Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
LLYR

Rozhovor s Ryszardem, předákem „česko-polské“ kapely, která loni oslavila dvacet pět let nepřetržité existence...

Doommetalový boom, který se v první polovině devadesátých let prohnal naší zemí, se už asi nikdy nevrátí, přesto je stále aktivní řada kapel, která se podílela na vzepětí tohoto žánru. Zvláštní postavení mezi nimi má CHIMERA, která tehdy vyprodukovala dva demosnímky, z nichž se skladba Always objevila na stále ceněném sampleru Masters Of Czech Metal 2. Zatímco ostatní rozjíždějící se kapely pokračovaly a postupně se dopracovaly k plnohodnotným albům (Love History, R.E.T., Hypnotic Scenery...), CHIMERA se ze scény nenápadně vytratila. Nicméně existovala stále, byť pouze ve studiových podmínkách. Až v roce 2004 se prezentovala albem vydaným v Polsku, loni pak vyšel i v ČR stříbrný kotouček obsahující jak starší, tak zcela nové skladby. Pojďme se projít historií kapely, která v současnosti patří na Bandzone k nejposlouchanějším a která obnovila koncertní činnost ve velmi zajímavé sestavě...

Jestli se nepletu, vaše kapela existuje od roku 1986, kdy jste ji založili s bratrem Arkem a kytaristou Bohdanem – nebo se v ní objevil i někdo další, kdo se třeba později přesunul do jiné známé kapely? Když si na polovinu devadesátých let vzpomeneš, co se Ti v paměti vybaví jako první?

Vždy se mi vybaví hromada dopisů, které jsme tehdy dostávali od fanoušků a fanzinů. V té době ještě nebyl internet, takže se to řešilo poštou. Pokud jde o ty naše začátky, tak Chimerou prošlo vcelku dost lidí, hlavně v samých začátcích, ale dnes už ani nevím, co s nimi pak bylo dál.

V triu, ve kterém jste pořídili dvě dema (1993 a 1996), jste fungovali do kterého roku? Polsky nazpívané album jste v roce 2004 nahráli ještě s Bohdanem?

S Bohdanem jsme fungovali do roku 1997. Poslední naší akcí byl koncert v Rock Café v Praze v semifinále soutěže New Rock Generation v lednu 1997. Od té doby jsme nekoncertovali, ale u hudby jsme zůstali, byť jenom studiově v sestavě „já + brácha“.

Ono je vůbec zajímavé, že jste se později uchytili v Polsku. Tady se o tom asi vůbec neví, jak k tomu vlastně došlo? Jaká firma album vydala, v jakém nákladu, jak se prodávalo a co vám přineslo?

No, slovo „uchytili“ je asi dost nadsazené. Poslali jsme pár nahrávek do polských vydavatelství a ozvala se nám firma MTM z Varšavy, že má zájem vydat celé CD, pokud bude v polštině, takže jsme v roce 2004 pracovali na tomto materiálu. Nakonec jsme ale smlouvu podepsali s firmou Boxmusic, která nám nabídla férovější podmínky. Náklad byl 3000 ks a vyprodalo se to až v roce 2009.  Nic moc, ale bez podpory médii a bez reklamy se ani žádné zázraky čekat nedaly.  

Do Polska to máte blízko nejen zeměpisně, ale i jazykově. Podle jmen jste asi polské národnosti, někde se o vaší kapele mluví dokonce jako o polské, někde o české... Jak to vlastně vidíš Ty?

Oficiálně jsme česká kapela, protože sídlíme v ČR a jsme občané ČR, ale národnost máme polskou (patříme k polské menšině v Česku) a taky jsme ve styku s Polskem každý den. Polština je náš rodný jazyk, a proto většina našich skladeb je právě v polštině. Vždy říkám, že obě odpovědi jsou správné. Když vystupujeme v Polsku, tak nás uvádějí jako českou kapelu. Naopak v Česku nás zase uvádějí často jako polskou kapelu. Možná je to pro pořadatele zajímavější. Nám to ale nevadí, obě varianty považujeme za správné, takže to necháváme na pořadatelích. 

Zhruba před dvěma roky jste sestavu obměnili a to hodně zajímavě. Vaše bratrské duo zůstalo a Bohdana nahradil Tvůj syn Wiktor. Kolik mu bylo let, když se k vám připojil? Učil se na kytaru v hudební škole, nebo bral lekce od Tebe?

Koncem roku 2009 jsme se domluvili i s Bohdanem, že bychom mohli začít znovu koncertovat. Po několika zkouškách to ale Bohdan vzdal, protože přece jen od roku 1997 nehrál, kdežto já s bráchou jsme hráli nepřetržitě. Můj syn Wiktor už v té době měl vlastní kapelu, a tak začal zaskakovat i u nás. Wiki je ročník 1994, takže v té době mu bylo 15 let. Ty základy na kytaru má ode mne, ale pak už se učil v hudební škole (až do dnes) u Krystiana Danela ze skupiny Apatheia. Nyní si už vytváří vlastní styl a má hodně dobrých nápadů.

Netrvalo dlouho a připojil se i Tvůj druhý syn Janik... Ten je snad ještě mladší než Wiktor... Podobné otázky – jak je starý, kde se na klávesy naučil? Tuším, že původně jsi klávesy nahrával Ty...

Janik je ročník 1997, s námi začal hrát ve 13, čili koncem roku 2010. Učí se na klavír v hudební škole už několik let, takže s klávesami nemá žádný problém.  Původně jsem dělal klávesy já, a ještě dnes připravuji nějaké samply a midi program pro přepínání efektů. Ostatní už ovládá Janik sám, postupně mě z toho vytlačuje, za což jsem hrozně rád a mohu se víc soustředit na zpěv a kytaru.

Jak se na vaše muzicírování dívá manželka? Má pochopení pro hudební aktivity? (úsměv)

Paradoxně právě manželka mě vždycky podporovala a tlačila do toho hraní. Kdysi pracovala jako redaktorka v Českém rozhlase v Ostravě a právě díky Chiméře jsme se seznámili. Nyní také jezdí na koncerty s námi a fandí nám.

Nikde neuvádíte baskytaru – měli jste vůbec někdy tenhle nástroj v obsazení? Na dema a desky jste baskytaru nenahrávali?

Baskytaristu jsme měli naposledy v sestavě snad v roce 1989. Později jsme zavedli klávesy a pomáháme si jinými „basovými nástroji“ z kláves. Ostatně baskytara není jediný basový nástroj. Ale současně používáme i baskytaru ze samplů, které natočíme ve studiu, a které pak běží na pozadí na koncertech, aby tam ty nízké tóny nechyběly.



Eponymní loňské album jste nahrávali ve čtyřčlenné sestavě – ale řada skladeb je staršího data, a většina jich pochází z polského alba z roku 2004. To jste skladby nahrávali znovu, nebo jsou použité původní verze?

U těch polských jsme použili původní verze, a „Way to hell“ a „Salsa“ jsme nově předělali.

Nahrávání proběhlo v Tvém studiu pojmenovaném stejně jako kapela... Kdy jsi se do jeho vybudování pustil a s jakými plány? V jakém stadiu je studio dnes? Funguje pouze pro vaše potřeby, nebo v něm nahrávají i jiné kapely?

Studio jsme zprovoznili v roce 1997 a do roku 2004 jsme v něm nahrávali všechny možné kapely (rap, hip-hop, country, rock, metal, ale i třeba dechovku). Od roku 2004 studio slouží více našim potřebám, ale nahráváme příležitostně i jiné kapely (jak z Polska, tak i z ČR).

Na aktuálním albu jsou v některých skladbách v pozadí slyšet doprovodné vokály. Přijde mi, že snad i ženské... Nebo se pletu? Kdo má tyhle hlasy na svědomí?

Tak tyhle hlasy má na svědomí zařízení, které se jmenuje vocoder ve spojení s Vocalistem a různými doprovodnými efekty. Už od roku 1997 se zajímám o vytvoření umělých lidských hlasů a to je víceméně výsledek tohoto snažení. Na koncertech je můj hlas živý a ostatní hlasy a efekty jsou naprogramovány na pozadí.

Za poslední dva roky jste vyprodukovali dva videoklipy. Zatímco k Salse jde o takový obyčejný studiový klip, Brána je profi záležitostí. Scénář jste si psali sami, nebo je celé video záležitostí firmy?

To je záležitost firmy TdB z Ostravy, která nám vydávala CD. Scénář i celou iniciativu jsme nechali na nich. 

Po letech jste se vrátili na koncertní pódia. S jakými očekáváními? Kolik za sebou máte koncertů v nové sestavě? Jak to baví Tvé syny?

Začali jsme před půlrokem na Beerfestu v Havířově (červen 2011), hned na to byl III. Siedlecki Open Air Festival, kde jsme se kvalifikovali mezi 8 nejlepších kapel (z cca 150 z celého Polska). A v srpnu jsme už hráli jako hvězda 2. dne festivalu XIII FamaRock (Iława PL). Pak ještě pár koncertů v klubech v Havířově a v Katovicích (PL). No a poslední byl v klubu Exit-Us v Praze 7. ledna 2012. Takže v průměru tak cca 1 koncert / měsíc. Kluky to baví. Řekl jsem jim, že až je to přestane bavit, tak ať řeknou, a v klidu se na to hraní všichni vykašleme. (úsměv) Ve skutečnosti se ale pečlivě připravujeme na každé vystoupení, takže častěji bychom ty koncerty asi nezvládli.



Napřed jste hráli hlavně v Polsku, nedávno i v Čechách. Jak dopadl pražský koncert? Splnil vaše očekávání? Jaké publikum na vás vlastně chodí – metalové nebo spíše rockové?

Pražský koncert byl perfektní, i spolupráce s pořadatelem byla bezvadná, nebylo sice vyprodáno, ale i tak se dost lidi sešlo, a hlavně jsem rád, že jsem poznal lidi, kteří si nás pamatují ještě z 90. let. Klub Exit-Us je na nové adrese a byl to pro nás opravdový underground i doslova, protože klub je 2 patra pod zemí. Pokud jde o publikum, tak jsme rádi, že můžeme hrát jak na metalových, tak na rockových akcích bez rozdílu a dosud jsme se všude setkávali s vřelým přijetím.

Na Bandzone jste nedávno zveřejnili novou skladbu Poprava, která pokračuje v podobném duchu, jako podle mě největší hit Brána. Je to směr, kterým se nyní chcete vydat? Tedy o něco tvrdší muzika, než ta na albu polsky zpívaná, české texty?

Možná je to ten směr, ale vždy se snažíme o to, abychom nevyrobili nějakou lacinou kopii toho, co už máme. Asi proto nám to trvá delší dobu, než něco vytvoříme. Ale máme v plánu přidat víc českých textů a možná i nějaké anglické.

Jaké máte plány? Budete více koncertovat? Chystáte novinkovou desku? Neuvažujete o oprášení obou starých dem a jejich novému vydání, třeba formou bonusu na dalším albu, alespoň ve formátu mp3?

Chceme tento rok koncertovat a jelikož oslavujeme 25. výročí vzniku skupiny, tak jsme si řekli, že uspořádáme několik takových koncertů po klubech jako byl ten v Exitu v Praze, a budeme rozdávat – CD ke každé vstupence a během koncertu taky další věci (čepice, deštníky, klíčenky – s naším logem), ať se našim věrným fanouškům nějak odměníme za podporu a hlavně za tu spoustu krásných komentářů na naších stránkách. To nás vždycky nakoplo nejvíc. Další desku zatím neplánujeme, nové skladby dáváme na naše stránky ke stažení zdarma a až jich bude víc, tak snad něco vydáme, ale CD budeme pravděpodobně zase rozdávat ke vstupenkám na koncertech.
Především jsme pořád amatérská a nezávislá kapela a jsme na to hrdí. Já a můj brácha normálně pracujeme a kluci chodí do školy, jinak to ani nejde. A proto taky nám všechno trvá delší dobu – skládání nové hudby, příprava na koncerty, organizace. Za celou dobu (25 let) jsme měli pár příležitosti k profesionální kariéře, ale nevyužili jsme je, a to proto, že důkladně čteme smlouvy a nechceme se nechat zotročovat. O své záležitosti se staráme sami, což má svoje výhody i nevýhody. Tou nevýhodou je to, že prakticky nemáme šanci na podporu komerčních médií, protože ty jsou ovládány svými sponzory, kteří amatérské a nezávislé kapely považují za nekalou konkurenci. Na druhé straně výhodou je to, že si můžeme dělat takovou hudbu, která se nám líbí, kdy chceme a jak chceme, a nikdo nám do toho nekecá. Můžeme také svým fanouškům nabízet svoje skladby volně ke stažení, a jsme rádi, když si naše CD kopírují mezi sebou, a to je nejdůležitější výhoda pro kapely, které dělají hudbu pro radost. Ostatně v dnešní době máme internet, takže kdo chce, ten si nás najde a může si naši hudbu stáhnout zdarma. A taky jsme rádi a děkujeme tímto za podporu malým i větším nezávislým rozhlasovým stanicím jak v Polsku tak i v Česku, a fanzinům, jako je třeba ten Váš.

www.chime-ra.com
http://bandzone.cz/chimeracz


Zveřejněno: 05. 02. 2012
Přečteno:
3648 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

13. 02. 2012 10:30 napsal/a Jiřina
Chimera
Čau, hrajete krásně, jste sehraní a ty nahrávky jsou doslova luxusní
07. 02. 2012 18:42 napsal/a Milada
Rozhovor
Chimera - suuuuuuuper KAPELA