Zdravím Deathere! Myslím, že tě netřeba čtenářům představovat. Tvoje práce se natolik zapsala nejen do českého metalu takovým způsobem, že tě musí znát každý. Úvodem se zeptám, jak je na tom magazín In Deed Hell? Když se kouknu na webové stránky, poslední záznam tam je z května 2010. Vychází ještě? A jak se mu daří?
Zdravím tebe i čtenáře Fobia. Webové stránky www.indeedhell.com jsou hodně pozadu. Nemám tolik času, kolik bych si představoval, zatím leží ladem. Spíše své síly směřuji profilově na Bandzone. Tam mohu být rychlejší, aktuálnější a prakticky mě to nic nestojí. In Deed Hell zatím skončil vydáním 25. čísla nesoucím název „Erotica“, kdy jeho náklad, který činil asi 450 ks, se rozebral během měsíce. Od té doby jsem psal pro Hardrocker a Šrotowisko. Oba časopisy jsou v šípku a já na vlastní nemám čas. Mám toho tolik, že od té doby, co se narodil můj další syn Martínek, jsem rád, že stíhám alespoň něco. Ještě jsem se domlouval s Mech@nikem pro jedny webovky, co dělá Bártík. Sotva stihnu napsat nějaký report z koncertu, co nafotím.
Vzpomeneš si ještě na první obal, který jsi nakreslil? Jaká to byla kapela a jak se na svoji práci díváš dnes?
Už přesně nevím… začalo kreslením pro fanziny DARKNESS ACTUAL a IMMORTAL SOULS. Pak to nějak přišlo s krnovským TARTAROS…, ale asi první, takovou opravdovou nahrávkou, která měla recenze a tak… byli SCABBARD – „Better To Die“ v roce 1994. Pak ACOASMA – „Lost In Personal Hell“ tuším, že rok 1996 a „Eyes Full Of Blood“. Rád se na tyto obrázky podívám i dnes, i když to pro mnohé současníky může vypadat dnes komicky.
Jak u tebe probíhá tvůrčí proces? Když děláš kupříkladu cover pro nějakou kapelu, posloucháš jejich muziku? Čerpáš z ní inspiraci a pak už to jde „samo“? Nebo vybíráš už z předem připravených motivů, které by se nejvíce hodily?
Jak kdy. Hodně kapel to dělá tak, že mi pošlou hudbu, většinou i rozpracovanou, texty… Je to různé. Někdy to jde samo a někdy to nejde vůbec…
Jaké malířské techniky vlastně vůbec používáš? Které ti vyhovují nejvíce a proč?
Já kreslím tužkou… pak to skenuji a dodělávám to v Photoshopu. Díky digitální zrcadlovce se mi otevřely nové možnosti a tak to různě kombinuji. To mi sedí nejvíce. Obrázky jsou živější, dostávají nový rozměr a můžu podtrhnout sílu jejich sdělení. Alespoň si to myslím.
Liší se nějakým způsobem práce na obalu CD, kazety a vinylu? Přeci jen, každý nosič má trošku jiný formát bookletu.
LP nedělám, jen dodávám podklady. Kazety už nejedou, takže drtím jen CD formáty.
V dnešní době se musí „obraz“ nějak převést i do digitální podoby. Používáš potom pro „nafocené“ malby nějaké programy pro úpravu? Dolaďuješ pak ještě? Dnes vládne světu internet. Jak řešíš kupříkladu autorská práva? Stáhnout se dá všechno.
Stáhnout se dá všechno a co s tím mám dělat? Brečet nad rozlitým mlékem? Dělám si to vždy po svém a je mi jedno, kdo si co myslí. Používám Photoshop, Illustrator a InDesign.
Je někdo na koho dáš ohledně hodnocení tvé práce? Někdo, kdo ti jako první řekne: „Hele, tak tohle se ti povedlo“, nebo naopak: „Tak Jaromíre, tentokrát nic moc“? Je pro tebe zpětná vazba důležitá a dobrá kritika přínosem?
Mám pár lidí… Většinou svou manželku a jednoho kámoše – Petra Berana, který je objektivní, že mě s tím někdy až sere, ha ha. Oba dva nemají problém mě zkritizovat, ale i pochválit. Na ně dám nejvíce.
Nemá cenu vyjmenovávat všechny slavné kapely, pro které jsi tvořil a tvoříš. Spíše se zeptám, u jaké desky tě napadl motiv nejrychleji a kdy jsi se naopak „trápil“, než tě něco napadlo?
Těžko říct. Krásný rychlý příběh byl s DMC. S Markem (zpěv) jsme dlouho v kontaktu. Měli vydat „Murderous Power“ a pořád nevěděli jak to uchopit. Nakonec mi Marek napsal, že má takový prý dost divný nápad a že moc nevěří, jestli by to vůbec šlo zrealizovat. Prý to bude vypadat určitě blbě, to jsem si já ovšem nemyslel a naopak se mi jeho nápad hodně líbil. Stěžejním motivem je malý kluk. Dítě vnímá svět jinak a válku určitě taky. V dětském světě lze s nadsázkou porazit tank i mečem. No, za hodinu jsem měl prvotní náhled, který se Markovi moc líbil. Já to pak jen doladil a bylo to. Takových alb bylo více, záleží na lidech, náladě… Je dost kapel - lidí, kteří tě doslova prudí. Zkusí tvé možnosti a pak si jen vymýšlejí. Uvedu příklad. Chtějí mít na obalu pomeranč, potom by chtěli pečené koleno, nakonec by chtěli usmažené jablko. Nevidí tvůj čas a nejlépe by to chtěli mít v profi kvalitě a vůbec nejlépe zadarmo! Těch je spousta…
Není žádným tajemstvím, že CD se moc neprodávají. Spoustě posluchačů stačí jen stažená muzika v digitální podobě. To ti přece musí „brát chleba“. Vím, že děláš i motivy na trička. Cítíš vzestup zakázek na merchandise?
Já si CDs pořád kupuji a takových jako já je pořád spousta. Miluji hmatatelné CD s bookletem a cítím to pořád stejně jako na začátku. Zvuk je lepší, většinou i umělecká podoba bookletu, fotky atd… speciální edice mají vždy něco navíc, co se nedá stáhnout! Kdybych jen stahoval, připadal bych si jako zloděj! Ti, co stahují, mi však chleba neberou. Pořád mám co dělat a spíše sám nestíhám. Při dvou malých dětech, které mám ověšené kolem sebe celé odpoledne, se k tomu prakticky dostanu až po večerech. Kapela, nebo výtvarník, musí přijít s něčím zajímavým, aby CD bylo stále více atraktivnější. Hlavně kapela musí být dobrá, musí se umět dobře zapsat u fans a tím se prodat. Bude hrát dobrou muziku, zahrají to perfektně na koncertě a většinou se vždy někdo najde, kdo si koupí tričko nebo album. Záleží to na prezentaci kapely. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale jestli někdo hraje sračku, na koncertě se neumí ani naladit, ožerou se, ba dokonce uráží lidi okolo, pak vydají nějakou „páličku“ s jednostránkovým xeroxovaným obalem, nemůže přece čekat, že se toho prodá stovky nebo tisíce… Proto se s kapelami snažíme hledat cesty. Neříkám, že to jsou nějaké inovátorské záležitosti, ale snažíme se. Vezmi si třeba BRATRSTVO LUNY (digibook), PERGAMEN (A5 knížka), teď jsem třeba dělal CAST OF MIND a tiskli jsme to u nás. Dělal jsem digipack na jiný způsob, stejný jsme už dělali pro DUOBETIC HOMUNKULUS. Anebo udělat pěkný obal apod., aby zaujal, jenže to je vždy těžké, ha ha.
Metal posloucháš a živíš se jím již spoustu let. Změnil se za ty roky nějak přístup kapel, vydavatelství apod.? Pociťuješ třeba u českých kapel „profesionálnější vystupování“? Máš srovnání se zahraničím. Je ten přístup hodně jiný?
No živím, kdybych se živil metalem, tak umřu hlady a spolu se mnou celá rodina, ha ha. Kapely mají lepší vybavení, umění hrát, mají lepší možnosti propagace a můžou dostat svou hudbu k posluchačům na celém světě za pár vteřin. Nicméně mám pocit, že jim chybí to, co měly kapely v 70., 80. a 90. letech. Cit pro složení hitu… Když si vezmu DEF LEPPARD, SLAYER, METALLICA, DEATH, JUDAS PRIEST, na albu neměli slabého místa, co skladba to pecka, hit! Dnes je album čisté, bez chyb a někdy až tak přeprodukované, že tomu chybí život, cit a přesvědčení. Kapely hrají to, co už jednou bylo a tak různě to předělávají, myslím si, že to není problém jenom v metalu, ale i v popu, disku. Každý předělává to, co bylo… Myslím, že se to týká i módy a vůbec všeobecně! Proto si snad radši seženu a koupím staré album, které mě oslovovalo celou dobu, než nějakou nafouklou současnou bublinu. To neznamená však to, že bych si nekupoval nové desky, kupuji… ale velmi často dám přednost albu z 90. let. Prostě jsem už takový. Je spousta skvělých československých kapel, které si svou cestu prorazily. Jenže většinou jsou to už otcové, maminky a tak ve finále, když jim je 30-40, mění svůj pohled na život a raději se věnuji sociálním a životním jistotám, což chápu, protože metal tě v Česku prostě neuživí.
Když si hypoteticky představíme, že mám death metalovou kapelu, co všechno musím udělat, abys mi namaloval obal? Jak tě „přesvědčím“? Nemyslím teď peníze… i když může si tě obyčejná česká kapela dovolit?
Nemusíš dělat nic, měl bys mi napsat, popřát hezkého dne, vyměníme si pár mejlů, nebo si zavoláme a když bude čas, tak jdeme do toho. Je to jednoduché…
Už se ti někdy stalo, že jsi i přes dobrou finanční nabídku kapelu odmítl? Třeba proto, že tě jejich tvorba neoslovila?
Jasné… Spousta kapel si myslí, že na to není nic. Trávíš hodiny u stolu nebo u PC a výsledkem je, že sami neví co chtějí. Měl jsem dělat obal pro další desku VITAL REMAINS. Lazaro chtěl nejdříve hořící kostel, pak tanky, kozaté blondýny, jezdce na koních, Římany, pak jak oni spolu s LaVeyem trhají koňmi Ježíše, no strašná slátanina. Nejhorší bylo to, že nejdříve chtěli to, pak ono a potom zase něco jiného… Nakonec jsem odstoupil a obrázek jsem prodal kapele DEMONICON z Minesotty, kteří byli maximálně spokojeni! Obrázek VITAL REMAINS jsem pak viděl a vypadalo to jako z dětské čítanky, komické… přitom to mělo vyjadřovat zlo! No nevím… Když odmítnu práci, tak většinou z časových důvodů. Ale jsou i tací, co napíší „Hej ty, udělej nám obal, hrajeme metal, poslechni si nás na Bandzone, udělají 50 kopií, tobě nedají nic“ to jsem taky zažil. V dnešní době mě musí kapela sama bavit, jinak ztrácíme čas. Je však ještě pořád dost kapel, co mají dost drzosti na to, že si neváží tvého čas. Proto kolikrát raději udělám obal kámošům a třeba i zadarmo, ale vím, že jsou rádi a budou mě prezentovat nejlepším možným způsobem.
Na tvých obrazech se často objevuje Ježíš. Láká tě ta postava něčím? Šokuješ rád? Jaký máš vlastně vztah k víře?
To už není pravda. Ve své době ano, když jsem dělal GODLESS TRUTH, SECT OF EXECRATION, VITAL REMAINS ad… ale už léta jsem Ježíše nedělal. Myslím si, že v dnešní době není čím šokovat. Kdysi jsem jednou nakreslil, jak jedna dívka pije druhou z pohlaví a už bylo veselo. Dnes jsou umělci talentovaní tak, že v digitální podobě udělají cokoli a nikdo se ničemu nediví. Nemyslím si, že bych dnes někoho šokoval, ha ha…
Tvoříš obaly pro kapely z celého světa. Měl jsi někdy problém s tím, že by kvůli tvému obalu CD někde zakázali prodávat?
No, ne že by se zakazovali, třeba v případě VITAL REMAINS „Dechristianize“ jsem musel udělat spolu s obalem i cenzurovanou verzi. Stejné to bylo i s jednou dánskou kapelou, kde jsem nakreslil dívku, co neměla paže, ani nohy a byla nabodnutá na dřevěný kůl. Nevím o žádném, který by byl přímo zakázán…
Vím, že mimo malování i fotíš a děláš tzv. biomechaniky („instalace“ zvířat apod.). Co je pro tebe hlavním „vyjadřovacím“ prostředkem? Nebo „to“ chodí ve vlnách?
No je to asi o těch vlnách… Víš, kdysi jsem neměl možnost vlastnit digitální zrcadlovku, neměl jsem ani počítač. Vše jsem dělal ručně, celý proces byl dlouhý a poměrně náročný. Pak přišel počítač a Photoshop, kdy do tajů tohoto světa mě zasvětil dlouholetý kámoš a dnes bubeník v Silentech – David Najbrt. Tím se otevírají nové možnosti a výzvy… Jednou dělám více to a pak zase ono, kdybys viděl, co dělám všechno v práci…
Viděl jsem od tebe plakáty, spolupracoval jsi s webziny, spolupořádáš metalový festival. Dalo by se říci, že metalem žiješ. Co tě na tomto, zdá se „nesmrtelném hudebním stylu“ tak fascinuje?
Hudba, ať je jakákoli, tě nějakým způsobem oslovuje, nikdy tě nezradí a pomůže ti. Někdo se ožere, někdo jde a vybije si zlost na někom slabším, někdo dělá to nebo ono… Já si pustím prostě něco, co mi spraví náladu a vždy to dobře dopadne. Ano, hudba je má krev, můj život a jak se zdá, bude to tak napořád! Je to droga, kterou potřebuji každý den ke svému životu. Líbí se mi ten svět a zvlášť když tomu světu pomáhám i svou rukou.
Když už jsme u toho festivalu… Prometalfest měl již šesté pokračování. Daří se? Chodí lidi? Jak se na festivalu vlastně podílíš ty?
Prometalfest je dítě mého kamaráda Petra Horčičáka. Ten jednou za mnou přišel s tím, že by chtěl pomoci s plakátem a vlastně tak se rozjela naše spolupráce. Připomnělo mi to dobu, kdy jsem se podobným způsobem angažoval v Nuclear Storm festu, na který mám pořád skvělé vzpomínky. Dělám různé věci, plakáty, letáky, chystám promo věci jako mech, newsletter, fotím, atd… Vzhledem k tomu, že Petr nedělá „vracečky“ (mám na mysli stylem: tvá kapela bude hrát tady, když má kapela bude hrát u vás), všechny kapely řádně zaplatí a vůbec... Je to dobrodruh a šílenec! A já takové lidi mám rád, protože léta jsem sponzoroval In Deed Hell, ha ha. Lidé rozeznají kvalitní od nekvalitní zábavy. Takže na to, že to je v říjnu, kdy navíc jsou jako naschvál v okolí další akce, tak dojde i s hosty okolo 200 lidí a to bereme jako úspěch. Teď jsme měli dva roky po sobě problémy s místem. Řešili jsme problematickou akustiku kulturáku, kde to nešlo prostě dobře nazvučit. No, ale vyvíjíme se. Stále hledáme nové podněty a snažíme se odstraňovat chyby, přicházíme se zvukařskými profíky, s novým merchandise, CD kompilace, apod… Kapely podporujeme (trailery, newslettery, letáky, plakáty, ad.) celou tu dobu, protože už je známe celý rok dopředu. Takže žádná sranda akce, bereme to vážně, ale také si užijeme spousty legrace! Mimo to děláme speciály v jednom malém klubu Africa, tady v Bruntále. Nedávno tam byl DMC, PERGAMEN a ORTEL a to bylo nehorázné peklo. Narvaný klub, více holek než chlapů, následkem byly totální kremace! V květnu to bude další speciálek s NAHUM, FATALITY, PRIMARY RESISTANCE. No a v říjnu hlavní akce, kde vystoupí: FLESHLESS, SPASM, REVENGE DIVISION, PERGAMEN, ANTIGOD a ADOR DORATH. Tak jste všichni srdečně zváni!
Jedním z mých nejoblíbenějších metalových obalů je ten k Vital Remains – Dechristianize (2003). Jak si se k této kapele vůbec dostal?
Všechno šlo postupně tak, že jsem začínal být asi známějším… Každopádně si myslím, že to začalo obalem pro GODLESS TRUTH, kdy jejich album vydal maník z francouzského labelu DEADSUN, co měl kapelu GURKKHAS a svým vydavatelstvím vydával DISINTER. DISINTER později zakotvili u německého vydavatelství MORBID. Zion (zpěvák DISINTER) hrál na basu ve své době ve VITAL REMAINS, takže asi tak si mě našli, protože s DISINTER jsem spolupracoval nějaký čas a jsme pořád dobří kámoši!
Sleduješ práce svých kolegů? Máš nějakého oblíbeného? Řekneš si třeba: „Tak Vincentovi Lockemu se to letos zase povedlo…?“
Ani ne…, ne že bych si nevšímal. Když si koupím album, samozřejmě se dívám na obal a provedení designu. Ale že bych vyloženě někoho sledoval, nebo studoval, to asi ne… Každý je jiný, a to je dobře!
V poslední době jsem si všiml tvé práce na obalech českých DMC, Avenger a slovenských Dementor. Můžeš prozradit, na jaké CD s tvým „podpisem“ se můžeme těšit v nejbližší době? Chystáš i nějakou zahraniční kapelu?
No, dělal jsem teď logo pro PHANTOMS OF PILSEN, nebo FOUR HORSEMEN pro NAHUM, taky netradičně udělaný digipack pro netradiční kapelu CAST OF MIND. Nedávno jsem dělal pro ELYSIUM, chystám věci pro FATALITY, připravujeme nový PERGAMEN a ze zahraničí to je momentálně SAVED BY INSANITY (Švédsko), nebo MAZE OF TERROR (Peru). Jinak hodně dělám pro kapely plachty, plakáty atd.
Máš nějakou oblíbenou kapelu, o které sníš, které bys chtěl namalovat obal?
SLAYER… jsem však při zemi. Spokojil bych se i s ASPHYX, MORGOTH, MASSACRE, prostě nějakou kapelu, která v 90. letech udávala death metalový směr, ale to se asi taky nestane.
Vždycky se ptám… Co tě poslední dobou zaujalo za nové desky? Je něco, co proháníš často svým přehrávačem?
Jak jsem zmínil, mně se v přehrávačích valí spíše hudba ze starších alb. Z nových - domácích dost poslouchám NEUROTIC MACHINERY, DMC, CAST OF MIND… to je důkaz, že když s někým spolupracuji, musí mě oslovit jak hudebně tak i po lidské stránce. No, ale poslouchám nové desky od JOURNEY, HATRIOT, KREATOR, OVERKILL, SHINING, KEEP OF KALESSIN, SEPTIC FLESH, BEHEMOTH, EXUMER, všechno možné… Těším se na nový IMMOLATION, MORGOTH, CARCASS, MASSACRE, prý vydají nové alba a to je zase důkaz, že rád zase volím staré mazáky…
Jsi sběratel CD, vinylů? A když se už rozhodneš koupit si CD, hodnotíš ho i podle obalu, bookletu apod.?
Pár LPs doma mám, ale u mě vládnou hlavně CDs! Mám jich doma tisíce a tisíce… Hlavně mě zajímá hudba, to je jasný, ale když to má pěkný obal, booklet, je to snazší rozhodování. Ne nadarmo se říká, že obal prodává!
Jak vidíš současnou situaci na české metalové „zinové scéně“? Líbí se ti některý tištěný časopis? A co webziny? Oslovuje tě některý i po grafické stránce? Jsi pravidelným čtenářem? Projíždíš každý den recenze, čteš rozhovory apod.?
Jasné, že se zajímám. Kolik je tady toho tištěného? Spark a Pařát… Z webovek, no já nevím, moc to nesleduji. Podívám se na vás – Fobia a pár dalších, ale upřednostňuji tištěné věci. Já zbožňuji ten pocit, že si čas od času vyhrabu staré ziny, časopisy, nebo Rock Hardy (ještě v němčině), Close Up (švédsky), z Polska Mystic Art, Destroying Angels z USA, rochním se v tom, čtu si, prohlížím a nostalgicky vzpomínám….
Jestli se nepletu, tak si původním povoláním svářeč. Uměl bys dneska ještě tohle řemeslo? Když tě požádám, dovedl bys mi svařit vrata na chalupě? (smích)
Ano, dělal jsem všechno možné, ale jenom u svařování jsem byl přes 20 let! Mám euro-zkoušky na cokoli, mohu svařovat plynem, elektrikou, samozřejmě mohu svařovat v ochranné atmosféře. Takže umím danou věc rozpálit, připravit a znovu zavařit… Jasně, že bych ti dokázal opravit vrata na chalupě se svislým svarem, o jakém by se ti ani nezdálo, ha ha… Nyní dělám druhým rokem v tiskárně K-Tisk Bruntál. Pracuji tam jako grafik, dělám všechno možné, chystám, řežu, falcuji, rozvážím, prostě vše, co je potřeba a souvisí s touto profesí. Dělám tam sazby knížek, letáky, lepolera, booklety, krabičky atd… Trvalo dlouho, než jsem začal dělat práci, která mě vnitřně naplňuje, baví a dovoluji si říct, že i ve svém věku se vyvíjím. Máme dobrý kolektiv, do tiskárny to mám 5–10 minut pěšky, co víc si přát. Dokonce mám i svou kancelář, ha ha…
Děkuji za rozhovor a přeji spoustu inspirace.
To já děkuji za rozhovor, čas a zájem…
http://bandzone.cz/fan/deather - profil Jaromíra "Deathera" Bezruče
http://bandzone.cz/fan/memoritallfest - reporty, fotoreporty
http://bandzone.cz/fan/prometalfest - Prometalfest
