DAVOVÁ PSYCHÓZA – Kríza vedomia

Slovenský punk svého času vzkvétal, stačí si připomenout skupiny z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, kdy ke špičce patřily kapely Zóna A, Slobodná Európa nebo Ex Tip. Do téže "party" patřila i DAVOVÁ PSYCHÓZA, která vznikla na podzim 1987, takže letos oslaví dvacet pět let na scéně. S prvním dárkem přispěchali z Papagájova Hlasatele a postarali se co do provedení o velmi pěknou reedici alba Kríza vedomia z roku 1998.

Přední stranu digipacku zdobí slunečnicové pole s jedním obřím květem a až za ním se tak trochu ztrácejí chladící věže nějaké jaderné elektrárny; z vniřního obalu je potom patrné, co pány tehdy trápilo. Fotky poškozeného životního prostředí jsou samozřejmě varující i v dnešní době a tohle téma je pořád pro řadu lidí aktuální; mně ale trochu vadí obrázky z protestních akcí Greenpeace – o téhle organizaci nemám valné mínění a když vidím, jak se aktivisté s jejich logem někam přivazují... Ale to sem nepatří, důležitější nahrávka samotná.

A ta je povedená... Jako kdyby od jejího nahrání neuplynulo čtrnáct let, tak aktuálně Kríza vedomia zní. Po klávesově-punkovém intru sviští první zpívaný song v typickém punkovém tempu a do klasické punkrockové muziky zpěvák vyřvává taky tak nějak typicky punkově. Muzika ale není monotónní, je slyšet, že kapele nešlo jen o dva tři akordy, ale že se neštítila ani trochu složitějších postupů. Úvod třetí skladby dokonce sklouzne až kamsi do sfér, kde se pohybují Motörhead, i když DAVOVÁ PSYCHÓZA je samozřejmě o poznání měkčí – ale rock´n´roll s kytarovým kvílením to rozhodně je. (úsměv) Další devízou materiálu jsou snadno zapamatovatelné refrény, které ale nejsou nikterak vlezlé, natož popové. Třeba Práca jeden takový nabízí, ale navíc i poměrně složitou muziku, na punkové poměry tedy stoprocentně – dlouhé instrumentální pasáže míří až kamsi k indie rocku. Naopak v Urob zo mňa sviňu se hraje až hardcorově, takže z výše uvedeného je jasné, že se hraje pestře a nuda nehrozí. A to platí i pro zbytek alba – i když převládají skladby ve středních tempech. Za nejpovedenější považuji členitou Boj o život, která zpočátku plyne zvolna, aby se náhle překlopila v hardcorový nářez, ve kterém zpěvák tak tak stíhá artikulovat. Se zpěvem mu ale pomáhají (ve většině songů) i kolegové a tak se jednotlivé hlasy vhodně doplňují.

Překvapivě působí použití anglického textu ve slovensky nazvané písničce (Dovtedy, pokým nebude neskoro), smysl tohoto aktu mi poněkud uniká a skladba mě nebere, ani po hudební stránce... jde o takový průměr... Na angličtinu dojde ještě v Riece, ale tady to dokážu překousnout, protože mě baví muzika.

Ač by se podle obalu dalo předpokládat, že hlavním tématem textů bude ekologie, není tomu tak, i když i na ni samozřejmě dojde. Pánové ale také tepají do problémů současného světa, do války v bývalé Jugoslávii, do nacionalismu, lidských práv, totalitních režimů, otrocké práce, náboženství... K punku samozřejmě tyto záležitosti patří, ale občas mám takové smíšené pocity, jako kdyby bylo řečeno jen Á, a už nedošlo na Bé... Nic není jen černé nebo bílé a to už textař neřeší... Ale nemá asi smysl se tu pouštět do sáhodlouhých rozborů textů, jsou prostě kritické, popisné, často znepokojující, ale občas prostě střílí jen jedním směrem. Ale to je u punku vcelku běžné a třeba nábožensky zabarvený Epitaf pro boha obsahuje docela podařené pasáže...
Ježíš je láska,
ale najkrvavejšie vojny sú náboženské,
najprv sa nauč bibliu
a potom narábať so zbraňou.
Keby Ježíš žil,
určitě by obchodoval so zbraňami,
veď je to najlepší biznis.

A kde se vzal název Kríza vedomia? V poslední skladbě, v posledním slovním spojení:
V našich hlavách sídli čierna diera
... je to tragédia?
... je to komédia?
... kríza vedomia.

Seznam skladeb:

Čas: 44:45
 
Sestava: