20. 10. 2004Praha - Klánovice, Black Pes, 18.10.2004

další fotografie

Po dlouhé době jsem zase vyrazil do Klánovic na koncert. Naposled si vzpomínám, jsem tu mohl vidět Exhumed a spol. s českými předskokany Ingrowing. No tentokrát se to obešlo bez domácího zástupce, ale koncert to byl taktéž velmi kvalitní.

Jak již bylo avizováno na plakátech v pořadí první vystoupili němečtí Disillusion. Tito naši západní sousedé si libují v delších skladbách, ale zároveň jednotvárnost je jim cizí. Skladby měly třeba deset minut, ale vůbec nenudily. Protože na deskách mají ještě klávesy a další samply atd., bylo jejich vystoupení poněkud svázané nutností použití této muziky z playbacku. No každopádně to byl pohodový zážitek. Pomalejší náladové kytarové pasáže naopak střídaly rychlejší, tvrdší až death metalu. Prostě každý si mohl najít to své a jako celek to znělo taky kompaktně. Zpěvákovi budiž prominuto, že ve vyšších pasážích trochu nestíhal, resp. se do nich tak moc zase nepouštěl, aby se vyvaroval problémům. Svým procítěným přístupem mi trochu připomínal zpívajícího kytaristu Endless. Co mi trochu vadilo bylo jen půlhodina na pódiu. No snad příště a déle.

Potom přišlo na řadu už jen Švédsko a Švédsko. První Impious už v Čechách hráli což zpěvák v průběhu koncertu připomněl a dost lidí pod pódiem přikyvovalo. Jednou dokonce musel jen souhlasit, když fanoušek ohlásil další song sám. Pro mě opět první setkání s kapelou a rovněž jako v případě Disillusion dobrý zážitek, i když ne tak silný jako při prvně jmenovaných. Impious produkují řekněme švédský death metal, ale rychlejší a

No a nakonec to nejlepší - Amon Amarth. Bohužel jsem ještě neměl tu možnost slyšet nové album a kolega Dalas se o ní nevyjádřil moc lichotivě, no nevadí. Propagovalo se samozřejmě nové album, ale na starší věci muselo dojít. Reakce fanoušků taky byla diametrálně jiná při starší hitovkách Death in Fire nebo Bastards Of A Lying Breed. No zapařili i na novější věci a podle frekvence triček a mikin v klubu, mi je jasné, že i nové album nebude za svými předchůdci zaostávat. Ještě jsem se nevyjádřil ke zvuku ani u jedné kapely ? no nebylo k čemu, protože byl výborný a při Amon Amarth Messiny tlačily před sebou co se dalo. Nasazení aktérů s přibývajícím časem trochu klesla. No na konci už také vypadali jako když vyšli ze sauny. Vzduch byl totiž při poslední kapele skoro nedýchatelný ? větrání by bodlo. Jeden z posledních songů byl i dlouho vyřvávaný Masters of war. Pak už jsem vše raději sledoval z povzdálí od baru. Počet fans určitě nebyl takový jako třeba Hamburgu ? 1000, ale velmi slušně zaplněný klub (201 fans) vytvořil taky dobrou atmosféru.

Fotky: Dalas - Metalopolis, Manafob