13. 6. 2012METALFEST OPEN AIR PLZEŇ 2012 – den první

další fotografie

Rozhýbal jsem zase jednou svoje starý tělo a vyrazil na letošní Metalfest.  Při pohledu na program jsem si sice říkal, že mezi jednotlivými kapelami, co bych chtěl vidět, je někdy i čas tak na osm piv. Ale mám to kousek od baráku a těšil jsem se na kamarády, pivko, pokec. Amfiteátr má obrovskou výhodu  v tom, že si můžete posedět na lavičkách, když hraje kapela, která vás tolik nebere. Bude to tedy pohled starýho thrashera a deathaře, který má radši vystoupení v klubech. Každopádně jsem si svoje koně našel. (Asphyx)

Česká zastávka Metalfestu je sice určena trochu jinému publiku, ale vzhledem k mému deset minut vzdálenému bydlišti si pak nemusím klást otázku, zda tento festival navštívit. Docela mne i zajímalo, zda bude mít pořadatel snahu zlepšit podmínky, leč krom vratných kelímků, které jsem stejně jako na Brutalu uvítal, se nezměnilo zhola nic. Určitě byla ale zajímavá vize Septicflesh hrozících slunci jednu hodinu po obědě. (Aleš)

Vcházel jsem do areálu hned na první kapelu festivalu. Ihned na mě začali ječet nějaký kluci v elasťákách. SKULL FIST přijeli až z Kanady a byli velice pravověrní. Musím ocenit nasazení. Určitě si jejich cdčko nekoupím, ale docela rád jsem je viděl. (Asphyx)

FUELED BY FIRE, to je mladá thrashová krev. Někdy ty riffy od Slayer trošku bily do uší, ale líbili se mi. Radši bych je viděl někdy v klubu nebo na Thrashfestu. Myslím, že by v klidu mohli dělat předskokana nějaké slavnější kapele. (Asphyx)

Na minulém ročníku Brutal Assaultu jsem si TRIPTYKON náramně užil. Když jsem se dozvěděl, že letos vystoupí i v domovské Plzni na Metalfestu, zavládlo u mě nadšení. To značně polevilo, když jsem se podíval na program a zjistil hodinu, kdy budou tito pohrobci legendárních Celtic Frost hrát a kolik prostoru dostanou. Nemohu se zbavit dojmu, že si rozhodně zasloužili důstojnější termín... Hned na úvod nasadili těžký kalibr v podobě klasiky Procreation of the Wicked od již zmiňovaných CF (ve značně zpomalené podobě, které do deseti minut mnoho nechybělo), po níž následovala Circle of the Tyrants ze stejné dílny. Poté už se dostalo i na původní tvorbu TRIPTYKON (tuším, že došlo na skvělou hypnotickou Shatter), ale konec přišel strašně brzy. Škoda. Nicméně jejich show, která musela potěšit především pamětníky, jsem si užil. Byť za tmy a s dostatečným prostorem pro hraní by jejich hudba vynikla přeci jen výrazněji. (Goro)

Na festival samotný jsem se dostal těsně před začátkem TRIPTYKON. Po vystoupení na BA jsem na ně byl pořádně natěšen, téměř jediný příslib doom metalu na celém festu mne ale dosti zklamal. Jediným světlým okamžikem pro mne zůstal cover Celtic Frost Procreation of the Wicked z prvního EP Morbid Tales. Zbylé songy s pro mne nepříjemným nazvučením utíkaly riff po riffu a já nebyl schopen se chytit čehokoliv, co by mne zaujalo.. (Aleš)

Pivo mi vytvořilo blahosklonnou náladu a při prvním hrábnutí do kytary mě začalo mrazit. Celý set TRIPTYKON byl odveden na výbornou. Z desky je na mě jejich muzika někdy až moc roztáhlá, ale naživo mě chytili a nepustili celou dobu. Stál jsem jak přikovanej a užíval si. Krása. Klobouk dolů. (Asphyx)

Přiznám se, že britské ALESTORM znám jen z plakátů a po zážitku z jejich vystoupení to tak možná i mělo zůstat. Nezískali si mne již v počátku úvodním disco intrem. Hudba je to veselá, přímočará a mnohdy až primitivně jednoduchá. Lid vůkol stojící nicméně začal s jejich příchodem tančit, takže své příznivce si jejich pirátské pijácké songy rozhodně našly. (Aleš)

Skotští piráti. ALESTORM. Nebo piráti z Karibiku? Tak tohle hopsání není vůbec můj šálek kávy. Šel jsem radši na pivo. Pil jsem takovou tu dvanáctku Plzeň, co vlastně není dvanáctka Plzeň. Ale dalo se to. A měli tam pěkný holky. (Asphyx)

Mám tyhle kluky nizozemský zarytý pod kůží. Někdo sice tvrdí, že LEGION OF THE DAMNED jsou jen bohapustý nářez, ale takhle to mám prostě rád. Bicmen to hnal rychle dopředu a já se pomalu rozkýval. Moc hezký vystoupení. A co jsem

HYPOCRISY jsou se svým death metalem koncertní jistotou. To potvrdili i na letošním Metalfestu. Ze začátku to sice vypadalo dost bledě se zvukem, ale i ten se postupně ustálil do přijatelné podoby. Hypocrisy projeli klasický festivalový výběr ze své historie a mě jako vždy udělal radost návrat v podobě letitého fláku Pleasure of Molesation, který přešel v Osculum Obscenum. Naprostým vrcholem celého setu se pak stala šlapající sypačka Killing Art z Abducted. A ze stejného alba pocházející hitovka Roswell 47 také nemohla chybět a zazněla na samotný závěr. Povedené a s přehledem zvládnuté vystoupení. Byť upřednostňuji především jejich starší studiovou tvorbu, živě je to pořád jízda. (Goro)