Docela šalamounky je vyřešen obal vinylového splitka dvou punk/HC kapel z jihu a západu Čech. Není z něj patrné, které kapele patří strana A a které B. Kartónový přebal má totiž otvor pro vkládání gramodesky nahoře a na hřbetech pokaždé jiný zápis pořadí kapel... Já tedy volím pořadí uvedené v nadpisu, protože se mi strana obalu HIROSHIMA NIGHTMARE líbí víc. (úsměv) Vyděšené děvče na něm „straší“ noční můra, je za pět minut půlnoc a „Jedinou jistotou je smrt“ praví titulek novin. To AZID mají obrázek namalovaný nějakým naivním malířem. (úsměv) Kresba se mi řemeslně nelíbí, i když nápad špatný není – vozík s válečníkem s praporcem AZID táhne spřežení sestávající z policisty, nějakého svatého a snad bankéře, na zemi leží mrtvý neonacista, nepřátelé tedy dostávají na frak... Uvnitř přebalu je vložený nejen černý vinyl, ale i vnitřní obal, dvojlist z kvalitního tvrdého lesklého papíru, na němž má každá kapela dvě strany – jednu využila pro texty (čeština + anglické překlady), druhou pro fotku. A fotky mají nápad, za HN stojí postava v černém a s kosou, AZID zase drží jednoho člena hlavou dolů v pozici obráceného kříže. Kromě základní (popsané) verze (420 kusů) vychází i de luxe edition (100 kusů) s modro-černě žíhaným vinylem, k němuž je přiloženo CD obsahující o dvě skladby více (od obou kapel) a plakát.
Obě kapely patří do punk/HC komunity, nicméně zatím jsou nejspíš známy jen hrstce zainteresovaných. Takže alespoň krátké představení. HIROSHIMA NIGHTMARE vznikli v roce 2009 v Českých Budějovicích, debutovali demáčem v roce následujícím, v roce 2011 nahráli skladby na miniCD split s kapelou LA MIGRA a loni pořídili materiál na splitko se sušickými AZID. Ti jsou na scéně od roku 2006, původně pod názvem CUI BONO, pod kterým taky vydali první demo Fucking City, po přejmenování pak demo Peklo všechno zdrtí (2010), po němž následovalo Antikristanarchist tour.
HIROSHIMA NIGHTMARE: Ač jsem výše uvedl, že obě kapely vycházejí z HC a punku, u HIROSHIMY to s tím punkem a HC není tak horké – já slyším i spoustu metalu, ostatně hudební náplň trochu naznačují oděvy pánů a slečny – trika GRAVE, DARK THRONE... džísky plné nášivek... prostě stará škola. Jako kdyby se srazili nějací oldschooloví hardcoristé a KRYPTOR – právě tihle thrasheři mě několikrát napadli, když se objevil nějaký jim podobný riff. Po krátkém intru končícím výkřikem „Jedinou jistotu je smrt“ následuje šest vyrovnaných skladeb, které rozhodně netrpí syndromem zvaným nuda. Dáma a pánové optimálně střídají rychlejší a střední tempa, takže se pořád něco děje a mění. Za nejlepší považuji skladbu Odnikud do nikam, která jede rychleji a docela valí. Naopak ve středních tempech vedený Lhář mi přijde nejméně interesantní, ale na druhou stranu proč hrát pořád rychle. Své si zahrály všechny nástroje, které jsou fajnově slyšet, líbí se mi hlavně chrastivý zvuk kytar; tady se prostě láska ke klasice nezapře. A své si odřvala i zpěvačka Mařenka. Chvíli mi trvalo (tedy několik poslechů...), než jsem si na její projev zvykl, ale momentálně už mi pasuje do muziky jako ulitý. Kromě Mařenky tu a tam pomáhá se zpěvem kytarista KubaAjz, nejvíce v Terči, který je možné poslechnout na BZ a udělat si vlastní názor. Ten můj je, že HIROSHIMA NIGHTMARE je kapela, která by mohla zaujmout i fanoušky LAHAR, ČAD, MARCH OF THE HORDES, RAPSÖD nebo MÖRKHIMMEL, tedy kapel, které v poslední době protínají dříve neslučitelné styly – metal, HC a punk. HIROSHIMA NIGHTMARE jsou zatím na začátku cesty, ale první větší krok se jim celkem povedl – na výše uvedené veličiny zatím koukají s úctou, ale mě baví a desku jsem poslouchal s chutí, nikoliv jen z recenzentské povinnosti. A abych nezapomněl na texty – v těch se to hemží pocity zmaru, frustrace, nechybí ani atak proti lhářům a náboženským fanatikům; napsané jsou přímo, bez obalu, v rámci žánru ani nelze čekat nic jiného. Některá slovní spojení trochu drhnou, ale to se stává kdekomu, kdo sází na mateřštinu. (7/10)
AZID: První slovo, které mě při prvním poslechu AZID napadlo, bylo „bordel“. Rychle a zběsile to pánové většinou valí, do té řežby řvou hned dva zpěváci – a oba navíc se svými hlasy zkouší, co dokážou, takže nechybí jekot, hluboký řev, klasický řev, chrapot... prostě po vokální stránce je to pestré až až. Ale paradoxně právě vokály považuji za slabinu alba. Ono je sice fajn, když je to každou chvíli jinak, ale tady chybí kvalita – hlavně převládající řev je takový obyčejný, nucený... Moc po chuti mi nejsou ani teatrální skřeky a jeky, prostě vokály se mi nelíbí, dal bych přednost klasickému HC projevu. Tím jsem nakousl muziku – AZID jsou hlavně HC, sem tam punk a sem tam i ten thrash. A hudba mě celkem baví, pánové dokázali napsat a zahrát chytlavé vypalovačky plné kvílivých, vrčících i sólujících kytar, při kterých si člověk bezděky pokyvuje hlavou do rytmu. Občas je nějaká pasáž delší než by bylo zdrávo, ale jinak mě muzika přijde v pohodě. Nejvíce se mi líbí závěrečná Není den jako den, ve které se nešetří melodiemi, ale ani thrashovými nájezdy, jako bonbónek pak zazní pěkné sólíčko. Velkým dílem k celkovému vyznění přispívá pestrá hra bicmena a taky solidní zvuk (stejně jako HIROSHIMA, i AZID nahrávali v Hellsoundu). Slova jsou zaměřena obdobně jako u split-kolegů na společenské nešvary, proti policajtům, válkám... a trocha neobratnosti je i tady nabíledni. Celkově mně AZID po hudební stránce přijdou na obdobném kvalitativním levelu jako HIROSHIMA, ale zpěv je sráží níž. (5/10)
Seznam skladeb:
HIROSHIMA NIGHTMARE
AZID
Čas: cca 18 min. + cca 19 min.
http://bandzone.cz/hiroshimanightmare
http://bandzone.cz/azid
Obě kapely patří do punk/HC komunity, nicméně zatím jsou nejspíš známy jen hrstce zainteresovaných. Takže alespoň krátké představení. HIROSHIMA NIGHTMARE vznikli v roce 2009 v Českých Budějovicích, debutovali demáčem v roce následujícím, v roce 2011 nahráli skladby na miniCD split s kapelou LA MIGRA a loni pořídili materiál na splitko se sušickými AZID. Ti jsou na scéně od roku 2006, původně pod názvem CUI BONO, pod kterým taky vydali první demo Fucking City, po přejmenování pak demo Peklo všechno zdrtí (2010), po němž následovalo Antikristanarchist tour.
HIROSHIMA NIGHTMARE: Ač jsem výše uvedl, že obě kapely vycházejí z HC a punku, u HIROSHIMY to s tím punkem a HC není tak horké – já slyším i spoustu metalu, ostatně hudební náplň trochu naznačují oděvy pánů a slečny – trika GRAVE, DARK THRONE... džísky plné nášivek... prostě stará škola. Jako kdyby se srazili nějací oldschooloví hardcoristé a KRYPTOR – právě tihle thrasheři mě několikrát napadli, když se objevil nějaký jim podobný riff. Po krátkém intru končícím výkřikem „Jedinou jistotu je smrt“ následuje šest vyrovnaných skladeb, které rozhodně netrpí syndromem zvaným nuda. Dáma a pánové optimálně střídají rychlejší a střední tempa, takže se pořád něco děje a mění. Za nejlepší považuji skladbu Odnikud do nikam, která jede rychleji a docela valí. Naopak ve středních tempech vedený Lhář mi přijde nejméně interesantní, ale na druhou stranu proč hrát pořád rychle. Své si zahrály všechny nástroje, které jsou fajnově slyšet, líbí se mi hlavně chrastivý zvuk kytar; tady se prostě láska ke klasice nezapře. A své si odřvala i zpěvačka Mařenka. Chvíli mi trvalo (tedy několik poslechů...), než jsem si na její projev zvykl, ale momentálně už mi pasuje do muziky jako ulitý. Kromě Mařenky tu a tam pomáhá se zpěvem kytarista KubaAjz, nejvíce v Terči, který je možné poslechnout na BZ a udělat si vlastní názor. Ten můj je, že HIROSHIMA NIGHTMARE je kapela, která by mohla zaujmout i fanoušky LAHAR, ČAD, MARCH OF THE HORDES, RAPSÖD nebo MÖRKHIMMEL, tedy kapel, které v poslední době protínají dříve neslučitelné styly – metal, HC a punk. HIROSHIMA NIGHTMARE jsou zatím na začátku cesty, ale první větší krok se jim celkem povedl – na výše uvedené veličiny zatím koukají s úctou, ale mě baví a desku jsem poslouchal s chutí, nikoliv jen z recenzentské povinnosti. A abych nezapomněl na texty – v těch se to hemží pocity zmaru, frustrace, nechybí ani atak proti lhářům a náboženským fanatikům; napsané jsou přímo, bez obalu, v rámci žánru ani nelze čekat nic jiného. Některá slovní spojení trochu drhnou, ale to se stává kdekomu, kdo sází na mateřštinu. (7/10)
AZID: První slovo, které mě při prvním poslechu AZID napadlo, bylo „bordel“. Rychle a zběsile to pánové většinou valí, do té řežby řvou hned dva zpěváci – a oba navíc se svými hlasy zkouší, co dokážou, takže nechybí jekot, hluboký řev, klasický řev, chrapot... prostě po vokální stránce je to pestré až až. Ale paradoxně právě vokály považuji za slabinu alba. Ono je sice fajn, když je to každou chvíli jinak, ale tady chybí kvalita – hlavně převládající řev je takový obyčejný, nucený... Moc po chuti mi nejsou ani teatrální skřeky a jeky, prostě vokály se mi nelíbí, dal bych přednost klasickému HC projevu. Tím jsem nakousl muziku – AZID jsou hlavně HC, sem tam punk a sem tam i ten thrash. A hudba mě celkem baví, pánové dokázali napsat a zahrát chytlavé vypalovačky plné kvílivých, vrčících i sólujících kytar, při kterých si člověk bezděky pokyvuje hlavou do rytmu. Občas je nějaká pasáž delší než by bylo zdrávo, ale jinak mě muzika přijde v pohodě. Nejvíce se mi líbí závěrečná Není den jako den, ve které se nešetří melodiemi, ale ani thrashovými nájezdy, jako bonbónek pak zazní pěkné sólíčko. Velkým dílem k celkovému vyznění přispívá pestrá hra bicmena a taky solidní zvuk (stejně jako HIROSHIMA, i AZID nahrávali v Hellsoundu). Slova jsou zaměřena obdobně jako u split-kolegů na společenské nešvary, proti policajtům, válkám... a trocha neobratnosti je i tady nabíledni. Celkově mně AZID po hudební stránce přijdou na obdobném kvalitativním levelu jako HIROSHIMA, ale zpěv je sráží níž. (5/10)
Seznam skladeb:
HIROSHIMA NIGHTMARE
- Intro
- Odnikud do nikam
- Kráčíme po cestách bolesti a zmaru
- Lhář
- Dítě
- Terč
- Náboženský fanatik
AZID
- Zase
- Pocit bezmoci
- Chtít jen žít
- Eda
- Lžete jenom sami sobě
- Drž hubu
- Není den jako den
Čas: cca 18 min. + cca 19 min.
http://bandzone.cz/hiroshimanightmare
http://bandzone.cz/azid
