Kacířství je třeba vymýtit jakýmikoliv prostředky. Inkvizice. Pod plápolající hranicí stojí člen řádu Tovaryšstva Ježíšova. V očích se mu blýská. Utrpení mu dělalo vždy dobře. Ta ženská, které plameny pomalu olizují nohy, neskutečně křičí. Byla obviněna už ani neví z čeho. Vzpomíná na společné dny strávené v mučírně jejich jinak poklidného kláštera. Jenže pořádek musí být a úřad musí být naplněn. To je přeci jasná věc. Pod kutnou jezuity se skrývá tvář samotného Belzebuba. Byla to pro něj příjemná doba plná velkých skutků. Nemusel tolik skrývat svoji identitu, jako dnes, kdy bývá občas problém rozeznat dobro od zla. Tenkrát ve Španělsku mu bylo krásně. Jen nechápe, kde se mohla kapela DECAPITATED CHRIST dozvědět o jeho činech? Možná ze starých knih. A ten jejich skřípající a temný death metal ho také už pěknou dobu tahá za uši. Vždyť oni hrají tak rychle, že před sebou často vidí ozvěny dávných časů, studených klášterních zdí a nářku nevinných, kteří byli jen ve špatný čas na nesprávném místě. A přesto vinni.
DECAPITATED CHRIST, jak jsem již zmínil, pocházejí ze Španělska a jejich vyznáním je starodávný death metal. Zaobírají se spíše jeho temnější částí a tak nechají poměrně často vzpomenout na své vzory INCANTATION, IMMOLATION, ale i MORBID ANGEL, OBITUARY a DEICIDE. Jedná se o silně anti-křesťansky zaměřenou skupinu, které se vůbec nebojí použít ve své muzice i nějaké ty vkusně vyvedené blackové prvky. Letos přicházejí teprve se svým třetím albem (další alba: Antichristian Extreme Dekapitation – 2008, The Vanishment and Extermination of the Deities – 2010), což není od roku 2005, kdy byla kapela založena, zase tak příliš (jejich záseky bývají neskutečně propracovány i po grafické stránce, je vidět, že nikdy nic nenechávají náhodě). Jejich tvorba bude určitě vyhovovat nadšencům pro spíše old schoolové věci. Nečekejte tedy žádné novátorské postupy, ale jen starý prašivý metal. Obzvláště mě tentokrát zaujal zpěvák s přezdívkou Paingrinder. Ten sice nevyniká pražádným hlasem, který by při použití odlupoval obkladačky ze zdi, ale má velice zajímavou jak pro metal stvořenou barvu a nebojí se do toho i černo-kovově opřít. Jako celek pak působí album velice temně a ponuře.
Opravdu si chvílemi budete připadat jako v nějaké staré středověké mučírně. Mezi jednotlivé songy jsou totiž vkusně zakomponovány instrumentální vsuvky a ruchy, které ještě více navozují atmosféru doby, kdy Evropě vládla církev krutou a nemilosrdnou rukou. Těch necelých tři čtvrtě hodiny blasfemie tak uteče jako voda, litá do chřtánu hříšníků. Líbí se mi vcelku i zvuk celého alba, který zní zároveň velmi přístupně a přitom si zachovává tu krásně špinavou patinu, která mi dělá u death metalu tak dobře. Ale abych jen nechválil. Přijde mi, že některé motivy se až příliš často opakují. Ocenil bych i trošku větší „tlak“ celé desky, Přeci jen, tohle je death metal, tady to musí „hnětat,“ ne? Takhle jsem měl občas pocit, že se zbytečně „preluduje.“ Ne že by bylo něco vyloženě špatně, to vůbec ne, ale kapela by potřebovala nějakého schopného producenta, který by je donutil z toho množství dobrých, ale dlouhých nápadů, vylouhovat to nejlepší a dodat nahrávce větší dynamiku.
„The Perishing Empire of Lies“ je bezesporu dobrým albem, se zajímavými motivy, někdy až nakažlivými melodiemi, které bohužel zůstalo někde na půli cesty. Chybí tomu to pověstné něco, co dělá z dobrých desek ty výborné. Samozřejmě, pořád se tady pohybujeme minimálně na evropské úrovni. Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se vydá kapela příště. Určitě si to nenechám ujít. Jen doufám, že výše popisované drobnosti budou odstraněny a kapela vstoupí do současné první ligy. Zatím je podle mě v takovém „přijímacím“ přechodném období. A záleží jen na nich, zda se dostanou z rodného Španělska do širšího povědomí nebo zůstanou „zakopáni“ jen doma. Sám jsem cítil, že by bylo dobré dát o těchto rouhačích vědět (proto dnes také můžete číst tuhle recenzi). Jestli máte rádi staré death metalové obřady, neváhejte. Jen si předtím poslechněte ukázky někde na internetu. Uděláte si tak sami obrázek, co za šílence se to vlastně pohybuje po Barceloně a drtí tam ten svůj old school. DECAPITATED CHRIST nabrali velmi dobrý směr, jen by to chtělo příště trošku více krvavé šťávy.
Seznam skladeb:
- Entering
- Burning Down the Holy Ground
- Collapsing
- Death into the Crypts
- Suffering
- Invoration of the Ancient Ones
- Marching
- Black Rites for the White Pope
- Burning
- The Cannibal Instinct
- The Rise and Decay of the Chosen Messiah
- Sacrificial Suicide
- The Thousand Faces of One Same Lie
- Those Who Bring You Hell
Čas: 43:54
Sestava:
- BlastHagel – bicí
- Ghorth – kytara, varhany, zpěv
- Cesar Cold – basa
- Paingrinder – zpěv
- Desecrator – kytara
http://decapitatedchrist.bandcamp.com/
http://www.facebook.com/decapitatedchrist
http://www.myspace.com/thetruedecapitatedchrist
http://www.reverbnation.com/decapitatedchrist
http://metal-inquisition.de/
