16. 6. 2012METALFEST OPEN AIR PLZEŇ 2012 – den třetí

další fotografie

Italské FLESHGOD APOCALYPSE jsem již slyšel na AFODu, což bylo pro mne tenkrát nejlepší vystoupení celého ročníku. Hrají technický death metal proložený symfonickými vložkami se stylovou visáží dirigentů protažených komínem. Zde vyfasovala kapela hrozný zvuk kytar, slévaly se do sebe a nedaly tak vyniknout jejich snažení, veliká škoda. Nejvíce tím utrpěly skvělé melodie v mé oblíbené Honour of Reason z první desky Oracles. A klávesák se s absencí skutečného piana vyrovnal se ctí – statečně schoval svůj instrument v pianu falešném. (Aleš)

Vstávám s pocitem, že všechno je z hrušek. I guláš chutná po hruškách. Pomalu, jak dvě starý lemry, se suneme opět do amfiteátru. Několik prvních fotek se mi klepou ruce. A to chodíme spát domů a máme veškerý možný komfort. Zdravím se se spoustou lidí, co se od včerejška známe. Já si některý nepamatuju. Asi to bylo tou tmou a že jsem neměl brejle. (úsměv) (Asphyx)

Hrozně mi bodne, že na začátek se nehraje nářez. Dáváme se trošku dohromady. Kapela SEVEN mě docela baví. Velice slušnej heavík. Vše je tak, jak má být. Zaujal mě zpěvák. Moc hezká barva hlasu. Rád jsem je viděl. (Asphyx)

Kapelu SEVEN v českých metalových periodikách vydávaných na stáncích člověk nemůže přehlédnout. Při mém prvním setkání s nimi, hlavně tedy se zpěvákem, mne ale vidina příjemného zážitku přešla. Hecování typu „a trochu se rozcvičíme, zaházíme hlavou, atd“ raději nebudu komentovat. O umu jejich hvězdného kytaristy nemůže být pochyb, nicméně jeho sebepropagace při začátku instrumentální skladby mi zrovna nesedla. Byla to spíše přehlídka efektů, když ale kapela vygradovala na refrén, pak už vše šlapalo, jak mělo. Na pivo jsem tedy odcházel s rozpačitými pocity... (Aleš)

Náladu mi spravili až HATE. Nekompromisní death/black se skvěle strukturovanými songy, výborným zvukem a žalostně krátkým setem. Z nějakého záhadného důvodu jsem se této kapele vyhýbal a až zde zjistil, jak neodpustitelně jsem selhal a patrně tím i rozesmutnil Satana. (Aleš)

Na HATE jsem se moc těšil. V jejich muzice je sice chvílemi slyšet vlivy Behemoth i Vader, ale jejich poslední deska se mi moc líbila. Její provedení naživo se mi taky moc líbilo. (úsměv) Narvali to do nás pod tlakem. Měli skvělýho maníka za mikrofonem. A mě se konečně ustálily ruce pro focení. (úsměv) Death black mě prostě baví. Moc pěknej set. (Asphyx)

Holandský kluci. Jak jsem již několikrát uvedl, tyto kapely jdou mimo mě. S dovolením se nebudu k vystoupení HEIDEVOLK vyjadřovat. Jediné, co mohu s jistotou říci je, že to byl folk metal, že měli dva zpěváky, kterým to občas ujelo. Ono je to asi těžký dát to dvojhlasně naživo. (Asphyx)

STEELWING – heavík ve stylu Judas Priest. Chvílemi jsem měl problém se zpěvákem. Jakmile ječel, tak ječel hrozně vysoko. A to mě normálně bolely uši. Muziku bych tedy zkousl. Zpěváka ne. Jo, a zase měli elasťáky. (smích) (Asphyx)

Mám tyhle kluky rád. Jedna z mých nejoblíbenějších thrashových kapel. Obrovská porce energie. Zatím mě DEATH ANGEL nikdy nezklamali. A nezklamali ani letos v Plzni. Od začátku do konce pravověrný thrashing. Vůbec mi nevadilo, že leje. Na celý vystoupení jsem sebral poslední zbytky sil a šel do toho. Strhlo mě to. Měli mě na lopatě. Dávali jednu pecku za druhou. Mark je neskutečnej bourák. Pro mě vrchol dne. Come on! (Asphyx)

DEATH ANGEL se pochlubili svižným thrash metalem amerického střihu. Další moment, kdy se ozvala thrashová minulost. Kapele nebylo vlastně co vytknout. Někoho mohl dráždit výše posazený zpěv, někoho až velká archaičnost, nicméně, kdo jednou propadl thrash metalu, tyhle drobnosti snadno odbourá. (IFA)

Příjemný zpěv. Power metal. Už jsem je viděl jednou před dvěma lety. Letos mě ale BRAINSTORM bavili víc. Měli všechny propriety, co má správná powerová kapela mít. Jsou u nás v ČR poměrně často. Mají u nás poměrně velkou fanouškovskou základnu. A bylo to na nich znát. (Asphyx)

Eponymní album finských ENSIFERUM mám opravdu rád. S odchodem zpívajícího kytaristy Jariho se kapela samozřejmě posunula, a to směrem, který mi není příliš po chuti. A tak to bylo i s celým koncertem. Kapela sice tahala esa z rukávu a publikum si je dozajista užívalo, mne však nepřesvědčili ani s osvědčenou Iron, či One More Magic Potion. (Aleš)

Další z mnohých viking folk metalových kapel. Tentokrát z Finska. ENSIFERUM zpívají ve svém rodném jazyce. Když to srovnám s ostatníma kapelama podobného ražení, tak Heidevolk patří do té lepší sorty. Ale já tomu nerozumím, tak jsem si dal pivo. Podle ohlasu lidí to ale bylo asi dobrý. (Asphyx)

V neděli, deset minut před osmou večerní se z repráků ozvalo intro z nové desky Enslaved a na pódium vtrhla nová sestava SOULFLY se svým frontmanem Maxem Cavalerou. Z předchozí sestavy vlastně zbyl vedle Maxe už jenom vynikající Marc Rizzo. Na pozici basy byl Bobby Burns nahrazen novým basákem Tony