Nejbližší koncerty
  • 19. 04. 2024Drom, Bullfrog, Mayon
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

PSYCHOTIC DESPAIR se přihlásili po třech letech o slovo se svojí třetí deskou. Kapele se v mezičase opět odehrály personální rošády, a tak důvodů k povídání se sešlo víc než dost.

Za kapelu si vzal slovo basák Adriano.

PSYCHOTIC DESPAIR vždy srážely dolů personální problémy. Jestli se nepletu, tak momentálně ze zakládající sestavy je už v kapele jen kytarista Petr, a druhým služebně nejstarším členem jsi ty? Citlivá výměna proběhla na postu vokalisty, co si budeme povídat, tam je to vždy nejviditelnější, ale s kterým bývalým členem podle tebe kapela utrpěla tu největší ránu?


Ano, služebně jsem po Petrovi nejstarší člen. Změn bylo dost, ale nějak jsme si s nimi poradili. Je pravda, že když odešel Mozek, tak jsme museli opět přenastavit způsob práce při tvoření songů, s tím, že těžiště se soustředilo na Petra a na mě. Odchod Štefyho byl pro nás druha velká rána, protože takového bubeníka jako je on, nenajdeš za rohem, a pro nás to znamenalo, být bez motoru.

Můžeš blíže specifikovat důvody, proč odešli z kapely zpěvák Luboš a bubeník Štefy?

Luboš potřeboval dořešit nějaké osobní věci, které mu bránili věnovat se kapele, tak jsme se s ním dohodli, že budeme shánět nového zpěváka. Štefy se rozhodl, jak kvůli času, tak po hudební stránce, věnovat jen jedné kapele, a to Brutally Deceased. Strávili jsme společně dobré časy a přejeme klukům hodně štěstí.

Bez bubeníka se těžko hraje. Už se rýsuje nějaký nový? A znamená to, že dokud nenajdete náhradu, nebudete koncertovat. Křest desky byla poslední akce, kterou s vámi Štefy odehrál?

Bohužel křest byl poslední koncert se Štefym, ale naštěstí už se rýsuje zajímavá náhrada, takže nemyslím, že by hrozil nějaký stop v koncertování. Už se například plánuje v srpnu koncert s Brutal Truth. Je jasné, že je teď naší prioritou připravit se na živé vystupování.

Nová tvář v kapele se jmenuje Dan. Odkud se vzal a měl pro novou desku ještě jiný přínos, než že dodal hlas?

Dana jsem znal z našeho vedlejšího projektu a jeho vstup do Psychoticu, klapl akorát ve správném čase. Měl jsem připravených 11 textů a s Danem jsme si sedli nad hlasovými linkami do písniček, kde si velmi aktivně a rychle (Dan je Angličan), dokázal přizpůsobit věty podle rytmické potřeby. Navíc napsal text pro Professional Disease. Odvedl opravdu skvělou práci.

Na základě čeho jste Dana vybírali? Hledali jste podobný vokál, jako byl ten Lubošův, nebo spíš šlo o to honem někoho sehnat a zacelit mezeru, s tím, že se do budoucna uvidí?

Zdálo se mi, že jeho hlas by seděl dobře k novému materiálu, tak jsem mu navrhnul, jestli to s námi nechce zkusit. Pro nás se jedná o plnohodnotného člena kapely, a jak jsem říkal, tak přišel akorát ve správný čas.

Na koncertech budete hrát převážně nové věci, nebo má Dan nazkoušené i nějaké starší? A nemá obavy z toho, že bude neustále sledován a srovnáván se svým předchůdcem?

Ještě jsme to neřešili, jestli hrát něco starého, může to být dobrý nápad, ale to taky závisí na bubeníkovi. Neřekl bych, že by se Dan obával porovnání s Lubošem. Myslím, že lidi si budou užívat Psychotic takový, jaký je a jak se vyvíjí. Změna je asi v naší DNA, a důkazem je i to, jak dobře Prewith nahradil Mozka na druhé kytaře a také přispěl dobrými nápady na nové desce, přece jenom měl zas trochu jiný pohled na naši muziku. To všechno tvoří Psychotic.

Nová deska přišla opět s tříletým odstupem. Z mého pohledu plynule navazuje na tu minulou. V recenzi jsem zmiňoval délku nahrávky (40 minut), že by to mohlo být i kratší. Vy to asi vidíte jinak. Je to třeba tím, že jste měli dostatek materiálu a bylo vám líto nenahrát vše, co bylo tzv. na skladě?

Já to vidím tak, že dáváme 100 % do tvorby každé písničky, a proto pak nechceme ani preferovat, ani vybírat ty, které jdou na desku a které ne.

Petr (kytara): Dřív se alba dělala delší, a já třeba osobně občas něco poslouchám nejdřív od první půlky a pak zas od druhý, doba je rychlá, ale přijde mi škoda za ty tři roky to neudělat všechno, přijde mi lepší, pak s čistým štítem pokračovat dál, taková dokumentace vývoje, nevracet se (úsměv).

Předchozí dvě desky byly zpracované v digipacku, tentokrát je CD v klasické plastové krabičce. Napadá mě jediný důvod proč tomu tak je, a to finance. Pletu se?

Finance měly svůj vliv, ale takhle to bylo také pohodlné pro kompletní booklet, kde jsou vytištěny všechny texty.

Grafická stránka u vás nikdy nebyla na druhé koleji. První deska plná žárovek, druhá byla pojata seriózněji, co má představovat titulní kreslený motiv novinky?

V podstatě nový motiv reprezentuje problém komunikace a její kvality v dnešní době s ohledem na změnu komunikačních kanálů. Graficky se obraz s inspiruje metafyzickým italským malířem Giorgio de Chiricem, a je to čistě ručně namalovaný obraz barevným akvarelem. Mohl to být opět nějaký z mnoha grindových/metalových obalů vytvořených na počítači, ale my jsme prostě šli proti zavedenému standardu a možná i trochu provokativně. Za to děkuju Jakubovi, který na obrazu pracoval.

Všechna tři alba vám vyšla pod Ossieho hlavičkou L'Inphantile Collective. Jaká panuje z vaší strany s vydavatelstvím spokojenost?
 
S Ossiem jsme naprosto v pohodě a Psychoticům byl vždy podporou a nechal nám volné ruce při práci, ať měl stejný, nebo odlišný názor, než byl ten náš.

Vždy mě na vašich nahrávkách bavila tvoje hra na basu. Hlavně mám na mysli momenty, kdy byla krásně slyšet a v podstatě přebírala hlavní roli. Je vidět, že nad svou hrou přemýšlíš. Podílíš se i na skládání, a tím pádem si tam ty svoje party vnutíš?

Dík za pochvalu! Miluju hru na basu a neustále toužím po zlepšení, ale tím, že jsem byl samouk, jsem od začátku měl problém krotit takovou hyperaktivitu při hraní, která zaváněla víc třetí kytarou než basou. Po letech hraní a zkušenostech jsem konečně dozrál k tomu bodu, kdy basa prostě musí dělat basu a sloužit jako rytmický nástroj v souhře s bicíma, kde si pak může sem tam ukrojit určité pasáže, aniž by to bylo na úkor celkové hudby a ostatních nástrojů.

Svoje basové party přizpůsobuji podle toho, co kytary hrají a co Petr a Prewith složí. Naopak, právě když se jedná o něco, co jsem skládal já pro kytary, tak basové složitosti jdou víc stranou, protože se radši pobavím vyhledáním „divných“ harmonických nebo rytmických řešení.

Jak se díváš na ostatní basáky, dejme tomu v grindu? Často mi přijde, že je tam basák jenom na zahuštění, málokdy je vidět kreativita podobná tobě?

Vždy mě mrzelo, jak je basa obecně zanedbaná v metalu, protože může být stejně důležitá jako ostatní nástroje. Stačí jen chtít, poctivě pracovat a dobře mixovat, díky Otyne (úsměv). Jde taky o přístup k tomu nástroji a k hudbě. Člověk, který poslouchá většinou metal nebo rock, má určitou představu o base, a tak přijde o spoustu nápadů a vzorů, které jsou třeba v popu, kde hrají opravdu skvělí basáci, co o hudbě a rytmice musí pečlivě přemýšlet, aby nezněli přehnaně komplikované a mimo kontext.

Jak je to u vás s texty, kdo je má na starost? A ještě skok k minulosti, měl debut vůbec texty? V bookletu nejsou, a po pravdě, žádná slova jsem nezaznamenal, přičemž na Personal Identity je i sem tam něčemu rozumět.

Texty mám na starost hlavně já, a to už od Personal Identity, i když byly jen u pěti songů. Tam jsem začínal a byla to pro mě vůbec první zkušenost. Viděli jsme, že dodávají nový ráz a osobitost songům, a měli jsme jasno, že na téhle desce budou texty pro všechny písničky. Na první desce jsme texty neměli, s výjimkou jednoho krátkého songu.

V roce 2011 jste vystoupili na Brutal Assaultu. Jaký to byl pro vás zážitek hrát na tak velikém pódiu a před tolika lidmi?

Zážitek hrát na takové akci je vždy super a nezaměnitelná zkušenost, a potěšilo nás, že to bylo podruhé, co jsme si tam zahráli. Přestože už jsem v minulosti hrál na velkých akcích, vždy mě to potěší jako malé dítě, když si to zopakuji.

Kdy podle tebe byla vaše kapela na svém vrcholu? Osobně mám k vám nejsilnější vzpomínky po vydání desky Personal Identity. Zažil jsem vaše výborné koncerty, které vyvrcholily hraním na Obscene Extreme v roce 2010.

Z toho pohledu to nedokážu hodnotit. Pro nás byla prostě období, kdy jsme hráli více koncertů a někdy méně, a když beru, že od roku 2007 jsme měli tu čest si zahrát dvakrát na Obscene Extreme (2007 a 2010) a dvakrát na Brutal Assaultu (2008 a 2011), tak nedokážu mluvit o nějakém vrcholu nebo propadu. Prostě jdeme po své cestě a nemůžeme si vůbec stěžovat. Přece nejde o život.

http://www.facebook.com/pages/PSYCHOTIC-DESPAIR/101821349937607?fref=ts
http://bandzone.cz/psychoticdespair
http://www.neonarcis.com

RECENZE

Zveřejněno: 21. 04. 2013
Přečteno:
3473 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář