ZINEKontaktSpolupráceRedakceLinksDatabáze koncertů

Fobia zine

INFO BOX

ARCHSPIRE, BENEATH THE MASSACRE, VULVODYNIA, INFERI – infočíst info »

KIKIRIKI (SLO), INSTINCT PRIMAL, ANGEL EPILEPSIA, UGFC - infočíst info »

Pripyat party - metal, punk & noise! - infočíst info »

Psychedelický slunovrat ve FAMU - infočíst info »

SATAN KLAUS FEST 2019 - infočíst info »


Další nové články

22. 9. 2019 | Postřehy
Odešel Michal Cichý, grindový mistr paliček, kravského zvonce i rychlého prodejecelý článek »

9. 7. 2019 | Ankety
AUTUMN COLD – „Deset otázek“ celý článek »

15. 6. 2019 | Ankety
EXITUS – „Deset otázek“ celý článek »

7. 6. 2019 | Ankety
PEORTH – „Deset otázek“ celý článek »

1. 5. 2019 | Postřehy
František Ringo Čech – Schelinger byl naprostý unikát.celý článek »

24. 4. 2019 | Ankety
RAVAR – „Deset otázek“celý článek »

22. 3. 2019 | Ankety
HORA RUIT – „Deset otázek“ celý článek »

14. 3. 2019 | English
C-4 – „10 questions“celý článek »


Koncerty

15. 12. 2019
Brno - Kabinet Múz
GATTACA + PROTIJED + NULAJEDNANULANULA ..............

21. 12. 2019
Rock Club KAIN, Praha
Vánoční koncert DEAD DANIELS + support: Footsteps...

21. 12. 2019
Velké Meziříčí - Rock Depo
Hrají: NONSENSE crossover ( Velké Meziříčí ) křest...

25. 12. 2019
Havlíčkův Brod - Oko Klub
Hrají: NAŠROT alternativní hardcore ( Havl. Brod )...

26. 12. 2019
Havlíčkův Brod - Oko Klub
Hrají: NOVOVESKA ska ( Nová Ves u Sv. n. S. ), SAL...

11. 1. 2020
Ořechov u Brana, Restaurace U Rybníčka
Crust/Grind & Hardcore Party Vol. 10 Sobota 11. l...

18. 1. 2020
Mladá Boleslav – Farářova sluj
SOBOTA 18. 1. 2020 Orthodox club / Farářova sluj, ...

24. 1. 2020
Havlíčkův Brod - KD Ostrov
Hrají: THE FIALKY - 77 punk ( Praha ), NEŽFALEŠ - ...

Naše profily

RSS kanál RSS kanál
myspace
bandzone

Web Archiv


SATAN KLAUS FEST 2019
» Reporty » GOTHOOM & EXTREME CORE TERROR 2012 – den první a druhý

24. 8. 2012GOTHOOM & EXTREME CORE TERROR 2012 – den první a druhý

16. - 17.8.2012, Nová Baňa - areál jezera Tajch
Čtvrtek

Cesta z Plzně byla dlouhá a stihnout začátek Gothoom festivalu nebylo v našich silách. V době příjezdu hrají slovenští MÄSO a já se nemůžu zbavit pocitu tvrdších Horhýže slíže... Stavíme stan a já nelituji, že jsem tuhle veselou chásku propásl, není to zkrátka můj styl. Každopádně i ke stanu k nám jejich hudba doléhá a já tleskám, za kvalitní „live“ přednes. (Sir)

Zato další kapela mě zničila, bohužel v negativním slova smyslu. Čeští BETHRAYER, hrající muziku na pomezí HC a metalu, na to jdou bohužel tím nejméně originálním způsobem. Jasně, rozumím, tahle muzika se prostě asi pořád nosí, já už jsem na ni ale alergický. Máte-li rádi macho pózy a brutálně nepůvodní HC/metal muziku, jsou BETHRAYER kapelou pro vás. Zahrané to bylo jakžtakž slušně, ale pokus o čistý vokál, který v jednom ze songů zazněl, příště raději vynechejte. (Sir)

Aby nebylo zklamání málo, dávám si brněnský ASGARD. Tuhle partu jsem viděl na živo před lety a za tu dobu se (krom sestavy) nezměnilo nic – vývoj nula. Chápu, že se to od téhle kapely ani neočekává a že kluci hudebně žijí koncem 80. let. Nevím, jak byla kapela chápána začátkem 90. let, kdy byl tenhle styl ještě trochu aktuální, dnes bohužel podprůměr a nemohl jsem se ubránit mírnému pocitu trapnosti za autora, když jsem pochytil nějaký ten úryvek textu… (Sir)

Chuť mně spravují blackmetalový ADOR DORATH, ti sice taky drhnou letitý metalový žánr, ale zde to není na škodu. Tvorba AD působí svěžím dojmem. Co dodat? Po předchozím utrpení se konečně bavím a to nejsem žádný kovaný blackař. Připojím-li sympatické vystupování frontmana, které bylo (na rozdíl od předchozích vystupujících) prosté trapných póz, mám o nejlepší kapele čtvrtka jasno. (Sir)

Na závěr si dávám BAD FACE. Nemůžu si pomoci, ale jejich vystoupení mě evokovalo dánskou úderku KONKHRA, zkrátka jsme měli co dočinění s valivým death metalem s mírným nádechem HC. Ačkoliv to nebylo úplně dokonalé – vokalista měl co dělat aby zvládal zpěv i basu (zpěv trochu utrpěl), kytaristi mohli být taky trošku živější – vždyť lidí pod pódiem nebylo zrovna málo, byla to příjemná tečka za prvním festivalovým dnem. (Sir)


Pátek

Po šílené cestě z Plzně na pankáče bez GPS jsme se konečně dostali do centra Nové Bani. Nikde ani památky po černých individuích vzývajících satana, jen jediný osamělý muž v černém triku Iron Maiden popíjel s přáteli kávu v místní restauraci a dle mého soudu alespoň mohl tušit, kudy vede cesta do areálu. Když viděl můj chápavý výraz po popisu cesty, kterou se tam dostaneme, raději nasedl na motorku a zavezl nás až přímo do cíle, takže mu touto cestou ještě jednou děkuji. Po opáskování jsem si zvědavě šel prohlédnout areál - místní amfiteátr je docela malý, leč příjemně vypadající, s krásným výhledem na jezírko a malebnou krajinou vůkol se rozléhající. Hned bych si nadšeně koupil pivo a dal vší té radosti plný průchod, kdybych si nezapomněl vyměnit eura, takže jsem šel posmutněle stavět stan a hledat plzeňáky, kteří mi v mém nelehkém osudu snad ulehčí. (Aleš)

O cestě psát je snad zbytečné, jelikož na 560 kilometů dlouhé cestě v menším autě bez pořádné klimatizace při čtyřiceti stupních celsia ve stínu není nic krásného. Nemálo se nám ulevilo, když jsme konečně po sedmihodinové cestě přijeli do slovenské Nové Bani, respektive kousek za ní do areálu a kempu u jezera Tajch. Areál nebyl velký, skládal se z menšího pódia s přilehlým menším amfiteátrem, kamenné hospůdky, pár stánků s metalovými hadýrky a restaurace. Atmosféra panovala klidná, nikde žádné davy či tlačenice, idylku jen dotvářel uchu lahodící bordel na pódiu, tuším v tu chvíli dohrávající španělští  FAR´N´HATE. V aklimatizování se nám pomohlo točené pivko, jehož půllitr nás vyšel na necelých třicet korun. Pivo se dalo pořídit na dvou místech a sice v kamenné hospůdce nalevo od pódia, kde bylo také k sehnání rychlé občerstvení typu klobása, guláš či hruškovice, anebo v horní části areálu v restauraci. U té bych se na chvilku ráda zastavila a zhodnotila. V jedno festivalové ráno mne zlákala koupě slepičího vývaru, ale tu vodu se čtyřmi kostičkami mrkve a třemi slepenými nudlemi, co mi dali, bych slepičím vývarem nenazývala ani kdyby mě mučili. Asi jsem zhýčkaná, ale za přibližně 40 korun opravdu čekám nějakou chuť a úroveň. Tohle bylo studené, nejedlé a po slepici ani stopa. Ale hlad vyhrál a z vývaru zbyla jen ukrutně mastná miska. Ale obsluha příjemná, prostředí taky, snad jen asi kuchařka neměla svůj den..
V areálu bylo také možno si za menší příplatek přibližně patnácti korun zahrát plážový volejbal, a ubytovaní hosté z penzionu si mohli užít i bazénu na terase. My, chudě ubytovaní ve stanech, jsme se museli spokojit „jen“ s přilehlým krásným, leč studeným, jezerem Tajch.
Celý festival byl přátelský, poklidný, bez létajících piv či agresorů v kotli. Ono se vlastně ani o kotli nedá mluvit, jelikož návštěvnost nebyla tak vysoká. Možná snad jediná věc, která mi na tomto festu opravdu chyběla, protože dělat wall of death v jednom člověku nějak není ono… (Stojan)

Další den začíná smečkou
ERRATUM, byl to takový pohodový melodický death/thrash metal, s dvojicí vokalistů – chlapík – klasický growler a dívka – zpěvačka. Bohužel vokál zpěvačky byl místy dost bokem, ale je to hezká dívka – budiž jí odpuštěno. Na kapele je znát, že nehraje zrovna první, ani druhou ligu, ale celé jejich snažení mě bylo tak nějak sympatické (nejen kvůli vokalistce), takže to bylo vlastně příjemné vstávání. (Sir)

Když jsme s kapelou dorazili do areálu, kde celá akce probíhala, hvězdné datum hlásalo  17.08.2012 někdy po poledni. Ze stage se tou dobou ozývaly tóny olomoucké smečky EVERLASTING DARK, které jsem poznal, aniž bych je viděl. Není to totiž tak dávno, co jsem si při balení našeho nového DVD proma k recenzím pustil jejich poslední počin, „Return to Darkness“. Z důvodu aklimatizace po pětihodinové cestě jsem jejich set sledoval jen tak na půl ucha, kterému přišlo, že zpěvačka ve vyšších polohách oproti desce trošičku tápe, ale začínal tropický víkend a slunce jen pražilo a za těchto okolností se to dá celkem pochopit. (Scyther)

Během aklimatizace jsme se dozvěděli, že kapela AMÖBIA, která měla hrát po EVERLASTING DARK (tedy před naším setem) bohužel nevystoupí, takže byl čas se pomalu chystat na vlastní výkon. Díky oné mezeře bylo chystání naprosto pohodové, protože byl čas a nikdo nikam nespěchal. Vlastní vystoupení domovské kapely SKLEPMASTER bych raději nehodnotil, protože se na něm slyšitelně podepsala absence pravidelnějších prázdninových zkoušek. (smích) Ale z pohledu z pódia jsem ocenil těch pár desítek zvědavců, co na nás vydrželi a neváleli se na příjemném sluníčku u nádherného jezera za pódiem. (Scyther)

Trochu zklamání pro mě bylo to, že hned tři následující kapely, které měly vystoupit, bohužel nedorazily. Jednalo se konkrétně o kapely HECATE, X-CORE (na které jsem byl po jejich poslední desce opravdu natěšený a zvědavý) a HROMOVLAD. Co jsem se bavil s Peterem, hlavním pořadatelem, bohužel všechny kapely postihly nějaké zdravotní komplikace a tak rychle se takhle velká mezera ničím vyplnit nedala, což je opravdová škoda. Jistě by se našla spousta kapel, co by si na tak skvělém festu rády zahrály. Škoda, že se odpadnuvší bandy neozvaly dřív. Možná by se to dalo nějak zachránit, ale což. Stane se. (Scyther)

Následovala tedy zhruba dvouapůlhodinová pauza, kterou mohli fanoušci využít ke koupání, občerstvení, případně k nákupu zajímavého merche a CD. Po této pauze nastoupila španělská hardcoreová banda FAR´N´HATE. Borci tomu dali co proto a jejich set, kdy naprosto famózní vokalista zavítal i mezi početnou skupinku natěšených fans, měl tah na bránu. (Scyther)

Jestliže mě Slováci ANTARES baví z desek (resp. z desky a bandzone – vlastním jen předposlední CD „Mind Collectors“),  živé vystoupení ve mně příliš pozitivní dojem nezanechalo, byl to takový výstup bez emocí, nebo jsem jen prostě neměl náladu? Nevím, každopádně kapela působila unaveným dojmem – snad tedy příště mě chytnou víc, kvalitní nahrávky si o pořádnou „live“ prezentaci přímo říkají. (Sir)

Další kapelou, na kterou jsem byl „popiči“ zvědavý byli čeští TORTHARRY. Borci aktuálně hrají jen ve třech, ale abych pravdu řekl, převálcovali mě jako celá čínská armáda. Naprosto profesionální výkon doplněný Danovýma vtipnýma prupovídkama, kdy těžili hodně i z dema „Incriminated“ z roku 1993 a z následujícího alba „When The Memories Are Free“ z roku 1994, měl mohutný zvuk a do areálu přitáhl početnou skupinku lidí, kteří jej řádně ocenili. (Scyther)

První kapelou festu, kterou jsem měl tu čest slyšet, byli TORTHARRY. Za poslední rok jsem je slyšel mnohokrát, ať už po klubech, či festech a byl jsem z nich nadšen i tentokrát. Při mém příchodu na ně byl areál poměrně osiřelý a Dan to neváhal komentovat, vzýval lid, aby si vážil tohoto festu a charismatem svým vlastním motivoval všechny přítomné do věcí budoucích, zavzpomínal na časy minulé a poté vše nonšalantně zasypal deathem, který svojí kvalitou již dávno přerostl hranice obou oddělených republik. (Aleš)

A že by kapela festivalu? No ano, TORTHARRY byli skvělí. Hráli jen ve třech, přesto (nebo proto?) měli výborný zvuk (omlouvám se kytaristovi, jehož 2 zesilovače/2 boxy jsem před výstupem považoval za zbytečné megalomanství), prostě nádhera. Jejich poctivý, klasický death metal, sice v sobě nemá nic originálního, ale zato je podaný takovým způsobem, že si musí získat naprosto každého, tedy i mě – konvertitu k pop music. Ačkoliv (přesně obráceně než u ANTARES) z nahrávek TORTHARRY nemusím, na živo smekám! Excelentní vystoupení! (Sir)

Poté následovala formace  DOOMAS, jejíž frontman Peter Beťko je onou ústřední postavou celého Gothoom festivalu. Jejich gotický doom mě oslovil už na posledním studiovém zářezu „Seven Sins“ a na živo měl navíc takovou atmosféru, že by se
dala doslova krájet. Byť tato čtveřice hrála bez živého bubeníka, na jehož typickém místě stál atypicky klávesák, tak na mě působila natolik majestátním dojmem, že jsem stál jak přikovaný a jen s otevřenou hubou čuměl.  (Scyther)

Pořádající DOOMAS tedy nemají lehkou pozici, přesto musím říci, že se jim dařilo a jejich vystoupení mělo zasloužený ohlas. Kapela bohužel postrádá živého bubeníka, ale i tak pohoda. Jsem hodně zvědavý na novou tvorbu, která v současnosti vzniká. Bylo to dobré, přesto bych se na jejich místě nebál trošku zaexperimentovat a pokusil bych se jejich melodický death / trošku i doom posunout kousek dál. (Sir)

DOOMAS jsem naposledy slyšel na jediném ročníku BlackLightu v trochu jiném hávu. Zde mi hudba připadala živelnější, ale citelně mi zde chyběl bubeník. Peter si vystoupení očividně užíval – a ještě aby ne, když do něj dal vše! (úsměv). (Aleš)

Poté následovali jedni z headlinerů, řečtí SEPTICFLESH. Letos jsem je viděl na živo někdy během odpoledne na Metalfestu v Plzni, ale prostě tma a světla, jsou tma a světla. (smích) Takže jsem byl právoplatně natěšen a jen co borci spustili, bylo jasné, na koho tady fans dneska přišli. Svůj set složili z těch největších fláků z posledních dvou desek, tedy „Comunion“ a „The Great Mass“. Byť se kytarista Christos potýkal s technickými problémy, jejich vystoupení prostě odrovnalo všechny. Celá monumentálnost byla navíc podpořena skvěle nasvětlenou scénou a návštěvníci dostali to, pro co si přišli. (Scyther)

SEPTICFLESH mě jako již tradičně bavili a to hodně, vlastně ani nevím proč, vokalista/basista je neskutečný showman a velký narcis, který to brutálně přehrává, kytaristi mají jednoduchou práci – kapela je v tomto případě rytmická sekce, melodie obstarává orchestr schovaný v notebooku. JENŽE hudba SF má takové charisma a takovou sílu, že všechny předchozí výtky jsou zašlapány a smeteny do řeky Styx. SF mají prostě svůj svět a jsou natolik originální, že při jejich vystoupení je člověk někde jinde. Hrálo se téměř výhradně z posledních 2 alb a ze „Sumerian Daemons“ zazněl song „Unbeliver“. Největší radost mě udělaly hity „Pyramid god“, „The Great mass of death“, „Lovecrafts death“ a „Annubis“. Sympatické vystoupení, které kazily problémy s kytarou Christose Antonia. (Sir)

Na SEPTICFLESH jsem měl v poslední době štěstí a ač jsem věděl přesně, co od nich čekat, stejně jsem si stoupl do minikotle a čekal, co se bude dít. Při otvíráku z nové desky mne ale dostali nějak víc, než při posledních koncertech a tak i já si občas nenápadně zahrozil. Zvuk byl slušný, Spiros mohutně hecoval dav, vedl jej jako pastýř své stádo a to mu dávalo najevo, na kohože se ten den všichni těšili. Uprostřed koncertu jsem už ale začal mít dost všech samplů, meziher na kotle a nemožnosti vymanit se v playlistu z posledních dvou desek, takže jsem si odskočil na pivo. Finální „Lovecraft’s Death“ a „We, the Gods“ mne ale přivolala zpět a já musel uznat, že tenhle set se jim opravdu povedl. (Aleš)

Na ­SEPTICFLESH jsem se (spolu s PANYCHIDOU) těšil nejvíce z celého festivalu, protože jsem je ještě, přiznám se, naživo neviděl. A byl jsem velmi spokojený. Řekové zahráli především věci z jejich posledního a předposledního alba „The Great Mass“ a „Communion“, na krátko ale oživili i staré časy vzpomínkou na „Sumerian Daemons“ z roku 2003. Seth měl basu spíše na okrasu, ale to vlastně nikoho nezajímalo: důležité bylo, že s přehledem velel (nijak velkolepé, ale účinné) show Septiků a publikum se od něj ochotně nechalo držet za ruku a vést mezi majestátními orchestrálními pasážemi, deathovými zasekávačkami a blackovými sypačkami. Úspěch byl takový, že museli přidávat (čímž se mimo jiné festival ocitl ve více než půlhodinovém skluzu), po vystoupení pak kapela dorazila mezi první řady, kde se to jen hemžilo autogramy a fotografickými blesky. (zdenekameth)

Následující GALADRIEL padli za oběť hladu a žízni, kdy jsem si v místním penzionu, který je součástí areálu, dal pikantní dršťkovou polévku se zlatavým mokem místní značky a obojí nezbývá než pochválit. (Scyther)

Musím přiznat, že po absolvování koncertu SEPTICFLESH se mi hned tak něco poslouchat nechtělo. Pravděpodobně za to může moje skepse, nebo vysoce nastavená laťka, ale slovenští GALADRIEL mě až tolik nezaujali. Pro mě kapelou sic neznámou, ale v jejich hudbě jsem nedokázala najít nic, co by ve mně vzbudilo byť jen podupávání nohou, či jemné pokyvování hlavou do rytmu. S pivem ale bylo prima, a tak jsem si jejich set poslechla až do konce. (Stojan)

I GALADRIEL zněli dobře, také oni mají na obzoru novou desku, jsem tedy zvědav. Během jejich setu mě však zmáhá únava a já se vydávám povídat si s kamarády a dát si nějaké to pivo. (Sir)

Po GALADRIEL následovala třetí z hlavních hvězd, lotyšská formace SKYFORGER. Upřímně jsem od těchto chlapíků do jejich vystoupení neslyšel jediný tón, takže pro mě byli jednou velkou neznámou, ale zvědavost byla veliká, takže jsem si na ně zašel. A udělal jsem dobře. Ve třech lidech dokázali do fanoušků nasypat svojsky pojatý thrash/folk s takovou vervou, že jsem jen koukal. Musím vyzdvihnout hlavně zvuk basy, který mi doslova učaroval a celkově to pokupě mělo koule jak z ocele. Co jsem pochytil z kytaristových proslovů mezi songy, tématika textů je hodně zaměřena na rodné mýty a báje a já myslím, že jsme se nesetkali naposledy. (Scyther)

Lotyšští folk metalisté SKYFORGER pro mne byli příjemným zlepšením co se hudby týče a tak trochu skokem po dietních GALADRIEL. Vizuální stránku jejich koncertu jsem bohužel obětovala Zlatému Bažantovi, ale k uším mi doléhal dobře vyladěný black-folkový metal. Ačkoliv ne zcela obdivuji tento styl hudby, velmi mě oslovili. Jejich koncert měl „koule“, celkově kapela byla „živá“ a jejich blackmetalové drtivé pasáže celkem slušně rozvášnily dosud dřímající fanoušky. (Stojan)

U podobného stylu hudby zůstaneme, jelikož na řadu přišla plzeňská pagan metalová PANYCHIDA. Jejich koncerty bývají velmi kvalitní a nejinak tomu bylo i na GOTHOOMU. Bez zbytečných okolků zahráli svižný koncert, snad jen to publikum mohlo být větší, ale co taky v jednu ráno chceme, že… Snad jen jedinou chybu jejich už tak perfektní nářez měl – a sice jim byl odebrán hrací čas, takže toho kluci nestihli tolik, kolik možná chtěli. (Stojan)

PANYCHIDU jsem sice neviděl poprvé, ale jejich vystoupení bylo jako vždy naprosto přesvědčivé. Plzeňáci bezesporu patří mezi to nejlepší, co česká metalová scéna nabízí a troufám si říct, že v žánru kombinující black metal s pagan prvky se řadí mezi elitu i na evropské úrovni. Zazněly především písně z jejich předposlední nahrávky „Měsíc, les, bílý sníh“, a lidé, kteří, ač společensky unavení, vydrželi vzhůru až do pozdních hodin (kapela začala hrát zhruba ve dvě), si očividně jejich vystoupení užívali minimálně stejně jako já. Obrovská škoda, že skupina musela svůj set kvůli celkovému zpoždění, které festival nabral (viz výše koncert SEPTIC FLESH), násilně utnout po asi jen čtyřech písních. (zdenekameth)

SKYFORGER bojkotuji, protože tenhle styl opravdu nemusím, a následující PANYCHIDU si dávám jen kvůli známým v kapele, klukům to šlape dobře. Jejich živé podání a live nasazení jim závidím, jednoznačně pagan jednička u nás, nicméně jejich předčasné ukončení setu mě mrzí jen kvůli nim samotným. (Sir)

Další kapelou, na kterou jsem se i pře značnou únavu těšil, byla plzeňská PANYCHIDA. Jejich EP „The Woodland Journey“ ve mně zanechalo veskrze pozitivní dojmy, takže jsem byl zvědav na jeho živé podání. Jak postupně hráli jednotlivé songy, tak gradovalo i mé očekávání, zda zahrají mého oblíbeného „Havrana“. Bohužel se na něj již nedostalo, protože předchozí hvězda o něco protáhla svůj set a kluci tak byli o cca poslední dva songy nekompromisními stagemastery ochuzeni i přes fakt, že odpočet vystoupení značil, že kapela má ke svému vystoupení ještě cca 15 minut. Hořká pachuť zůstala jak na straně kapely, tak na straně fans. Toto faux pass považuju společně s odpadnuvšími kapelami za asi jediný škraloupek jinak vydařeného festu. (Scyther)

Vetšinově pražští ET MORIEMUR jsou mými oblíbenci, tento koncert pro mne rozhodně nebyl první, ale i tak to bylo jako poprvé. Naprosto dokonalý a precizní doom, podpořený zpěvákovým tklivým zpěvo-řevem bylo to nejlepší na zakončení druhého festivalového dne. Po ET MORIEMUR už se prostě nedá nic poslouchat, tahle hudba člověka neskutečně rozseká na milion kousků.. Většina fanoušků už nejspíš spala, nebo se válela někde ožralá, protože před pódiem jich bylo poskrovnu, každopádně jejich chyba, že si nechali ujít takovou genialitu, jakou jsou ET MORIEMUR.  (Stojan)

ET MORIEMUR si dávám už opravdu unavený s myšlenkou odchodu do spacáku (to jsem ještě netušil, co bude po setu EM následovat). Pražsko/plzeňská funerál doomová kapela odehrála hezké vystoupení, s povděkem kvituji příjemně melodické kytary a stále se zlepšující výkon vokalisty Zdeňka. Co mě tentokrát naopak chvílemi nesedí, jsou klávesy, divné, občas až veselé aranže, jako by se kolikrát ani do hudby EM nehodily – nebo se tam hodí výborně, kapelu tím dělají originální a jen já jsem zase takový ignorant, že jsem něco nepochopil. Každopádně jsem si EM užil a osobně je řadím mezi 5 kapel Gothoomu, které mě opravdu hodně potěšily. Po koncertě hurá na pivo, no a pak se povídalo a přehánělo… (Sir)

Po PANYCHIDĚ následovali doomaři ET MORIEMUR. Bohužel únava byla nekompromisní a tak jsem zamířil směr auto, kde už na mě čekal spacák. Druhý den se mi ale dostalo informace: „Ty jsi nezůstal na Et Moriemur? Ty jsi vůl. To bylo naprosto šílené. Když spustil zpěvák, bylo to, jako by z hrobu vylézaly mrtvoly.“ Takže tak. (Scyther)

Fotky: Aleš, Sklepmaster

Fotoalbum SKLEPMASTER

Videa

Videoreport


sdílet
Přečteno: 3863x Autor: redakce | Další články autora
Datum: 24. 8. 2012

FotoGalerie (Počet obrázků: 25) TORTHARRY TORTHARRY TORTHARRY DOOMAS DOOMAS SEPTICFLESH SKLEPMASTER SKLEPMASTER SKLEPMASTER SKLEPMASTER TORTHARRY DOOMAS SEPTICFLESH SEPTICFLESH SEPTICFLESH SEPTICFLESH SEPTICFLESH Fans Fans Fans SEPTICFLESH SEPTICFLESH SEPTICFLESH ET MORIEMUR Zpěvák SEPTICFLESH + Stojan

Diskuze (Počet příspěvků: 1)
videa z akce
Velmi povedená videa z této akce: http://www.youtube.com/user/Gothoomproductions Coornelus | 26. 8. 2012 16:32:45

celá diskuze » | vložit příspěvek »



Novinky

15. 12. 2019 | Autor: Johan
Volyňský ETEF open air (24.-25. 7. 2020) oznamuje první kapely příštího ročníku a spouští předprodej!čtěte zde »

15. 12. 2019 | Autor: Johan
Dva nové tituly na Phobia Records & speciální bonusová prosincová akcečtěte zde »

15. 12. 2019 | Autor: Johan
Vychází poslední letošní vydání Pařátučtěte zde »

14. 12. 2019 | Autor: Johan
ASMODEUS – Prosincová noc a Den zúčtování v kompaktní sběratelské edicičtěte zde »

14. 12. 2019 | Autor: Bury
BRASS AGAINST tentokráte předělali ALICE IN CHAINSčtěte zde »

13. 12. 2019 | Autor: Bury
Zemřel Sonia, zpěvák grindových PSYCHONEUROSISčtěte zde »

13. 12. 2019 | Autor: Johan
Právě vychází nové album kultovní slovenské kapely DAVOVÁ PSYCHÓZA čtěte zde »

13. 12. 2019 | Autor: Bury
Nestárnoucí Iggy Pop natočil živák pro BBCčtěte zde »

12. 12. 2019 | Autor: Bury
ČAD mají nový videoklipčtěte zde »

12. 12. 2019 | Autor: Johan
ERELEY (progressive metal): info, newsčtěte zde »

další novinky ...

Reklama

flash player not installed

Nejčtenější za 30 dní

18. 11. 2019 | Recenze
KAVIAR KAVALIER – Hotel Inkontinentalcelý článek »

19. 11. 2019 | Reporty
MAYHEM, GAAHLS WYRD, GOSTcelý článek »

17. 11. 2019 | Rozhovory
FORGOTTEN SILENCE – Výprava do hlubin Zapomenutého ticha, kapitola třetí: „KaBaAch“.celý článek »

28. 11. 2019 | Reporty
VULCANO, LAHAR, BOHEMYSTcelý článek »

11. 12. 2019 | Reporty
OCCVLTA, MALOKARPATAN, GOATCRAFT, SNĚŤ, THE TOWERcelý článek »

2. 12. 2019 | Recenze
Prosincové tipy – alba & koncertycelý článek »


Poslední diskuse

PSYCHONEUROSIS – The Fall Of Humanity
Datum: 12. 12. 2019 03:25:20
Autor: Bury
Titulek: R.I.P.!!!

diskuse k článku »

OCCVLTA, MALOKARPATAN, GOATCRAFT, SNĚŤ, THE TOWER
Datum: 11. 12. 2019 01:20:55
Autor: s.
Titulek: BURIAL IN SAND

diskuse k článku »

BURIAL IN SAND vol. I (OCCVLTA, MALOKARPATAN, GOATCRAFT, ...) - info
Datum: 2. 12. 2019 15:35:18
Autor: Peťan
Titulek: KONEC PŘEDPRODEJE V 20:00

diskuse k článku »

FORGOTTEN SILENCE – Výprava do hlubin Zapomenutého ticha, kapitola pátá: „La Grande Bouffe“.
Datum: 2. 12. 2019 10:59:28
Autor: Pekárek
Titulek: ...

diskuse k článku »

HEFAISTOVA LYRA – Přeludy
Datum: 26. 11. 2019 20:23:35
Autor: Garfield
Titulek: HL

diskuse k článku »

MAYHEM, GAAHLS WYRD, GOST
Datum: 20. 11. 2019 12:21:43
Autor: _medvěd_
Titulek: MHM

diskuse k článku »


Partnerské weby

Fobia Distribution e-shop Metalopolis.net Metal Forever & Metal Man True empress

Reklama