Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
INSANIA

SWALLOW THE SUN – Emerald Forest and the Blackbird CD/LP 2012, Spinefarm Records

Začátkem února se fanoušci jedné z nejpopulárnějších (plus mínus) doommetalových kapel dočkali alba, se kterým budou jistojistě spokojeni. Finové na něm sice nevaří pouze z teskných ingrediencí, ale servírovaný hlavní chod, který od minulé desky dělí tři roky, má k zadoomanému žánru nejblíž.

Asi nejdiskutovanější skladbou bude Cathedral Walls, pilotní singl a duet, ve kterém Mikka Kotamäkiho doplnila Anette Olzon. Díky tomuto hvězdnému hostovi se STS nejspíš dostanou i do přehrávačů fanoušků Nightwish a díky typicky severskému videoklipu i na jejich monitory – a možná i na televizní obrazovky, protože finská média jsou metalu nakloněna o poznání více než ta naše. Skladba je to chytlavá na první poslech, hlavně Anettiny party zabírají, ale z kalkulu bych kapelu neobviňoval – ostatně Mikkův nečistý vokál v druhé polovině svědčí ve prospěch kapely. Z pomalé rockové písničky je rázem záležitost spíše depresivní a skladba určitě účinkuje ještě silněji při sledování zmíněného videoklipu, v němž si titulní roli střihla fešná černovláska... Jen její výraz mi nějak k smutné muzice neštymuje... Netváří se zoufale, ale spíš nezúčastněně...

Když jsem nakousl Mikka, tak ten se kromě převládajících čistých poloh „neštítí" ani pořádného řevu – ať už blackového, nebo deathového. Zpočátku ale vše vyznívá vcelku očekávaně, kratinké nehudební intro záhy střídá klasicky pojatý melodický doom metal, do kterého Mikko spíše promlouvá než že by zpíval. Vše se ale láme s prvním ostrým riffem a kompozice se přelévá k doom metalu syrovému... který ale nevydrží věčně a opět se mění... až v závěrečnou akustickou pasáž. Možná není úvodní skladba žádná velká petelice, ale  poslouchá se příjemně. To dvojka už je jasný hit s procítěným zpěvem, opět se objevující španělkou a krystalickými kytarovými tóny – This Cut is the Deepest je sice spíše ražení rockového, ale naléhavá je až až. STS umí i šokovat – po melancholii je tu útok takřka blackmetalový, skřehot, bzučící kytary, klávesy – symfonický black metal se přelévá v metal řekněme temný. Ale nebyli by to STS, aby se celou skladbu „plácali" v nějakém kolovrátkovém omílání téhož – i v téhle tvrdší jízdě dojde na změkčení a různé finesy a parádičky. Ostatně všelijakých drobných zpestřujících momentů nabízí album přehršel a aranže jsou dokonalost sama, stejně jako produkce – zvuk je luxusní a celkově působí album ve všech směrech dotaženým (dokonalým) dojmem.

Ale pořád ještě není všem variacím na metalové téma konec – jestliže zatím chyběly dotyky death metalu, Hearts Wide Shut se po (jak jinak) lehčím úvodu láme, zejména díky hrdelnímu řevu, a míří právě ke kovu smrti. Netrvá to pravda dlouho, melancholie se vrací, ale i tak jde o další důkaz toho, že kapela se nechystá opustit metalový svět a nemíří k mainstreamu. A taky důkaz toho, že každá skladba je vlastně úplně jiná, někde převládají kytary akustické, někde rockové, tu zase řádně nabroušené, klávesy se objevují coby podkres i jako vůdčí nástroj, vše je tak barevné, proměnlivé, včetně zpěvů... Prostě tahle fošna se celou hodinu a kus poslouchá sama a těžko na ní hledat nějaká zásadní negativa. Snad jen hororová skladba, již čtvrtá v historii, žádný velký strach nenahání. (úsměv) To zamrazí spíše u 14. dubna, který začíná strašidelně a je asi nejdepresivnějším songem kompletu, i díky honosně znějícím, varhany připomínajícím klávesám, či minimalistickým pasážím.

Novinku STS lze pořídit i na vinylu. A náklad Svart Records není zrovna mnohočetný, naopak... 600 kusů, navíc ve dvou barvách (200 bílých, 400 zelených), asi brzy zmizí, nejen díky kvalitnímu (gatefold) obalu.

Seznam skladeb:
  1. Emerald Forest and the Blackbird
  2. This Cut is the Deepest
  3. Hate, Lead the Way!
  4. Cathedral Walls
  5. Hearts Wide Shut
  6. Silent Towers
  7. Labyrinth of London (Horror pt. IV)
  8. Of Death and Corruption
  9. April 14th
  10. Night Will Forgive Us

Čas: 1:06:51 

www.swallowthesun.net

Zveřejněno: 15. 03. 2012
Přečteno:
3222 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

21. 03. 2012 18:39 napsal/a immortal
:-)
Á koukám, zde je to Johanova parketa, ale souhlas s hodnocením, je to také ku*va poslouchatelné.