Příroda se zahalila do hávu zeleně a všemožné květeny, nastal čas na další z tradičních akcí na oslavu svátků jara. Brněnská Melodka přivítala již sedmnáctý ročník APOCALYPSA FESTU, který byl tentokrát obohacen o křest nového CD kapely ŽREC – Paměti.
Při příchodu na sedmou jsem se nestačila divit obsazenosti klubu, kde si měl už v tuto brzkou hodinu člověk problém stoupnout tak, aby nezavazel v průchodu ostatním účastníkům. Startovním želízkem v ohni byla polská kapela RADOGOST se svým vesele podaným folk metalem, kterému dominovala bravurní hra na housle. Převažovaly skladby s polskými texty, avšak zazněly i kusy z nově připravovaného alba, které bude tentokrát v angličtině. Polsky zpívané měly však u posluchačů mnohem větší úspěch, protože je podle nich kapela snadno identifikovatelná a nezabředává tak do stojatých vod folkových kapel, ba naopak plave proti proudu. Vystoupení strhlo velký dav k pohupování se do rytmu a občasnému vytleskávání či skandování, velmi povedený začátek dával tušit příjemný večer s velkou dávkou přátelského alkoholu…
Večer se stočil na temnou notu a klub ovládly černé stíny, STÍNY PLAMENŮ. Plzeňské black metalové uskupení vytvořené okolo Lorda Morbivoda je proslulé inspirací k textům z výprav do kanalizačních prostorů a stok pod Plzní, které daly vzniknout nezaměnitelným příběhům. Škoda jen, že growl spoustu poselství utopí v bažině a nedorazí zcela do uší posluchačových. Našlápnutá show a příjemné melodie zhutnělé kytarovými riffy se mi dostaly pod kůži a vystoupení uteklo poměrně rychle.
Atmosféra v klubu houstne, vzduch je takřka nedýchatelný a přitom se schyluje k největšímu kotli večera, kde drobných šťouchanců nebude nikdo ušetřen. Na scénu přichází folk metalová stálice z Náměště nad Oslavou, ŽREC, křtící dnešní večer nové CD Paměti a jak jinak než stylově. Během vystoupení byla jedna placka vykoupána ve žrecovici, která následně absolvovala čestné kolečko po lidech. Kapelu jsem měla možnost na živo slyšet poprvé a jejich energie mě naprosto pohltila, stejně jako většinu osazenstva klubu. Snad jen na škodu bylo pár falešných tónů, které jsou při takovémto nasazení běžné a opilí lidé rozhazující lokty modřinovou zkázu do žeber. To člověka křehčí tělesné povahy dohnalo poslouchat jejich poetické vystoupení zpoza davu, ale i tam dokázalo poselství dorazit.
Z Litvy nám přijeli představit svůj black metal LUCTUS, kteří celou koncepci obohacují o prvky z death a thrash metalu doplněné texty o negativních lidských emocích, válce… okořeněné dekadencí. Více jak deset let působení na hudební scéně se podepsalo na kvalitách kapely, která přesně ví, jak nažhavit tvrdé jádro fanoušků a dostat je do extáze. Mně se však jejich vystoupení vyhnulo, jelikož jsem nutně potřebovala dýchatelnější vzduch.
Pětici pohanů uzavírali black metaloví TROLLECH z Plzně. Další uskupení okolo Lorda Morbivoda bylo slibnou tečkou, která vyvrtala do ušních bubínků, solidní porcí našlapaných melodií, obří díru. Návštěvníci, kteří nepodlehli alkoholu, si v této pozdní noční hodině naposledy zařádili na směsici písní velebící lesní prostředí podávané syrovým a dunivým stylem.
Večer plný folk a black metalových rytmů je za námi a nezbývá než se odebrat do svých vlastních oslavných snových písní jara, které nás co nevidět opustí na úkor léta. Snad jen jedinou vadou na kráse tohoto večera byla zbytečně vysoká hladina decibelů šířící se jako mor zalidněnou krajinou…
Rozsáhlá fotogalerie na:
http://www.photomusic.cz/report/920-apocalypsa-fest-xvii.html
Za fotografie děkuji.
Při příchodu na sedmou jsem se nestačila divit obsazenosti klubu, kde si měl už v tuto brzkou hodinu člověk problém stoupnout tak, aby nezavazel v průchodu ostatním účastníkům. Startovním želízkem v ohni byla polská kapela RADOGOST se svým vesele podaným folk metalem, kterému dominovala bravurní hra na housle. Převažovaly skladby s polskými texty, avšak zazněly i kusy z nově připravovaného alba, které bude tentokrát v angličtině. Polsky zpívané měly však u posluchačů mnohem větší úspěch, protože je podle nich kapela snadno identifikovatelná a nezabředává tak do stojatých vod folkových kapel, ba naopak plave proti proudu. Vystoupení strhlo velký dav k pohupování se do rytmu a občasnému vytleskávání či skandování, velmi povedený začátek dával tušit příjemný večer s velkou dávkou přátelského alkoholu…
Večer se stočil na temnou notu a klub ovládly černé stíny, STÍNY PLAMENŮ. Plzeňské black metalové uskupení vytvořené okolo Lorda Morbivoda je proslulé inspirací k textům z výprav do kanalizačních prostorů a stok pod Plzní, které daly vzniknout nezaměnitelným příběhům. Škoda jen, že growl spoustu poselství utopí v bažině a nedorazí zcela do uší posluchačových. Našlápnutá show a příjemné melodie zhutnělé kytarovými riffy se mi dostaly pod kůži a vystoupení uteklo poměrně rychle.
Atmosféra v klubu houstne, vzduch je takřka nedýchatelný a přitom se schyluje k největšímu kotli večera, kde drobných šťouchanců nebude nikdo ušetřen. Na scénu přichází folk metalová stálice z Náměště nad Oslavou, ŽREC, křtící dnešní večer nové CD Paměti a jak jinak než stylově. Během vystoupení byla jedna placka vykoupána ve žrecovici, která následně absolvovala čestné kolečko po lidech. Kapelu jsem měla možnost na živo slyšet poprvé a jejich energie mě naprosto pohltila, stejně jako většinu osazenstva klubu. Snad jen na škodu bylo pár falešných tónů, které jsou při takovémto nasazení běžné a opilí lidé rozhazující lokty modřinovou zkázu do žeber. To člověka křehčí tělesné povahy dohnalo poslouchat jejich poetické vystoupení zpoza davu, ale i tam dokázalo poselství dorazit.
Z Litvy nám přijeli představit svůj black metal LUCTUS, kteří celou koncepci obohacují o prvky z death a thrash metalu doplněné texty o negativních lidských emocích, válce… okořeněné dekadencí. Více jak deset let působení na hudební scéně se podepsalo na kvalitách kapely, která přesně ví, jak nažhavit tvrdé jádro fanoušků a dostat je do extáze. Mně se však jejich vystoupení vyhnulo, jelikož jsem nutně potřebovala dýchatelnější vzduch.
Pětici pohanů uzavírali black metaloví TROLLECH z Plzně. Další uskupení okolo Lorda Morbivoda bylo slibnou tečkou, která vyvrtala do ušních bubínků, solidní porcí našlapaných melodií, obří díru. Návštěvníci, kteří nepodlehli alkoholu, si v této pozdní noční hodině naposledy zařádili na směsici písní velebící lesní prostředí podávané syrovým a dunivým stylem.
Večer plný folk a black metalových rytmů je za námi a nezbývá než se odebrat do svých vlastních oslavných snových písní jara, které nás co nevidět opustí na úkor léta. Snad jen jedinou vadou na kráse tohoto večera byla zbytečně vysoká hladina decibelů šířící se jako mor zalidněnou krajinou…
Rozsáhlá fotogalerie na:
http://www.photomusic.cz/report/920-apocalypsa-fest-xvii.html
Za fotografie děkuji.
