Za šest let existence stihli naši severní sousedé demo, dlouhohrající debut i DVD, a aktuální novinkový materiál, který čítá pět skladeb. Pět skladeb čpících sírou, pět skladeb černého kovu s občasnými přesahy ke kovu smrti. Hned první Praise the One dokládá, odkud že fouká severní vítr – ze severu samozřejmě. (úsměv) Ale chybí tomu to, co dělá švédské eskadry tím, čím jsou, tedy stylovými tvůrci. INFIDEL sice taky zní zle a na*raně, ale nemají potenciál mě uhranout – prostě jsem CD několikrát protočil, ocenil hlavně kvílivé kytary v ultra rychlých pasážích i pomalejší hymnické motivy, nicméně chybí mi tu něco, co bych si zapamatoval, co by mě nutilo k dalšímu poslechu. Své dělá i podivný zvuk – hlavně bicí nezní tak, jak to mám rád, zní prostě divné... A nesedí mi ani hra bicmena, která mi přijde chaotická; za každou cenu se snaží pořád něco vymýšlet, ale občas by méně bylo více... jak dokládá pomalá pasáž v Flames of Desolation – tam se chlapec umravnil a hned to vypadá jinak.
Zpěvák většinou řve (nejde o typický blackový skřehot), ale umí zabrousit i hlouběji a nejhlouběji – v Chaos Blood Blasphemy ukazuje, že to zvládá výborně a možná je škoda, že podobné polohy nenacházejí uplatnění častěji. On i ten deathový odér v téhle skladbě nepůsobí vůbec špatně, jenže střední pasáž s divně bzučící kytarou dojem kazí... Zato nervy drásající závěr Flames of Desolation zase dojem vylepšuje – prostě některé pasáže se mi líbí a přijdou mi zajímavé, některé naopak nudné... Celkově považuji INFIDEL za průměrnou kapelu, které ale asi nejde o nic jiného, než znít za každou cenu špinavě a zle. A to se jí v podstatě daří.
Seznam skladeb:
- Praise the One
- Eviscerate Yourself
- Chaos Blood Blasphemy
- Flames of Desolation
- The Plague
Čas: 25:44
