák, což nám zabere nějakou půlhodinku. Pak jdeme ke vstupu nechat si dát náramek. Každý musíme zaplatit zálohu 10 eur, za kterou dostaneme pytel na odpad, který když pak vrátíme plný, dostaneme peníze zpět. Dobrý nápad, jak udržet areál relativně čistý. Stanové městečko už se řádně plní. Pomůžeme Lukášovi postavit stan a jdeme okouknout prostředí. Venkovní areál je dnes ještě uzavřený. Rozehřívací párty probíhá na druhé stage, uvnitř velké haly, na jejíž střeše ční velký černý kříž. Hala pojme jistě několik tisíc lidí. Na vyvýšené zadní části je odpočinková část s pivními stoly. Úplně vzadu je bufet, kde dělají snídaně, obědy atd. za normální (festivalové) ceny. Podél haly jsou průchozí ochozy, kde úplně na kraji, blíže k pódiu, je prostor pro vozíčkáře s dobrým výhledem. Na venkovní stage mají vozíčkáři, kterých je tu asi 5, vyvýšenou rampu, z které je taky uspokojivý výhled. Do začátku dnešního koncertu je ještě čas, tak dáváme pivko Kulmbacher. Pivo je pouze do 0,4 kelímku a při prvním se platí záloha 50 centů, za kterou dostanete zelený žeton. S dalším pivem vždy vracíte kelímek a zálohu už neplatíte. Když už pak s pivem končíte, vrátíte žeton a zálohu vám vrátí.
Hala se pozvolna začíná plnit a zhruba o půl jedenácté začíná hrát kapela JUSTICE, která pák v rámci festivalu vystoupí ještě jednou; dnes ale hraje pouze převzaté věci. Nepoznal jsem úplně všechno, ale zazněly klasiky od ACCEPT, JUDAS PRIEST, METALLIKY, IRON MAIDEN nebo Ozzyho, v celkem autentickém podání. Když pak dochází už asi k třetímu coveru SABATON v řadě, odcházíme radši na kutě. Mohlo být kolem jedné hodiny. Venku je krutá zima. Řekl bych tak 5 stupňů. Balíme se až po uši do spacáků a natěšení na zítřek usínáme.
Den 2. – čtvrtek 30.5.
Ráno vstaneme, rozkoukáme se. Já si uvařím v ešusu snídani. A za chvíli nás security vyhazují. Jsme na špatném parkovišti určeném pouze pro jednodenní návštěvníky. Takže musíme všechny krámy, co jsou vpředu narvat zas dozadu, včetně zadní sedačky. Přejíždíme na správné parkoviště, kde nám říkají, že dodávky a karavany můžou vjet přímo do areálu za stejnou cenu, jako je parkování tady (10 eur). OK, takže jedem zase zpět. Na pokladně si kupujeme parkenticket. Sekuriťák nás zkontroluje. Uvnitř je zakázané pouze sklo. Plechovky s pivem nikomu nevadí. Sklo nemáme, takže v pohodě. Dostáváme se do zóny, kde je stanové městečko a podél lesa parkují obytňáky. Sem se dostanete pouze s páskou. Takže nehrozí, že by se zde potulovali vykradači stanů, jak to známe z českých festivalů, kde má do kempu přístup každý. Znovu přestavujeme thrashportéra na obytňák. Dáváme bahno a pomalu se blíží začátek první kapely. Koncert začíná na venkovní stage. Všude asfalt, takže žádný prach ani bahno. Pódium je umístěno v ďolíku, díky čemuž je dobře vidět, i když nejste zrovna pod pódiem. Prodejních stánků jsem čekal víc, ale i tak jich bylo dost. Od každého druhu jídla jeden stánek. Takže se nestane, že je vedle sebe deset prodejců párků a klobás. A přitom žádné fronty!! Žádné čekání!! Od auta jsme u pódia za 3 minuty. Čekání na pásku nám trvalo asi 5 minut! Na BA to trvalo 3 hodiny! Tady všechno šlape jak hodinky.
Všechno, co je v programu, platí, a tak ve 12:20 startuje první kapela, německý thrash metal HATRED. Divoký set, zpěvák v jednu chvíli začne běhat a zpívat mezi lidmi. Přiběhne ke mně, vezme si moje sluneční brýle (v tu chvíli ještě krásně svítilo sluníčko), chvíli s nimi zpívá a pak mi je vrátí a zas běží na pódium. Nejvíc mi v hlavě zůstala jejich hitovka „We are the mosh crew“. Za 35 minut je konec. 5minutová pauza je tak akorát na přeběhnutí na druhou stage, kde jsou druhou partou rovněž němečtí thrasheři PESSIMIST. Ti asi nejvíc utrpěli slabším zvukem, který je v hale celkově o trochu horší než venku, zejména na první kapely, kdy ještě není uvnitř moc lidí. Možná proto mi z jejich setu v hlavě moc nezůstalo, i když ho sleduji celý. Mladíci BLEEDING RED mixují melodický death s thrashem následují na venkovním pódiu. Kytarista neměl svůj den, několikrát šáhnul vedle. I přes to, že BLEEDING RED byla jediná kapela, kde jsem zaznamenal nějaké hráčské chyby, to docela šlo. Ale už běžíme dovnitř na vycházející hvězdy finské thrashmetalové scény LOST SOCIETY. Tihle kloučci na sebe v poslední době strhli docela velkou pozornost, tak jsem byl zvědav, jestli právem. A hned po prvním hrábnutí do strun můžu říct, že jo. Pryč je průměrný zvuk, všechny nástroje jsou krásně slyšet. První kapela, na kterou se rozjíždí obrovský kotel, v circle-pitu je snad 200 lidí. Z podia sálá obrovská energie. Hudebně mixují vlivy ANTHRAXa D.R.I, s energií MUNICIPAL WASTE.
Nadšení ze setu LOST SOCIETY jdeme na sváču do auta. Mařenka zůstává odpočívat v autě a já stíhám asi poslední 2 songy BRAINSTORM, který se mi docela líbí. Načež si vyčítám, že jsem je nedal celý. Pohodový heavy metal přecházející k power metalu. Běžím dovnitř a stíhám si urvat kousek místa u zábradlí pod pódiem. Švédští SCREAMER hrají od roku 2009 heavy metal jako vystřižený z 80. let. Mně padá čelist až na podlahu. Skvostné melodie, zapamatovatelné riffy a sóla. Jsem v sedmém nebi, pro mě jednoznačně jedno z těch nejlepších vystoupení, co jsem na Beastivalu viděl! Všem fanouškům tradičního heavy metalu doporučuju po této kapele zapátrat! VARG vynechávám, šmejdím po distrech a následně jdu pro Mařenku do auta. Jdeme mrknout do haly na EX DEO, není to úplně nejhorší, posloucháme půlku setu vsedě ze schodů, ale pak už si jdeme zabrat místo v první řadě na TANKARD. Začínají už tradičně vypalovačkou „Zombie attack“ a zazní průřez celou tvorbou až po poslední album. V kotli se odehrává asi největší venkovní mosh-pit. Security mají plné ruce práce, co chvíli k pódiu plave na rukou davu jeden thrasher za druhým. Gerre je neúnavný šoumen, tahá z kotle dívčinu. Holčina říká, že je z Peru a že mu moc nerozumí. Gerre si s ní dává taneček a dává jí pivo z basy, co mají na podiu. V půlce setu někdo háže na pódium svojí thrash džísku se zádovkou TANKARD. Gerre si jí hned bere na sebe a zbytek setu odzpívá v ní, na konci setu jí vrací. Při děkovačce obchází první řadu a Mařence dal pusu, hehe. Bravurní set plný energie. V srpnu si TANKARD na Metal Loktu nenecháme ujít! Jdeme mrknout dovnitř na DEBAUCHERY. Z cédéčka mě jejich death metal říznutý AC/DC docela bavil, ale na živo je to vyložená nuda. Naprosto statická šou, hudebníci jsou sice politi krví a na pódiu jsou nějaké rozřezané figuríny, ale image není všechno. Od DEBAUCHERY jsem čekal divokou a šílenou šou, ale tohle bylo dost nezáživné. Odcházíme opět před koncem setu a jsme zpátky v první řadě na DESTRUCTION. Nesmrtelný Schmier přebíhá mezi třemi mikrofony, kytarista Mike nemilosrdně seká do strun. Do toho ohnivá šou. Z ohňů sálá teplo z pódia až do prvních řad. Skvělý koncert a ani si neuvědomuji, že už od půlky Tankard prší. Jsem rád, že Destruction uvidím letos ještě minimálně dvakrát, na Party san v Německu a na Rockové Ostravě. Už teď se těším! Vynecháváme INSOMNIUM a jdeme si na chvilku dáchnout a nasvačit do auta. Už je přece jenom 21 hodin. Na festivalu den ubíhá úplně jinak... (úsměv)
Vracíme se přesně na začátek SODOM. Prší čím dál tím víc. Po tom krásném ranním sluníčku jsem nějak nechtěl věřit, že bude takhle hnusně. Od SODOM jsem očekával mohutnou propagaci nového alba „Epitome of torture“, které je podle mě zatím nejlepším albem, co letos vyšlo. Ale z tohoto alba zaznívá pouze jedna skladba a to „Into the skies of war“. Zbytek setu tvoří letité hitovky. Skvělý koncert! Neopakuju se moc? Ale ono to jinak nejde, tolik skvělých kapel na jednom místě! Tady to je prostě ráj každého fanouška dobré metalové muziky! Lehce promoklí se jdeme sušit do haly na legendu německého heavy metalu U.D.O. Udo Dirkschneider je prostě borec, letos je mu 61, vypadá jak buldok a řádí jak zamlada! Co song to hit, U.D.O. mají jedny z nejhitovějších refrénů. Opět odcházíme o trošku dřív, abychom si zabrali první řadu pod pódiem na KREATOR. Prší jako by nás někdo kropil hadicí. Konce setu KREATOR se dožijí jen ti nejortodoxnější thrasheři! Mám sice pláštěnku a pod ní nepromokavou džísku z nášivek a křiváka, ale z kalhot už bych vyždímal konev vody. No nic, jdeme na zlatý hřeb dnešního večera. KREATOR začínají 5 minut před půlnocí. Svojí vytrvalou a cílenou prací se vyšvihli na úplný vrchol evropského thrashe a my s Mařenkou jsme jim naprosto podlehli a snažíme se na ně jezdit vždy, když je to v našich silách, teď je vidíme po čtvrté a vždy mě to maximálně baví. Dokonalé hráčské výkony, říkám si, že to snad ani není možné, že je to živě! Notorický známé vypalovačky nás nenechávají v klidu. Mille na asi 20 sekund vstupuje na nezastřešenou část pódia před odposlechy, ale že je to až tak velkej chcanec asi nepočítal, a tak se zase rychle stahuje. Prudký déšť zavinil, že až do konce vydrželo jen pár stovek nejvěrnějších a jsem rád, že jsem to zvládnul. Když už jsem se musel hodně přemáhat, záda po celodenním stání už značně bolí, ale co už. KREATOR asi o 15 minut přetahují svůj určený čas a odehrávají kompletní jeden a půl hodinový koncertní set. „Tormentor“ tradičně set uzavírá. Na vnitřní stage ještě hrají MILKING THE GOATMACHINE, které jsem chtěl vidět, ale dnes už mám dost. Obtěžkán litry vody nasáklých do mého oblečení odcházím v půl druhé ráno na kutě. Snad se to do rána vyprší.
Pokračování...
Fotogalerie - fotky Mařenka a KubaAjz
Den 1. – středa 29.5.
Ve středu jdu ještě normálně do práce s tím, že skončím o něco dřív. Kolem druhý hodiny jsem už zpátky doma. Hážeme do thrashportéru připravené věci nutné k přežití čtyř dnů mimo domov. Mařenka usedá za volant, nařizujeme navigaci, ve městě nabíráme třetího do party Lukáše a ve 3 hodiny vyrážíme na trasu České Budějovice – Geiselwind, 400 km před námi. Cesta probíhá více než v poklidu, děláme asi jen 3 zastávky. Dálnice v Německu jsou bez poplatků a v nesrovnatelném stavu s našimi. Navíc neomezená rychlost, přesto se při jízdě cítíme bezpečněji než u nás. Kvůli vysokým pokutám řidiči maximálně dodržují předpisy. Asi po 5 hodinách jsme na místě. Geiselwind leží pár set metrů od dálnice, oblast, kde je koncertní areál, slouží jako rekreační zóna pro řidiče. Najdete tu od fastfoodů různých nadnárodních korporací až po sexshop s videokabinami. Všude už se potulují spousty metalheads. Parkujeme na přilehlém parkovišti a přestavujeme thrashportér na obytňák, což nám zabere nějakou půlhodinku. Pak jdeme ke vstupu nechat si dát náramek. Každý musíme zaplatit zálohu 10 eur, za kterou dostaneme pytel na odpad, který když pak vrátíme plný, dostaneme peníze zpět. Dobrý nápad, jak udržet areál relativně čistý. Stanové městečko už se řádně plní. Pomůžeme Lukášovi postavit stan a jdeme okouknout prostředí. Venkovní areál je dnes ještě uzavřený. Rozehřívací párty probíhá na druhé stage, uvnitř velké haly, na jejíž střeše ční velký černý kříž. Hala pojme jistě několik tisíc lidí. Na vyvýšené zadní části je odpočinková část s pivními stoly. Úplně vzadu je bufet, kde dělají snídaně, obědy atd. za normální (festivalové) ceny. Podél haly jsou průchozí ochozy, kde úplně na kraji, blíže k pódiu, je prostor pro vozíčkáře s dobrým výhledem. Na venkovní stage mají vozíčkáři, kterých je tu asi 5, vyvýšenou rampu, z které je taky uspokojivý výhled. Do začátku dnešního koncertu je ještě čas, tak dáváme pivko Kulmbacher. Pivo je pouze do 0,4 kelímku a při prvním se platí záloha 50 centů, za kterou dostanete zelený žeton. S dalším pivem vždy vracíte kelímek a zálohu už neplatíte. Když už pak s pivem končíte, vrátíte žeton a zálohu vám vrátí.
Hala se pozvolna začíná plnit a zhruba o půl jedenácté začíná hrát kapela JUSTICE, která pák v rámci festivalu vystoupí ještě jednou; dnes ale hraje pouze převzaté věci. Nepoznal jsem úplně všechno, ale zazněly klasiky od ACCEPT, JUDAS PRIEST, METALLIKY, IRON MAIDEN nebo Ozzyho, v celkem autentickém podání. Když pak dochází už asi k třetímu coveru SABATON v řadě, odcházíme radši na kutě. Mohlo být kolem jedné hodiny. Venku je krutá zima. Řekl bych tak 5 stupňů. Balíme se až po uši do spacáků a natěšení na zítřek usínáme.
Den 2. – čtvrtek 30.5.
Ráno vstaneme, rozkoukáme se. Já si uvařím v ešusu snídani. A za chvíli nás security vyhazují. Jsme na špatném parkovišti určeném pouze pro jednodenní návštěvníky. Takže musíme všechny krámy, co jsou vpředu narvat zas dozadu, včetně zadní sedačky. Přejíždíme na správné parkoviště, kde nám říkají, že dodávky a karavany můžou vjet přímo do areálu za stejnou cenu, jako je parkování tady (10 eur). OK, takže jedem zase zpět. Na pokladně si kupujeme parkenticket. Sekuriťák nás zkontroluje. Uvnitř je zakázané pouze sklo. Plechovky s pivem nikomu nevadí. Sklo nemáme, takže v pohodě. Dostáváme se do zóny, kde je stanové městečko a podél lesa parkují obytňáky. Sem se dostanete pouze s páskou. Takže nehrozí, že by se zde potulovali vykradači stanů, jak to známe z českých festivalů, kde má do kempu přístup každý. Znovu přestavujeme thrashportéra na obytňák. Dáváme bahno a pomalu se blíží začátek první kapely. Koncert začíná na venkovní stage. Všude asfalt, takže žádný prach ani bahno. Pódium je umístěno v ďolíku, díky čemuž je dobře vidět, i když nejste zrovna pod pódiem. Prodejních stánků jsem čekal víc, ale i tak jich bylo dost. Od každého druhu jídla jeden stánek. Takže se nestane, že je vedle sebe deset prodejců párků a klobás. A přitom žádné fronty!! Žádné čekání!! Od auta jsme u pódia za 3 minuty. Čekání na pásku nám trvalo asi 5 minut! Na BA to trvalo 3 hodiny! Tady všechno šlape jak hodinky.
Všechno, co je v programu, platí, a tak ve 12:20 startuje první kapela, německý thrash metal HATRED. Divoký set, zpěvák v jednu chvíli začne běhat a zpívat mezi lidmi. Přiběhne ke mně, vezme si moje sluneční brýle (v tu chvíli ještě krásně svítilo sluníčko), chvíli s nimi zpívá a pak mi je vrátí a zas běží na pódium. Nejvíc mi v hlavě zůstala jejich hitovka „We are the mosh crew“. Za 35 minut je konec. 5minutová pauza je tak akorát na přeběhnutí na druhou stage, kde jsou druhou partou rovněž němečtí thrasheři PESSIMIST. Ti asi nejvíc utrpěli slabším zvukem, který je v hale celkově o trochu horší než venku, zejména na první kapely, kdy ještě není uvnitř moc lidí. Možná proto mi z jejich setu v hlavě moc nezůstalo, i když ho sleduji celý. Mladíci BLEEDING RED mixují melodický death s thrashem následují na venkovním pódiu. Kytarista neměl svůj den, několikrát šáhnul vedle. I přes to, že BLEEDING RED byla jediná kapela, kde jsem zaznamenal nějaké hráčské chyby, to docela šlo. Ale už běžíme dovnitř na vycházející hvězdy finské thrashmetalové scény LOST SOCIETY. Tihle kloučci na sebe v poslední době strhli docela velkou pozornost, tak jsem byl zvědav, jestli právem. A hned po prvním hrábnutí do strun můžu říct, že jo. Pryč je průměrný zvuk, všechny nástroje jsou krásně slyšet. První kapela, na kterou se rozjíždí obrovský kotel, v circle-pitu je snad 200 lidí. Z podia sálá obrovská energie. Hudebně mixují vlivy ANTHRAXa D.R.I, s energií MUNICIPAL WASTE.
Nadšení ze setu LOST SOCIETY jdeme na sváču do auta. Mařenka zůstává odpočívat v autě a já stíhám asi poslední 2 songy BRAINSTORM, který se mi docela líbí. Načež si vyčítám, že jsem je nedal celý. Pohodový heavy metal přecházející k power metalu. Běžím dovnitř a stíhám si urvat kousek místa u zábradlí pod pódiem. Švédští SCREAMER hrají od roku 2009 heavy metal jako vystřižený z 80. let. Mně padá čelist až na podlahu. Skvostné melodie, zapamatovatelné riffy a sóla. Jsem v sedmém nebi, pro mě jednoznačně jedno z těch nejlepších vystoupení, co jsem na Beastivalu viděl! Všem fanouškům tradičního heavy metalu doporučuju po této kapele zapátrat! VARG vynechávám, šmejdím po distrech a následně jdu pro Mařenku do auta. Jdeme mrknout do haly na EX DEO, není to úplně nejhorší, posloucháme půlku setu vsedě ze schodů, ale pak už si jdeme zabrat místo v první řadě na TANKARD. Začínají už tradičně vypalovačkou „Zombie attack“ a zazní průřez celou tvorbou až po poslední album. V kotli se odehrává asi největší venkovní mosh-pit. Security mají plné ruce práce, co chvíli k pódiu plave na rukou davu jeden thrasher za druhým. Gerre je neúnavný šoumen, tahá z kotle dívčinu. Holčina říká, že je z Peru a že mu moc nerozumí. Gerre si s ní dává taneček a dává jí pivo z basy, co mají na podiu. V půlce setu někdo háže na pódium svojí thrash džísku se zádovkou TANKARD. Gerre si jí hned bere na sebe a zbytek setu odzpívá v ní, na konci setu jí vrací. Při děkovačce obchází první řadu a Mařence dal pusu, hehe. Bravurní set plný energie. V srpnu si TANKARD na Metal Loktu nenecháme ujít! Jdeme mrknout dovnitř na DEBAUCHERY. Z cédéčka mě jejich death metal říznutý AC/DC docela bavil, ale na živo je to vyložená nuda. Naprosto statická šou, hudebníci jsou sice politi krví a na pódiu jsou nějaké rozřezané figuríny, ale image není všechno. Od DEBAUCHERY jsem čekal divokou a šílenou šou, ale tohle bylo dost nezáživné. Odcházíme opět před koncem setu a jsme zpátky v první řadě na DESTRUCTION. Nesmrtelný Schmier přebíhá mezi třemi mikrofony, kytarista Mike nemilosrdně seká do strun. Do toho ohnivá šou. Z ohňů sálá teplo z pódia až do prvních řad. Skvělý koncert a ani si neuvědomuji, že už od půlky Tankard prší. Jsem rád, že Destruction uvidím letos ještě minimálně dvakrát, na Party san v Německu a na Rockové Ostravě. Už teď se těším! Vynecháváme INSOMNIUM a jdeme si na chvilku dáchnout a nasvačit do auta. Už je přece jenom 21 hodin. Na festivalu den ubíhá úplně jinak... (úsměv)
Vracíme se přesně na začátek SODOM. Prší čím dál tím víc. Po tom krásném ranním sluníčku jsem nějak nechtěl věřit, že bude takhle hnusně. Od SODOM jsem očekával mohutnou propagaci nového alba „Epitome of torture“, které je podle mě zatím nejlepším albem, co letos vyšlo. Ale z tohoto alba zaznívá pouze jedna skladba a to „Into the skies of war“. Zbytek setu tvoří letité hitovky. Skvělý koncert! Neopakuju se moc? Ale ono to jinak nejde, tolik skvělých kapel na jednom místě! Tady to je prostě ráj každého fanouška dobré metalové muziky! Lehce promoklí se jdeme sušit do haly na legendu německého heavy metalu U.D.O. Udo Dirkschneider je prostě borec, letos je mu 61, vypadá jak buldok a řádí jak zamlada! Co song to hit, U.D.O. mají jedny z nejhitovějších refrénů. Opět odcházíme o trošku dřív, abychom si zabrali první řadu pod pódiem na KREATOR. Prší jako by nás někdo kropil hadicí. Konce setu KREATOR se dožijí jen ti nejortodoxnější thrasheři! Mám sice pláštěnku a pod ní nepromokavou džísku z nášivek a křiváka, ale z kalhot už bych vyždímal konev vody. No nic, jdeme na zlatý hřeb dnešního večera. KREATOR začínají 5 minut před půlnocí. Svojí vytrvalou a cílenou prací se vyšvihli na úplný vrchol evropského thrashe a my s Mařenkou jsme jim naprosto podlehli a snažíme se na ně jezdit vždy, když je to v našich silách, teď je vidíme po čtvrté a vždy mě to maximálně baví. Dokonalé hráčské výkony, říkám si, že to snad ani není možné, že je to živě! Notorický známé vypalovačky nás nenechávají v klidu. Mille na asi 20 sekund vstupuje na nezastřešenou část pódia před odposlechy, ale že je to až tak velkej chcanec asi nepočítal, a tak se zase rychle stahuje. Prudký déšť zavinil, že až do konce vydrželo jen pár stovek nejvěrnějších a jsem rád, že jsem to zvládnul. Když už jsem se musel hodně přemáhat, záda po celodenním stání už značně bolí, ale co už. KREATOR asi o 15 minut přetahují svůj určený čas a odehrávají kompletní jeden a půl hodinový koncertní set. „Tormentor“ tradičně set uzavírá. Na vnitřní stage ještě hrají MILKING THE GOATMACHINE, které jsem chtěl vidět, ale dnes už mám dost. Obtěžkán litry vody nasáklých do mého oblečení odcházím v půl druhé ráno na kutě. Snad se to do rána vyprší.
Pokračování...
Fotogalerie - fotky Mařenka a KubaAjz
