F.O.B. jsou typickou ukázkou toho, že když se chce, tak to stejně nejde. Dlouholetá práce se ne a ne zúročit, přitom kapela za svou dlouhou existenci nevydala špatné album, hojně koncertuje, aktivně pořádá koncerty, prostě je vidět... Ale ani tyhle aktivity zatím nevedly k tomu, aby se „FOBáci“ dostali do nejužší tuzemské špičky, o výraznějším prosazení v zahraničí nemluvě. Ale třeba to vyjde tentokrát, protože přicházejí s opravdu silným materiálem.
Nové album vyšlo nejprve jako příloha časopisu Spark, tudíž se velmi rychle dostalo k deseti tisícům fanoušků metalové hudby. Těžko říci, kolik z nich si jej poslechlo a kolik se jich k pravidelnému poslechu vrací. Každopádně z mého pohledu dělají ti, kteří CD kamsi založili, nebo jednou nepozorně poslechli, chybu. Jistě, ctitel heavy metalu asi nadšením z energického nářezu skákat nebude, ale hlavně fanoušci modernějších forem metalu by měli.
Nová deska táborsko-pražského kvintetu je jednoznačně nejlepším materiálem, se kterým dosud přišel (on to tedy dříve byl kvartet a ještě dříve trio...). Materiálem nejmelodičtějším, ale zároveň i hodně tvrdým, takže vlastně nejrozmanitějším. Když už na to pánové vletí, tak to řeže, když vsadí na melodii, tak opravdu chytlavou. Často se samozřejmě pohybují kdesi „mezi“, takže nechybí střední tempa, a když už jsem nakousl „mezi“, tak i mezi žánry. Na první poslech by možná kdekoho napadl termín metalcore, ale tak jednoduché to není. Spíše jde o vcelku vyrovnanou směs death a thrash metalu s moderními vlivy a s příměsí core.
Na krátké intro bezprostředně navazuje divočina „Missed Violence“ (která mimochodem momentálně plní roli koncertního otvíráku), v níž se toho odehraje opravdu hodně, počínaje thrashovým náklepem a zvířecím řevem, pokračuje sekačkami a konče dlouhým kvílivým sólem a melodickým zpěvem. Zpěvy vůbec stojí za zvýšenou pozornost, poměrně často se totiž překrývají čisté polohy s nečistými, a tyhle dvojhlasy rozhodně přispívají k pestrosti desky. Přispívá k ní i celkem optimální střídání skladeb frčících a volnějších, takže nehrozí, že by si jeden během půlky alba skoro umlátil palici a pak odpadl a poslouchal ukolébavky. I když jedna taková „ukolébavka“ na samotný konec přijde. „The Views Of The World Collide“ je prostě jiná, pomalejší, plná různých samplů a pazvuků, s lehkým orientálním nádechem a s různorodými vokály, které se neustále střídají a z nichž bych vypíchl typický staroškolský deathový growling i chytlavé melodické čisté nápěvy; a to nechybí ani recitace a nějaký ten řev. Škoda je akorát trochu nedotaženého konce skladby.
Nerad bych, aby to vypadalo, že stačí poslechnout první a poslední song a je to všechno, co F.O.B. na novince nabízejí. Deska se poslouchá opravdu sama, prakticky ke každé skladbě lze napsat něco pochvalného, ale to bychom tu byli ještě zítra. Ukáži tedy ještě na „The Roots Of Discoveries“, lehce experimentální věcičku, která mi přijde v rámci okolního nátěru výjimečná kvůli častému využití šepotu a recitace, valivému tempu a také svým způsobem ponuré atmosféře. Je mi jasné, že tahle podivnost se asi na koncertech neobjeví, nemá ten potřebný tah k rozdovádění posluchačů pod pódiem, ale v klidu domova si poslech vyloženě užívám.
K celkovému velmi dobrému dojmu přispívá i kvalitní zvuk, o který se asi nejvíc zasloužil ruský zvukař Leonid Shipelik, který desku ve svém studiu smíchal i zmástroval.
Zatímco předchozí dvě alba vyšla v podobě digipacku, novinka je uložena v klasické plastové krabičce, tudíž forma obalu taky tradiční. Sešitek obsahuje texty a fotky v atraktivním (nikoliv přeplácaném) grafickém provedení, na celokapelním obrázku jsou pánové oblečeni ve společenských šatech.
Ač víceméně jenom chválím, nedokážu posoudit, nakolik je tahle placka srovnatelná se zahraničními extraligovými spolky věnujícími se obdobné muzice, tedy nadupané moderně, kterou poslouchají hlavně mladí. Nemám prostě přehled, takže to vezmu ryze subjektivně – deska mě baví, považuji ji za podařenou, nikoliv však za nadčasovou. Tudíž osm.
Seznam skladeb:
Čas: 35:04
Sestava:
www.fob.cz
www.bandzone.cz/fob
www.metalgate.cz
Nové album vyšlo nejprve jako příloha časopisu Spark, tudíž se velmi rychle dostalo k deseti tisícům fanoušků metalové hudby. Těžko říci, kolik z nich si jej poslechlo a kolik se jich k pravidelnému poslechu vrací. Každopádně z mého pohledu dělají ti, kteří CD kamsi založili, nebo jednou nepozorně poslechli, chybu. Jistě, ctitel heavy metalu asi nadšením z energického nářezu skákat nebude, ale hlavně fanoušci modernějších forem metalu by měli.
Nová deska táborsko-pražského kvintetu je jednoznačně nejlepším materiálem, se kterým dosud přišel (on to tedy dříve byl kvartet a ještě dříve trio...). Materiálem nejmelodičtějším, ale zároveň i hodně tvrdým, takže vlastně nejrozmanitějším. Když už na to pánové vletí, tak to řeže, když vsadí na melodii, tak opravdu chytlavou. Často se samozřejmě pohybují kdesi „mezi“, takže nechybí střední tempa, a když už jsem nakousl „mezi“, tak i mezi žánry. Na první poslech by možná kdekoho napadl termín metalcore, ale tak jednoduché to není. Spíše jde o vcelku vyrovnanou směs death a thrash metalu s moderními vlivy a s příměsí core.
Na krátké intro bezprostředně navazuje divočina „Missed Violence“ (která mimochodem momentálně plní roli koncertního otvíráku), v níž se toho odehraje opravdu hodně, počínaje thrashovým náklepem a zvířecím řevem, pokračuje sekačkami a konče dlouhým kvílivým sólem a melodickým zpěvem. Zpěvy vůbec stojí za zvýšenou pozornost, poměrně často se totiž překrývají čisté polohy s nečistými, a tyhle dvojhlasy rozhodně přispívají k pestrosti desky. Přispívá k ní i celkem optimální střídání skladeb frčících a volnějších, takže nehrozí, že by si jeden během půlky alba skoro umlátil palici a pak odpadl a poslouchal ukolébavky. I když jedna taková „ukolébavka“ na samotný konec přijde. „The Views Of The World Collide“ je prostě jiná, pomalejší, plná různých samplů a pazvuků, s lehkým orientálním nádechem a s různorodými vokály, které se neustále střídají a z nichž bych vypíchl typický staroškolský deathový growling i chytlavé melodické čisté nápěvy; a to nechybí ani recitace a nějaký ten řev. Škoda je akorát trochu nedotaženého konce skladby.
Nerad bych, aby to vypadalo, že stačí poslechnout první a poslední song a je to všechno, co F.O.B. na novince nabízejí. Deska se poslouchá opravdu sama, prakticky ke každé skladbě lze napsat něco pochvalného, ale to bychom tu byli ještě zítra. Ukáži tedy ještě na „The Roots Of Discoveries“, lehce experimentální věcičku, která mi přijde v rámci okolního nátěru výjimečná kvůli častému využití šepotu a recitace, valivému tempu a také svým způsobem ponuré atmosféře. Je mi jasné, že tahle podivnost se asi na koncertech neobjeví, nemá ten potřebný tah k rozdovádění posluchačů pod pódiem, ale v klidu domova si poslech vyloženě užívám.
K celkovému velmi dobrému dojmu přispívá i kvalitní zvuk, o který se asi nejvíc zasloužil ruský zvukař Leonid Shipelik, který desku ve svém studiu smíchal i zmástroval.
Zatímco předchozí dvě alba vyšla v podobě digipacku, novinka je uložena v klasické plastové krabičce, tudíž forma obalu taky tradiční. Sešitek obsahuje texty a fotky v atraktivním (nikoliv přeplácaném) grafickém provedení, na celokapelním obrázku jsou pánové oblečeni ve společenských šatech.
Ač víceméně jenom chválím, nedokážu posoudit, nakolik je tahle placka srovnatelná se zahraničními extraligovými spolky věnujícími se obdobné muzice, tedy nadupané moderně, kterou poslouchají hlavně mladí. Nemám prostě přehled, takže to vezmu ryze subjektivně – deska mě baví, považuji ji za podařenou, nikoliv však za nadčasovou. Tudíž osm.
Seznam skladeb:
- The Retribution
- Missed Violence
- Phenomenon Causing Suicide
- Time To Let Go
- Robe Of Imbalance
- The Roots Of Discoveries
- One More Step Left
- Of A Martyr
- Charm Ice Fury
- The Views Of The World Collide
Čas: 35:04
Sestava:
- Corbow – baskytara
- Márty – bicí
- Mára – zpěv
- Profesor – kytara
- Dan – kytara
www.fob.cz
www.bandzone.cz/fob
www.metalgate.cz
