24. 1. 2012NOMENMORTIS – Forget Arcadia

další fotografie

NOMENMORTIS nepatří k žádným nováčkům, tato kapela vznikla už v roce 1992 a lze ji považovat za slovenskou deathmetalovou legendu. Bohužel od konce roku 2010 nekoncertuje a tato nahrávka je ohlášena jako poslední, po dvaceti letech existence.

Na CD najdeme 21 songů, z toho 14 jsou nové písničky a 7 je bonusových, převážně z nevydaného minialba Loathspells. Kapela nepřichází s ničím novým či originálním. Její death metal se line ve starých kolejích a nesnaží se o nic moderního. Po intru nám do hlavy začnou hustit brutální sypačky a tvrdé riffy kytar. Mám rád tvrdou muziku, ale upřímně – trochu mě po nějaké chvíli deska přestává bavit. První čtyři písničky se nesou v rytmu ratatata... ratatata... konec. Prostě občas by to chtělo nějakou změnu. Ta přichází až v pátém songu, ve kterém kapela zvolní a do vozby kytar se vloudí i zajímavé melodie. Další věc, která mě zaujala, je sedmá To Those Of No Forever. Zde je slyšet trochu jiný rytmus bicích a opět zajímavější melodie. Je jasné, že kapele, která je tady dvacet let, asi nemá cenu radit, hraje si to, co ji baví, ale většina songů mně zní dost podobně a přijde mi škoda, že se kapela ne a ne odhodlat k nějakému experimentu. Ve chvíli, kdy dojde ke zpomalení nebo vložení nějaké zajímavé melodie, hudba začíná být zajímavější. Vzápětí se ovšem vždy rozjede rachot, který je podobný ve všech písničkách... Na druhou stranu je evidentní, že pánové jsou věrní starému dobrému brutálnímu běsu, který všem zájemcům rozdrtí hlavu. (úsměv)

Co se týče bonusů, zde mě baví hned první 1598 – Christmas With The Deathriders. Omlouvám se fanouškům i kapele, ale tohle je pro mě asi nejzajímavější věc z celého alba, a to jde o znovu nahranou straší skladbu. Jsou zde zajímavě vložené brnkačky a v jedné části uslyšíme i skoro až hardcorovou pasáž. Mění se zde tempa a přijde mi to prostě