ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

PANKIX – Taste me MCD-R 2012, vlastní náklad

Na naší hudební scéně se pohybuje řada indie-rockových kapel, které obrážejí kluby, nahrávají písničky a... podobají se jedna druhé jako vejce vejci. PANKIX jsou jednou z mála výjimek a k odlišení se jim pomáhají dvě záležitosti – a obě ty „záležitosti” jsou slečny. (úsměv) Zpěvačka Sany a Maasha, která obsluhuje elektrické housle, dávají kapele „ksicht”; zbývající pánové (Jarda – kytara, Aleš – basa, Roman – bicí, Mára – samply) pak dotvářejí pestrý obraz.

Čím dál častěji se kapely uchylují k „dávkování” nových skladeb – čas od času uvolní prostřednictvím internetových profilů několik songů a když jich mají tak akorát, prohlásí celou kolekci za album. Album, které často existuje pouze v elektronické podobě a na hmotný nosič ani nedojde. I PANKIX pro letošek zvolili uvedený model, jehož první díl, obsahující čtyři nové písničky, dokonce nedávno na jednom z koncertů pokřtili – a taky jej zhmotnili alespoň na páleném kolečku.

V minulosti PANKIX používali češtinu či srbochorvatštinu, v současnosti sázejí na hlavně angličtinu, ale nechybí ani náš mateřský jazyk. A právě jediná česky zpívaná skladba mi jako první uvízla v paměti. A je taky jasné proč – protože je pro mě její geometrický text snadno srozumitelný a hrátky se slovy jsou docela pěkné... Jsem rovnoběžka kličkující životem, jsem netečná tečna, otupělá sečna, rovnoběžka věčná, úsečka nekonečná... Po hudební stránce mi Sečna přijde taková popovější, ale jako první singl svou roli splní bezesporu – je chytlavá, přitom není vlezlá, a dokonce v ní dojde na kytarové sólo. Na webu je k Sečně vidění i docela pěkný videoklip, navíc aktuálně boduje v hitparádě na www.rockzone.cz.

Zbývající tři songy jsou napěny anglicky a hned ten úvodní, More, je prostě výborný. Střídají se dvě polohy, zasněná s říznou, Sany s hlasem pěkně pracuje (nejlepší je v dramatické poloze) a ke kytarovým melodiím tu a tam „připlují" samply. Úvod Ugly boy hladí, velkou porci pro sebe „krade" baskytara (překvapivě jí to vydrží celou hrací dobu), ale to hlavní opět obstarává Sany, opět s jiným výrazem. Konečně se taky výrazněji prosazují housličky (ty já rád) a ač je tahle písnička taková křehká, mně se opět líbí moc. Závěrečná Lie plyne na melancholické vlně, vše je v ní takové odlehčené, lehoučké, měkoučké... jako ručník prohnaný tou nejlepší aviváží. (úsměv) Samply tentokrát přehrávají kytary, ale vrchol přichází s ústřední melodií, která je prostě „k sežrání".

Obal asi nemá smysl hodnotit, ten zatím v plné síle neexistuje, k cédéerku dorazil jen titulní motiv a ten k muzice PANKIX sedne dokonale. Myslel jsem si, že výborný zvuk je z nějakého studia zvučného jména, ale omyl, PANKIX si vše obstarali v domácích podmínkách a výsledný sound jen podtrhuje velmi dobrý dojem z poslechu zatím zlomku materiálu, který by měl koncem roku dojít to fáze, že v čitateli i jmenovateli bude stejné číslo.

Závěrečný povzdech: Proč třeba tahle kapela nehraje v Českém rozhlasu před hlavní zpravodajskou relací? Proč se tam pořád dokola točí komunistické obludnosti? Nedokážu odpovědět, ale hned po zprávách si dávám Pankixí repete...

Čas: 14:08

Seznam skladeb:
  1. More
  2. Ugly boy
  3. Sečna
  4. Lie

www.pankix.cz



Zveřejněno: 29. 02. 2012
Přečteno:
3286 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

29. 02. 2012 04:52 napsal/a 4horsemen
Povedené
Taky líbí.