23. 6. 2012APOCALYPTIC FORM OF DEATH 2012 – den druhý

další fotografie

Probuzení do sobotního rána obstaraly hloučky festivalových výpitků a ovce z nedaleké "farmy", které výborně sekundovaly vokálním výplodům jmenovaných. Nezbylo nic jiného, než se vykopat ze spacáku, svlažit tělo koupelí v lomu, skočit nakoupit a připravit se na první kapelu CLAWED FOREHEAD. Ta se svou produkcí až tak úplně nehodila do festivalového programu, ale člověk mohl s otevřeností říci, že osvěžení v podobě české Apocalypticy by se do deliritického poledne hodit mohlo. Hodit mohlo, kdyby to znělo. Jenže ono to neznělo. Hudební um nelze kapele upřít, ale co je to platné, když celkový sound je jak z prdele? Bicí v jejich zvukovém hávu pohřbily co se dalo. Ke konci se to trochu zlepšilo, ale pozdě bylo bycha honit. Intonační nepřesnosti byly jen hrstkami hlíny na rakev se jménem Clawed Forehead. (Corbow) Tak OK, CF se líbili lidem a zvukařům a prodali 10 CD. (Johan)

Tryzna ale pokračovala i s následující partičkou WORX, hrající pouze převzaté věci. Věci, které byly převzaté tolikrát, že by vám k tomu nestačilo ani celé odpoledne, strávené na youtube při vyhledání spojení "famous covers". Šest nebo sedm věcí bylo přehlídkou královské zprzněnosti. Zpěvák by to měl zabalit, takovou příšernost jsem dlouho neslyšel a Smell Like a Teen Spirit ať kapela ze svého repertoáru radši vyškrtne úplně. Špatné, špatné a ještě jednou špatné. (Corbow) Návrat z oběda nám "vylepšilo" několik coverů, z nichž by se asi jejich původní interpreti pokakali i bez Gutalaxu. (smích) Odnesla to nejen Nirvana, ale i Pet Sop Boys nebo příšernost už v originále Rednex. S Mafkem jsme se shodli, že zrušení cenzury bylo krokem zpět a nucené práce by se taky měly do našeho právního systému vrátit. (Johan a Mafek)

WHEN I DIE vážili dlouhou cestu ze Slovenska a ani na jejich adresu nemáme potěšující slova. Jen na ty nucené práce jsme začali posílat pořadatele. Schopnost vybrat špatné kapely tedy mají... U slovenských mládežníků může být omluvou akorát věk, protože šlo o typickou začínající kapelu, která pořádně neví, co by chtěla hrát. Ani slečna za mikrofonem neoplývala hlasovou  jistotu, byť se snažila o pestrý projev a střídala growl s řevem i nějakými skřeky. Ale na druhou stranu působila poměrně sebevědomě, takže až si mladíci kolem ní ujasní, co budou hrát, můžou jen překvapit. (Johan)

ELEAMENT s elektrometalem začínají a tak nelze čekat zázraky. Ty se opravdu neděly, ale na druhou stranu to vůbec nebylo špatné. Proti demáči kapelu znatelně nakopl živý bubeník, který se dříve věnoval jen programingu bicích. Hostující zpěvačka "jela" podle očekávání z plabacku, stejně jako všechny samply, ale zvuk v pohodě. Jak už jsem psal v recenzi, něco mi v muzice ELEAMENT chybí, nějaké snáze zapamatovatelné, hitové motivy. Jinak si myslím, že to nevzali za špatný konec a příští nahrávka by mohla trochu rozčeřit poklidné vody tuzemského elektronářezu, kterému zatím šéfují Minority Sound a Liveevil. A předělaná From Dusk Till Dawn dostala přihlížející do pořádného varu. První kapela, která odpoledne nebyla k pláči. (Johan)

UNBORN nahustili do přítomných lidiček jejich verzi pohodového thrashíku a mě se zdálo, že hlavně u nových songů už to není takový old school (nebrat zle). Kapela mi tak udělala radost jednak pohodovým vystoupením a druhak také tím, že i u nich probíhá tak trochu stylový vývoj. Dobré. (Márty)

MINORITY SOUND představili hlavně nové skladby, které jsem neznal, a které by v září měly vyjít na albu The Explorer. To je nahrané a momentálně se dolaďuje v Kanadě u nějakého elektro mistra. Ale zpátky ke koncertu – minoriťácká „diskotéka“ přilákala pod pódium solidní počet zvědavců (tanečníků), které ale začal nemilosrdně zkrápět déšť... Co déšť, lijavec to byl. Ale několik statečných vydrželo a odměnou jim bylo solidní vystoupení plné samplů i kytar, řevu i zpěvu a precizní rytmiky. Líbí se mi hlavně ty melodičtější věci, asi nejvíc mě zaujala poslední, na poměry MS netradiční věcička, trochu méně potěšily čisté vokály, na kterých je třeba ještě zamakat. Ale proti loňské hrůze při dvojcoveru Nirvany a Pain je pokrok v Guleshově projevu znatelný. (Johan)

Jestli se o nějaké naší kapele dá napsat, že je to sázka na jistotu, jsou to TORTHARRY. Valí to dvacet let, viděl jsem je nevímkolikrát, ale nestalo se mi, že by jejich vystoupení bylo špatné. I na AFODu všem ukázali, jak má vypadat death metal a deathmetalová kapela. Jejich jízdu nazabrzdil ani výpadek proudu, se kterým si Dan v pohodě poradil a dokázal publikum pobavit i bez mikrofonu. Od začátku do konce to valilo, zvuk byl ukázkový a mně nevadila ani absence druhé kytary.. I když kdyby tam byla, asi by to bylo ještě lepší. Co bych ale přivítal, je častější střídání vokálů – Dan jede typický deathový řev, ale Lemy se mi líbí ještě o fous víc... má zajímavou barvu hlasu a já bych mu dal prostě větší prostor. Na druhou stranu je pravda, že v muzice Tortharry není příliš místa pro vývoj – prostě ortodox death až do smrti... Možná by nějaké odlehčení muzice prospělo, i přes nesporné kvality je to tak trochu monotónní... (Johan)

ADOR DORATH patří z CD mezi mé nejoblíbenější tuzemské kapely, dlouho jsem je neviděl a tak jsem se na ně těšil snad nejvíc z celé soboty. Ale ouha, zase přijeli bez zpěvačky. Díky moderní technice sice situaci zachránil playback, takže o operní vokály jsme ochuzeni nebyli, ale oko diváka si na své nepřišlo. (úsměv) Vystoupení Adorů nebylo špatné, ale ani mě nenadchlo. Pominu-li nepříliš akční projev muzikantů (na webu jsem si přečetl, že kytarista je po úrazu, tak snad to bylo příčinou jeho strnulosti), nepotěšil zvuk, který mi přišel tak trochu chudý – asi by to chtělo ještě jednu kytaru. Na druhou stranu bubeník exceloval a Ivoš to v krku pořád má... Škoda, že nehráli za tmy, mohlo to být působivější. (Johan)

Nejzábavnější kapelou sobotního programu byli FOB. Přesně takhle by festivalové vystoupení mělo vypadat – kvalitní výkon a navíc s velkým nadhledem. Není nic horšího, než pohled na znuděnou kapelu, která si to jen tak odbrnká, ale neužije... Ne tak FOBácí... Ti na to vletěli od začátku a na pódiu to pěkně rozjeli. Jasně, Mára je frontman jak má být, ale ani kytaristé a zejména basák se nešetřili... Po dvou (nebo třech?) vlastních skladbách přišla velká Márova chvilka – doma našel starou koženou bundu (kterou už by dnes coby reprezentant progresivních metalových pořádků na sebe normálně nevzal), otci zcizil letité sluneční brýle, a

Hlavní kapela večera. ROOT. Mám je rád, na některý desky nedám dopustit a dokonce se mi líbí i to poslední proklínané album plné satana. Ale na živo to v poslední době hapruje a může za to Big Boss – ať se na mě nezlobí, ale jednak jsou jeho promluvy k pláči, jednak odbývá zpěv. Co je platné, že kapela za ním šlape jako hodinky... Navíc se Root na pódiu rovnali snad tři čtvtě hodiny, takže celkem logicky nezbyl čas na celý připravený set. Výsledkem bylo rozčarování, protože zaznělo jen sedm nebo osm kusů a Root museli uvolnit místo dalším, aby se harmonogram jakž takž dodržel... Jasně, Hřbitov, 666, Píseň pro Satana i In Nomine Satanas zabírají a všichni si je taky s kapelou řvali, došlo i na jednu vzpomínku na legendární Temple, ale celkově... zklamání. (Johan) Od ROOT jsem nečekal nic extra, prostě jejich klasický koncert a nebyl jsem zklamám, ba právě naopak. Radost mi udělaly v playlistu zahrnuté hodně staré songy jako např. z Temple... nebo Zjevení, při kterých mi běhal mráz po zádech a hlavně bubeník se postaral o to, že songy, ač jsou staré 20 a více let, tak znějí suprově i s moderní hrou. (Márty)

ISACAARUM jsem v poslední době viděl několikrát, konečně jsem si k nim taky trochu našel cestu, protože v minulosti mě nějak nebavili... Teď už si je poslechnu s chutí, ale ještě s větší chutí se na ně podívám... Všemu vévodí Chymus s výrazem pomatence a v oděvu šílence (smích), ostatní mu v kuklách nebo v brýlích zdatně sekundují – svítící pentagram, který má FC místo oka, byl za tmy opravdu působivý. Po hudební stránce typická rachota na pomezí grindu a blacku, cholerický řev, monotónní bicí... Převládaly songy z „vazelíny“, mě asi nejvíc baví Ladyboy Fisted, ale celkově to bylo zábavné jako třeba v pátek Gutalax. Lidem se to líbí, tak asi není co řešit. (Johan)

DIMEBAGS FROM HELL - aneb Czech Pantera Revival, partička sestavená ze členů budějovických COLP a sólo zpěváka, jehož jméno mi uniklo, byla jako třešnička na dortu na konec letošního AFODu. Už jen členové COLP jsou pro mne zárukou a synonymem vynikajících hráčů a kvality. Zpěvák pak měl výbornou polohu a téměř identickou barvu hlasu s Philem Anselmem. Už při zvukovce bylo znát, že si lahůdku vychutnáme s bezchybným zvukem. Během setu jsme pak měli možnost vychutnat songy jako Cowboys From Hell, A New Level, 5 Minutes Alone, The Great Southern Trendkill, Walk, Fucking Hostile, I'm Broken a další. Parádní kapela na závěr letošního AFODu. (Márty)

Ani sobota nenechala odborníky v klidu... opět známkovali oblečení a projevy jako ve škole.

CLAWED FOREHEAD 1/2 (o mnoho lepší než předvedený výkon)
WORX 4/3 (oblečení každý pes jiná ves)
WHEN I DIE 3/2 (tak nějak průměr)
ELEAMENT 2/2 (ač zpěvák nakráčel v oranžové polokošili, porota přihlédla k neortodoxnímu hudebnímu projevu, u kterého nelze bazírovat na stylovém oděvu)
UNBORN 2/2 (normálka)
MINORITY SOUND 2/2 (normálka, až na to, že Ota poprvé v životě nevystoupil v triku s dlouhým rukávem))
TORTHARRY 1/2 (přesně podle očekávání) 
ADOR DORATH 3/2 (3/5 kapely v černém, proč to nejde u zbytku? Bubeník ve žlutém...???)
FOB 2/1 (porota ocenila Márův převlek s brýlemi z roku 1982 Zvláštním uznáním)
ROOT  1/5 (černá neurazí / Big Boss nezklame...)
ISACAARUM 1/2 (typické kostýmy, typická rétorika...)
DIMEBAGS FROM HELL 2/2 (zpěvák toho moc nenamluvil, ale jinak po ho da...)

* Dost nás mrzelo, že nám Mára nepřijel kázat ve čtvrtek jako loni, když nám 4 hodiny vysvětloval, že jsme fosiláci a měli bychom poslouchat moderní kapely... Jenže nemohl... Musel na koncert do Německa, kde vystupovali... Mötley Crüe...!!!??? Takže když dorazil, místo čtyřhodinové lamentace nad naším pokřiveným hudebním vkusem začal opěvovat modernu nad moderny... (smích!)

Kromě módní policie a češtinářů jsme dali slovo porotě, která volila „muže dne“. Výsledky jsou na poměry AFODu poměrně překvapivé, protože se ani jednou na trůn neposadil nesmrtelný IFA. Ten sice vyhlašoval válku do časných ranních hodin, ale tentokrát to prostě nestačilo... Dalšími adepty na vysoká umístění byli i členové Belligerence, ale u nich bychom museli zavést kategorii „požívač dne“, což u našich porotců neprošlo...

• Čtvrtek: Corbow (za vysokou mravní uvědomělost)
• Pátek: Mafek (za odvahu)
• Sobota: Mafek (za stínové divadlo s komentářem)

Co napsat závěrem, příliš nezdržovat a neopakovat loňské věty? Zkopírovat loňské věty a jen lehce je zaktualizovat... (úsměv)

Dramaturgie
Letos nabídl AFOD pouze tuzemské kapely (když tedy počítám slovenské za naše...), což lze pochopit – festů je hafo, menší zahraniční kapely tady zajímají málokoho a na ty velké nejsou prostředky.

Návštěvnost
Dorazily nějaké tři stovky fanoušků, což je v dnešní době paráda.

Zvuk
Už loni byl dobrý, letos taky. Bez větších výhrad, ale neviděl jsem vše...

Počasí
Super, sprchlo jen v sobotu odpoledne, jinak bylo teplo až vedro. Pořád lepší než kosa.

Občerstvení
V podstatě totéž co loni, pivo Krušovice někomu šmakovalo, někomu ne, k jídlu byly klobásy, párky, guláš, polívka, steaky... vše za vcelku rozumné ceny.

Závěr
AFOD je pohodový festival s rodinnou atmosférou, na kterém vám nikdo nediktuje, co si do areálu smíte přinést a co ne, takže když vám nejede čepované pivo, vezmete si svou oblíbenou značku v plechu a je to. Nikde žádná ochranka, vše běží na bázi důvěry a nikdo toho nezneužívá. Když si chce někdo skočit z pódia, nikdo mu to nezakazuje; když si chce někdo lehnout kamkoli, může tam ležet celý den a když se chce někdo postavit na hlavu, může na ní stát jak dlouho chce (smích). Zamrzela snad jen neúčast Herdrona. Takže se králem stal Mafek!

Fotky: Oskar999, nothingface, Photomusic - děkujeme