Ale dost oslavných úvodů, jdeme k jádru věci, tedy k albu Vlnobytie.
Zdravím Hiraxi, máte venku nové album, takřka po pěti letech od minulého Ante Portas. To je docela dlouhá doba – co jste v mezidobí dělali, že to tak dlouho trvalo? Brzdily vás Tvoje další aktivity (cestování, psaní knih), výměna bubeníka, situace na scéně, nebo ještě něco dalšího?
Skôr tie patálie s bubeníkom. Najprv sme trištvrte roka stáli, lebo Psycho po zdravotných problémoch s chrbticou už dalej nemohol pokračovať. Potom sme našli Svaroga, ale to je blackmetalový anarchista žijúci na okraji priepasti. Takže život kapely sme museli prispôsobiť jeho tempu útekov pred životom a smrťou. Materiál na Vlnobytie bol z 80 % zložený už dva roky dozadu. Keď sa na to pozerám, vyšiel presne do doby, kedy mal. Akoby sám žiadal, že uši sveta ešte nie sú pripravené, tak si sám vyžiadal zdržania. Možno v roku 2010 by po ňom neštekol ani pes...
Má v dnešní době smysl vydávat alba v kratších intervalech, jako třeba v devadesátých letech, kdy se desky dobře prodávaly a světu nevládl internet, kde se dá všechno pořídit hned a zadarmo...
Ja neviem, my nie sme profesionáli, hráme pre radosť. Možno, keby nás vydával svetový label a živili by sme sa koncertami a turné, asi by sme boli nútení vydávať albumy každý rok-dva. Určite by sa to odzrkadlilo na kvalite. Všetko má svoj čas, všetko musí dozrieť...
Jak jste s odstupem času spokojeni s Ante Portas – jak po hudební, tak řekněme komerční stránce? Když dnes album posloucháš (posloucháš vůbec vaše starší nahrávky???), nacházíš na něm nějaké zásadní nedostatky, chyby, věci, které bys dnes udělal jinak? A co prodej – Ante Portas vyšlo zhruba v době, kdy začal internet "zabíjet" hudbu...
Ante Portas dopadol zvukovo aj s úspešnosťou predaja presne tak, ako mal. Takže spokojnosť. Ja zabudnem na nedostatky nahrávania hneď ako odídem zo štúdia. Zaujímavé je, že pri Vlnobytí ich bolo nečakane málo. Vlastne iba jedna - Svarog nahral pieseň Starecká o 20 % pomalšie, ako ju bežne búcha a už ju nechcel prehrať. Nevadí, aspoň na koncerte to sype ako má :-)
Na druhou stranu internet a hlavně jeho zrychlení a dostupnost přináší pro kapely spoustu výhod... Kromě snadné prezentace jde i o využití této cesty při tvorbě materiálu. Posíláš třeba zbytku kapely své nápady po síti, nebo skládáte postaru, tj. ve zkušebně, společně?
My sme old school. Stretneme sa v skušobni, niečo zavrčím na gitare a skúšam, ako do toho zapasujú bicie. Potom čakám, ako sa vyvinie spev. O ostatné nástroje starosť nemám. Keď sedí rytmika a melódia, ostatné sa hravo doaranžuje...
U většiny písní jsi jako autor uveden Ty. Že vymyslíš kytarové party, hlavní motivy, melodie, to chápu, ale jak komponuješ party folkových nástrojů? Cimbál, housle... umíš na tyhle nástroje něco zahrát? Nebo jak vysvětluješ hudebníkům, kteří je obsluhují, co by zrovna měli hrát?
Ja vymýšľam iba hlavné riffy, väčšinu druhých gitár a celé to poukladám. Samotné party si vymýšľa každý hráč sám. Ja iba dirigujem, kde by malo čo byť – tu vyhrávka, tu husle podporia melódiu, tu bude sólo klávesu, najlepšie s takouto farbou. K vymýšľaniu liniek iným nástrojov pristupujem až keď sa niekto nechytí, ale niečo nesedí...
Jak budete songy, kde jsou použity housle, cimbál, saxofon hrát na živo? Asi s vámi nebudou cestovat hosté, které vám pomohli při nahrávání, takže zbývá playback?
Dnes hráme koncert v Banskej Bystrici. Jedná sa o finále Wacken. Prvýkrát zahráme spoločne s huslistkou. Sám som zvedavý, ako to dopadne :-)
Pozn. autor rozhovoru: Koncert prý dopadl skvěle.
Za vrchol desky považuju dvě skladby o Ibronce. V bookletu je uvedeno, že jde o přetextování povídky od Pavla Dobšinského... Jde o nějaké klasické dílo slovenské literatury, o jakém se třeba učí děti ve škole, nebo jsi na Ibronku narazil náhodou?
Ide o jednu z jeho morbídnych rozprávok, ktoré sa nachádzajú v jeho súhrnnom diele. Upozornil ma na ňu náš grafik Mišo Šesták. Prečítal som si ju priamo u neho a povedal, že áno, že si to viem predstaviť, že to spravíme.
Jak dlouho Ti trvalo, než jsi dal Ibronku dohromady? Jak text, tak hudbu, která je opravdu hodně variabilní, pořád se něco děje, mění...
Druhá časť Ibronky bola samostatná pieseň, ale potom ma napadlo, že by to mohol byť druhý diel Ibronky, lebo sa tam vynoril ľudový motív. Všetko to zapadlo do seba bez väčšieho špekulovania či rozmýšľania. Prílišná sofistikovanosť zabíja dych piesne. Skladanie je síce chémia, ale musíš to robiť srdcom, nie podľa šablóny. To poslucháč okamžite zistí, že je to umelé...
Samostatnou kapitolou jsou "hlasy". Na desce jich zazní spousta, dva vypravěči, tři zpěváci... Proč jsi na vyprávění angažoval lidi zvenka, a ne z kapely? Šlo Ti o bezchybný přednes, který byste nezvládli? A kdo má na svědomí ten strašidelný hlas v Ibronce, který mi přijde jak z hororu?
Vieš, dosť som sa v živote napracoval v rádiu s hercami a tam som pochopil, že keď človek nemá hlas a nie je školený, nikdy prednes nezvládne, hocijako si bude nahovárať, že "číta" dobre. Preto sme angažovali martinských hercov. No a ten hororový šepom má na starosti Emil. Našiel úžasnú farbu v štúdiu, nebolo pochýb, že to tam zostane v jeho prevedení. Bolo pol jednej v noci, keď to tam narozprával. Zvukár driemal za pultom a mňa napínalo zo zimomriavok. Neverím v zlo, ale vtedy som cítil, že sám pán Lucifer prišiel do štúdia nakuknúť, kto ho to volá... A to Ibronka!
Zdá se mi, že jste oproti minulosti ještě zmelodičtěli, že píšeš o poznání chytlavější melodie. Je v tom nějaký záměr, znít řekněme přístupněji, nebo už Tě na ty nářezy moc neužije a jde ti hlavně o pocit? Mně ta muzika přijde hodně atmosférická, jestli chápeš jak to myslím, prostě zanechává silný dojem, a můžou za to určitě i skvělé texty...
My sme nelaborovali, či ideme zmäknúť, ale zrýchliť, či ztechničnieť. Jednoducho sme zložili piesne ako sme cítili. Vieš, hrali sme si ich v skušobni štyri roky sami pre seba a keby ich nepochopil ostatok sveta, nič by sa nestalo. Už sme si tak nejako zvykli, že hráme pre vybraný okruh poslucháčov. No a zrazu začali prichádzať skvelé recenzie, dokonca ohlasy od fanúšikov, ktorí Lunatic Gods predtým zatracovali a teraz že "vau". My im za to ďakujeme, ale nech od nás nečakajú ďalšie Vlnobytie. Príde, čo má prísť, my sme sami seba nikdy nevykrádali.
Většina textů čerpá z historie, ze skutečných událostí – a jsou to většinou tragédie. Kam jsi chodil na náměty? Jsi velký čtenář historických kronik? (úsměv)
Vieš, my sme Slováci. Život našich predkov bola tvrdá drina, pánske, hory, pálenka, fazuľa, šenk, spev, kroje. Nemáme trólov, ani morské panny, máme zbojníkov, hrady a nádherné doliny. Nemôžeme spievať o Merlinovi, a naopak, mať texty o Perúnovi mi pripadalo klišé. Preto jednotlivé príbehy. Ku každej piesni iná téma. Ale naša, slovanská, to, čo si nesieme v našich srdciach od predkov, všetku tu našu malosť, závisť, hundranie, poddajnosť, teplo i horkosť slivovice.
K textům bych se ještě na chvilku vrátil – tím, že jste už podruhé vsadili na slovenštinu jste rezignovali na zahraničí? Nebo na jazyku nezáleží a cestu si k vám najdou i fanoušci, kteří nerozumí tomu, o čem zpíváte? Podle mě jsou ale ochuzeni o polovinu zážitku...
Kto nás bude chcieť počúvať, prijme aj slovenčinu. Ja počúvam hojne ruských kapiel a páči sa mi, že spievajú v rodnej reči. My nechceme byť ďalši Cannibal Corpse, žiaden siedmy v poradí Cradle of Filth. My chceme byť jediný Lunatic Gods. Nemáme ambície dobiť svet, tešíme sa aj z teritória Slovenska a Česka. V nejakej recenzii bolo, že kto nevlastní aj digipack, nespojí sa mu celý duch Vlnobytia. Takže aspoň Československu ponúkame plný zážitok.
Už podruhé jste na obal dali staré fotky. Myslíš, že by se z toho časem mohl stát váš "trejd márk"? Minule se o design postaral mistr Šesták, ale na Vlnobytiu jsem autora grafiky hledal marně... Přitom mi přijde v podstatě obdobná jako minule... Kdo to tedy spáchal?
Mistr Šesták spravil aj obal Vlnobytia. Neviem, prečo sa tam nedopísal, chce byť už asi meganezávislý :-). Vieš, v starých fotkách je výraz, minulosť, pocit a ten nenahradíš žiadným moderným dizajnom či kresbami. Raz keď pozeráš na tvár starca, akoby si listoval v herbári jeho rokov. Keď pozeraš na fotku obesenca, akoby si pozeral smrti do očí. Ak nie si chladný, musí to zatriasť tvojím vnútrom. Naša muzika je emocionálna, atmosferická, naháňa strach, hrôzu, ale i teší melódiami. Obal by nemal za hudobnou zložkou meškať...
A další věc, kterou jsem nenašel, je firma, která album vydala. Ante Portas jsi zaštítil svou firmou Hrom, tentokrát tam žádné logo není... Proč?
Vlnobytie vydala agentúra Duna, ktorá sa na Slovensku zaoberá skôr organizovaním veľkých festivalov a veľkými koncertnými šnúrami. Nechcel som to už vydávať pod značkou Hrom Records.
Čím to, že jste vyrazili nahrávat do Shaarku? Exponent, kde jste nahrávali minule, je přece renomované studio... Nebo se Ti zvuk minulé nahrávky "nezdá"? Jaký je rozdíl mezi Exponentem a Shaarkem, jestli se to dá nějak popsat? A třeba i v nákladech na pořízení nahrávky – je to srovnatelné nebo se ceny mezi SR a ČR nějak výrazně liší?
My sme narazili v Exponente na strop. Už sa nedalo ísť ďalej, skôr naopak, cúvali sme. Shaark nás opäť nabudil. Bzenec je Slovácko, ja osobne som bol očarený pokojom tohto mestečka, kľudom zvukárov, ktorí boli ochotní vykonať hocičo, čo by sme si zmysleli. Máme už nejaké tie skúsenosti, tekže vieme, čo chceme. To je veľmi dôležité. Štúdio je len cesta k tomu, aby si realizoval svoje predstavy. Človeku, ktorý nemá konečný cieľ vizualizovaný pred sebou nepomôže ani najlepšie štúdio sveta. Cenovo? Asi jedno a to isté. Tu to nebolo o peniazoch. Náš útek z Exponentu bol kvôli prístupe.
Jaká je momentálně situace na slovenské scéně? Pořád od slovenských kapel slyšíme, jak je to v Čechách lepší, ale v poslední době to u nás jde obecně dolů... Hlavně návštěvnost koncertů našich skupin klesá, i na akce, kde hrají zkušené letité kapely chodí málo lidí, podobné je to u undergroundových kapel ze zahraničí, akorát velikáni jakž takž táhnou...
Je to podobne. Na klubové akcie – teda ak to nie je nejaká špeciálna a väčšia akcia – chodí málo ľudí. Ale treba to brať tak, že metal bol vždy underground. je to okrajová záležitosť. Ak nepočítam časy konca socializmu a prechod na kapitalizmus, kedy bol každý druhý človek vlasatý, tak sme sa dostali presne tam, kde to bolo už na Západe vtedy normálne – teda 50-100 ľudí na akciu. Kríza to dostala o level nižšie, ale môj názor je taký, že sa vlastne ukázalo, že nie sme kultúrne národy, ale skôr alkoholici a konzumom dodrbané bábky. Teda že za koncert nie sme ochotný obetovať 2-3 pivá.
Stránky LUNATIC GODS:
http://www.facebook.com/lunaticgods
http://bandzone.cz/lunaticgods
Distribúcia Vlnobytia v Čechách:
Pařát: http://www.paratmagazine.com/component/k2/item/1569-lunatic-gods-vlnobytie
Shindy: http://www.shindy.cz
Distribúcia Vlnobytia na Slovensku:
HIRAX Shop: http://www.hiraxshop.sk/hudobne-nosice/cd/shop-49616/lunatic-gods
SPIKESTREETShop: http://www.spikestreetshop.sk/spikestreetshop/eshop/0/3/5/6332-LUNATIC-GODS-Vlnobytie-digipack-cd
