Jednou z hlavních událostí v letošním roce bylo pro kapelu vydání nového alba „Na zrcadlech lží“.
Předem rozhovoru bych chtěl za celou MM pozdravit všechny čtenáře Fobia Zine. Naše druhé album „Na zrcadlech lží“ vyšlo letos v červnu jako příloha časopisu Pařát. Je na něm deset skladeb včetně dvou instrumentálek. Nahrávali jsme v českobudějovickém studiu Prodigy a o grafické zpracování se postarala výborná fotografka a grafička Lucka Koutecká. Jsme moc rádi, že se nám i přes personální změny podařilo CD vydat a že se mu díky Pařátu dostalo dobré distribuce a propagace.
Jak vlastně došlo k vaší spolupráci s Pařátem a proč jste k vydání zvolili právě tuhle cestu a ne třeba v posledních letech stále používanější formu samovydání?
S Herdronem se známe už řadu let a jednoduše nám vydání pod Pařátem sám nabídnul. Nabídku jsme po dohodě s naším labelem IFA records pochopitelně přijali. Všichni víme, jak to v dnešní době s prodejem CD je a pro nás tohle byla skvělá příležitost, jak dostat naše nové CD mezi co největší počet lidí v co nejkratší době. Samozřejmě nemluvě o dobré propagaci atd. O samovydání jsme neuvažovali. Stále jsme stájovou kapelou IFA records a pokud by tehdy nepřišla nabídka od Pařátu, CD by vydal Ifa.
Ač existujete více než 10 let a vyvíjíte i pravidelnou koncertní činnost, nová deska je teprve vaším druhým plnohodnotným CD. Co se týče studiové práce, tak nejste zrovna moc plodní (úsměv).
Debut „Zrozen z hříchu“ vyšel v roce 2005, novinka „Na zrcadlech lží“ o šest let později. Pro někoho je to málo, pro někoho moc. Nic jsme nechtěli lámat přes koleno. Situace se tak prostě vyvinula a my jsme všemu nechali volný průběh. Kapela je pro nás pro všechny koníček a určitě jsme se nechtěli do ničeho nutit.
Vaše nahrávka vznikla u Jirky Drdáka v Prodigy Sound v Českých Budějovicích. Určitě jste tohle studio nezvolili jenom proto, že to do něj máte blízko (úsměv).
(Smích) Poprvé jsme u Jirky nahrávali už v roce 2002. S prací a přístupem celého teamu Prodigy Sound studia jsme byli vždy spokojeni, takže nebyl důvod chodit nahrávat jinam. To, že to máme v podstatě za humny, je už jenom bonus.
Pakliže bys měl porovnat vaší novou desku s debutem „Zrozen z hříchu“ (2005), v čem vidíš mezi oběma plackami největší rozdíl, případně posun?
Těžko říct. Tohle musí posoudit především posluchači. Pokud budu mluvit za nás, tak největší rozdíl vidíme určitě ve výsledném zvuku a dle našeho pohledu i v povedeném bookletu. Co se týče hudby, tak tam bych až tak velký rozdíl neviděl. Pořád je to Mater Monstifera tak, jak jsou na ni naši fanoušci zvyklí. Vždy jsme stavěli na jednoduchých chytlavých melodiích a v tomto duchu bychom rádi pokračovali i v budoucnu.
Jistě není žádným tajemstvím, že ve vaší muzice využíváte služeb automatického bubeníka. Neuvažujete do budoucna o angažování bicmena z masa a kostí? V čem spatřuješ největší rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými kategoriemi a vyhovuje vám automat na 100 % nebo jsou při jeho používání nějaká výraznější úskalí?
Automat používáme v podstatě od samého začátku a je to pro nás jediné řešení, jak živě vystupovat. Kapela má sídlo v Trhových Svinech, které jsou od Budějovic vzdálené zhruba 20 km a za ty roky se jednoduše nenašel bubeník, který by technicky vyhovoval našim požadavkům a který by byl ochoten dojíždět. Bereme tak automat jako nutné zlo, ale nedá se zatím nic dělat. Pokud by se někdo našel a najdeme společnou řeč, velmi rádi ho do svých řad přijmeme. Na druhou stranu … nikdy jsme bubeníka neměli a jsme našim fanouškům zavázáni, že nás podporují i přes tento handicap. Automat je dobrý pomocník, ale všichni jsme si vědomi toho, že živého bubeníka nemůže nikdy nahradit.
Druhou stěžejní věcí pro vás letos byly citelné změny v sestavě, především pak na postu zpěváka, když vás opustil dlouholetý vokalista Destructor (předtím však ještě nazpíval většinu partů pro nové CD). Můžeš nám o těchto rošádách říci něco bližšího a zároveň představit nové členy?
Potkalo nás to, co asi většinu kapel. Lidé prostě přicházejí a zase odcházejí. Destructor s Jitkou vycítili, že už je působení v Mater Monstifera nenaplňuje a tak se víceméně společně rozhodli odejít. Nikdo z nás jim to nemá za zlé. Být členem MM není pro nikoho ani za trest a ani za zásluhy a pokud by měli v kapele zůstat jen proto, že musí … to by beztak nikam nevedlo. Pro kapelu oba dva odvedli spoustu dobré práce a my jim za vše děkujeme. Nám se naštěstí povedlo za ně sehnat adekvátní náhradu a tak jsme u nás mohli přivítat zpěváka Stephanose a klávesistku Denisu. Oba k nám velmi dobře zapadli a věřím, že nám tato sestava nějaký čas vydrží (smích). Steph pochází z Dobřichovic u Prahy. Je to mladej kluk, ve kterém dřímá obrovský potenciál a jsme přesvědčeni, že své nejlepší roky má ještě před sebou. Denisa je z Českých Budějovic a do zkušebny ji přivedl Deemon. Hned po první zkoušce a po vypití první společné lahve bylo jasné, že jsme naladěni na stejnou notu a že Denča s námi zůstane (smích).
Proč jste se vlastně rozhodli natočit desku ještě s vaším původním pěvcem, když jste už dopředu věděli, že koncertní podpora nahrávky už s ním nebude možná?
Vím, že je to trochu nelogické, ale takhle zněla naše dohoda. Destructor byl v podstatě od samého začátku u tvorby materiálu a veškeré zpěvové linky byly dělány přímo pro něj. Myslím, že i Steph si raději počká na nové skladby a do nového materiálu vloží kus sebe tak, jak sám uzná za vhodné a jak jemu samotnému to bude vyhovovat. Připouštím, že je to neobvyklý postup, ale jak jsem již odpovídal pro Pařát, nejsme zase žádné hvězdy, aby to bylo až tak zásadní.
Neplánujete pro nejbližší dobu nějakou alespoň kratší nahrávku (singl, EP), kterou byste aktuálního zpěváka představili i ve studiové podobě?
Určitě ano. Zatím je to sice hodně předčasné, ale určitě bychom rádi v nebližší době pro naše fanoušky připravili nějaké 2 - 3 skladbové EP a představili tak Monstiferu v novém kabátu. Věřím, že budeme skladatelsky plodní a nový materiál se nám podaří nahrát už v příštím roce. Uděláme pro to maximum.
Kapela se vlastně po celou dobu svého fungování věnuje tzv. atmosférickému black metalu. Dají se do budoucna díky personálním změnám očekávat i nějaké výraznější proměny ve vaší nové tvorbě nebo zůstanete i nadále věrni výše zmíněnému žánru?
Jak už jsem odpovídal v jedné z předchozích odpovědí, rádi bychom se pohybovali v těch mantinelech jako doposud a zůstali tací, jak jsou naši fans zvyklí. Je pochopitelně jasné, že úplně stejné to nebude. Stephanos je jiný než Destructor a i jinak muziku vnímá. To všechno se do nových skladeb promítne. Uděláme vše pro to, abychom novou sestavu předvedli v co nejlepším světle. Rozhodně ale od nás nečekej žádné stylové kotrmelce.
Rád bych se ještě pozastavil u titulní strany bookletu CD, která je na naše, ale i světové poměry dosti netradiční, jelikož obsahuje pouze kresbu a žádný název desky nebo kapely. Většinou je to praktikováno přesně opačně a hlavní stranou se každý snaží svoje jméno co nejvíce zviditelnit. Co vás přimělo k ignoraci zavedených postupů (úsměv)?
(Smích) S tímto nápadem přišla Lucka Koutecká, která měla celý booklet na starosti a nám se tento návrh okamžitě zalíbil. Je to prostě něco jiného. Posluchači však o žádné důležité informace nepřijdou, vše najdou uvnitř obalu. Stejnou otázku, jakou jsi mi položil ty, nám dalo už hodně lidí, takže to určitě svůj účel splnilo – zviditelnilo to booklet (smích).
Mater Monstifera jsou už pár let také organizátory festivalu AFOD, jenž se pravidelně každé léto odehrává v Trhových Svinech. Co bylo hlavním impulsem proto, se do takovéto akce pustit? Poodhal nám trochu nějaké věci ze zákulisí fesťáku.
Tak impulsem byl samozřejmě hospodský hec (smích). Ne, tenkrát nás ani ve snu nenapadlo, že by si AFOD vydobil takovou popularitu. Šlo nám o to pozvat pár spřízněných kapel (myslím, že na prvním ročníku jich bylo 6) a užít si fajn akci. Až postupem času se AFOD dostal do popředí zájmu a zaujmul dnešní pozici. Podotýkám, že se stále jedná o malou akci, na kterou se snažíme zvát především české a slovenské kapely. Ty dle možností doplňujeme nějakými zahraničními jmény. Kdo na AFOD pravidelně jezdí, tak ti určitě potvrdí, že na tomto festivalu nejde až tak o hudbu, jako o to potkat známé tváře a užít si tak fajn víkend.
Mezi fanoušky se však začala proslýchat poměrně smutná zpráva, že letošní ročník má být údajně prozatím poslední a v následujicím roce se akce neuskuteční. Můžeš tyto fámy potvrdit či vyvrátit?
V současné chvíli je nemůžu ani vyvrátit ani potvrdit. V nejbližší době si chceme s celým teamem sednout a prodiskutovat budoucnost AFODu. Jde o to, že abys mohl akci tohoto formátu pořádat, potřebuješ mít kolem sebe partu lidí, na kterou se můžeš stoprocentně spolehnout a která bude přesně plnit to, na čem se předem dohodneme. Lidi, kteří s námi AFOD před 11 lety rozjížděli, mají už dnes rodiny, práci, povinnosti a celkově jiné priority. Celý ten team se postupně rozpadá a dvoudenní akci, jako je AFOD, nemůžeš pořádat v šesti lidech. To prostě nejde. Opravdu si proto hraju s myšlenkou, že už do dalšího ročníku nepůjdeme. Všichni víme, že by to byla obrovská škoda, ale za ten stres to opravdu nestojí. Rozhodně ne mně. Ale, jak říkám, vše je otevřené a v žádném případě nechci dělat nějaké ukvapené závěry.
Na úplný konec se ještě zeptám, jaké jsou vaše plány pro nejbližší období a čeho se od vás posluchači, především v příštím roce, mohou dočkat?
Tak určitě plánujeme odehrát nějaké koncerty a festivaly. Není pro nás lepší ocenění než spokojené publikum, které se při našem koncertě baví. Dále, jak už jsem říkal, se chceme věnovat tvorbě nového materiálu. Pokud vše půjde dobře, tak bychom chtěli v příštím roce navštívit studio a nahrát nějaké to EP.
Děkuji za rozhovor!
Díky moc za prostor a všem čtenářům přejeme hromadu dobré muziky. V příštím roce se budeme těšit na viděnou!
RECENZE
www.bandzone.cz/matermonstifera
Předem rozhovoru bych chtěl za celou MM pozdravit všechny čtenáře Fobia Zine. Naše druhé album „Na zrcadlech lží“ vyšlo letos v červnu jako příloha časopisu Pařát. Je na něm deset skladeb včetně dvou instrumentálek. Nahrávali jsme v českobudějovickém studiu Prodigy a o grafické zpracování se postarala výborná fotografka a grafička Lucka Koutecká. Jsme moc rádi, že se nám i přes personální změny podařilo CD vydat a že se mu díky Pařátu dostalo dobré distribuce a propagace.
Jak vlastně došlo k vaší spolupráci s Pařátem a proč jste k vydání zvolili právě tuhle cestu a ne třeba v posledních letech stále používanější formu samovydání?
S Herdronem se známe už řadu let a jednoduše nám vydání pod Pařátem sám nabídnul. Nabídku jsme po dohodě s naším labelem IFA records pochopitelně přijali. Všichni víme, jak to v dnešní době s prodejem CD je a pro nás tohle byla skvělá příležitost, jak dostat naše nové CD mezi co největší počet lidí v co nejkratší době. Samozřejmě nemluvě o dobré propagaci atd. O samovydání jsme neuvažovali. Stále jsme stájovou kapelou IFA records a pokud by tehdy nepřišla nabídka od Pařátu, CD by vydal Ifa.
Ač existujete více než 10 let a vyvíjíte i pravidelnou koncertní činnost, nová deska je teprve vaším druhým plnohodnotným CD. Co se týče studiové práce, tak nejste zrovna moc plodní (úsměv).
Debut „Zrozen z hříchu“ vyšel v roce 2005, novinka „Na zrcadlech lží“ o šest let později. Pro někoho je to málo, pro někoho moc. Nic jsme nechtěli lámat přes koleno. Situace se tak prostě vyvinula a my jsme všemu nechali volný průběh. Kapela je pro nás pro všechny koníček a určitě jsme se nechtěli do ničeho nutit.
Vaše nahrávka vznikla u Jirky Drdáka v Prodigy Sound v Českých Budějovicích. Určitě jste tohle studio nezvolili jenom proto, že to do něj máte blízko (úsměv).
(Smích) Poprvé jsme u Jirky nahrávali už v roce 2002. S prací a přístupem celého teamu Prodigy Sound studia jsme byli vždy spokojeni, takže nebyl důvod chodit nahrávat jinam. To, že to máme v podstatě za humny, je už jenom bonus.
Pakliže bys měl porovnat vaší novou desku s debutem „Zrozen z hříchu“ (2005), v čem vidíš mezi oběma plackami největší rozdíl, případně posun?
Těžko říct. Tohle musí posoudit především posluchači. Pokud budu mluvit za nás, tak největší rozdíl vidíme určitě ve výsledném zvuku a dle našeho pohledu i v povedeném bookletu. Co se týče hudby, tak tam bych až tak velký rozdíl neviděl. Pořád je to Mater Monstifera tak, jak jsou na ni naši fanoušci zvyklí. Vždy jsme stavěli na jednoduchých chytlavých melodiích a v tomto duchu bychom rádi pokračovali i v budoucnu.
Jistě není žádným tajemstvím, že ve vaší muzice využíváte služeb automatického bubeníka. Neuvažujete do budoucna o angažování bicmena z masa a kostí? V čem spatřuješ největší rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými kategoriemi a vyhovuje vám automat na 100 % nebo jsou při jeho používání nějaká výraznější úskalí?
Automat používáme v podstatě od samého začátku a je to pro nás jediné řešení, jak živě vystupovat. Kapela má sídlo v Trhových Svinech, které jsou od Budějovic vzdálené zhruba 20 km a za ty roky se jednoduše nenašel bubeník, který by technicky vyhovoval našim požadavkům a který by byl ochoten dojíždět. Bereme tak automat jako nutné zlo, ale nedá se zatím nic dělat. Pokud by se někdo našel a najdeme společnou řeč, velmi rádi ho do svých řad přijmeme. Na druhou stranu … nikdy jsme bubeníka neměli a jsme našim fanouškům zavázáni, že nás podporují i přes tento handicap. Automat je dobrý pomocník, ale všichni jsme si vědomi toho, že živého bubeníka nemůže nikdy nahradit.
Druhou stěžejní věcí pro vás letos byly citelné změny v sestavě, především pak na postu zpěváka, když vás opustil dlouholetý vokalista Destructor (předtím však ještě nazpíval většinu partů pro nové CD). Můžeš nám o těchto rošádách říci něco bližšího a zároveň představit nové členy?
Potkalo nás to, co asi většinu kapel. Lidé prostě přicházejí a zase odcházejí. Destructor s Jitkou vycítili, že už je působení v Mater Monstifera nenaplňuje a tak se víceméně společně rozhodli odejít. Nikdo z nás jim to nemá za zlé. Být členem MM není pro nikoho ani za trest a ani za zásluhy a pokud by měli v kapele zůstat jen proto, že musí … to by beztak nikam nevedlo. Pro kapelu oba dva odvedli spoustu dobré práce a my jim za vše děkujeme. Nám se naštěstí povedlo za ně sehnat adekvátní náhradu a tak jsme u nás mohli přivítat zpěváka Stephanose a klávesistku Denisu. Oba k nám velmi dobře zapadli a věřím, že nám tato sestava nějaký čas vydrží (smích). Steph pochází z Dobřichovic u Prahy. Je to mladej kluk, ve kterém dřímá obrovský potenciál a jsme přesvědčeni, že své nejlepší roky má ještě před sebou. Denisa je z Českých Budějovic a do zkušebny ji přivedl Deemon. Hned po první zkoušce a po vypití první společné lahve bylo jasné, že jsme naladěni na stejnou notu a že Denča s námi zůstane (smích).
Proč jste se vlastně rozhodli natočit desku ještě s vaším původním pěvcem, když jste už dopředu věděli, že koncertní podpora nahrávky už s ním nebude možná?
Vím, že je to trochu nelogické, ale takhle zněla naše dohoda. Destructor byl v podstatě od samého začátku u tvorby materiálu a veškeré zpěvové linky byly dělány přímo pro něj. Myslím, že i Steph si raději počká na nové skladby a do nového materiálu vloží kus sebe tak, jak sám uzná za vhodné a jak jemu samotnému to bude vyhovovat. Připouštím, že je to neobvyklý postup, ale jak jsem již odpovídal pro Pařát, nejsme zase žádné hvězdy, aby to bylo až tak zásadní.
Neplánujete pro nejbližší dobu nějakou alespoň kratší nahrávku (singl, EP), kterou byste aktuálního zpěváka představili i ve studiové podobě?
Určitě ano. Zatím je to sice hodně předčasné, ale určitě bychom rádi v nebližší době pro naše fanoušky připravili nějaké 2 - 3 skladbové EP a představili tak Monstiferu v novém kabátu. Věřím, že budeme skladatelsky plodní a nový materiál se nám podaří nahrát už v příštím roce. Uděláme pro to maximum.
Kapela se vlastně po celou dobu svého fungování věnuje tzv. atmosférickému black metalu. Dají se do budoucna díky personálním změnám očekávat i nějaké výraznější proměny ve vaší nové tvorbě nebo zůstanete i nadále věrni výše zmíněnému žánru?
Jak už jsem odpovídal v jedné z předchozích odpovědí, rádi bychom se pohybovali v těch mantinelech jako doposud a zůstali tací, jak jsou naši fans zvyklí. Je pochopitelně jasné, že úplně stejné to nebude. Stephanos je jiný než Destructor a i jinak muziku vnímá. To všechno se do nových skladeb promítne. Uděláme vše pro to, abychom novou sestavu předvedli v co nejlepším světle. Rozhodně ale od nás nečekej žádné stylové kotrmelce.
Rád bych se ještě pozastavil u titulní strany bookletu CD, která je na naše, ale i světové poměry dosti netradiční, jelikož obsahuje pouze kresbu a žádný název desky nebo kapely. Většinou je to praktikováno přesně opačně a hlavní stranou se každý snaží svoje jméno co nejvíce zviditelnit. Co vás přimělo k ignoraci zavedených postupů (úsměv)?
(Smích) S tímto nápadem přišla Lucka Koutecká, která měla celý booklet na starosti a nám se tento návrh okamžitě zalíbil. Je to prostě něco jiného. Posluchači však o žádné důležité informace nepřijdou, vše najdou uvnitř obalu. Stejnou otázku, jakou jsi mi položil ty, nám dalo už hodně lidí, takže to určitě svůj účel splnilo – zviditelnilo to booklet (smích).
Mater Monstifera jsou už pár let také organizátory festivalu AFOD, jenž se pravidelně každé léto odehrává v Trhových Svinech. Co bylo hlavním impulsem proto, se do takovéto akce pustit? Poodhal nám trochu nějaké věci ze zákulisí fesťáku.
Tak impulsem byl samozřejmě hospodský hec (smích). Ne, tenkrát nás ani ve snu nenapadlo, že by si AFOD vydobil takovou popularitu. Šlo nám o to pozvat pár spřízněných kapel (myslím, že na prvním ročníku jich bylo 6) a užít si fajn akci. Až postupem času se AFOD dostal do popředí zájmu a zaujmul dnešní pozici. Podotýkám, že se stále jedná o malou akci, na kterou se snažíme zvát především české a slovenské kapely. Ty dle možností doplňujeme nějakými zahraničními jmény. Kdo na AFOD pravidelně jezdí, tak ti určitě potvrdí, že na tomto festivalu nejde až tak o hudbu, jako o to potkat známé tváře a užít si tak fajn víkend.
Mezi fanoušky se však začala proslýchat poměrně smutná zpráva, že letošní ročník má být údajně prozatím poslední a v následujicím roce se akce neuskuteční. Můžeš tyto fámy potvrdit či vyvrátit?
V současné chvíli je nemůžu ani vyvrátit ani potvrdit. V nejbližší době si chceme s celým teamem sednout a prodiskutovat budoucnost AFODu. Jde o to, že abys mohl akci tohoto formátu pořádat, potřebuješ mít kolem sebe partu lidí, na kterou se můžeš stoprocentně spolehnout a která bude přesně plnit to, na čem se předem dohodneme. Lidi, kteří s námi AFOD před 11 lety rozjížděli, mají už dnes rodiny, práci, povinnosti a celkově jiné priority. Celý ten team se postupně rozpadá a dvoudenní akci, jako je AFOD, nemůžeš pořádat v šesti lidech. To prostě nejde. Opravdu si proto hraju s myšlenkou, že už do dalšího ročníku nepůjdeme. Všichni víme, že by to byla obrovská škoda, ale za ten stres to opravdu nestojí. Rozhodně ne mně. Ale, jak říkám, vše je otevřené a v žádném případě nechci dělat nějaké ukvapené závěry.
Na úplný konec se ještě zeptám, jaké jsou vaše plány pro nejbližší období a čeho se od vás posluchači, především v příštím roce, mohou dočkat?
Tak určitě plánujeme odehrát nějaké koncerty a festivaly. Není pro nás lepší ocenění než spokojené publikum, které se při našem koncertě baví. Dále, jak už jsem říkal, se chceme věnovat tvorbě nového materiálu. Pokud vše půjde dobře, tak bychom chtěli v příštím roce navštívit studio a nahrát nějaké to EP.
Děkuji za rozhovor!
Díky moc za prostor a všem čtenářům přejeme hromadu dobré muziky. V příštím roce se budeme těšit na viděnou!
RECENZE
www.bandzone.cz/matermonstifera
