Bez dlouhých úvodů rovnou a bez okolků (neděste se pankáčové... úsměv) – tohle je sympatický nosič. Sešly se na něm dvě punkové kapely, které by kdysi fungovaly v jednom státě; dnes jde o party ze dvou sousedních zemiček. VF a ZWC se prostě dohodli, že se dohodnou, oboujazyčně, aby si nic nevyčítali (úsměv) a kromě téhle dohody sehráli přátelský hokejový zápas se skóre 7:7, což je sympatická remíza. A aby těch hokejových záležitostí nebylo málo, zadní strana obalu je vyvedena jako hokejové kluziště, na němž jsou jako hráči rozmístěny názvy skladeb. Že vám neštymuje počet skladeb s počtem hráčů v jedné hokejové pětce? No pozor, šestý je přece brankář a zapomenout nesmíme ani na trenéra – ten je v obou případech ze zahraničí – český tým má na starosti slovenský a naopak. Prostě poslední skladba od každé skupiny je cover od té spřátelené. No mrkněte na sken a bude to jasné.
VNITŘNÍ FAKTOR je sympatická kapela, která sice hraje punk, ale podobně jako třeba Vision Days, Kohout plaší smrt nebo Volant nepatří mezi nejpopulárnější tuzemské punkovky. Přitom právě tyhle party mě baví – nejde ani tak o muziku, ale hlavně o texty. VF hrají klasický melodický punk s čistým melodickým zpěvem a spoustou sborů, na tom není nic zvláštního. Ale zpívají o věcech, které s typickou punkovou produkcí nemají až tak moc společného. Hned úvodní skladba Starý dobrý časy tepe do vlastních řad... „Jen nechápu chování, co se za punk schovává“ – sympatická věta, která reaguje na typické punkové popíjení či dělání bordelu. Ani další texty nejsou prázdným tlacháním, ale inteligentní zábavou, tu o tom, že nejlepší léta už má kapela za sebou aniž by v byznysu uspěla, pak o televizních zprávách, o dnešní mládeži (které obyčejná práce nevoní). I typické gotické téma o vlkodlakovi je tady podáno s nadhledem (i podhledem), stejně jako DIY – nečekejte žádné vzývání systému „urob si sám“, ale spíše vtipné lamentování nad budováním rodinného domku vlastními silami. VF prostě nahráli sedm příjemných písniček plných zpěvů (prakticky trvale někdo něco zpívá, ať už jde o sólový zpěv nebo sbory v refrénech), chytlavých motivů a přesahů od punku k rocku i kamsi jinam – třeba Tak se ptám nemá daleko k První hoři, což asi není záměr; ale já to v refrénu prostě slyším, ten naléhavý zpěv... Všechny nové skladby pokračují v podobném duchu jako ty na minulé řadovce Slzy paní Poldi (tedy ty, které na Slzách byly tehdy nové).
ZOTRWAČNSOŤ jsou z Trnavy a dosud jsem o jejich existenci nevěděl vůbec nic. Až když se vyskytlo tohle splitko, vylovil jsem na webu, že jde o partu založenou v roce 2000 mající na kontě dvě řadovky, obě pod Hiraxovým punkovým labelem. Takže nějaké zkušenosti tu jsou a z nahrávky je to patrné hned při prvním poslechu. Proti našincům jsou ZOTRWAČNSOŤ rozevlátější, ale texty mají na podobném levelu – sice jsou trochu punkovější, ale na hospody a punkový svět v nich nedojde. Řeší se nesmyslné války, stereotypní život, otravná reklama i církev – a na vše mají pánové kritický pohled. Mně se nejvíc líbí text proticírkevní skladby Ora et labora: „V nedeľu ráno sa budí stádo zalepených ľudí, či už naschvál či omylom idú vzdať hold pedofilom“. Hudba ZWC je proti VF tu tvrdší, tu měkčí, místy některé kytarové postupy nemají daleko k metalu, ale punk s nádechem core samozřejmě převažuje; nechybí ale ani odbočky k jiným žánrům, hlavně v rockově laděné Ora et labora či zapojení houslí v prvním songu. Největším hitem je určitě Darmo je, jízda s neustále se opakujícím souslovím „darmo je“ (a „darmo je“ třeba „rozprávať človeku co nechce počúvať“ nebo „pomáhať tomu co čo nevie pomoc prijať“). Vokálně jsou Slováci o něco ostřejší, řevu je tady víc, časté jsou i dvojhlasy.
Obal obsahuje všechny potřebné informace včetně textů, sestav, fotek... Zaujmou i takové drobnosti, jako znaky kapel – nevím, jestli je tedy používají obecně, nebo jen na tomto splitu, ale jak paní Poldi s iniciály VF, tak punkový zajíc z Playboye (s čírem) a nápisem ZWC, vypadají na oko hezky.
Zvuk VF se mi líbí o něco víc – přece jen uhlazený sound z Hostivaře má nad syrovostí slovenského studia Bunker navrch, hlavně u bicích je rozdíl markantní.
Celkově tahle spolupráce dopadla vcelku dobře, a když už sehrály obě skupiny remízu na obalu, tak ji sehrají i v téhle recenzi. 7:7
Seznam skladeb:
VNITŘNÍ FAKTOR:
ZOTRWAČNOSŤ
Čas: 41:35
http://bandzone.cz/vnitrnifaktor
http://bandzone.cz/zwc1
VNITŘNÍ FAKTOR je sympatická kapela, která sice hraje punk, ale podobně jako třeba Vision Days, Kohout plaší smrt nebo Volant nepatří mezi nejpopulárnější tuzemské punkovky. Přitom právě tyhle party mě baví – nejde ani tak o muziku, ale hlavně o texty. VF hrají klasický melodický punk s čistým melodickým zpěvem a spoustou sborů, na tom není nic zvláštního. Ale zpívají o věcech, které s typickou punkovou produkcí nemají až tak moc společného. Hned úvodní skladba Starý dobrý časy tepe do vlastních řad... „Jen nechápu chování, co se za punk schovává“ – sympatická věta, která reaguje na typické punkové popíjení či dělání bordelu. Ani další texty nejsou prázdným tlacháním, ale inteligentní zábavou, tu o tom, že nejlepší léta už má kapela za sebou aniž by v byznysu uspěla, pak o televizních zprávách, o dnešní mládeži (které obyčejná práce nevoní). I typické gotické téma o vlkodlakovi je tady podáno s nadhledem (i podhledem), stejně jako DIY – nečekejte žádné vzývání systému „urob si sám“, ale spíše vtipné lamentování nad budováním rodinného domku vlastními silami. VF prostě nahráli sedm příjemných písniček plných zpěvů (prakticky trvale někdo něco zpívá, ať už jde o sólový zpěv nebo sbory v refrénech), chytlavých motivů a přesahů od punku k rocku i kamsi jinam – třeba Tak se ptám nemá daleko k První hoři, což asi není záměr; ale já to v refrénu prostě slyším, ten naléhavý zpěv... Všechny nové skladby pokračují v podobném duchu jako ty na minulé řadovce Slzy paní Poldi (tedy ty, které na Slzách byly tehdy nové).
ZOTRWAČNSOŤ jsou z Trnavy a dosud jsem o jejich existenci nevěděl vůbec nic. Až když se vyskytlo tohle splitko, vylovil jsem na webu, že jde o partu založenou v roce 2000 mající na kontě dvě řadovky, obě pod Hiraxovým punkovým labelem. Takže nějaké zkušenosti tu jsou a z nahrávky je to patrné hned při prvním poslechu. Proti našincům jsou ZOTRWAČNSOŤ rozevlátější, ale texty mají na podobném levelu – sice jsou trochu punkovější, ale na hospody a punkový svět v nich nedojde. Řeší se nesmyslné války, stereotypní život, otravná reklama i církev – a na vše mají pánové kritický pohled. Mně se nejvíc líbí text proticírkevní skladby Ora et labora: „V nedeľu ráno sa budí stádo zalepených ľudí, či už naschvál či omylom idú vzdať hold pedofilom“. Hudba ZWC je proti VF tu tvrdší, tu měkčí, místy některé kytarové postupy nemají daleko k metalu, ale punk s nádechem core samozřejmě převažuje; nechybí ale ani odbočky k jiným žánrům, hlavně v rockově laděné Ora et labora či zapojení houslí v prvním songu. Největším hitem je určitě Darmo je, jízda s neustále se opakujícím souslovím „darmo je“ (a „darmo je“ třeba „rozprávať človeku co nechce počúvať“ nebo „pomáhať tomu co čo nevie pomoc prijať“). Vokálně jsou Slováci o něco ostřejší, řevu je tady víc, časté jsou i dvojhlasy.
Obal obsahuje všechny potřebné informace včetně textů, sestav, fotek... Zaujmou i takové drobnosti, jako znaky kapel – nevím, jestli je tedy používají obecně, nebo jen na tomto splitu, ale jak paní Poldi s iniciály VF, tak punkový zajíc z Playboye (s čírem) a nápisem ZWC, vypadají na oko hezky.
Zvuk VF se mi líbí o něco víc – přece jen uhlazený sound z Hostivaře má nad syrovostí slovenského studia Bunker navrch, hlavně u bicích je rozdíl markantní.
Celkově tahle spolupráce dopadla vcelku dobře, a když už sehrály obě skupiny remízu na obalu, tak ji sehrají i v téhle recenzi. 7:7
Seznam skladeb:
VNITŘNÍ FAKTOR:
- Starý Dobrý časy
- Narozeninová
- Zodpovědný mladý muž
- Tak se ptám
- Vlkodlak
- DIY
- Pravý rozdíl
ZOTRWAČNOSŤ
- Skazený mikrosvet
- Darmo je
- Stereotyp
- Reklama
- Ora et labora
- Svetu mier
- Blanka
Čas: 41:35
http://bandzone.cz/vnitrnifaktor
http://bandzone.cz/zwc1
