Strejda Emil sice nedorazil, ale jinak přišli všichni!
Podle mého názoru nejlepší tuzemská punk/HC kapela vstala z mrtvých! Vyslyšela tak dlouholeté volání svých příznivců a po spoustě let vkročila na prkna, co znamenají punk. Kde jinde, než ve Strakonicích, kde měla základnu už od roku 1984, kdy pod názvem NOVODUR vznikla. Od „novovlněného“ punku se přes dvě změny názvu (NOVODUR -> ARMAVIR -> TELEX) posunula k řádně nabroušenému HC/punku, od přehrávání cizích skladeb (samozřejmě Exploited, Chaos U.K....) k vlastní tvorbě. Na konci osmdesátých let minulého století patřili TELEX mezi nejpopulárnější zábavové kapely, na které se očírovaná mládež sjížděla z celých Čech. Samozřejmě s tím přicházely problémy, zákazy, výše uvedené změny názvu... A když se po roce 1990 mohlo vše, přestalo to pány naplňovat a kapelu uložili k ledu. Občas se sice sešli a zahráli, ale koncertů bylo jako šafránu... Když tak pátrám v paměti, viděl jsem TELEX naposled nejspíš ještě za komunistů v říjnu 1989, na nějaké soutěži v Praze, kam jsme s kamarády vyrazili v kanadách a vojenských mundůrech, v kterých jsme absolvovali povinnou vojenskou katedru... (smích) Tehdy to byla revolta, protože jsme v těch hadrech nesměli na ulici... TELEX tam tehdy s přehledem vyhráli diváckou soutěž a postoupili do dalšího kola... Další setkání se odehrálo o deset let později, nikoliv s celým TELEXEM, ale s P.B.J.P. na Open Hell Festu ve Volyni, kam zpěvák Karel Bouša i přes obavy návštěvníků dorazil a právě s P.B.J.P. odzpíval několik skladeb TELEXU...
Do strakonického letního kina si TELEX pozvali dvě předkapely, které jsem v životě neslyšel... Zahajovali EXNI!TO s tím, že se vrací po třech letech a zahrají tedy pro pamětníky... A i přes neznalost repertoáru musím uznat, že jejich punk rock šlapal a poslouchal se příjemně... Jistě, nic objevného, ale poctivě zahrané. A že texty byly plné kravinek? Třeba taková Ukrajina? Ne, nepojednávala o ukrajinském státu, ale o legendárním bicyklu, k jehož provozování byla třeba síla takřka nadlidská. (úsměv) Za komunistů se říkalo: „Chceš-li poznat co je dřina, kup si kolo Ukrajina“ (jiná kola byla k sehnání jen těžko...) a tenhle „slogan“ pánové znárodnili pro své potřeby. Pak zalamentovali nad ničením Krás jižních Čech a přidali několik skočných punkovek, jejichž názvy jsem hnedka zapomněl... Ale více než slušný začátek večírku.
Neznal jsem ani MUERTI, kteří dorazili až z Jablonce nad Nisou. Zvuková zkouška mě docela vyděsila, přišlo mi to jako návrat v čase o pětadvacet let někam na vesnický letní parket, kde místní zábavovka hraje k tanci a pivu... Hlavně obhroublý zpěv zněl slušně řečeno divně... Naštěstí to potom bylo o něco lepší, ale vydržel jsem to jen chvíli... Punk street oi mají MUERTI napsáno na BZ a asi to tak tedy bude... Oiovalo se o sto šest, sólového křiklouna prakticky neustále doplňovali kytarista s basákem, ale mě to nebavilo... Není to prostě ten punk, který si s chutí poslechnu... Tak jsem šel raději klábosit se Šakalem, Thrashatorem, jeho krásnou sestrou a jeho mladistvým kamarádem (všechny zdravím). (úsměv)
Krátce po dvaadvacáté hodině TO vypuklo! TELEX vylezli před natěšený kotel plný očírovaných hlav a spustili Lidi, děti, kanibali!
Lidi, děti, kanibali...
že se ty lidi, že se nestydí,
že tyhle lidi střílejí do lidí,
už není výraz, lepší byl kanibal,
ten toho druhýho aspoň spolykal...
Strhla se mela typická z punkových akcí a kapela sázela do lidí jeden hit za druhým... Přiznám se, že jsem nijak zvlášť neřešil zvuk a muzikantské výkony, protože jsem prostě musel zpívat a tančit... (úsměv) Hodinová masáž obsáhla snad všechny stěžejní skladby, které TELEX ve svém repertoáru kdy měli, a samozřejmě nechyběly vzpomínky na dobu NOVODUROVOU...
Novodur, Novodur hmota umělá,
Novodur, Novodur všemu odolá,
Novodur muzika novovlněná,
srdce mozky zamčený rychle odmyká.
Nejen Novodur, ale i Afrika a Továrny na tvý sny reprezentovaly první éru kapely, jen ten strejda Emil nedorazil... Zato dorazili Skejtová Růžena, Poběhlice, Umírající nosič vody a hlavně Karel Gott (Zlatý slavík). Karel Bouša sice o některých textech mluvil s despektem, jako že dnes už nemají co říct, ale když se nad tím člověk trochu zamyslí, tak i po těch 25 letech je leccos aktuální. Třeba jen ten Kája Gott (kterého máme pořád rádi... – smích). Asi si už nevybavím komplet seznam skladeb, které zazněly, ale určitě potěšily vypalovačky jako La La La, Rakovina, Řeznickej krám, Kámoš, Chromovaná jehla, Temelínská, Do práce jde, Kluci jdou do války nebo Generace.
Většina mladších divočáků vydržela pod pódiem v jednom pogu, starší ročníky pokukovaly z hlediště, ale takřka všichni znali texty zpaměti a s chutí si vše zpívali... Taky se hojně skákalo z pódia (což se nelíbilo na můj vkus trochu moc agresivní ochrance) a taky někdo házel kelímky s pivem do davu (což je debilita…).
Samozřejmě, že když to TELEX chtěli zabalit, fanoušci se ozvali a vykřičeli si tři přídavky, žel již jednou odehrané songy, protože pánové prostě víc kusů neměli nacvičeno. Jestli se nepletu, tak podruhé se hrál Novodur, Továrna na tvý sny a ??? (ta skleróza...).
Koncert to byl podle mě vydařený, byť škarohlídi by možná nějaké mušky našli. Třeba v podobě ne vždy ideálního zvuku nebo chybějících písní; mně třeba chyběla Brigáda, ale zaznělo odhadem nějakých 25 skladeb, což není málo... Ale co chybělo určitě, byla nějaká vzpomínka, třeba v podobě věnované skladby, na Martina Matěje Štěpánka, který kapele svého času naordinoval drsnější výrazivo a který loni odešel na věčnost…
Teď je na místě otázka, jestli TELEX myslí návrat vážně, nebo jestli šlo o jednorázový koncert? Já bych samozřejmě návrat přivítal, ale spíše v duchu „zahrajeme si pro radost na nějakých třech letních festivalech a v létě v letním kině ve Strakonicích“. Obrážení klubů a malých akcí mi přijde v dnešní době zbytečné a v podstatě i kontraproduktivní – pamětníci dorazí jednou za rok zavzpomínat, vytvoří pěknou atmosféru, ale do klubů se hrnout (asi) nebudou.
Fotky: mizbu, celé album
Podle mého názoru nejlepší tuzemská punk/HC kapela vstala z mrtvých! Vyslyšela tak dlouholeté volání svých příznivců a po spoustě let vkročila na prkna, co znamenají punk. Kde jinde, než ve Strakonicích, kde měla základnu už od roku 1984, kdy pod názvem NOVODUR vznikla. Od „novovlněného“ punku se přes dvě změny názvu (NOVODUR -> ARMAVIR -> TELEX) posunula k řádně nabroušenému HC/punku, od přehrávání cizích skladeb (samozřejmě Exploited, Chaos U.K....) k vlastní tvorbě. Na konci osmdesátých let minulého století patřili TELEX mezi nejpopulárnější zábavové kapely, na které se očírovaná mládež sjížděla z celých Čech. Samozřejmě s tím přicházely problémy, zákazy, výše uvedené změny názvu... A když se po roce 1990 mohlo vše, přestalo to pány naplňovat a kapelu uložili k ledu. Občas se sice sešli a zahráli, ale koncertů bylo jako šafránu... Když tak pátrám v paměti, viděl jsem TELEX naposled nejspíš ještě za komunistů v říjnu 1989, na nějaké soutěži v Praze, kam jsme s kamarády vyrazili v kanadách a vojenských mundůrech, v kterých jsme absolvovali povinnou vojenskou katedru... (smích) Tehdy to byla revolta, protože jsme v těch hadrech nesměli na ulici... TELEX tam tehdy s přehledem vyhráli diváckou soutěž a postoupili do dalšího kola... Další setkání se odehrálo o deset let později, nikoliv s celým TELEXEM, ale s P.B.J.P. na Open Hell Festu ve Volyni, kam zpěvák Karel Bouša i přes obavy návštěvníků dorazil a právě s P.B.J.P. odzpíval několik skladeb TELEXU...
Do strakonického letního kina si TELEX pozvali dvě předkapely, které jsem v životě neslyšel... Zahajovali EXNI!TO s tím, že se vrací po třech letech a zahrají tedy pro pamětníky... A i přes neznalost repertoáru musím uznat, že jejich punk rock šlapal a poslouchal se příjemně... Jistě, nic objevného, ale poctivě zahrané. A že texty byly plné kravinek? Třeba taková Ukrajina? Ne, nepojednávala o ukrajinském státu, ale o legendárním bicyklu, k jehož provozování byla třeba síla takřka nadlidská. (úsměv) Za komunistů se říkalo: „Chceš-li poznat co je dřina, kup si kolo Ukrajina“ (jiná kola byla k sehnání jen těžko...) a tenhle „slogan“ pánové znárodnili pro své potřeby. Pak zalamentovali nad ničením Krás jižních Čech a přidali několik skočných punkovek, jejichž názvy jsem hnedka zapomněl... Ale více než slušný začátek večírku.
Neznal jsem ani MUERTI, kteří dorazili až z Jablonce nad Nisou. Zvuková zkouška mě docela vyděsila, přišlo mi to jako návrat v čase o pětadvacet let někam na vesnický letní parket, kde místní zábavovka hraje k tanci a pivu... Hlavně obhroublý zpěv zněl slušně řečeno divně... Naštěstí to potom bylo o něco lepší, ale vydržel jsem to jen chvíli... Punk street oi mají MUERTI napsáno na BZ a asi to tak tedy bude... Oiovalo se o sto šest, sólového křiklouna prakticky neustále doplňovali kytarista s basákem, ale mě to nebavilo... Není to prostě ten punk, který si s chutí poslechnu... Tak jsem šel raději klábosit se Šakalem, Thrashatorem, jeho krásnou sestrou a jeho mladistvým kamarádem (všechny zdravím). (úsměv)
Krátce po dvaadvacáté hodině TO vypuklo! TELEX vylezli před natěšený kotel plný očírovaných hlav a spustili Lidi, děti, kanibali!
Lidi, děti, kanibali...
že se ty lidi, že se nestydí,
že tyhle lidi střílejí do lidí,
už není výraz, lepší byl kanibal,
ten toho druhýho aspoň spolykal...
Strhla se mela typická z punkových akcí a kapela sázela do lidí jeden hit za druhým... Přiznám se, že jsem nijak zvlášť neřešil zvuk a muzikantské výkony, protože jsem prostě musel zpívat a tančit... (úsměv) Hodinová masáž obsáhla snad všechny stěžejní skladby, které TELEX ve svém repertoáru kdy měli, a samozřejmě nechyběly vzpomínky na dobu NOVODUROVOU...
Novodur, Novodur hmota umělá,
Novodur, Novodur všemu odolá,
Novodur muzika novovlněná,
srdce mozky zamčený rychle odmyká.
Nejen Novodur, ale i Afrika a Továrny na tvý sny reprezentovaly první éru kapely, jen ten strejda Emil nedorazil... Zato dorazili Skejtová Růžena, Poběhlice, Umírající nosič vody a hlavně Karel Gott (Zlatý slavík). Karel Bouša sice o některých textech mluvil s despektem, jako že dnes už nemají co říct, ale když se nad tím člověk trochu zamyslí, tak i po těch 25 letech je leccos aktuální. Třeba jen ten Kája Gott (kterého máme pořád rádi... – smích). Asi si už nevybavím komplet seznam skladeb, které zazněly, ale určitě potěšily vypalovačky jako La La La, Rakovina, Řeznickej krám, Kámoš, Chromovaná jehla, Temelínská, Do práce jde, Kluci jdou do války nebo Generace.
Většina mladších divočáků vydržela pod pódiem v jednom pogu, starší ročníky pokukovaly z hlediště, ale takřka všichni znali texty zpaměti a s chutí si vše zpívali... Taky se hojně skákalo z pódia (což se nelíbilo na můj vkus trochu moc agresivní ochrance) a taky někdo házel kelímky s pivem do davu (což je debilita…).
Samozřejmě, že když to TELEX chtěli zabalit, fanoušci se ozvali a vykřičeli si tři přídavky, žel již jednou odehrané songy, protože pánové prostě víc kusů neměli nacvičeno. Jestli se nepletu, tak podruhé se hrál Novodur, Továrna na tvý sny a ??? (ta skleróza...).
Koncert to byl podle mě vydařený, byť škarohlídi by možná nějaké mušky našli. Třeba v podobě ne vždy ideálního zvuku nebo chybějících písní; mně třeba chyběla Brigáda, ale zaznělo odhadem nějakých 25 skladeb, což není málo... Ale co chybělo určitě, byla nějaká vzpomínka, třeba v podobě věnované skladby, na Martina Matěje Štěpánka, který kapele svého času naordinoval drsnější výrazivo a který loni odešel na věčnost…
Teď je na místě otázka, jestli TELEX myslí návrat vážně, nebo jestli šlo o jednorázový koncert? Já bych samozřejmě návrat přivítal, ale spíše v duchu „zahrajeme si pro radost na nějakých třech letních festivalech a v létě v letním kině ve Strakonicích“. Obrážení klubů a malých akcí mi přijde v dnešní době zbytečné a v podstatě i kontraproduktivní – pamětníci dorazí jednou za rok zavzpomínat, vytvoří pěknou atmosféru, ale do klubů se hrnout (asi) nebudou.
Fotky: mizbu, celé album
