Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
LLYR

UMBRTKA – Selement CD 2012, Werewolf Porductions

Na farní lokomotivě
Jede Umbrtka vztyčit kříž
Zda nahoru či dolů bude Ježíš
To se nedozvíš
To se nikdy nedozvíš

Kdybychom žili v socialismu, UMBRTKA by byl za svou pracovitost žhavým kandidátem na řád práce. (smích) A kdyby byl současníkem Járy Cimrmana, čert ví, jestli bychom dnes neuctívali místo Járy Iva. Mají totiž leccos společného – jednak zveřejní všechno, co z nich vypadne, jednak připomínají sopku, která svou činností zavalila sebe sama. (úsměv)

V poslední době to vypadá, že je tak trochu přeumbrtkováno. Než posluchač stačí naposlouchat jedno album, je tu další, v případě Selementu album na první poslech složité a hůře vstřebatelné. Absence jednoznačného hitu taky na atraktivitě nepřidá – na druhou stranu je vydání dobře načasované, protože mám takový pocit, že muzika, vedena většinou ve středních tempech, má typicky podzimní atmosféru a její poslech je jako dělaný na podzimní podvečery, kdy se šeří, padá mlha a na člověka přicházejí chmury. (úsměv)

Na albu Selement kráčí Umbrtka vpřed tak, že bokem zpátky: dosahuje staroprachmatické ošklivosti a mučivé úmornosti, zároveň však odkrývá rozměry dosud netušené – tak praví obal, a já s touto charakteristikou souhlasím. Hlavně s tím „zpátky“ a „ošklivosti“ – UMBRTKA se po experimentech s ženskými zpěvy či elektronikou a zhudebňování cizích veršů vrací zpátky k šedému metalu, který ani nemůže být jiný, než ošklivý. Minulé desky taky obsahovaly obdobné písně, které si člověk zapamatoval jen stěží, ale vždycky se našlo vícero položek, které jsme si porůznu prozpěvovali, většinou při konzumaci něčeho opečeného a něčeho pěnivého. (úsměv) Album IVO bylo na podobné radovánky jako stvořené (Pivo Ivo, Pivo Ivo, Pivo Ivo, Pi/yj), i ze Spočinutí jsme se něco naučili nazpaměť, ale tady to vidím bledě...

Z šedě úvodních skladeb vystupuje jako první Kdo by nechtěl, která je melodičtější, navíc ji svým čistým hlasem obohacuje Tomáš Kofroň a taky text mě baví – není Merkur jako Merkur (pamětníci výborné stavebnice jistě zavzpomínají) a zákaz dýchání taky nepostrádá smysl – třeba v Dachau by nikdo nezemřel, kdyby se nenadýchal špatného vzduchu. Verše, tentokrát v režii Wella a Strastinena, jsou vůbec kapitolou zralou na hlubší rozbor. A že jsou pánové plodní, většina skladeb má texty sáhodlouhé – ale přijde mi, že na papíře skončilo všechno, co oba pány napadlo. Pořád se motají kolem práce, Pána, průmyslu, hospod, ale už to není takové překvapení, jako dříve. Jistě, spousta obratů je kouzelných, citovat bych tady mohl z každého textu, ale pochybuju, že se (kromě pár bláznů) najde větší počet jedinců, kteří do všeho proniknou. Mám tyhle bláboly rád, ale přistihl jsem se, že se v tom začínám ztrácet, čtu si při poslechu CD v šestnáctistránkové knížečce a najednou vlastně nevnímám co. Prostě to chce spoustu času, a hlavně přerušovaný poslech, protože vnímat hodinu a dvacet minut v kuse není snadné. Ale jednotlivě to je o poznání lepší – prostě si naprogramuju jednu skladbu a točím ji do zblbnutí, až se mi začne líbit. (úsměv) Jenže ani tenhle recept nefunguje na všechno – třeba  arytmické Vzlínání, které kdybych slyšel na desce nějaké neznámé party, bych okamžitě označil za neumětelství a kravinu – v případě UMBRTKY jde samozřejmě o recesi, ale i tak mě to nebaví. Podobně těžko stravuji šedé záležitosti Provoz, Pracanti, O Bohovi, Zabiják, Hosté konce nebo Lokál. Specifikem budiž závěrečný Lebenkopf, v němž recitaci podbarvují různé syntetické zvuky a šumy.

Nejsvižnějším songem je blacková rychta Frézovat Měsíc, nejlepším pak sáhodlouhá kompozice (11:38) Papežem, která se skládá ze čtyř dějství, přičemž hlavním hrdinou prvního je Jan Pavel II.: Na své káře Wojtyla, Vlakodlaku podoben, U Točníku samovrah, Sražen spěšným papežem; prostě Wojtyla se prohání nocí na nějakém speciálním vozíku. Druhý díl patří Benediktu XVI., který (krom jiného) holduje pytláctví a rozumí Morseově abecedě, kterou se naučil v mládežnickém spolku – hádejte v jakém? Ale to není všechno, on taky sbírá hlavy cestujících ve vlaku. Třetí díl oba papeže spojuje s Ivem, protože se všichni tři potkávají u Kostečků a popíjejí kořalu a pivo. Jenže to se řadě lidí nelíbí, tak v závěrečném díle osnují srážku papeže s papežem; leč jak ta srážka dopadne, se nedovíme... Hudba v Papežem se většinou odvíjí ve svižném tempu, u mikrofonu střídají Morbivod a Strastinen a jde bezpochyby o vrchol celého Selementu. Za zvýšenou pozornost stojí i Generální úřad pro tmu, která po rychlých tempech v první čtvrtině nabírá následně takřka monumentální rozměr – konečně se objevuje něco jako refrén, který má sílu uchytit se v podvědomí, i díky docela chytlavé melodii.

Obal opět vyzdobil svými ilustracemi pan Lukáš Kudrna, logo vytvořil pan František Štorm, uvnitř bookletu samozřejmě nechybí veškeré texty a také tradiční vysvětlení, cože tím chtěli autoři říci.

Mám UMBRTKU rád, ale Selement mě z posledních šesti alb oslovuje nejméně. Tři skladby se mi líbí hodně (Frézovat Měsíc, Papežem, Generální úřad pro tmu), několik průměrně (Prachmarsch, Pracovna, Kdo by nechtěl, Konec boha), ale to mi přijde málo...

Seznam skladeb:
  1. Provoz
  2. Prachmarsch
  3. Pracovna
  4. Kdo by nechtěl
  5. Frézovat Měsíc
  6. Pracanti
  7. Vzlínání
  8. Papežem
  9. O Bohovi
  10. Zabiják
  11. Konec boha
  12. Generální úřad pro tmu
  13. Hosté konce
  14. Lokál
  15. Lebenkopf

Čas: 79:58

Sestava:
  • Morbivod
  • Strastinen
  • Well
  • Karl

www.umbrtka.com
http://bandzone.cz/umbrtka
http://werewolfshop.cz

Zveřejněno: 29. 10. 2012
Přečteno:
3521 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

29. 10. 2012 22:51 napsal/a Morbivod
bůh
Děkujeme za recenzi. Není to album pro každého, to platí ostatně o všech, připomínání našich vlastních počátků v některých skladbách je tam žádoucí, použití všech nápadů a textů bez vyškrtávání některých také, osmdestiminutová stopáž rovněž. Jsou tam i vazby na alba Nad propastí dne a Lití podzimního asfaltu. Posluchačům, kteří neznájí alba starší než Úplná demontáž lidstva, to zřejmě mnoho nedá. Splnili jsme plán a před naším bohem máme svědomí čisté. Nicméně nyní jen tak něco nového nebude, přestože pomalu pracujeme.
29. 10. 2012 16:04 napsal/a immortal
No nevím...
asi se trochu pleteš kolego. Recenzent má Umbrtku vcelku dosti zmáklého. Rozhodně si 4 taková alba představit nedovedu, jelikož by mohla vítězit kvantita nad kvalitou a to bych ani já ani další příznivci tvorby této kapely nechtěli. Bacha na ten Efedrin, kdysi jsem ho do sebe lil po kýblech :-)) a je to pěkná divočina :-D .
29. 10. 2012 14:22 napsal/a Efedrin
ne
Recenzent není očividně seznámen se starou umbrtčí tvorbou, jinak by se jistě dovtípil toho, že Selement je pokusem o návrat někam do let 2001-03. Krásný příklad je recenzentem zavrhnutý Zabiják, který by se dal srovnat třeba se skladbou Bublav Umbrtka - Svědkové Umbrtkovy (Stomobrana) či jinými, stavícími na opakování jednoho prvku. Frézovat Měsíc je zas nejdivočejší skladba od dob Umbrtkova nádraží, atd... Ke konci se Selement ubírá klidnějším směrem, přibližně ve stylu Komtesy ze Spočinutí. Já osobně bych bral ještě hlubší, zevrubnější sondu do minulosti, začátků. Na druhou stranu, s těmi novobubny nemají písničky takový feeling jako kdysi. Ale...! Dovedete si představit ročně čtyři taková alba, jako je Selement?
29. 10. 2012 13:42 napsal/a Coornelus
jo
Ač jsem většinou o jeden až dva body na Umbrku hodnější než Johan, tentokrát s nim souhlasim. Už mě to taky tolik nedostává. Ovšem informace o tom, že Benedikt XVI. holduje pytláctví, je zásadní :-))