Po delší době jsme se rozhodli vyrazit na koncert do Blatné, městečka, kde se před lety pořádaly koncerty celkem pravidelně, ale v poslední době nějak všechno usnulo. Až se vznikem agilních KAOSQUAD se situace začíná lepšit, a tak jsme i přes tuhý mráz vyrazili. Lákaly nás vlastně všechny kapely, které jsme sice viděli několikrát, ale které nás prostě baví. (Johan)Strakonické části výpravy zpestřilo cestu UFO. (úsměv) Při příjezdu k hlavní silnici do Blatné nás na křižovatce překvapilo svítící „něco“, něco dlouhého, se spoustou světel... Tak blbí, abychom nepoznali kamion, nejsme, tohle bylo něco z jiné planety... Když jsme se k onomu monstru přiblížili, nevěřícně jsme kroutili hlavami - v lednu, v mínus deseti stupních, v době, kdy na polích leží 40 cm sněhu, se po silnici pohyboval kombajn a táhl za sebou kosiště! (smích) Když jsme to vyprávěli kamarádům na koncertu, všichni z toho měli velikou radost a poňoukali nás, abychom to napsali do reportu... Tak to tu je. (smích) (Johan)
V Blatné na koncertě jsem nebyl už dlouhou dobu a poté, co kluci z Kaosquad oznámili line-up své akce, kterou výstižně pojmenovali NIGHT OF THE ULTIMATE MOSH II., neváhal jsem ani vteřinu. Do asi nejznámější blatenské hospody Vinice si kromě domácí KAOSQUAD daly dostavení kapely LAHAR, CONOPED a VEKSLAN. V mrazivém večeru vyjíždíme ze Strakonic po půl sedmé, cesta v pohodě, ale potkat v lednu na silnici kombajn, to se jen tak někomu nepoštěstí (úsměv). Vinice zatím poloprázdná, hrát se začíná až od devíti. (Peťan)
Hospoda Na Vinici prošla od naší minulé návštěvy rekonstrukcí, po níž se z nic moc prostor stal parádní klub pro možná dvě stovky lidí. Tolik jich sice na LAHAR spol. nepřišlo, přesto byla návštěva víc než slušná a nějakých sto platících asi dorazilo, což je na dnešní poměry velice slušné číslo. (Johan)
Plakáty sice avizovaly začátek v 19 hodin, ale hrát se začalo přesně o dvě hodiny později, Nikomu to ale nevadilo, kapely, které měly zahrát, disponují půlhodinovými sety a tak nehrozilo, že by akce skončila třeba ve tři ráno. KAOSQUAD se do toho opřeli, jak už je u nich nějaký čas zvykem, tudíž od prvního tónu to byla pěkná mela. Oba blonďáci neustále házeli hlavami, střídali se u mikrofonů a za podpory Alešových nátlakových a pestrých bicích do lidí rvali minutové vypalovačky na pomezí grindu a death metalu. Za mě spokojenost, ale to už píši poněkolikáté... KAOSQUAD jsem v poslední době viděl vícekrát, a pokaždé mě bavili. (Johan)
Na malém pódiu celý večer odstartovali pořádající KAOSQUAD. Tihle kluci mají pod čepicí. Bordel, smršť, peklo. Poctivý death/grind staré školy, chorobný vokál obou headbangerů z kapely, Alešovo drtivé bicí. Co víc dodat? KAOSQUAD mě rozsekají pokaždé. Nezažil jsem koncert, kde by mě zklamali. Na závěr nemohl chybět už tradiční cover S.O.D. při kterém se basy chopil Mr. Žrout. Mosh, špína a vály, které Vás semelou – to jsou KAOSQUAD! (Peťan)
KAOSQUAD jsou pro mě velkým objevem za uplynulý rok. Ne, že bych je neznal dřív, ale loni pro mě jejich hudba nabrala ty správné grády – a je na nich znát i větší vyhranost. Stará škola death/grindu, kde má každý nástroj své místo (hodně se mi líbí Kozlova basa), mě zkrátka baví poslouchat. Prolínání vokálů, házení blonďatýma řepama, je to tam. Nechť sláva KAOSQUAD stoupá dál, a to nejen v jižních Čechách. (Coornelus)
Po krátké pauze nastupují strakoničtí CONOPED. V krátké době vidím tuhle partu podruhé a podobně jako před čtrnácti dny ve Strakonicích to stojí za to. Směsice crustu, grindu a thrashe funguje perfektně. Nechybí punkové skočné pasáže. Připočítejme k tomu energického frontmana Vencu a zkáza je na světě. CONOPED jdou koncert od koncertu nahoru a věřím, že současná forma není konečná stanice. Výborný nášup z jihočeské undergroundové líhně!(Peťan)
Ač mě CONOPED z nahrávky celkem baví, v Blatné na mě velký dojem neudělali. Rytmicky byli poněkud suší a málo nápadití, a i když Zbyňa na kytaru vymýšlel zajímavé věci, byl na to sám. Nasazení zpěváka bylo ukázkové, žel jeho vokální projev byl silně průměrný. Mé první živé setkání s CONOPED nedopadlo zrovna dle mých představ, ale rozhodně nad nimi nelámu hůl. Příště může být líp. (Coornelus)
Proti předcházející kapele CONOPED trochu pokulhávali, ale ani jejich set nebyl nudný. Václav vyřvával mezi lidmi na place a dokonce se na chvíli ocitl nad jejich hlavami, ostatní se taky nešetřili a koncert měl spád – i díky tomu, že i CONOPED sází na krátké svižné vypalovačky vycházející hlavně z HC, ale nechybí v nich ani thrash metal. Za nejlepší považuju song Pod Kilimandžárem, nejen díky chytlavému refrénu, ale i kvůli thrashovým pasážím. (Johan)
Je čas pro hlavní chod večera LAHAR. Srdeční záležitost (úsměv). Netřeba představovat tenhle nejlepší tuzemský thrash. LAHAR přišli a všechno zničili. Banánovo typické „bordel, zničte to tady“ funguje na kotel stejně dobře jako červený hadr na býka. Stojany s osvětlením měly co dělat aby se nesesypaly. Mosh, Mosh, Mosh. LAHAR vsadili na osvědčené skladby z desek „Umění strachu“ a loňské novinky „Až přijde čas“. Tohle si opravdu užívám. Zážitkem je sledovat všechny členy kapely. Korek, Žrout, Robert a Kozel – to jsou srdcaři. Přesně takto má vypadat thrashing hraný zapálenými fanoušky žánru. A Bany za mikrofonem? Kdo zažil, ví. Člověk co pokaždé na pódiu nechá duši a vyždímá ze sebe všechnu energii. Smekám. Skladbu „Oběti doby“ odzpíval Venca „Konopník“ (Venca - Conoped) a koncert tím ještě přidal na obrátkách. Tedy pokud to bylo ještě možné (úsměv). LAHAR jsou špička a to znovu v Blatné potvrdili. Thrash ´till death! (Peťan)
Co psát k LAHAR, když už se zde na Fobii na ně objevil asi třistapadesátýšestý report. Jasně že jo, to jejich kouzlo tam bylo. Zjišťuji, že mě to neustále baví poslouchat, a ten mosh, co se tentokrát Na Vinici udál, byl opravdu extrémní a musel náležitě bolet. Banánovo čelo se sice nekonalo, ale tenhle člověk nic neošidí, stejně tak jako zbytek kapely. A mně nezbývá než zase chválit a opět tvrdit stokrát omleté, že v Čechách není lepší koncertní kapely. To je bez debat. (Coornelus)
O LAHAR se v poslední době nejen na Fobii píše jen a jen v dobrém, kapela přitahuje pozornost jak skvělými nahrávkami, tak nadupanými koncerty. I v Blatné to bylo maso, dobrých osm metrů od pódia nebylo bezpečno – tak velký kotel pařmeni roztočili. Korek a spol. nahrnuli do lidí třicet minut totálního masakru, skladby z obou posledních desek doslova devastují... Banán samozřejmě zase řádil jako utržený ze řetězu a LAHAR srovnali Vinici se zemí. (Johan)
Po LAHAR ale bohužel nastává zádrhel. Avizovaní MÖRKHIMMEL se nedostavili. Týdenní přípravy na jejich koncert ve formě poslouchání Zloskřivce a žehlení trička, přišly vniveč (úsměv). Naštěstí místo MÖRKHIMMEL zaskočili personálně propojení VEKSLAN, kteří se mi ze studiové podoby zamlouvají. A i naživo mě to bavilo. Muzika, ze které šla nejvíc ze všeho cítit black metalová síra, byla ten večer po sérii klepaček správným oživením. Zbytek kapely promine, ale největší pozornost na sebe strhával zpěvák Slávek, jenž se nemůže divit tomu, že ho někteří ze zúčastněných považovali za slušně řečeno výstředního (úsměv). Slávek má v sobě jistě nemálo hereckého talentu, a tak jeho obličejové grimasy a úchylné tílko přitahovaly nejedno oko. Na závěr jen dodám, že zatímco Slávek ještě nedávno v MÖRKHIMMEL dělal pouze nedotaženého paroháče, ve VEKSLANU ho už ovládá na 100 %... učenlivý chlapec (úsměv). (Coornelus)
Původně měli zahrát ještě MÖRKHIMMEL, ale kytaristu Davida sklátila nějaká choroba a tak se narychlo povedlo sehnat jako náhradu VEKSLAN. Na jihu Čech nepříliš známá pražská kapela má s MÖRKHIMMEL leccos společného, třeba zpěváka Slávka, nebo hudební směřování. I VEKSLAN to drtí pěkně špinavě, míchají black metal s crustem a Slávek do toho freneticky řve. VEKSLAN i trochu provokují, hlavně Slávek svým oblečením, ale celkově to bylo natolik sympatické, že se muselo přidávat. (Johan)
Závěr večera obstarali pražští VEKSLAN. Ti nahradili původně plánované Morkhimmel, kteří na poslední chvíli účast odřekli. Změna to však není velká, VEKSLAN jsou vedlejší projekt členů zmíněné sebranky. Za mikrofonem nechybí Slávek a tak je o black/crustové peklo postaráno. VEKSLAN se s ničím nepárali a chopili to za ten správný konec. Old school black metal ochucený o švédskou death metalovou a crustovou scénu. Dřevárna, špína a práskající metal dokonal zkázu blatenské Vinice. (Peťan)
Díky klukům z KAOSQUAD se v mrazivou lednovou sobotu v Blatné uskutečnil druhý ročník akce NIGHT OF THE ULTIMATE MOSH. Kvalitní zvuk, organizace a slušná návštěva musely každého potěšit. Všechny čtyři kapely srovnaly Blatnou se zemí. Na jednom místě si koncert užívali thrasheři, grindeři nebo punkáči. A tak tomu má být. Undergroundová scéna žije naplno! (Peťan)
Fotky: Coornelus
Fotoreport na Photomusic
