10 DOTAZŮ PRO REDAKTORY FOBIA ZINE II - Část 3.
Co takhle nejlepší a nejhorší alba za rok 2011? Vzpomeneš si na nějaké vyslovené průšvihy?
Louluk:
Průšvih mě žádnej nenapadá. Mezi ty nejlepší pro mě patří Fleshgod Apocalypse – Agony, Anaal Nathrakh – Passion a Arkona – Slovo.
Z českých Mater Monstifera – Na zrcadlech lží, Isacaarum – Vaseline a Gutalax – Shit Beast
Sir:
Na průšvihy jako obvykle zapomínám…
Niviat:
Dobrých alb v loňském roce vyšlo poměrně dost, svoji neustupující formu pro mě opět dokázali Amorphis s albem The Beginning of Times a tím se u mě zapsali mezi pár kapel, které pro mě nemají vyloženě slabé album. Vyslovený průšvih (který jsem ještě veřejně nevyslovila) je rozhodně poslední album od Root, Heritage of Satan. Pokus o zmrtvýchvstání je zakopal o pár desítek metrů pod úroveň povrchu zemského.
4horsemen:
Moc mě potěšil KYPCK – Ниже a F.O.B. – Tomorrow's Fires. A že by byl přímo nějaký průšvih, tak asi ne.
Mikael:
Jestli se nepletu, tak v redakčním žebříčku jsem jako nejlepší album z naší scény uvedl kapelu Act Of God – „Vzpomínky v zrcadlech“, ze zahraniční pak Whitin Temptation – „The Unforgiven“ a u toho bych asi zůstal (úsměv). Ono je strašně těžké určit úplně nejlepší album, jelikož si myslím, že nelze moc porovnávat nahrávky v rámci různých hudebních stylů. Aby to mělo aspoň nějaký význam, musel by člověk hodnotit každou odnož zvlášť. Neřekl bych, že nějaké CD, co jsem za poslední rok slyšel, bylo vyloženým průšvihem, každá nahrávka si jistě najde svůj okruh posluchačů, kterým se bude aspoň trochu zamlouvat, tím pádem má svůj smysl. Neznamená přeci, že když se něco nelíbí mně, tak že to nemůže zaujmout někoho jiného i když těch lidí bude třeba jenom pár. Spíše se snažím na albech hledat pozitivní věci, i když je to občas třeba těžké (úsměv).
Dave:
To bude taky těžké. V roce 2011 vyšlo opravdu hodně dobrých desek. Nejlepší tři bych jmenoval Protest The Hero – Scurrilous, Emmure – Speaker Of The Dead a All Faces Down – Face The Truth. O nějakém průšvihu jsem nepřemýšlel. Ale napadá mě comebackové album Guano Apes – Bel Air, které společně s jejich koncertem na Masters Of Rock 2011 bylo opravdu velké zklamání.
Opat:
Tak žebříček nejlepších alb 2011 se objevil na Fobii nedávno, tak to jen ve stručnosti shrnu: TOP pro mne bylo EPko „Providence“ amerických Immolation, dále noví Anaal Nathrakh, EP „Iron Dawn“ od Marduk (jsem zvědav na novou desku, ačkoliv ukázka mne moc nenavnadila), počin „Golet“ Srbů The Stone nebo nová fošna Primordial. Z českých kapel nová Silva Nigra, Stíny plamenů, Umbrtka, Heiden nebo raw blackoví Grondhaat.
Vyslovený průšvih… asi si na nic nevzpomenu. Ale rozhodně se našlo několik desek, které zklamaly mé očekávání. Například Tsjuder – Legion Helvete, EPko Cynic, norští Kampfar a jejich „Mare“, Obscura – Omnivium, Saxon, Totalselfhatred, Vreid a ani ti noví Taake mne moc nechytli. Takhle to vypadá, že mne snad celá norská scéna loni zklamala, ale ne, našlo se několik dobrých nahrávek. Každopádně mnoho toho ještě z loňska nemám příliš naposloucháno, postupem času bych možná obě škatule rozšířil.
Tomáš:
Příjemným překvapením byla další řadovka od Rhapsody of Fire, po letech přešlapování a utlumené aktivity vydali něco, co mi vyrazilo dech :-). Sedmou desku od jistých Finů ani nezmiňuji… na opačné straně žebříčku leží asi „Enigma of Life“ od Sirenie – ta je dost špatná, Morten Veland by se měl vzpamatovat, někdejší ikona gothic metalu se stává téměř neznatelným stínem své někdejší tvůrčí osobnosti. Dost jsem se těšil i na novou Sepulturu, „A-lex“ byl docela rozmanitý a jeden čas jsem neposlouchal skoro nic jiného – „Kairos“ mě zklamalo, není to vyloženě zlé album, ale chybí tomu šťáva.
Coornelus:
Ani ne, mé oblíbené kapely mě vyloženě nezklamaly. A jinak průšvihy nevyhledávám.
Spíš mně nebaví trend hopsa hejsa pagan metalových spolků. To mi přijde stejná bída jako české agro kapely. Takže, agro pagan black metal nebrat.
Veenia:
Vyslovený průšvih byl, když jsem si musel dvakrát nebo třikrát kvůli recenzi poslechnout kapelu Balamuta. To byl skutečně krok vedle. Ale jinak se snažím přešlapům vyhýbat a samovolně se do nějakých nepouštět. Takže to je asi tak jediný. Na opačný straně jsem přešťastnej, že jsem narazil na kapelu Nikkyho Sixxe Sixx:am, kterou teď sjíždím pořád dokola. V loňským roce jim tušim vyšlo album The Heroin Diaries. Jinak se přiznám, že než abych experimentoval, držim se zaběhnutých kousků, takže ani není moc možností, jak se s nějakým průšvihem za určité období setkat.
Asphyx:
Morbid Angel. Na ty jsem se těšil jak puberťák na první porno a přišlo to co přišlo.
Co takhle nejlepší a nejhorší alba za rok 2011? Vzpomeneš si na nějaké vyslovené průšvihy?
Louluk:
Průšvih mě žádnej nenapadá. Mezi ty nejlepší pro mě patří Fleshgod Apocalypse – Agony, Anaal Nathrakh – Passion a Arkona – Slovo.
Z českých Mater Monstifera – Na zrcadlech lží, Isacaarum – Vaseline a Gutalax – Shit Beast
Sir:
Na průšvihy jako obvykle zapomínám…
Niviat:
Dobrých alb v loňském roce vyšlo poměrně dost, svoji neustupující formu pro mě opět dokázali Amorphis s albem The Beginning of Times a tím se u mě zapsali mezi pár kapel, které pro mě nemají vyloženě slabé album. Vyslovený průšvih (který jsem ještě veřejně nevyslovila) je rozhodně poslední album od Root, Heritage of Satan. Pokus o zmrtvýchvstání je zakopal o pár desítek metrů pod úroveň povrchu zemského.
4horsemen:
Moc mě potěšil KYPCK – Ниже a F.O.B. – Tomorrow's Fires. A že by byl přímo nějaký průšvih, tak asi ne.
Mikael:
Jestli se nepletu, tak v redakčním žebříčku jsem jako nejlepší album z naší scény uvedl kapelu Act Of God – „Vzpomínky v zrcadlech“, ze zahraniční pak Whitin Temptation – „The Unforgiven“ a u toho bych asi zůstal (úsměv). Ono je strašně těžké určit úplně nejlepší album, jelikož si myslím, že nelze moc porovnávat nahrávky v rámci různých hudebních stylů. Aby to mělo aspoň nějaký význam, musel by člověk hodnotit každou odnož zvlášť. Neřekl bych, že nějaké CD, co jsem za poslední rok slyšel, bylo vyloženým průšvihem, každá nahrávka si jistě najde svůj okruh posluchačů, kterým se bude aspoň trochu zamlouvat, tím pádem má svůj smysl. Neznamená přeci, že když se něco nelíbí mně, tak že to nemůže zaujmout někoho jiného i když těch lidí bude třeba jenom pár. Spíše se snažím na albech hledat pozitivní věci, i když je to občas třeba těžké (úsměv).
Dave:
To bude taky těžké. V roce 2011 vyšlo opravdu hodně dobrých desek. Nejlepší tři bych jmenoval Protest The Hero – Scurrilous, Emmure – Speaker Of The Dead a All Faces Down – Face The Truth. O nějakém průšvihu jsem nepřemýšlel. Ale napadá mě comebackové album Guano Apes – Bel Air, které společně s jejich koncertem na Masters Of Rock 2011 bylo opravdu velké zklamání.
Opat:
Tak žebříček nejlepších alb 2011 se objevil na Fobii nedávno, tak to jen ve stručnosti shrnu: TOP pro mne bylo EPko „Providence“ amerických Immolation, dále noví Anaal Nathrakh, EP „Iron Dawn“ od Marduk (jsem zvědav na novou desku, ačkoliv ukázka mne moc nenavnadila), počin „Golet“ Srbů The Stone nebo nová fošna Primordial. Z českých kapel nová Silva Nigra, Stíny plamenů, Umbrtka, Heiden nebo raw blackoví Grondhaat.
Vyslovený průšvih… asi si na nic nevzpomenu. Ale rozhodně se našlo několik desek, které zklamaly mé očekávání. Například Tsjuder – Legion Helvete, EPko Cynic, norští Kampfar a jejich „Mare“, Obscura – Omnivium, Saxon, Totalselfhatred, Vreid a ani ti noví Taake mne moc nechytli. Takhle to vypadá, že mne snad celá norská scéna loni zklamala, ale ne, našlo se několik dobrých nahrávek. Každopádně mnoho toho ještě z loňska nemám příliš naposloucháno, postupem času bych možná obě škatule rozšířil.
Tomáš:
Příjemným překvapením byla další řadovka od Rhapsody of Fire, po letech přešlapování a utlumené aktivity vydali něco, co mi vyrazilo dech :-). Sedmou desku od jistých Finů ani nezmiňuji… na opačné straně žebříčku leží asi „Enigma of Life“ od Sirenie – ta je dost špatná, Morten Veland by se měl vzpamatovat, někdejší ikona gothic metalu se stává téměř neznatelným stínem své někdejší tvůrčí osobnosti. Dost jsem se těšil i na novou Sepulturu, „A-lex“ byl docela rozmanitý a jeden čas jsem neposlouchal skoro nic jiného – „Kairos“ mě zklamalo, není to vyloženě zlé album, ale chybí tomu šťáva.
Coornelus:
Ani ne, mé oblíbené kapely mě vyloženě nezklamaly. A jinak průšvihy nevyhledávám.
Spíš mně nebaví trend hopsa hejsa pagan metalových spolků. To mi přijde stejná bída jako české agro kapely. Takže, agro pagan black metal nebrat.
Veenia:
Vyslovený průšvih byl, když jsem si musel dvakrát nebo třikrát kvůli recenzi poslechnout kapelu Balamuta. To byl skutečně krok vedle. Ale jinak se snažím přešlapům vyhýbat a samovolně se do nějakých nepouštět. Takže to je asi tak jediný. Na opačný straně jsem přešťastnej, že jsem narazil na kapelu Nikkyho Sixxe Sixx:am, kterou teď sjíždím pořád dokola. V loňským roce jim tušim vyšlo album The Heroin Diaries. Jinak se přiznám, že než abych experimentoval, držim se zaběhnutých kousků, takže ani není moc možností, jak se s nějakým průšvihem za určité období setkat.
Asphyx:
Morbid Angel. Na ty jsem se těšil jak puberťák na první porno a přišlo to co přišlo.
