 |
 |
 |
RSS kanál
8. 4. 2012NEUROTIC MACHINERY – Obětovat už není co, už jsme obětovali vše
|
Nejen o něm jsme si povídali s basákem Jakubem.
Možná nebude od věci, když se na začátek povídání představí celá kapela – skoro všichni máte za sebou i kolem sebe řadu dalších "závazků"... Takže kdo kde hrál, hraje a bude hrát?
V současnosti kapelu tvoří 4 členové:
Čtyři lidi, každý jiný, přesto si rozumíme. Lidi se spoustou zkušeností z jiných kapel a se snahou stát se tím nejlepším, co CZ metalová scéna nabízí.
Přece jen je těch aktivit spousta, třeba Llyr i Octagone nejen že nahrávají desky, ale i aktivně koncertují. Jak to všechno kloubíte dohromady?
Llyr, Born in Pripyat a Neron koncertují sporadicky, no a Štembusovy aktivity v Brutally Deceased a Octagone se už v současnosti s aktivitami Neurotic Machinery nemůžou křížit.
Navíc jste docela pracovití – za pět let přicházíte s třetí nahrávkou, aktuálnímu nosiči předcházela dvě dlouhohrající alba. Když si dneska Catalept a Opsialgii poslechnete, jste stále s těmito produkty spokojeni, nebo tam slyšíte věci, které už byste dnes nehráli?
Takhle se na svoji hudební minulost nemůžeš dívat, svoje momentální rozpoložení a stav jsi otisknul do těch nahrávek, jistě, poučíš se, co a jak příště udělat jinak, ale měnit to, co už je jednou vylisované, se mně tedy nechce, ty nahrávky mám rád takové jaké jsou, vůbec hledíme spíš dopředu než zpátky…
Jak jste s odstupem času spokojeni s vydáním minulého alba pod Pařátem? Splnila tahle "akce" vaše očekávání? Posunuli jste se díky tomu někam výš, dostali jste se do širšího povědomí, nebo se prakticky nic nezměnilo? Podařilo se vám prodat váš díl z nákladu?
Částečně splnila, částečně nesplnila, určitě jsme se dostali do širšího povědomí lidí, naučili se zase něco o spolupráci a charakteru lidí. Rozhodně to byla dobrá příležitost se zviditelnit a Hedronovi za ni děkujeme. Pokud vím, tak nějaké Opsialgie na skladě ještě jsou, ale většina našeho podílu se prodala.
Potřebujete i v době internetu klasickou zkušebnu, nebo si nápady posíláte po síti a moc toho nenazkoušíte? Jak často se ke zkouškám scházíte?
Zkušebna je základ, zkoušku nic nenahradí, pokud má kapela fungovat jako tým. Byly časy, kdy jsme dokonce měli dvě zkušebny (letní a zimní), i když na letní se toho moc nenazkoušelo (spíš se tam slavili silvestry a tak – smích). Zkoušíme jednou za týden, vypadá to tak, že já a hostující live kytarista (a ex-člen) Miloň jezdíme na zkoušky z Plzně do Tachova vlakem, pohoda, pivíčko do vlaku… Na druhou stranu je fakt, že možnosti domácího nahrávání a internetu taky využíváme dnes a denně…
Kdo přináší nejvíce nápadů? Jste kapelou, která pracuje dohromady a společně ladí skladby, nebo někdo nosí hotové songy a ostatní se je "jen" učí zahrát?
Michal nosí hrubé kostry songů, vymýšlí a aranžuje kytary, Bart udělá komplet bicí, já vymyslím basovou linku – s tím, že si rád nechám poradit, Ondra spolu s Michalem dají dohromady vokální party, každý každému v průběhu tvorby do toho kecá, popichuje k lepšímu výkonu a nakonec se skladba na zkoušce drtí s tím, že se svoje přidělené party učí live kytarista Miloň.
Vaše skladby nejsou na jeden poslech, dá se říci, že jsou pro náročnějšího posluchače, který je ochotný jim věnovat více času než zběžný poslech u PC. To asi není v dnešní době žádná výhoda – cítíte to taky tak? Jaké je vaše cílové publikum?
Takhle to necítím, cílové publikum je každý otevřený (neřekl bych náročnější) posluchač, který je znuděný tisíckrát omletým klišé a kapelami bez originality a názoru. #?-:nbsp;
| 
|
/>
S tím souvisí i koncerty. Snažíte se hrát co nejčastěji a "berete" každou nabídku, která se naskytne, nebo si spíš pečlivě vybíráte a míříte jen tam, kde je nějaká jistota pořádné návštěvy a kvalitního zázemí?
Bereme absolutně všechno, i kvůli jednomu posluchači má cenu jet přes půlku republiky. My se vždy snažíme podat 100% výkon, ať hrajme pro 10, nebo 100 lidí. Co se zázemí týká, jsme schopni si přivézt komplet podiovku, takže nám víceméně stačí pouze výčep a možnost zaparkovat auto, jsme skromní. Koncert je pro nás příležitost jak se trhnout z našich obyčejných životů a zažít nějaké to dobrodružství, pobavit se. Já osobně mám cestování moc rád – ostatní řekl bych také, takže není co řešit. Nemůžu se dočkat letních festivalů, ke kytarám se přihodí spacák a jupí…
Proč jste se rozhodli pro MCD? Má tento nosič v dnešní domě vůbec smysl? Mně to přijde skoro škoda – když už dám energii (peníze) do tisku obalu, lisování CD i studia (tam tedy méně než u velké desky...), nestálo by za to mít rovnou plnohodnotné album?
Má to smysl, EP Exi(s)t nastiňuje další cestu, ukazuje, že NM nebudou stát na místě, ale budou se dál vyvíjet – jak zpívá Ondra v songu Vertigo: „Progressive, never regressive“. Šest nových písní prostě vytvořilo jeden celek, uzavřelo se jedno období kapely a Exi(s)t tuto dobu dokonale vystihuje.
Vaše alba mají moc pěkně udělané obaly, Deather je samozřejmě šikula, který už toho vytvořil hodně. V poslední době ale pracuje s jinými technikami, malování nechal stranou a kombinuje fotografie s počítačovou grafikou. Chtěli jste po něm právě něco v tomto duchu, nebo byste raději nějaký kreslený obrázek? Nechali jste Deatherovi úplně volné ruce, nebo se obal ladil na dálku delší dobu a řešily i drobnosti?
Z nového obalu a vůbec z artworku mám velkou radost, tohle je přesně styl umění, který se mi líbí. Deather posílal návrhy a na základě připomínek kapely a fotografií našich známých Tomáše Motla (http://www.facebook.com/pages/TOMAS-MOTL-photography/128169833879906) a Miroslava Kašpara vznikl tenhle sympatický artwork, který k hudební složce Exi(s)tu sedí jak pomyslná zadnice na hrnec.
Nešetřili jste ani na klipu, který je profi záležitostí srovnatelnou s kdejakou zahraniční prací. To jste si poradili svépomocí nebo jste se svěřili do rukou odborníků? Scénář vznikal v čí hlavě?
Díky za pochvalu. Avšak musím tě, Johane, vyvést z omylu, šetřilo se a to hodně. Jak už to tak bývá a v umění to platí dvojnásob, kvalita není vždy úměrná vloženým finančním prostředkům. Za klip patří obrovský dík a uznání Mahdísovi (http://www.mahdies.com/) a jeho pomocníkovi Totovi. Mahdís dokázal díky svému umu vyždímat ze všech zúčastněných maximum a o jeho dalších schopnostech zpracování videa ani nemluvě. Scénář, pokud si dobře pamatuji, dali do kupy Michal, Bart, Ondra a Mahdís. Tak a ve finále tady máme další věc, na kterou můžeme být v kapele právem hrdi.
Má klip podle vás v dnešní uspěchané době smysl? Žádná televize jej nejspíš neodvysílá, takže zbývá internet, který je klipy přesycen...
Jistě, ale (zatím) cca 4000 shlédnutí na youtube je ti málo? (úsměv) Nám tedy ne, víš, pro nás je motorem každý ohlas, každý jednotlivý fanoušek, který prostě jen někam písne, že se mu píseň, klip, naše fotka… cokoliv od nás, líbí, a my tak víme, že to co děláme, má smysl. Naopak, cítím, že klip přitáhl ke kapele další pozornost, lidé, kteří klip viděli, nyní vědí, že v současnosti neděláme nic napůl a snažíme se, co to jde, lidem předkládat zajímavou tvorbu a to nejen hudební…
A přesycena je i scéna – nejen mezinárodní, ale i ta tuzemská. Kapel je spousta, posluchačů ubývá... Kam míří NEUROTIC MACHINERY? Kde je váš pomyslný cíl? Kam byste to chtěli dotáhnout a co jste ochotní tomu obětovat?
Míříme jako všichni a celý svět k zániku, aneb každý k moři dopluje… My jen navíc, na rozdíl od většiny lidí, o tom plutí skládáme písničky. K tomu směřování kapely, žádný extra cíl nemáme, snad jen zůstat na cestě a dělat to pořád na pomyslných 150 %, a pokud by se v metalovém světě stalo Czech Republic a Neurotic Machinery synonymem, tak můžeme mít radost a spokojeně umřít s vědomím, že naše snaha byla korunována. Obětovat už není co, už jsme obětovali vše. http://bandzone.cz/neuroticmachinery
|
;)
Partnerské weby
