Zatímco před třemi roky jsem měl o bosenské scéně nulovou povědomost, dnes mi sousloví SILENT KINGDOM cize nezní. Minulé album Legends Of An Old Grave se mi celkem líbilo – a dovolím si odcitovat část své recenze, abych poté mohl srovnávat: Black metalem načichlé pasáže se prolínají s progresivním power metalem i úseky takřka rockovými a nad vším se vznáší opar balkánského folklóru. Kytary a klávesy se spravedlivě dělí o místo na slunci, kouzlí jednu majestátní melodii za druhou a celý materiál je díky tomu hodně chytlavý. Trochu horší je to se zpěvem. Toho sice není příliš, protože hodně dlouhé úseky skladeb jsou čistě instrumentální, ale když Amir začne svým zastřeným skřehotem a jede prakticky trvale v jedné linii, mám pocit, že nějaké zpestření, třeba ve formě čistého vokálu, by albu neškodilo.
A jdeme porovnávat... V první řadě citelně ubyly folklórní elementy, nebo lépe řečeno nezbyly skoro žádné – pouze prostřední instrumentálka mi částečně přijde ovlivněná folkem a pak se objevuje jen pár krátkých motivů v několika skladbách. V druhé řadě citelně ubyly black metalem načichlé pasáže, nebo lépe řečeno nezbyly skoro žádné. (úsměv) Co tedy vlastně zbylo? Progresivní dark power metal s úseky takřka rockovými. Ale pozor – to, že kapela rezignovala na část svého bývalého výraziva, neznamená, že by to byla cesta nesprávným směrem. Mně se Path to Oblivion líbí víc než předchůdce a považuji mix výše uvedených stylů za zdařilý. Hudba je hodně pestrá, podobně jako minule se kytary a klávesy střídají, ale tentokrát bych řekl, že kytarové pasáže převažují. Na druhou stranu jsou klávesy zakomponovány do míst, kde mají co říct a nejsou uměle nacpané všude jen proto, že v kapele působí klávesista. Nejlepší práci podle mě klávesák odvádí ve čtvrté skladbě Drown Them Back To Sleep; klávesy zde zní spíše jako varhany a vážnohudební motivy pěkně dokreslují atmosféru jedné z nejtvrdších skladeb na albu. Jinde jsou klávesy strůjci artrockových nebo progmetalových vyhrávek, podobné termíny mě napadají na adresu kytarových sól, která nahrávku citelně změkčují – klasické kytarové plochy míří spíše do darkmetalových sfér. Dohromady vše, i s kvalitní podporou rytmických nástrojů, tvoří pestrý celek, který se opravdu příjemně poslouchá.
A teď k tomu méně veselému. Zpěv. Vlastně bych mohl napsat úplně totéž, co minule. Amir nezpívá vyloženě špatně, ale jeho projev postrádá charisma. Zase ukáži na Drown Them Back To Sleep, ve které s vokály pomohl Morean z Dark Fortress – a hned je to znát.
Album nese výrazný český otisk – kromě spoluvydavatele ZBP se na něm podílel i Petr Blackie Hošek, který napsal a nahrál závěrečnou instrumentálku a navíc celou nahrávku prohnal masteringem ve svém Descent studiu. A jak instrumentální outro, tak zvuk lze označit za podařené záležitosti. A třetím našincem do party je Pavel Jeřábek (Edain), který vystřihl kytarové sólo v neustále propírané Drown Them Back To Sleep.
O obal se postaral všeuměl Amir Hadzic a ač se prý jedná o uznávaného grafika, tady se příliš nevytáhl. On sice booklet na první pohled nevypadá špatně, ale pár drobností mi výsledný dojem kazí – jednak jsou to zbytečné ozdoby v růžcích všech stránek; a potom fotky muzikantů v obrazových rámech – to už tady bylo tolikrát...
Seznam skladeb:
Čas: 37:11
www.silent-kingdom.co.ba
A jdeme porovnávat... V první řadě citelně ubyly folklórní elementy, nebo lépe řečeno nezbyly skoro žádné – pouze prostřední instrumentálka mi částečně přijde ovlivněná folkem a pak se objevuje jen pár krátkých motivů v několika skladbách. V druhé řadě citelně ubyly black metalem načichlé pasáže, nebo lépe řečeno nezbyly skoro žádné. (úsměv) Co tedy vlastně zbylo? Progresivní dark power metal s úseky takřka rockovými. Ale pozor – to, že kapela rezignovala na část svého bývalého výraziva, neznamená, že by to byla cesta nesprávným směrem. Mně se Path to Oblivion líbí víc než předchůdce a považuji mix výše uvedených stylů za zdařilý. Hudba je hodně pestrá, podobně jako minule se kytary a klávesy střídají, ale tentokrát bych řekl, že kytarové pasáže převažují. Na druhou stranu jsou klávesy zakomponovány do míst, kde mají co říct a nejsou uměle nacpané všude jen proto, že v kapele působí klávesista. Nejlepší práci podle mě klávesák odvádí ve čtvrté skladbě Drown Them Back To Sleep; klávesy zde zní spíše jako varhany a vážnohudební motivy pěkně dokreslují atmosféru jedné z nejtvrdších skladeb na albu. Jinde jsou klávesy strůjci artrockových nebo progmetalových vyhrávek, podobné termíny mě napadají na adresu kytarových sól, která nahrávku citelně změkčují – klasické kytarové plochy míří spíše do darkmetalových sfér. Dohromady vše, i s kvalitní podporou rytmických nástrojů, tvoří pestrý celek, který se opravdu příjemně poslouchá.
A teď k tomu méně veselému. Zpěv. Vlastně bych mohl napsat úplně totéž, co minule. Amir nezpívá vyloženě špatně, ale jeho projev postrádá charisma. Zase ukáži na Drown Them Back To Sleep, ve které s vokály pomohl Morean z Dark Fortress – a hned je to znát.
Album nese výrazný český otisk – kromě spoluvydavatele ZBP se na něm podílel i Petr Blackie Hošek, který napsal a nahrál závěrečnou instrumentálku a navíc celou nahrávku prohnal masteringem ve svém Descent studiu. A jak instrumentální outro, tak zvuk lze označit za podařené záležitosti. A třetím našincem do party je Pavel Jeřábek (Edain), který vystřihl kytarové sólo v neustále propírané Drown Them Back To Sleep.
O obal se postaral všeuměl Amir Hadzic a ač se prý jedná o uznávaného grafika, tady se příliš nevytáhl. On sice booklet na první pohled nevypadá špatně, ale pár drobností mi výsledný dojem kazí – jednak jsou to zbytečné ozdoby v růžcích všech stránek; a potom fotky muzikantů v obrazových rámech – to už tady bylo tolikrát...
Seznam skladeb:
- Under Your Might (instrumental)
- From Dust
- Above The Bed Of Stones
- Drown Them Back To Sleep
- Path To Oblivion
- Straight Into Sun
- Old Ones (instrumental)
- AllHails To Our Soil
- The World Beyond
- What Lies Below
- The Knell (instrumental)
Čas: 37:11
www.silent-kingdom.co.ba
