SONATA ARCTICA, KATATONIA, KATAKLYSM, BLOODBOUND, MILKING THE GOATHMACHINE, EX DEO, DANIEL KROB, SEBASTIEN, ACCUSER, EAGLEHEART
Provazy vody za oknem nevypadaly zrovna jako důvod k procházce venku. Nakonec jsem se ale pochlapil a vyrazil na EX DEO složené z členů KATAKLYSM. Občas to bylo i docela slyšet. EX DEO ale mají navíc brnění, spoustu průměrných symfo prvků a Maurizio u toho švihá mikrofonní šňůrou jako bičem. Když se do toho hoši trochu víc opřou, výsledek mne celkem baví, pokud ale kapelu už nikdy neuslyším, žíly mi to rozhodně neutrhá. (Aleš)
V sobotu jsem na místo konání dorazil o něco dříve, tentokrát už jsem se dešti nevyhnul. Prvním lákadlem pro mě byli Kanaďané EX DEO. Odstartovali s nepříliš dobrým zvukem, výrazně slyšet byla pouze basa a ačkoliv se to v průběhu koncertu o něco vylepšilo, k úplné spokojenosti chyběly minimálně výraznější kytary. EX DEO jsou asi nejzajímavější tematikou svých textů, věnujících se římské historii, avšak hudebně mne to po nějakých dvaceti minutách poněkud přestávalo bavit. Vše znělo tak nějak stejně. I tak jsem rád, že jsem EX DEO viděl naživo. Jen příště více opatrnosti s házením plných PET lahví do prořídlého publika, prosím (zasvěcení ví) (úsměv). (Opat)
EX DEO mě navnadili už svým intrem. Death se symfonickými prvky mám ráda, navíc má kapela hvězdné obsazení, z velké části se překrývající se sestavou KATAKLYSM. Gladiátorské oblečky jim moc slušely a koncert jsem si užila pěkně vepředu přímo pod pódiem. Na kontě mají dvě desky, asi bych si je měla sehnat... (Veronika)
MILKING THE GOATMACHINE – k mlíkařům nemám co dodat. Byli skvělí jako vždycky, párty jako prase a pohled na pařící kozlí ksichty – k nezaplacení. (smích) Ostatně jsem koukala, že masky se objevily i v publiku. Baví mě ty jejich změny tempa a vtipné hlášky mezi skladbami. Paní zvedne telefon: „Haló?“ A ve sluchátku se ozve: „Méééééé!“. Prostě Ding Dong, motherfucker! (Veronika)
Mladíky z MILKING THE GOATHMACHINE jsem živě slyšel dvakrát a pokaždé to stálo za to. Předvedli naprosto skvělé energické vystoupení, vyprovokovali fanoušky k "wall of death" v šesti lidech, sypali jednu hitovku za druhou. Strhli přítomný dav, který si důrazně vyžádal přídavek a i v tom zmaru kolem vytvořili skvělou atmosféru. Z toho byla kapela očividně nadšená a já rovněž. Goat to see you again! (Aleš)
O tři hodiny později jsme se do areálu vrátili a na pódiu začínala téměř stejná soupiska, jako v případě EX DEO. Nastal totiž čas pro deathmetalové matadory KATAKLYSM. Ti už byli nazvučeni o mnoho lépe než EX DEO, a také na ně přirozeně do areálu dorazilo mnohem více fanoušků, kteří se i v tomto nečasu (ačkoliv při jejich vystoupení zrovna na chvíli déšť ustal) odhodlali k nespoutanému kotlení. Jak bývá zvykem, Maurizio znovu vyzval přední řady ke společné pařbě s kapelou na pódiu (či spíše před ním), a tak si fanoušci užili své dvě skladby slávy. Kromě novějších songů došlo také na klasiky jako „Crippled and Broken“ nebo „Shadows and Dust“ a všeobecně vládla spokojenost. Bylo to takové klasické vystoupení KATAKLYSM. (Opat)
KATAKLYSM se očividně rozhodli, že zkusí vymačkat ze všech promoklých jedinců veškerou energii, která jim ještě zbývala. Povedlo se jim to znamenitě. Mauricio se sice omlouval, že je nemocen a jeho výkon není stoprocentní, dle mého názoru ale rozhodně byl. Když potom dovolil fanouškům, ať jej následují na pódium, nadšení skákajících neznalo mezí. KATAKLYSM rozhodně ví, jak si získat obecenstvo na svojí stranu. Mně k tomu stačila „In Shadows and Dust“. (Aleš)
KATAKLYSM předvedli naprostou smršť. V tu chvíli mi bylo jedno, jestli z nebe padají třebas mrtvé žáby, prostě se pařilo až nadoraz. Viděla jsem je naživo sice už potřetí, ale tentokrát mě uchvátili nejvíc. Naprosto souhlasím s Alešem, že tihle maníci ví, jak si podmanit publikum. (Veronika)
Na nic pomalejšího jsem po kanadském nátěru už neměla moc náladu, ale na druhou stranu mě to v areálu začalo dost bavit, tak jsem zůstala i na KATATONII. Nevydržela jsem ale moc dlouho, přeci jen to na mě bylo příliš anathemovsky éterické. (úsměv) (Veronika)
Tahákem sobotního programu pro mne byla švédská melancholicky laděná pětice KATATONIA. A to i přesto, že studiovou tvorbu rozhodně nemám nějak důkladně naposlouchanou. I tak jsem byl velice zvědav, co Jonas a jeho družina předvede. A KATATONIA mne dokázala téměř okamžitě strhnout a přivést na melancholickou vlnu. Podpořena výborným zvukem se příliš nezdržovala se sáhodlouhými proslovy mezi skladbami a dávala prostor mluvě svých skladeb. K dosažení depresivnější atmosféry se znovu řádně rozlilo, ale v tuto chvíli jsem to vlastně ani nějak nevnímal. KATATONIA mne velmi příjemně překvapila a rád bych si ji poslechl také v nějakém klubu, kam přijedou jen její fanoušci a nebude je někdo vypískávat, jako se snažil právě na Metalfestu… (Opat)
S příchodem KATATONIE se Metalfestem po všech těch hevíkách začalo konečně linout umění. Éterické progresivní písničkářství s promakanou strukturou skladeb mne neuvěřitelně nebavilo. Možná, že své udělal i nepříliš přesvědčivý zvuk a vokál Jonase Renkseho. Na desce s ním většinou problém nemám, naživo už to bývá horší. Škoda, že se kapela vymanila ze žánru dnes již nikoho nezajímajícího, vyrostla a muzikantsky vyspěla. (Aleš)
Fotky: Ignor
Provazy vody za oknem nevypadaly zrovna jako důvod k procházce venku. Nakonec jsem se ale pochlapil a vyrazil na EX DEO složené z členů KATAKLYSM. Občas to bylo i docela slyšet. EX DEO ale mají navíc brnění, spoustu průměrných symfo prvků a Maurizio u toho švihá mikrofonní šňůrou jako bičem. Když se do toho hoši trochu víc opřou, výsledek mne celkem baví, pokud ale kapelu už nikdy neuslyším, žíly mi to rozhodně neutrhá. (Aleš)
V sobotu jsem na místo konání dorazil o něco dříve, tentokrát už jsem se dešti nevyhnul. Prvním lákadlem pro mě byli Kanaďané EX DEO. Odstartovali s nepříliš dobrým zvukem, výrazně slyšet byla pouze basa a ačkoliv se to v průběhu koncertu o něco vylepšilo, k úplné spokojenosti chyběly minimálně výraznější kytary. EX DEO jsou asi nejzajímavější tematikou svých textů, věnujících se římské historii, avšak hudebně mne to po nějakých dvaceti minutách poněkud přestávalo bavit. Vše znělo tak nějak stejně. I tak jsem rád, že jsem EX DEO viděl naživo. Jen příště více opatrnosti s házením plných PET lahví do prořídlého publika, prosím (zasvěcení ví) (úsměv). (Opat)
EX DEO mě navnadili už svým intrem. Death se symfonickými prvky mám ráda, navíc má kapela hvězdné obsazení, z velké části se překrývající se sestavou KATAKLYSM. Gladiátorské oblečky jim moc slušely a koncert jsem si užila pěkně vepředu přímo pod pódiem. Na kontě mají dvě desky, asi bych si je měla sehnat... (Veronika)
MILKING THE GOATMACHINE – k mlíkařům nemám co dodat. Byli skvělí jako vždycky, párty jako prase a pohled na pařící kozlí ksichty – k nezaplacení. (smích) Ostatně jsem koukala, že masky se objevily i v publiku. Baví mě ty jejich změny tempa a vtipné hlášky mezi skladbami. Paní zvedne telefon: „Haló?“ A ve sluchátku se ozve: „Méééééé!“. Prostě Ding Dong, motherfucker! (Veronika)
Mladíky z MILKING THE GOATHMACHINE jsem živě slyšel dvakrát a pokaždé to stálo za to. Předvedli naprosto skvělé energické vystoupení, vyprovokovali fanoušky k "wall of death" v šesti lidech, sypali jednu hitovku za druhou. Strhli přítomný dav, který si důrazně vyžádal přídavek a i v tom zmaru kolem vytvořili skvělou atmosféru. Z toho byla kapela očividně nadšená a já rovněž. Goat to see you again! (Aleš)
O tři hodiny později jsme se do areálu vrátili a na pódiu začínala téměř stejná soupiska, jako v případě EX DEO. Nastal totiž čas pro deathmetalové matadory KATAKLYSM. Ti už byli nazvučeni o mnoho lépe než EX DEO, a také na ně přirozeně do areálu dorazilo mnohem více fanoušků, kteří se i v tomto nečasu (ačkoliv při jejich vystoupení zrovna na chvíli déšť ustal) odhodlali k nespoutanému kotlení. Jak bývá zvykem, Maurizio znovu vyzval přední řady ke společné pařbě s kapelou na pódiu (či spíše před ním), a tak si fanoušci užili své dvě skladby slávy. Kromě novějších songů došlo také na klasiky jako „Crippled and Broken“ nebo „Shadows and Dust“ a všeobecně vládla spokojenost. Bylo to takové klasické vystoupení KATAKLYSM. (Opat)
KATAKLYSM se očividně rozhodli, že zkusí vymačkat ze všech promoklých jedinců veškerou energii, která jim ještě zbývala. Povedlo se jim to znamenitě. Mauricio se sice omlouval, že je nemocen a jeho výkon není stoprocentní, dle mého názoru ale rozhodně byl. Když potom dovolil fanouškům, ať jej následují na pódium, nadšení skákajících neznalo mezí. KATAKLYSM rozhodně ví, jak si získat obecenstvo na svojí stranu. Mně k tomu stačila „In Shadows and Dust“. (Aleš)
KATAKLYSM předvedli naprostou smršť. V tu chvíli mi bylo jedno, jestli z nebe padají třebas mrtvé žáby, prostě se pařilo až nadoraz. Viděla jsem je naživo sice už potřetí, ale tentokrát mě uchvátili nejvíc. Naprosto souhlasím s Alešem, že tihle maníci ví, jak si podmanit publikum. (Veronika)
Na nic pomalejšího jsem po kanadském nátěru už neměla moc náladu, ale na druhou stranu mě to v areálu začalo dost bavit, tak jsem zůstala i na KATATONII. Nevydržela jsem ale moc dlouho, přeci jen to na mě bylo příliš anathemovsky éterické. (úsměv) (Veronika)
Tahákem sobotního programu pro mne byla švédská melancholicky laděná pětice KATATONIA. A to i přesto, že studiovou tvorbu rozhodně nemám nějak důkladně naposlouchanou. I tak jsem byl velice zvědav, co Jonas a jeho družina předvede. A KATATONIA mne dokázala téměř okamžitě strhnout a přivést na melancholickou vlnu. Podpořena výborným zvukem se příliš nezdržovala se sáhodlouhými proslovy mezi skladbami a dávala prostor mluvě svých skladeb. K dosažení depresivnější atmosféry se znovu řádně rozlilo, ale v tuto chvíli jsem to vlastně ani nějak nevnímal. KATATONIA mne velmi příjemně překvapila a rád bych si ji poslechl také v nějakém klubu, kam přijedou jen její fanoušci a nebude je někdo vypískávat, jako se snažil právě na Metalfestu… (Opat)
S příchodem KATATONIE se Metalfestem po všech těch hevíkách začalo konečně linout umění. Éterické progresivní písničkářství s promakanou strukturou skladeb mne neuvěřitelně nebavilo. Možná, že své udělal i nepříliš přesvědčivý zvuk a vokál Jonase Renkseho. Na desce s ním většinou problém nemám, naživo už to bývá horší. Škoda, že se kapela vymanila ze žánru dnes již nikoho nezajímajícího, vyrostla a muzikantsky vyspěla. (Aleš)
Fotky: Ignor
