 |
 |
 |
RSS kanál
19. 7. 2012Erlend Erichsen – NÁRODNÍ SATANISTA
Erlend Erichsen – NÁRODNÍ SATANISTA
kniha 2012, Host
|
„Narodil jsem se o tisíc let později, narodil jsem se do špatné doby, o tisíc let pozdě, a proto cítím silněji přítomnost mrtvých než živých! Black metal má mít jen tři doutnající jádra, a to umění, mstu a násilí!“ /Vinterblod/ NÁRODNÍ SATANISTA, v blackmetalových kruzích jistě očekávaná kniha, vychází v českém překladu. Co na tom, řeknete si, ale ona to svým způsoben událost je, protože kniha byla zatím přeložena pouze do němčiny a litevštiny. Těžko říci proč, ale nejspíš je téma natolik kontroverzní, že mají nakladatelé obavy román bývalého člena GORGOROTH a MOLESTED vydat. Přitom na něm nic závadného není… tedy kromě hlavních postav. Příběh se odehrává na začátku devadesátých let 20. století po nechvalně známých událostech kolem blackmetalové mafie, MAYHEM, BURZUM, zapalování kostelů… O tom už bylo popsáno papíru dost, Erichsen tyhle události zmiňuje jen velice okrajově a na jejich základech staví úplně nový příběh, příběh fiktivní blackmetalové skupiny STORMVOLD (jejíž název je mimochodem shodný s názvem jedné z nahrávek Erichsenovy skupiny MOLESTED). U jejího zrodu stojí dva příznivci černého kovu, jeden pocházející ze spořádané rodiny, druhý, vykořeněný, mající od dětství psychické problémy a stavějící si kolem sebe různé mýty. Ten druhý začne toho prvního ovlivňovat a nakonec se rozhodnou založit tu nejzlejší blackmetalovou kapelu na světě. Samozřejmě to nejde bez vymyšlených přezdívek, takže když zasedne ten druhý za bicí, je z něj Vinterblod, z prvního, který se s kytarou postaví k mikrofonu, je Ljåvold. Oba se do tvorby zcela ponoří, zároveň v nich klíčí nenávist k okolní společnosti a jejich názory jsou čím dál tím víc kontroverzní. Do kapely pak přijmou další dva členy, nahrají demo, které je ihned středem zájmu, dostanou nabídku na natočení desky atd., atd… Ale tyhle hudební kroky nejsou tím hlavním, o co v knize jde. Tím hlavním je ta všeobjímající přítomnost zla, kterého je hlavně Vinterblod plný a postupně jej za své bere i Ljåvold. Ljåvold je vlastně vypravěčem událostí (kniha je napsána v |
|
„ich formě“), ale vůbec se nedělá lepším než je, spíše naopak. Postupně se propadá hlouběji do Vinterblodova světa, začne se nevybíravě chovat i k jediné kamarádce (a také jediné kladné postavě knihy) Hilde, rezignuje na okolní svět… Předobrazem Vinterbloda by snad mohly být všechny tři blackmetalové ikony – Dead, Euronymus a Varg; u Ljåvolda by snad mohlo jít o autobiografické rysy. Další postavy nejsou podrobněji vykresleny a když už jsem použil slovo „vykresleni“, tak největší slabinou knihy je „nevykreslenost“ všeho. Prostě je to celé napsané velmi jednoduchým, až strohým jazykem, tudíž nečtivé a nečtivé… Asi nemá cenu srovnávat tohle specifikum se současnými trendy v thrillerech (kde mimochodem vládnou severští autoři), ale ono to je nečtivé i ve srovnání s knihami starými let padesát. Těžko říci, zda je na vině originální text, nebo necitlivý překlad, ale já bych se přiklonil k první verzi, protože žádný rozumný překladatel by takhle nezjednodušoval. Metaloví fanoušci jistě ocení odkazy na přelomové desky a kapely blackové historie, kde se to hemží GORGOROTH, DARKTHRONE, BATHORY, IMMORTAL… Pár slov k designu – ten je vcelku podařený, kniha je sice jen brožovaná, ale na přední straně je jméno autora vyvedeno plasticky, po stranách jsou stránky potištěny okultními symboly, nechybí krátké představení autora ani ohlasy ze severských médií, z nichž uvedu ten, který je svým způsobem pravdivý: Erlend Erichsen svým čtenářům zprostředkovává nevysvětlitelný, ledový chlad. Zvrácený příběh o Vinterblodovi, Ljåvoldovi a kapele STORMVOLD vyvolává mrazení v zádech. /Karoline Riise Kristiansenová, ABC Nyheter/ A jedna perlička na závěr – v tiráži je uvedeno, že jde o 666. publikaci vydavatelství Host. Překlad: Alice Týnská Design českého vydání: Martin T. Pecina Seznam kapitol:
188 stran www.host.cz |
;)
Reklama
Partnerské weby
