7. 6. 2012FORGOTTEN SILENCE – La Grande Bouffe

další fotografie

Dlouho očekávané album těchto neuchopitelných Moraváků konečně v květnu přišlo na svět, a to po dlouhých šesti letech od poslední dlouhohrající desky. Kapela, jejíž první počin vyšel v roce 1994, se rozrůstala do krásy a svým originálním pojetím a hlavně nahrávkami, které nahrála, patří do zlatého fondu české tvrdé muziky. Desky jako THOTS, Senyaan a Ka Ba Ach jsou zářným důkazem. Rok 2006 přinesl s albem Kro Ni Ka jistou změnu, ústup od tvrdších pasáží k art rockovým polohám; a absence zpěvu se mi v té době nezdála úplně ideální. Bezesporu se jednalo o kvalitní materiál, vlastně stále jedná, ale v mých očích síly výše zmiňovaných nahrávek prostě nedosahoval. Což se díky poslechu novinky a po několikaletém vrácení k ní změnilo. A tak trochu jsem se obával s čím vyrukují Forgotten Silence tentokrát, v roce 2008 vydali EP s jedinou skladbou Tumulus, která k mému potěšení zněla řádně heavy a nebyla ochuzena ani o vokál, a to bylo dobré znamení. 

To co jsem psal o songu Tumulus, naštěstí platí i pro novinku La Grande Bouffe. A hned první, co mě při jejím poslechu napadlo, bylo: vrátil se nám metal!!! Forgotten Silence výrazně přitvrdili, nabrousili kytary, a angažováním nového zpěváka Satyra, který střídá hrubý growl s melodickým hlasem, se stali ještě více variabilnějšími, než kdy jindy. Ale nebyli by to Forgotten Silence, aby sklouzli k pouhému nářezu, ten ostatně neprodukovali nikdy. Těch odkazů na minulou desku Kro Ni Ka je i zde velké množství, ovšem jsou zastoupeny v rozumné míře, a s těmi metalovými postupy se vzájemně doplňují. V mých očích se jedná o nadmíru vydařený mix death metalu a art rocku, který díky výrazným klávesám a zakomponování melodického hlasu evokuje progresivní metalové kapely.

Album obsahuje šest skladeb, které jsou protkané sedmi intermezy (Bouffe), ve kterých je ke slyšení francouština, pocházející z filmu La Grande Bouffe (Velká žranice), odtud název pro celou desku. Všech šest věcí je napěchovaných pořádnou dávkou nápadů a zvratů, na které jsme v podání Forgotten Silence zvyklí z minulosti, a opět platí: To, co by stačilo jedné kapele na celou desku, tolik toho mají Forgotten Silence v jedné skladbě. To samo o sobě nemusí znamenat kdo ví jakou výhru, našlo by se hodně příkladů jak udělat co nejsložitější desku, aby z toho vznikl chaos, a skutek utekl. Struktury skladeb zůstávají neustále nepředvídatelné a ani po desítkách poslechů, si člověk nemůže být úplně jist kdy ta či ona pasáž, která už je v povědomí zapuštěna, zrovna přijde na řadu. Přesto, i díky kratší stopáži oproti předchůdcům, jsem se v La Grande Bouffe zorientoval poměrně rychle.

Jelikož mě „žranice“ dostává do kolen, těžko vypíchnout jednu skladbu nebo nějakou její část, všechny songy mají vždy x nosných momentů a partů, na které se těším. Za zmínku ale jistě stojí přítomnost Bruna z Hypnos, který vokálně vypomohl v zřejmě největším nářezu, jaký kdy Forgotten Silence udělali, ve skladbě Aalborg, kde si až black metalově zaskřehotá.

Forgotten Silence jsou v mých očích unikát a nemůžu je než chválit. O tom, že je deska řemeslně propracovaná a všichni muzikanti odvádí nadstandardní výkony, netřeba spekulovat. Jenže zatímco instrumentální onanisti se pachtí se stupnicemi a jejich výkony spíš než s hudbou hraničí se sportem, všichni členové Forgotten Silence hrají kolektivně a to, co z nich jde ven, má duši a smysl. Mohl bych vyjmenovat a pochválit

Samotný odstavec si zaslouží zpracování desky, jejíž vinylové vydání je ukázkovým produktem. Forgotten Silence už na svém kontě vinylové zářezy mají, ale doposud žádná jejich velká deska nevyšla na tomto médiu, a tak si nechali na svém vinylovém debutu záležet. Rozkládací bílý gatefold na titulní straně, jak jsem byl poučen, s citronem, je už sám o sobě atraktivním, k tomu samosebou patří i propracovaný booklet, který obsahuje texty, a podrobné info o sestavě, která se na nahrání podílela. Navíc i u LP desky je v ceně CD verze, takže jsem nebyl ochuzen, a poslech jsem si dopřával doma z vinylu, zatímco v autě z CD. Forgotten Silence mi zkrátka opanovali všechny přehrávače. (úsměv)

A to je právě ono, jaká je definice pro skvělou, či dokonalou desku? Každý to cítíme jinak. Osobně to mám tak, že ji nemohu dostat z přehrávače a poslouchám ji neustále dokola, a tento stav u mě trvá už tři týdny, neustále mě baví a to od začátku až do konce. Navíc když připočtu povedené grafické zpracovaní, nemohu jinak a nevracím konve na místo. František Štorm promine, na místo jeho "konví" se posouvá "žranice", a mám takový pocit, že už jí nikdo letos z prvního místa nevystrnadí. Nevím jestli se jedná pouze o můj pocit, ale letos se naší scéně zkrátka daří vydávat výborná alba. Vysokými známkami  za normálních okolností šetřím, ale to co mi dává "žranice", je úchvatné menu a nemám proč na něm šetřit. Pánové, děkuji vám za něj.

Čas: 46:47

Seznam skladeb:

1. Bouffe á table!

2. Translucide /Brighton II./

3. Bouffe restaurant de luxe

4. Aalborg

5. Bouffe piano

6. Les Coliness de Senyaan pt. III

7. Bouffe vingt et une heure cinquante sept

8. Fermeture de la Bouche

9. Bouffe acoustiquement

10. Dichroisme /Two – Rooms World

11. Bouffe hyéne

12. The Black Rider 4K8 /Chanson Pour la Station de Service/

13. Bouffe montmarte

http://forgottensilence.cz

ROZHOVOR