Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

Pátek 5.10.2012, Plzeň – Božkov

Šestý ročník tohoto festivalu lze označit jako přelomový hned z několika důvodů. Tím hlavním je, že program byl poprvé rozložen do dvou dnů, dalšími pak vystoupení kapel, které koncertují v našich krajích opravdu sporadicky či dorazily do Čech vůbec poprvé. (Johan)

Ač skoroplzeňák, tahle akce se mi až doposud vyhýbala. Nebo já jí. (úsměv) Po absolvování už šestého ročníku Phantoms of Pilsen festiválku mne to dost mrzí, protože proběhnuvší ročník byl moc příjemný a navíc dobře zorganizovaný! Program šlapal časově takřka bezchybně. Příjemný prostor v Hospodě pod kopcem v Božkově mi byl až doposud utajen, byl jsem zde vůbec poprvé. Pro mne jako nekuřáka bylo navíc potěšující, že v sále byl zákaz kouření. (úsměv) (Kubrt)

A zákaz kouření se dodržoval – věc nevídaná – takže poděkování nás nekuřáků patří ohleduplným kuřákům, kteří se své vášni věnovali venku. (Johan)

Hned v pátek od 16:30 nastoupila první smečka původem z Kladna – GORGONEA PRIMA hrající industrial/black. Byla to kapela, která mne přiměla k rozhodnutí navštívit Phantoms. Oba členové, tedy H a R, mne nadchli skvěle vyladěnou pódiovou show. Kapelu sice trochu potrápily technické problémy v podobě spadlé zářivky ozařující kostýmy a později se ještě navíc přidal i problém s laptopem, ale i přes drobné technické potíže kapela odehrála skvělé vystoupení. Samply mají zajímavé a spolu s growlem a živými kytarami byl výsledek parádní. To bylo cítit i na zpětné vazbě od publika. (Kubrt)

Role úvodní kapely celého festivalu se ujala kladenská industrial/black metalová dvojice GORGONEA PRIMA. Industriální hudební vlivy, industriální texty, industriální rodné město. Prostě průmysl ve všech ohledech (úsměv). Každopádně GP ve svých tradičních kostýmech to do nás ve své půlhodince nasypali s přehledem, blackové rubanice střídající se s tanečními pasážemi mne naživo bavily více než z alba a nějaké technické výpadky show rozhodně neznehodnotily. Velice povedené vystoupení na začátek a nakonec pro mě jedno z nejlepších koncertů, co se týče českých kapel na Phantoms of Pilsen. (Opat)


GORGONEU jsem žel nestihl, ale FDK jsem prostě vidět musel! (úsměv) Alba Borderline resp. Earthlinked se mi zamlouvají a tak jsem byl zvědavý, jak se kapela předvede na živo. Hlavou mi vrtala i další otázka: Budou mít FDK na blackově orientované akci patřičnou kulisu? Všechny otázky byly zodpovězeny hned, jakmile pánové hrábli do strun a udeřili do klapek, blan a plechů. Jednak na ně bylo zvědavo početné publikum, jednak bylo jejich vystoupení prostě skvělé. Své udělal znamenitý zvuk, své samozřejmě svébytná muzika. Strašně nerad používám slovo „post“, ale tady se bez něj neobejdu – post rock/metal/core, se spoustou uhrančivých melodií, zatěžkaných a zahuštěných kytar a klávesových ploch jen tu a tam rozčísl zpěv. A nekamenujte mě – já tam slyším i vlivy doom metalu. Připočtu-li působivou hru světel, musím FDK za tento koncert jen a jen chválit. (Johan)

Ahnegrab z Německa mi udělali velikou radost, že zrušili své vystoupení na Phantoms a místo nich promptně zareagovali slánští FDK. Tuhle kapelu už nějakou dobu sleduji a naprosto jsem propadl jejich skvělému albu Earthlinked, ze kterého kapela vybrala většinu songů. Jejich post hardcore/metal je nádherně atmosférický a melancholický. Před vystoupením během zvukovky vypadly jističe a bylo vidět, že to kapelu docela znervóznilo, vzhledem k používaným samplům. Katastrofa v podobě vypadlé elektriky se naštěstí nekonala. (úsměv) Ač je Phantoms zaměřený převážně na undergroundovější záležitosti, kapela  si dokázala udržet pozornost slušně zaplněného sálu. (Kubrt)

Na srbské zástupce jsem se společně s německými Secrets of the Moon těšil ze všeho nejvíc. A v půl sedmé přišel čas na jednoho z nich – projekt pojmenovaný stejně jako sám leader této smečky – KOZELJNIK. Studiově se právě Kozeljnik (také The Stone, May Result) stará kromě vokálu také o kytary a basu, naživo se však ujal pouze mikrofonu. Druhým a posledním stálým členem jest bubeník L. G. (také The Stone, May Result, Dead Shell of Universe), live soupisku doplnili další členové The Stone. KOZELJNIK má na svém kontě zatím dvě alba, logicky byly tedy do poměrně úzkého setlistu (asi 6 skladeb) zařazené skladby z obou počinů. Kromě toho KOZELJNIK zařadili také cover norské smečky Dodheimsgard. Zvuk byl výtečný, kapela vše odehrála bez chybičky a KOZELJNIK tak pro mne byli vrcholem pátečního programu. (Opat)

Pátečním lákadlem pro mě bezesporu byli DORDEDUH. Ti týden před touto akcí vydali svou první velkou desku. Bohužel kvůli tomuto faktu jsem ale hudbu těchto rumunských, nejen black metalistů, neměl naposlouchanou, což se ukázalo jako škoda. V rychlejších pasážích jsem se nepatrně ztrácel a nebyl schopen ocenit všechny vychytávky – a že jich tam je. Zato ty pomalejší mě kupodivu neuspávaly, ale naopak dost zaujaly a to především svou tajemnou atmosférou, okořeněnou zvuky, vydávanými všemi těmi zajímavými rumunskými lidovými nástroji, které ani nevím, jak se přesně jmenují. (úsměv) DORDEDUH svědčilo vystoupení v klubu, v tomto případě teda v sále, kdy atmosféru dokreslovaly světelné efekty, a tak se ani není čemu divit, že mě jejich set pohltil o poznání víc, než ten odehraný na loňském Brutalu v jedenáct dopoledne. Rukavice (ne)kolegům z Negury Bunget byla vhozena. (Coornelus)

Na v pořadí čtvrtou kapelu, tedy z Rumunska pocházející DORDEDUH, jsem byl velmi zvědavý. Kapela vznikla odchodem dvou zakládajících členů z Negury Bunget a vedle vydaného EP Valea Omului byla na Phantoms k dispozici i první dlouhohrající deska Dar De Duh. Neodolal jsem a pořídil si nádherně udělaný dvoucédový digipack. Na místě bylo možno sehnat i vinyl. Kapela spojuje rumunské folklórní vlivy s atmosférickým blackem a její vystoupení bylo barevné a velmi intenzívní. Už jen úvodní folklórní intro předznamenalo velkolepý zážitek. Zvuk byl vynikající, a i když jsem si dopředu nestihl z jejich tvorby zhola nic poslechnout, jejich vystoupení mne zcela pohltilo a nadchlo. Kdo si nechal DORDEDUH ujít, velmi prohloupil. (Kubrt)

SECRETS OF THE MOON jsou asi moje úplně nejoblíbenější black metalová kapela z Německa a dosud jsem neměl možnost je vidět naživo. Teď se mi přání splnilo a hned mohu říct, že jsem odcházel velmi spokojen. Naprosto zdrcující atmosféra, hlavně při pomalých pasážích (a že jich bylo), vždy prosekána pasáží, při které nešlo jinak, než zběsile hrozit. Dostalo se na skladby jako Serpent Messiah, Nyx nebo závěrečný skvost v podobě The Three Beggars (z novinky Seven Bells se tedy hrálo dost). Sice mne malinko zamrzelo, že se nedostalo ani na jednu z mých nejoblíbenějších skladeb (jmenovitě Harvest, Versus, Goathead), i tak jsem si však SOTM plně užil a rozhodně je rád znovu uvidím live. (Opat)

SECRETS OF THE MOON vždy létali kolem mě, a nikdy jsem jim nevěnoval větší pozornost. Vzhledem k tomu, že byli anoncováni jako jeden z hlavních taháků letošního ročníku „POP6“, rozhodl jsem se to v rámci poctivé přípravy na festival změnit. (úsměv) Letošní desku Seven Bells jsem poslechl víckrát než dostkrát, ale na kloub jsem se těmto německým muzikantům nedostal. Stejné to bylo i v Božkově. Muzika to je bezesporu zajímavá, ale těžko se dostává pod kůži, a i když si troufám tvrdit ,že jsem ji pochopil, nemá, dle mě, parametry první ligy. I přes znalost posledního materiálu, a že se z něho hrálo hodně, mi do nadšení chybělo poměrně dost. V pomalejších pasážích mi připomínali Triptykon, přiznávám, bylo to způsobeno i díky dámě s baskytarou, leč takového druhého sledu. A i když skladby nepostrádaly dostatečnou gradaci, úplně mě uhranout nedokázaly. Od poloviny se u mě začal dostavovat pocit lehčí nudy, ten ale naštěstí odehnal zpěvák Droog z  Bethlehem, který si s kapelou zařval six six six. (Coornelus)

První kapela, kterou jsem v pátek neslyšela jen z chytře obsazeného gaučíku ve vedlejší místnosti, byli SECRETS OF THE MOON. Z programu prvního dne mě tato kapela zajímala nejvíc a má očekávání nezklamala. Ač příznivce black metalu, nevyžívám se nijak zvlášť v těch nejbrutálnějších sypačkách, a tak mi jejich vesměs volnější tempo sedlo. Plus se na to pěkně koukalo, poněvadž post baskytaristy obývala sličná děva. (úsměv) (Veronika)


Německé SOTM resp. BETHLEHEM jsem v minulosti neregistroval, před akcí neměl čas se na netu po jejich tvorbě pídit, takže jsem na ně přišel nepřipravený. Tudíž jsem pořádně nevěděl, co od obou kapel čekat, na druhou stranu jsem nemohl být zklamaný, že nehrajou to, co bych si přál. A obě party mě mile překvapily, bavily a zaujaly. SECRETS OF THE MOON si pohrávali s náladami – tu zvolnili a zhoustli, tu naopak pořádně přitlačili na pilu, ale atmosféru jejich set měl. Slečna s baskytarou se tvářila hodně nepřístupně, mnohem divněji ale vyhlížel zpěvák BETHLEHEM, kterému z očí čišel chlad a odtažitost. BETHLEHEM prý kdysi drhli klasický black (na který se asi někteří návštěvníci těšili), v současnosti ale tvoří avantgardní podobu černého umění a velmi často tempo skladeb polevuje a hraničí s ponurým rockem. I díky tomu šlo o velmi silný a emotivní zážitek. (Johan)

Obrovským překvapením pro mě byli ET MORIEMUR. Jistě, už z nahrávek mě jejich doom metal hodně bavil, hlavně prvotina Lacrimae rerum mě v roce 2009 potěšila. A stejně můžu mluvit i o vystoupení v božkovském sále. Čekal jsem kvalitní set (ohlasy z nedávných koncertů byly vesměs pochvalné), ale že mě ponurý doom s občasnými deathovými záblesky tak nadchne, to jsem nečekal. Vydržel jsem v pozoru celé vystoupení a smekal imaginární pokrývku hlavy před všemi protagonisty – ale mám-li vybrat jednoho, bude to zpěvák Zdeněk. Jeho takřka divadelní pojetí mi učarovalo – kapela kouzlila teskné melodie a frontman do nich řval, zpíval i šeptal a v poslední skladbě symbolicky skonal. Ale co se nestalo, lidi pod pódiem – kterým jednoznačně kraloval Oskar (vizte fotky – smích) – si vykřičeli přídavek. U poslední, navíc doomové kapely... věc nevídaná. Tak Zdeněk „umřel“ na konci bonusového songu podruhé. (Johan)


První den přinesl z mého pohledu spoustu pozitiv – ani jedna kapela mi nepřišla špatná, ale naopak se mi všechny líbily; zvuk byl doslova luxusní; po organizační stránce všechno šlapalo jak mělo. A pak přinesl jedno negativum – lidí přišlo méně než bylo záhodno. Atmosféře v sále to neuškodilo, ta byla bezvadná, ale pořadatelé potřebovali utržit více... Můžeme tady spekulovat o důvodech, ale o těch se mele stále dokola skoro po každém méně navštíveném koncertu... Takže ve zkratce: akcí je strašně moc (v sále bylo možno na každém kroku narazit na letáky a plakáty zvoucí na řadu koncertů), metalových nadšenců už méně, navíc stárnou (v Božkově byl průměrný věk odhadem přes třicet, počet mladých lidí pod dvacet bych spočítal na prstech jedné ruky). Připočteme-li sic zajímavé, ale nikterak hvězdné kapely (nemyslím teď v hlubokém podzemí, ale na metalové scéně obecně) a relativně vysoké vstupné, je slabší účast nabíledni – a abych pravdu řekl, při všech debatách před festem jsme nic jiného nečekali. (Johan)

Fotky: Ignor


Zveřejněno: 13. 10. 2012
Přečteno:
3425 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

15. 10. 2012 23:07 napsal/a immortal
No, pěkné...
Koukám, že se tam dle fotek provozovali zajímavé praktiky :-)) Škoda, že jsem se nemohl zčastnit, výborné kapely, výborná atmosféra.