PROXIMITY – Zero Point

Přiznám se, že vyznat se v hudebním guláši na nové desce pražských PROXIMITY nebylo z počátku vůbec lehké. Při pár prvních posleších mi přišlo album hrozně roztěkané. Chvílemi se totiž ocitnete v pasážích, ve kterých je na vás vytvořen vcelku slušný, až thrashový nátlak. Vše ale zjemňují klávesy a hlavně melodický zpěv. S tím mám já osobně asi největší problém. Chápu, že v dnešní době, když chce kapela hrát „moderní“ metal, je nutné se „přizpůsobit.“ Bohužel pak dochází k tomu, že není zrovna moc  poznat, která kapela právě hraje.

Musíme se na novou desku Zero Point dívat spíše z pohledu dobře odvedené práce. Jako na produktu je na CD odvedena velice dobrá práce. Zvuk z Šopa studia je prvotřídní, i když mu chybí trošku té metalové (coreové) špinavosti. Obal se myslím vcelku také povedl. PROXIMITY si za těch osm let, co se pohybují na scéně, vytvořili „svůj“ styl. Ono je tedy pravda, že v dnešní době se toho asi moc nového a originálního vytvořit nedá. V některých písních uslyšíte jasnou inspiraci Soilwork, To Die For, novými In Flames nebo i třeba takovými Rammstein. S tím ale nemám absolutně žádný problém. Každý má přece své vzory a modly, ne?

Pokud se zrovna na desce odehrávají „nářezové“ pasáže, jsem spokojen a tato poloha PROXIMITY zdá se mi dobrá a líbí se mi. Jakmile se ale do toho opřou „čisté“ vokály, ztrácím se a musím rovnou říci, že se nedovedu na poslech vůbec soustředit. Přitom třeba „plouživé“ pasáže v Born and Died si vyloženě užívám. PROXIMITY hrají muziku, ve které styl střídá styl, nálada náladu a emoce přímo tryskají na všechny strany. Takže to ocení spíše posluchači, kteří nemají ve svých přehrávačích pouze samé konzervativní nahrávky. Určitě se bude CD otáčet spíše u lidí, kteří poslouchají raději pestrou a propracovanou muziku (a myslím, že pod pódiem musí být na koncertech děvčaty přímo narváno (smích)). Nahrávka je také velmi dobře „stravitelná.“

PROXIMITY určitě nevytvořili nic moc originálního. Je ale cítit, že tomu, co hrají, věří na 100 procent. Když si k tomu připočtete velmi dobrou zručnost muzikantů, není moc co řešit. Nehraje se tady na nějakou „metalovou rebélii.“ Naopak, některé songy si dovedu představit i v rádiích. Problém budu mít asi časem s tím, že si nebudu moc pamatovat, co že to vlastně PROXIMITY hrají. Marně v těch tunách mladých a nadějných kapel budu přemýšlet, co se vlastně na desce odehrávalo. Potřeboval bych něco, co by mě aspoň trošku šokovalo a vytrhlo z jasně daných „šablon.“ Ale to také může být jen můj problém. Jako metalcoreový produkt jsou PROXIMITY samozřejmě velice dobří. Takže jestli máte tento styl rádi, určitě budete spokojeni. A ještě si hezky zatancujete.

Seznam skladeb:

1. Questions
2. Seven Sins
3. Garden of Feelings
4. Phaeton
5. Perfect Devotion
6. Born and Died
7. Volcano
8. Wrangle
9. Boy from Vinci
10. Wraiths
11. Frozen in Time
12. Zero Points
13. Bonus - Remix

Čas: 45:21

Sestava:

• George  – zpěv
• Marty Fialka – kytara
• Waruz – basa
• Marty Voděra - bicí

http://www.proximity-music.com/
http://bandzone.cz/proximity