Připadal jsem si sice jako voják po návratu z války, ale nakonec jsem jel. Bolela mě noha, do ruky mě chytala křeč v podobě karpálního tunelu a spadla mi korunka ze zubu. Ale protože jsem starej protřelej vlk, jen tak něco mě nerozhodí. A to ani dlouhá cesta vlakem do Prahy, pak pěší túra po hlavním městě a nakonec ani noční čekání s bezdomovci na zpáteční vlak do Plzně před hlavním nádražím. Jsem přece death metalista zocelený léty praxe, a něco vydržím, ne? Hlavním tahákem pro mě byli pardubičtí death metalisté DYSANGELIUM a znovuzrození deathaři SEPSIS. A také to, že v Modré Vopici jsem zatím vždy zažil skvělé akce. Nejinak tomu bylo i tentokrát. V klubu jsem si začal své rozbolavělé tělo pomalu léčit velmi dobře ošetřenou Plzní a dostával se do toho správného rozpoložení, kvůli kterému se mimo jiné na koncerty vždy těšívám.
Jako první šli na řadu slovenští doom/dark metalisté DOOMAS. Jejich tvorbu jsem do té doby vůbec neznal. Bývám v doom metalových vodách jen občasným hostem. Většina kapel tohoto stylu mě vždy začne poměrně brzy nudit. DOOMAS byli ale tou pověstnou výjimkou. Od začátku až do konce nebyla chvilka, kdy bych těkal myšlenkami někde jinde. Kapela velice často střídala rychlejší a pomalé pasáže. O nějaké nudě tak nemohla být žádná řeč. Největším tahounem byl charismatický basák a zpěvák Peter Beťko, který celkem s přehledem zvládal i čisté zpěvy (což se u mě rovná skoro zázraku, protože na ně většinou bývám poměrně alergický). DOOMAS měli i skvělý zvuk a tak jsem nenašel nic, co bych mohl na jejich vystoupení kritizovat. Bylo velice příjemné jen tak stát s pivem v ruce a nechat se unášet melancholickými melodiemi (i když ne zrovna příliš originálními). Jsem moc rád, že jsem kapelu viděl a hlavně slyšel. Pěkná práce. Budu se těšit někdy příště!
Brněnští black metalisté ASGARD byli druhou vystupující kapelou. Přivezli nám pořádnou nálož melodického černého kovu, který byl obdařen českými texty. A to byla právě jedna z mála věcí, která mi na jejich vystoupení nesedla. Podle mě umí málokterá česká kapela používat v textech náš rodný jazyk. Ne, že by bylo něco vyloženě špatně, ale rušilo mě to od jinak pečlivě zahraného vystoupení (ona se taky změnila doba a dneska některé texty vyznívají již trošku legračně). Nevím, jak z desek (black metal také není zrovna můj žejdlík piva), ale naživo zněli ASGARD dobře. Možná jen zpěv byl občas trošku utopený, ale to se mohlo zdát jen mně, otupělému léty death metalových vystoupení. Vyzdvihnout musím hru kytaristy Pačese. Ten sice působil dojmem, že je někde mimo (smích), ale předváděl absolutně sebejistou hru. Celkově mě nakonec ASGARD začali bavit tak od poloviny jejich setu. Kapela jakoby se nějak pomaleji rozehřívala, první část mi přišli nějací unavení, skoro až “chcíplí.” Nakonec jsem ale odcházel na další léčebné pivo vcelku spokojen a některých “vlezlejších” melodií se nemohu “zbavit” dodnes.
DYSANGELIUM z Pardubic byli pro mě největším tahákem večera. Jejich loňské album "Maniachrist" již dlouhou dobu točím ve svém přehrávači a tak jsem byl zvědavý, jak bude znít jejich muzika naživo. Nerad bych, aby můj report působil nedůvěryhodně, ale nezbývá mi nic jiného, než jen chválit a chválit (já to tak jednoduše cítil). DYSANGELIUM hrají totiž přesně ten styl muziky, která mě vždy oslovovala. Kapela působila velice uvolněným dojmem. To nebylo vystoupení, oni si to přijeli jednoduše užít! Od začátku do konce jsem měl co dělat, abych neřval jako tur (ale to víte, že jsem se stejně neudržel!). Nejsilnější moment jsem zažíval právě ve chvílích, kdy se přecházelo z death metalu do thrashe. Bylo krásně slyšet, že ta stará thrashová (a samozřejmě deathová) krev koluje muzikantům v žilách stejně jako mě. To se potvrdilo i při vynikajícím coveru od SODOM – "Agent Orange". Opět měla kapela parádní zvuk a tak jsem si jejich vystoupení užil vrchovatě. Potvrdil jsem si, že se nám v Čechách začíná rodit další death metalová smečka, se kterou by měl každý fanoušek tohoto žánru počítat. Tohle byl old school jako prase! Vyzdvihovat výkony jednotlivých hudebníků nemá cenu. Na pódiu totiž stála perfektně sehraná kapela, která to nám dole pod pódiem dávala pořádně “sežrat.” Death/thrashový masakr jak má být! Takhle bych si to nějak představoval!
A právě někdy v těchto momentech mě přestala bolet noha, ruka i zub. Chvíli jsem dokonce koketoval s myšlenkou, že je pravděpodobně muzika DYSANGELIUM léčivá (smích)!
SEPSIS ten večer křtili své zbrusu nové EP “Dawn Before the Light” (nové songy jsou volně ke stažení na Bandzone stránkách kapely). A že si to kapela přijela řádně oslavit! Není v Čechách moc brutal death metalových smeček, které by hrály tento styl tak dobře. Vynikající byl především zpěvák Michal, u kterého se mi zdálo, že snad nepochází ani z tohoto světa. To není člověk, to je zvíře! Kytarista Tomáš Svoboda samozřejmě vůbec nezaostával a sázel jeden krvavý riff za druhým s obdivuhodnou grácií. Chvílemi mi přišlo, že tito dva pánové by byli schopni utáhnout celý koncert sami. Což samozřejmě nebyla pravda. Rytmická sekce vypadala sice na první pohled nenápadně, ale bez ní by to samozřejmě nešlo. Pokud má být tohle současná podoba SEPSIS, tak budu jeden z prvních, kdo bude kupovat nové dlouhohrající album. Doufám, že se ho dočkáme brzy. Nové EP pokřtil Jiří Haramul (leader senior) a na pódiu si s kapelou zazpíval i bývalý zpěvák Laky. Jestli se ještě nedávno SEPSIS potáceli mezi bytím a nebytím, tady stála na pódiu parádně sehraná kapela, která ten svůj brutální death metal myslí smrtelně vážně. Tohle byl comeback ve velkém stylu, přátelé! Nové songy naživo zabírají velmi dobře a pokud SEPSIS udrží nastavenou laťku, myslím, že by měli zkusit získat ostruhy někde v zahraničí (přeci jen, český trh je hrozně malý a lidi tady tento styl stejně neocení). Vynikající byly i covery od MORBID ANGEL. Kapela si svůj křest užila vrchovatě a zničila mě (a vše kolem) tak, že už jsem ke konci jednoduše nemohl. Parádní vystoupení!
V Modré Vopici jsem opět zažil skvělý večer. Všechny kapely měly parádní zvuk. Klobouk dolů před zvukařem. Podat během večera takový výkon u čtyřech žánrově rozdílných kapel je hodné mistra! A tak jediným menším nedostatkem byla slabší návštěvnost, která byla pravděpodobně způsobena tím, že ten večer se konalo v hlavním městě ještě několik podobně zaměřených akcí (pro srovnání, o pár lidí méně než na loňských VOMITORY, takže taky nic moc). O to více ale byla celá akce osobnějšího a komornějšího rázu. A ono vlastně bylo vše v pořádku. Tahle muzika není a nikdy nebyla pro davy, ne? Aspoň nebyly fronty na pivo.
A závěr? Co bych vám měl povídat. Cesta pěšky na hlavní nádraží, kde byly kvůli nějakému sportovnímu utkání manévry policie jako za války a nakonec ani ta blondýnka ve vlaku, cestující do Mnichova, která mě několikrát probudila a seřvala, že prý svým chrápáním ruším ze spaní její rachitickou čivavu, mi nemohla tento večer pokazit. Tělo sice opět trošku bolí, ale to k tomu patří, ne? A lázně, na které jsem zralý, mi stejně nikdo pravděpodobně neproplatí.
Vynikající undergroundová akce!
Fotky Asphyx, celá galerie
Video Asphyx:
Dysangelium:
http://www.youtube.com/watch?v=oSJFrpFpFiU
