Aleš vyměnil kompletně celou sestavu a vyhození muzikanti vydali k celé situaci oficiální prohlášení, Aleš poskytl několik rozhovorů a obě znesvářené strany na sebe stále „pokřikují“ prostřednictvím médií nevybíravá slova.
Aleš Brichta nám před nedávnem poskytl rozhovor, který se týkal jak situaci v jeho kapele, tak dalších záležitostí, s podobným formátem nyní přicházíme i v případě druhé strany. Na otázky odpovídal nepsaný šéf kvarteta Libor Matejčik, sekundovali mu Zbyněk Haase, Karel Adam, Klauda Kryšpín.
Ahoj Libore, na úvod bych Tě požádal, aby ses trochu představil... Přece jen náš webzine je orientovaný spíše na undergroundovou muziku, takže ne každý tě bude znát... Takže jaká byla tvá hudební cesta od začátku do dnešních dnů?
Libor: Na kytaru jsem začal hrát v 16 letech a v 9. třídě jsem založil první kapelu. Jmenovali jsme se Statik. Hra na kytaru mě okouzlila. Poslouchal jsem nahrávky Beatles, Smokie, Slade, Sweet, Omega, Abba, Deep Purple, Katapult, a tak nějak od začátku jsem slyšel, že to tomu Blackmooremu hraje nějak líp. Začal jsem trénovat 3 hodiny denně. Po 2. roce trénování si mě vybrala k sobě kapela Generace, která byla na daleko vyšší úrovni než ta moje. Kluci nechtěli cvičit, tak jsem nabídku vzal. Z Genererace vlastně vznikl v 80. letech Motorband, kde se vystřídalo přes 30 hudebníků. Popisovat kariéru Motorbandu tady nebudu, protože to by bylo na hodiny psaní. Odkážu čtenáře na náš web motorband.cz kde je historie popsána.
MOTORBAND měl svého času skvěle našlápnuto, hned vaše debutové album, trefně pojmenované „Made In Germany“ vyšlo dokonce pod německým vydavatelem, ale podle mě skupina postupně hodně vyklidila pozice (což bych přičítal hlavně častým změnám v obsazení, především pak na postu vokalisty) a ani návrat v polovině minulé dekády se příliš nepovedl... Když si vzpomenu na vaše vystoupení v rámci České rockové ligy v roce 2004...
Libor: Je to tak. Na konci 80. let jsme se propracovali do špičky ČR. Jako první česká metalová kapela jsme natočili debutové album v Německu. Měli jsme kousek k cestě do světa, protože majitelé vydavatelství Gamma records nám chtěli zaplatit celosvětové tour s Judas Priest. Tenkrát mluvili o investici do Motorbandu více jak 500 000 DM. Pro dříve narozené 1 DM se rovnala tehdy cca 18 Kč. Tehdejších 18 Kč... to je dnes ekvivalent cca 180 Kč x 500 000. To je jako by dnes někdo chtěl do kapely nainvestovat 90 mil. korun. Tehdy jsme si to vůbec neuvědomovali, jaká šance se nám naskýtá. Peripteie, které pak vznikly po vydání alba Made in Germany, opět tady nebudu rozepisovat, protože to, co se odehrálo, je hodně složité a komplikované. Já jsem někde už události kolem roku 1990-91 kolem rozpadu tehdejší sestavy sepsal. Někde na webu by to mohlo být.
Jak už jsme řekli, MOTORBANDEM za ta léta prošla řada muzikantů. Kapela se za dobu své existence opakovaně rozpadala a zase znovu dávala dohromady, jediným členem, který zůstával jsi byl ty. Kolega Mikael se ptal Aleše, jestli není nesnesitelným kapelníkem... Tak já se zeptám, na totéž Tebe (úsměv)? Nejsi náhodou nesnesitelný kapelník? Nemáš pocit, že těmito nekonečnými změnami tvoje osoba a vlastně i celá skupina ztratila u fanoušků kredit?
Libor: Tak řeknu na rovinu, že jsem byl tvrdý a razil jsem zásady poctivé práce a píle. Je pravda, že mým největším problémem byl můj vztah ke Kamilovi. Kamil byl totiž v Motorbandu omylem. Nikdy nechtěl zpívat metalovou hudbu!!! A občas nám to dával dost najevo. Mě to vnitřně užíralo. V začátcích kariéry v Motorbandu Kamil ještě asi 3 roky zpíval v barové kapele, s kterou si slibovali, že založí bluesrockovou partu a že Motorband opustí. Od začátku jsem cítil, že Kamil zůstával v Motorbandu jen kvůli tomu, že jsme se neustále zlepšovali, až jsme se postupně zařadili do špičky tehdejší metalové a rockové scény.
Při komplikovaných problémech mezi naší tehdejší mananažerskou agenturou a německým vydavatelem, jsme se načas ocitli v dolíku. Bylo to takové chaotické období, kdy jsme neměli koncerty a nevěděli jsme, co bude, Kamil kapelu opustil. Okolnosti jeho odchodu jsou vysvětleny v článku kolem událostí roku 1990. Náš webmaster to někde bude mít uložené, tak mu řeknu, ať to zas dá na web.
Další pokusy o comeback byly krátkými epizodami. Největší problém byl a je sehnat do kapely dobrého zpěváka, který se stane i osobností a leadrem. To se rozhodně nepovedlo s Milanem Daimem. To byl pokus o comeback v roce 1993-94. Jinak sestava současného Motorbandu existuje už 8 let. Roční anabáze sestavy kolem alba Heart of the machine (2009-10) byla zase jen krátká epizoda s půjčeným zpěvákem Radkem Popelem, který nám přišel jen pomoci. Jeho domovskou kapelou byly a jsou Dievision. Jeho přístup k Motorbandu podle toho i vypadal. Když jsem dostal já a Zbyněk nabídku jít hrát k AB Bandu, kterou jsme přijali, Radek v Motorbandu skončil. Jedním z důvodů proč Radek skončil, byl také tlak jeho kapely Dievision, kterým se účinkování Radka v Motorbandu přestalo zamlouvat, tak mu dali ultimatum. Každý pochopí, že účinkování zpěváka ve dvou kapelách je možné jen krátce.
Jak to vypadá s MOTORBANDEM dnes? Chystáte se na pódia, do studia? Tvoříte nový materiál, nebo chcete, třeba jako TITANIC zkusit oslovit pamětníky na společných tour s někým, kdo dnes vyprodává vesnické sály?
Libor: Připravujeme koncertní playlist. Natočili jsme tři novinky a děláme na nových skladbách. Nové album budeme natáčet na jaře. Jen doplním, že sestava Motorbandu od comebacku 2003 vždy postrádala kvalitního ostříleného basáka. Příchodem Karla Adama jsme získali nejen výborného muzikanta a baskytaristu, ale i super člověka, s kterým se teď dělím o kapelnickou taktovku. Zpěváka Pepu Šutaru jsem oslovil znovu, protože se nevzdal a v 45 letech se dal na studium mezinárodní rockové konzervatoře, zpívá v rockové opeře Oidipus Tyranus. Je to poctivý srdcař a roste.
Myslíš si, že je dnes doba nakloněná návratu kapel, které před dvaceti a více lety patřily do špičky? Jakou skupinu fanoušků byste chtěli oslovit, dostat na svá vystoupení? A co současná sestava, vydrží?
Libor: Vůbec tohle neřešíme. Dělám muziku skoro 25 let (Karel ještě déle). Jsem autor 90 % hudby Motorbandu. Skládám, hraju, a kapela aranžuje. Jsem maximalista a mám rád, když to, co děláš má úroveň a dáváš do toho maximum svého hudebního umu, energie a pocitu.
Ty sám jsi v průběhu své kariéry měl možnost spolupracovat s muzikanty, kteří jsou považováni za špičku domácí metalové scény, ať už se jednalo o Láďu Křížka, Miloše Doležala nebo teď naposledy Aleše Brichtu. Všechna tahle angažmá mají společné pojítko a to, že pro tebe neskončila příliš slavně. Když to řeknu na plno, tak z Kreysonu, Vitacitu i AB Bandu jsi byl vyhoštěn. Co je podle tebe tedy příčinou opakující se historie?
Libor: Máš dost zkreslené informace. Z Kreysonu jsem odešel sám, založili jsme s Danem Haftsteinem nový Motorband (comeback 1993) Jak dlouho po mém odchodu fungoval Kreyson??? Skomíral, a po dvou letech skončil úplně! Miloš DODO mě vyhodil, protože měl pocit, že nedávám kapele to co si on představoval. Za sebe můžu říct, že mě to s ním vůbec nebavilo. Navíc, když se začala natáčet nová deska, jednak ho moje nápady nezajímaly, a nenechal mě natáčet jedinou notu. Protože jsem nebyl dost dobrý kytarista, abych mohl nějaký ty beglajdy nahrát. Ptám se: Jak dlouho vydržela sestava Vitacitu s novým kytaristou??? Ani ne rok! Jak vypadal rozpad??? V žádném případě v dobrém. Celou moji kariéru nosím v srdci Motorband! Každé jiné angažmá pro mě zanamenalo být 100% připraven na koncert a 100% a podat maximální výkon a show. Vždy být na 100 % připraven k natáčení ve studiu a být spolehlivý... To jsem vždy v každé kapele plnil na 100 %. Je to moje krédo.
Z AB Bandu jsme byli vyhoštěni všichni čtyři!!! Vyjádření sepsal Klauda Kryšpín a my jsme ho doplnili.
Pojďme ke kauze AB BAND. Můžeš popsat situaci v kapele řekněme, rok zpátky? Tehdy jste nahrávali anglický materiál Grizzly – kde a za jakých podmínek? Kdo nahrávání financoval – v diskuzi u nás na webu se píše o příspěvku PRE ve výši 250 000? Kdo tyhle prostředky zařídil? Jaký byl náklad alba?
Libor: Natočení alba Grizzly bylo dohodnuto dříve než jsem já a Zbyněk Haase nastoupil do AB Bandu. Tohle je už otázka pro Karla Adama a Klaudu Klaudu Kryšpína. Co já vím, tak Aleš nám povídal jak oslovil Pavla Béma (bývalý primátor Prahy) a ten mu dohodil Pražskou energetiku, která dala na natáčení a výrobu 250 000 Kč.
Klauda: CD Grizzly začal Aleš B. plánovat už za starší sestavy. Ta se však z podobných důvodů rozpadla dříve než k natáčení vůbec došlo. Aleš nás požádal o natočení bez nároku na honorář, neboť to mělo být čistě a výhradně promo CD, které nebylo dle Alešových slov určeno k prodeji. Sponzorská částka 250 000 Kč, kterou Aleš sehnal za pomoci Pavla Béma, byla určena k výrobě a hrazení všech nákladů spojených s nahráváním zmíněného CD. Společně jsme se tedy dohodli, že CD natočíme. Po několika měsících začal Aleš B. CD Grizzly prodávat prostřednictvím svých webových stránek. Když byl naplánován křest tohoto CD, tak jsem se rozhodl se této oslavy nezúčastnit. Samozřejmě jsme se logicky jako jeho spoluhráči začali dotazovat, jakým způsobem bude se ziskem z CD Grizzly naloženo. Aleš a Martin Lukeš nám oznámili, že peníze jdou na účet, a že se poté rozdělí mezi členy kapely. Do prodeje šlo podle Alešových a manažerových slov pouze 500 kusů. Vyúčtování zisku z tohoto CD jsem nikdy neviděl a neobdržel ani korunu z prodeje tohoto CD. Stejně tak jsem nikdy neměl možnost nahlédnout, kolik se ze sponzorské částky 250 000 Kč využilo k realizaci CD.
Zbyněk: Natáčení CD Grizly bylo domluveno a vyřešeno ještě před tím, než jsem do AB Bandu nastoupil, natočil jsem to za domluvených podmínek, tj. bez nároku na honorář. Problém nastal v tom, že jsme jako kapela nebyli uvedeni na Intergramu jako interpreti, co toto CD natočili, a nebyla s námi sepsána vydavatelská smlouva.
CD nešlo do běžného prodeje, ale 500 kusů se snad dalo koupit přes web po 259 Kč – to je suma sumárum 129 500 Kč, z toho musím odečíst poštovné a balné, takže zbývá cca 100 000 Kč... Když připočtu těch 250 000 od PRE, pořád to není fatální suma... Něco stálo studio, něco výroba, něco zahraniční promotion – nepřijde mi, že by z téhle částky zbyl nějaký výrazný zisk...
Libor: Myslím, že pokud kapela funguje jako parta, měla by být udělána rozvaha natáčení. Za 250 000 se dají v klidu natočit alba dvě až tři. Pokud by Aleš B. chtěl hrát fér hru, rozpočet by předložil, a snažil by se s námi komunikovat a náklady na natáčení korigovat. Výroba CD při počtu nad 1000 ks, se vším co k tomu patří, se pohybuje kolem 16-18 Kč. Kdyby nahrávání, mix a mastering stály 150 000 + výroba 20 000, poštovné atp. pořád se vejdeme v pohodě do 250 000 Kč, takže z každého prodaného CD přes web je 100% zisk, z každého stažení za sms 99 Kč je také 100% zisk. Pro koho? A jestli není, proč nám Aleš Brichta nepředložil faktury a soupis nákladů na natáčení a výrobu CD? Dokonce nám začal tvrdit, že ani ty sponzorské peníze nestačily, a že za nahrávaní dluží 70 000. No a pak odletěli s manažerem a webmasterem na all inclusive dovolenou. Být tím věřitelem, asi bych se na Brichtu s jeho manažerem dost rozlobil, kdyby mi dlužili 70 000 Kč a místo splacení dluhu bych se dozvěděl, že odletěli na dovolenou.
Karel: Tohle potvrzuju, protože jestli nad něčím zůstával nám všem rozum stát, tak to byla přesně tahle situace, jak říká Libor.
Pomohlo tohle CD k zahraničnímu uplatnění kapely? Hrály se ty skladby v nějakých zahraničních rádiích? Kolik nabídek na koncerty venku přišlo? Uskutečnil se vůbec nějaký? Prostě – mělo tohle anglické CD nějaký význam nebo to byly utopené peníze?
Klauda: Jak dalece pomohlo CD propagačně mi bohužel není známo. Jediné co vím od Aleše B., že bylo v rotacích u několika rádiových společností v USA. Jestli to byli utopené peníze? No, natočeni a náklady s tím spojené by se řádově pohybovali okolo 150 000 Kč, a ty byly hrazeny ze sponzorských 250 000 Kč. Vzhledem k tomu, že jsem za natočení žádný honorář nedostal, tak by tam čistě teoreticky pár desítek tisíc mohlo zbýt... ale jak jsem již psal, o vyúčtování jsme sice žádali několikrát, ale bohužel bez výsledku. To, že Aleš B. na žádost všech členů kapely nepředložil vyúčtování zmíněného CD, je naprosto nesolidární. Pokud by se CD neprodávalo, bylo by mi to jedno.
Zbyněk: Za dobu mého působení nevím o jediné nabídce koncertu pro AB Band za hranicemi ČR.
Libor: Nic to nepřineslo. Snad jen to, že jsem kontaktoval Suzan Jones v USA, která zařídila na několika rádiích v USA, aby tam některé songy z tohoto alba hráli.
V celém vašem sporu se mluví hlavně o penězích. Ty obecně v kultuře ubývají, tak jestli to není nějak tajné, za kolik AB BAND hrával? Měli jste nějakou fixní částku za vystoupení nebo se to řešilo akce od akce, třeba podílem z vybraného vstupného?
Klauda: Opět bych konkrétní odpověď na tuto otázku přenechal Alešovi nebo managerovi. Ale rád se podělím o kuriozitu. V letošním roce nás náš manager informoval o tom, že budeme muset jít s už tak dost nízkými honoráři dolů, že se ABB špatně prodává, ale vysoké dopravné, které Martin bral zůstalo stále stejné. Také s tim tedy problém nemám, ale férovější by bylo když se má šetřit, tak všude zhruba ve stejném měřítku. ABB měl definitivně nejdražší dopravu, jakou jsem u tuzemské kapely zažil.
Jediné co bych skutečně rad zmínil, že také kapela neviděla nikdy ani korunu z prodeje marchandise. Ten se na koncertech běžně prodával. Připomínám to, že na výrobu triček manager kapely použil sponzorské peníze, původně určené k financováni nahrávání CD, které přinesl do kapely Libor Matejčik.
Zbyněk: Honorář se měnil od koncertu s tím, že bylo domluvené minimum, za které se bude hrát a to v některých případech nebylo dodrženo.
Měli jste jako jednotlivci za koncert pevně stanovený honorář předem? Myslím to tak, že jste prostě odehráli, dostali xy korun a neřešili, jestli Aleš nebo manažer dohodli lepší podmínky a profit si pak nechali. Nebo byla každá akce honorovaná jinak a záleželo třeba i na počtu diváků nebo formátu akce (samostatný koncert, festival).
Klauda: Tohle je spíše otázka na Aleše nebo managera. Jediné, co k tomu mohu říct, že jsme také nikdy neviděli jedinou smlouvu s pořadatelem. Ale nijak mě to netíží. Speciálně ne teď. Možná bych ještě podotkl to, že dopravce (v tomto případě Martin Lukeš, manažer) stál víc než honorář jednoho z nás, a to je dost udivující.
Zbyněk: Byl domluven honorář, který jsme dostali i když by manažer na akci vydělal třeba desetinásobek. Je to každého soutěž, za jakých podmínek hraje. Já jsem třeba poslední koncert s AB již neodehrál, jelikož jsem dostal lépe placenou nabídku a v tu chvíli již stejně bylo jasné, že mé působení v AB bylo ukončeno, takže rozhodla finanční nabídka.
Jak je to s těmi „Integramovými“ poplatky? Aleš říká, že jde o korunové položky, já a asi ani čtenáři nemáme ponětí, co to obnáší... Můžeš odhadnout ty, jako zkušený muzikant, který jistě s Integramem uzavíral nějaké dohody, kolik to je podle Tebe?
Klauda: Je úplně irelevantní, co Aleš říká a tvrdí všem okolo. Kolik by z Integramu právě v tento moment každému z nás přišlo, to se bohužel nikdy nedozvíme. Dlouhodobě se částka může pohybovat kolem několika tisíc. Ale je povinností vydavatele tuto smlouvu se společností Integram uzavřít, s procentuálním rozdělením pro každého interpreta, který se podílel na nahrávání. Společnost Integram vybírá poplatky za užiti díla z mediálních prostředcích. Pokud smlouva uzavřená není, je to porušeni zákona a zároveň všechny zisky inkasuje vydavatel, a to bez ohledu na výši zisku. Tato smlouva má zároveň většinou platnost několik desítek let, protože je dost běžné, že je dílo v budoucnosti použito třeba i několikrát znovu a znovu, a chrání tak interpretační práva všech osob, které se na díle podíleli. Pokud je dílo použito během třeba dalších pěti let, a stačí i třeba jen jedna skladba, pak už jsou zisky desetitisícové. Já dostávám ročně řádově několik desítek tisíc z Integramu, a to jsem se nepodílel na žádných vyloženě komerčně zaměřených projektech. Dám vám konkrétní příklad. Album Stromboli z r. 86 mi do dnešního dne vydělalo zhruba 50 000 Kč. Pokud se jedná o skladby komerčního rázu, zisky jdou běžně do statisíců. A to, že Aleš nemá ani s jedním z členu tuto smlouvu uzavřenou, je naprostá nehoráznost!!! A nejen smlouva na Integram, ale také SMLOUVA „O DÍLO“, která je mnohem důležitější. Je určena k dělení zisku s přímého prodeje CD. Jinými slovy v případe CD Grizzly porušil vydavatel hned dva zákony, které chrání práva umělců.
Stačí aby se prodalo jedno jediné CD bez uzavření výše zmíněných smluv, aby to nebylo v souladu se zákonem. CD Grizlly se prodalo kolem 500 ks. To je poměrně vysoká částka blížící se 100 000 Kč. A to se CD Grizzly prodávalo jen pár týdnů. Kdo ví, kdy se toto CD stane součástí nějaké kompilace nebo Vánočního balíčku. Rozhodně toto porušení vydavatelských a interpretačních práv není u konce…
Nejvíce jsme však byli překvapeni, když jsme se v autě na cestě z jednoho z koncertu dozvěděli, že tohle není poprvé, kdy někdo z kapely nedostal ani korunu za nahrání CD Aleše Brichty. Tentokrát se jednalo o album „Deratizer“. A byl to Karel Adam, který nedostal za spolupráci na tomto albu také ani korunu.
Karel: Můj názor ke všemu... Počátkem tohoto roku napsal Aleš na fóru AB Bandu, že nové CD se točit nebude, z důvodu neochoty spoluhráčů se na něm podílet a to i finančně. To zřejmě nasralo několik fans, kteří nás na diskuzích označili za vyžírky, co jim jde jen o peníze atd…Natočil jsem Alešovi všechny jeho sólovky i CD AB Bandu. Sólovky vydával Popron, který financoval i nahrávání. Každý hráč dostal zaplaceno za počet jim nahraných skladeb. To je běžná praxe u studiových muzikantů. Nahrávání desek AB Bandu, které vydával Aleš, bylo financováno sponzory. Každý člen AB Bandu provedl přípravu i nahrávání na své vlastní náklady. To je samozřejmostí u kmenových hráčů. Jak už bylo řečeno, na natočeni CD Grizzly sehnal Aleš 250 000 Kč. Za tuto cenu se dle mého názoru v pohodě vyrobí dvě řadová CD, která budou od prvního prodaného kusu zisková. Proto nás překvapil výše zmíněný Alešův příspěvek na fóru AB Bandu. Ano, chtěli jsme po něm, aby doložil za kolik bylo CD Grizzly natočeno a vyrobeno, jinak další CD točit nebudeme. Celý tento problém byl Alešem vyřešen naším předčasným vyhazovem z kapely. Z tohoto důvodu a na popud řady některých fans, bylo sepsáno naše prohlášení, kde jsme se slušnou formou snažili vysvětlit náš názor na nastalou situaci.
Mě osobně znechutila reakce některých lidí na různých diskuzích, kteří bez znalosti problému a faktů tyto diskuze zneužili k osobním výpadům a nechutným urážkám ke VŠEM zúčastněným muzikantům. Tento smutný konec sestavy AB Bandu mne celkově mrzí a doufám, že je v nás sila a ochota uvedené problémy časem dořešit.
Na závěr chci dodat jen malou poznámku z pohledu muzikanta a fanouška rockove muziky: Je dobře, že AB Band dále pokračuje, že se z nečinnosti probírá MOTORBAND, a že Klauda nás brzy překvapí nějakým hustým muzikantským nářezem. Zdraví Karel Adam
Zbyněk: Pro někoho korunové poplatky, ale jak víme tak korunka ke korunce a za chvilku je na nájem.
Spor vedete také kolem případného nového alba, na který asi Aleš požadoval nějaké finance od každého člena kapely. Ale nejspíš nebyla vyřešena případná návratnost resp. forma návratnosti... To je vcelku pochopitelně problematické, ale při dnešních prodejích těžko předem odhadnout, jestli se peníze vrátí...
Klauda: Řekl jsem Alešovi jasně, že pokud nevyřeší smluvně CD Grizzly, nehodlám se na dalším projektu podílet. To asi chápete. Aleš mohl smluvně dořešit CD Grizzly a mohli jsme klidně natáčet nové CD. Požádal mě také e-mailem, jestli mám nějaké skladby, které bych rád dal na nové připravované CD . Odpověděl jsem mu jednoznačně, že ne. On by si to představoval asi tak, že já budu doma hodiny a hodiny pracovat na skladbách pro AB Band s vědomím, že zisky zůstanou pouze jemu. Stále mám ještě v rozepsané poště jednu velice humornou odpověď na toto téma, kterou jsem Alešovi už neodeslal: Aleši, DVD 50 (Tesla Arena) jsem Ti nahrál bez nároku na honorář a věnuji Ti ho k Tvým 50. narozeninám. CD Grizzly Ti věnuji k Tvému svátku. Ale bohužel nevím o žádném jiném jubileu, tak že se dalšího projektu nezúčastním.
Zbyněk: Pokud nebyl problém sehnat sponzorský dar na natočení promo CD Grizzly v angličtině, tak nevidím důvod, proč byl měl být problém sehnat sponzory na nové řadové CD AB Bandu. Já jsem byl ochoten to CD natočit bez nároku na honorář, samozřejmě za předpokladu uvedení mého interpretačního podílu a podílu z prodeje na tom CD.
Chodili jste dříve (v době, kdy jste hráli v AB BANDU) do zaměstnání, nebo jste byli profi hudebníci? Co máte v plánu teď? Tři z vás jsou v MOTORBANDU, to ale asi není tak jistý živobytí, jako v případě AB BANDU... Co Klauda, neplánuje nějaký comeback PRAŽSKÉHO VÝBĚRU?
Zbyněk: Ještě jsem nehrál v kapele, která by mne uživila, což také částečně svědčí o tom, že tu rockovou hudbu člověk musím mít rád, jinak bych se tím ani nezabýval. Hudbou se živím již 10 let. Učím v Základní umělecké škole, hraju v divadle (muzikály), se symfonickými orchestry po Evropě atd...
Klauda: Živím se hudbou od mých 18 let…, což už je tedy pěkně dávno. Já o živobytí v hudbě nouzi nemám. Naopak kvůli AB Bandu jsem mnohokrát odmítl různé nabídky. Například loni na podzim jsem dostal nabídku zúčastnit se „Sletu bubeníků“, a protože ve stejných terminech byly plánovány koncerty AB Bandu, nabídku jsem logicky odmítl. A věřte nebo ne, všechny koncerty AB Bandu byly v těchto termínech nakonec zrušeny. Ale to se prostě stát může. Co mě ale vždycky bude mrzet, že se tahle parta výborných muzikantu rozešla kvůli totálně neprofesionálnímu přístupu Aleše k řešení takové samozřejmosti, jakou je účetnictví kapely. Ale když se podivám jen necelé dva roky zpět na minulou sestavu, tak Aleš mění muzikanty jak tretry na maratón. A stejný problém stále přetrvává.
Jinak letos v prosinci natáčím v Sonu již v pořadí čtvrté album s anglickým zpěvákem a kytaristou Camem. Jinak jsem momentálně uprostřed mého turné sólových koncertů a seminářů po celé republice, které konči na konci listopadu posledním vystoupením v Bratislavě. Hned na něj navazuji studiovou práci s Camem. Samozřejmě, že hledám angažmá v další profi kapele i přesto že Pražský Výběr II hned po té, co se kluci dozvěděli, že jsem skončil v AB Bandu, plánuje možná koncert už letos v prosinci a nějaké koncerty v létě příštího roku. Také mám krátkodobou pracovní nabídku do Melbourne v Austrálii na leden příštího roku, ale tu ještě zvažuji. Ale v každém případě hledám seriozní angažmá v profi kapele v Česku.
Libor: Já podnikám v oblasti interaktivní komerce a jsem oblastním manažerem firmy ALL Investment group pro ústecký kraj. Mám svobodné podnikání. Hudba je koníčkem a z 99 % se hraje v pátek a sobotu.Takže přeci se nebudu celý týden poflakovat. Ale pracuju tak 5-6 hodin denně. Konečně máme prostor pro Motorband. Příchodem Karla Adama jsme získali super člověka a extratřídu muzikantství! Zkoušíme, připravujeme repertoár, natáčíme a připravujeme nové skladby na nové CD. A jak říká jedno staré moudro: Raději budu ve špatném podniku s dobrými lidmi, než v dobrém podniku se špatnými lidmi!!!!
Děkujeme za rozhovor a prostor k vyjádření.
Spolupráce na přípravě dotazů: Mikael
Aleš Brichta nám před nedávnem poskytl rozhovor, který se týkal jak situaci v jeho kapele, tak dalších záležitostí, s podobným formátem nyní přicházíme i v případě druhé strany. Na otázky odpovídal nepsaný šéf kvarteta Libor Matejčik, sekundovali mu Zbyněk Haase, Karel Adam, Klauda Kryšpín.
Ahoj Libore, na úvod bych Tě požádal, aby ses trochu představil... Přece jen náš webzine je orientovaný spíše na undergroundovou muziku, takže ne každý tě bude znát... Takže jaká byla tvá hudební cesta od začátku do dnešních dnů?
Libor: Na kytaru jsem začal hrát v 16 letech a v 9. třídě jsem založil první kapelu. Jmenovali jsme se Statik. Hra na kytaru mě okouzlila. Poslouchal jsem nahrávky Beatles, Smokie, Slade, Sweet, Omega, Abba, Deep Purple, Katapult, a tak nějak od začátku jsem slyšel, že to tomu Blackmooremu hraje nějak líp. Začal jsem trénovat 3 hodiny denně. Po 2. roce trénování si mě vybrala k sobě kapela Generace, která byla na daleko vyšší úrovni než ta moje. Kluci nechtěli cvičit, tak jsem nabídku vzal. Z Genererace vlastně vznikl v 80. letech Motorband, kde se vystřídalo přes 30 hudebníků. Popisovat kariéru Motorbandu tady nebudu, protože to by bylo na hodiny psaní. Odkážu čtenáře na náš web motorband.cz kde je historie popsána.
MOTORBAND měl svého času skvěle našlápnuto, hned vaše debutové album, trefně pojmenované „Made In Germany“ vyšlo dokonce pod německým vydavatelem, ale podle mě skupina postupně hodně vyklidila pozice (což bych přičítal hlavně častým změnám v obsazení, především pak na postu vokalisty) a ani návrat v polovině minulé dekády se příliš nepovedl... Když si vzpomenu na vaše vystoupení v rámci České rockové ligy v roce 2004...
Libor: Je to tak. Na konci 80. let jsme se propracovali do špičky ČR. Jako první česká metalová kapela jsme natočili debutové album v Německu. Měli jsme kousek k cestě do světa, protože majitelé vydavatelství Gamma records nám chtěli zaplatit celosvětové tour s Judas Priest. Tenkrát mluvili o investici do Motorbandu více jak 500 000 DM. Pro dříve narozené 1 DM se rovnala tehdy cca 18 Kč. Tehdejších 18 Kč... to je dnes ekvivalent cca 180 Kč x 500 000. To je jako by dnes někdo chtěl do kapely nainvestovat 90 mil. korun. Tehdy jsme si to vůbec neuvědomovali, jaká šance se nám naskýtá. Peripteie, které pak vznikly po vydání alba Made in Germany, opět tady nebudu rozepisovat, protože to, co se odehrálo, je hodně složité a komplikované. Já jsem někde už události kolem roku 1990-91 kolem rozpadu tehdejší sestavy sepsal. Někde na webu by to mohlo být.
Jak už jsme řekli, MOTORBANDEM za ta léta prošla řada muzikantů. Kapela se za dobu své existence opakovaně rozpadala a zase znovu dávala dohromady, jediným členem, který zůstával jsi byl ty. Kolega Mikael se ptal Aleše, jestli není nesnesitelným kapelníkem... Tak já se zeptám, na totéž Tebe (úsměv)? Nejsi náhodou nesnesitelný kapelník? Nemáš pocit, že těmito nekonečnými změnami tvoje osoba a vlastně i celá skupina ztratila u fanoušků kredit?
Libor: Tak řeknu na rovinu, že jsem byl tvrdý a razil jsem zásady poctivé práce a píle. Je pravda, že mým největším problémem byl můj vztah ke Kamilovi. Kamil byl totiž v Motorbandu omylem. Nikdy nechtěl zpívat metalovou hudbu!!! A občas nám to dával dost najevo. Mě to vnitřně užíralo. V začátcích kariéry v Motorbandu Kamil ještě asi 3 roky zpíval v barové kapele, s kterou si slibovali, že založí bluesrockovou partu a že Motorband opustí. Od začátku jsem cítil, že Kamil zůstával v Motorbandu jen kvůli tomu, že jsme se neustále zlepšovali, až jsme se postupně zařadili do špičky tehdejší metalové a rockové scény.
Při komplikovaných problémech mezi naší tehdejší mananažerskou agenturou a německým vydavatelem, jsme se načas ocitli v dolíku. Bylo to takové chaotické období, kdy jsme neměli koncerty a nevěděli jsme, co bude, Kamil kapelu opustil. Okolnosti jeho odchodu jsou vysvětleny v článku kolem událostí roku 1990. Náš webmaster to někde bude mít uložené, tak mu řeknu, ať to zas dá na web.
Další pokusy o comeback byly krátkými epizodami. Největší problém byl a je sehnat do kapely dobrého zpěváka, který se stane i osobností a leadrem. To se rozhodně nepovedlo s Milanem Daimem. To byl pokus o comeback v roce 1993-94. Jinak sestava současného Motorbandu existuje už 8 let. Roční anabáze sestavy kolem alba Heart of the machine (2009-10) byla zase jen krátká epizoda s půjčeným zpěvákem Radkem Popelem, který nám přišel jen pomoci. Jeho domovskou kapelou byly a jsou Dievision. Jeho přístup k Motorbandu podle toho i vypadal. Když jsem dostal já a Zbyněk nabídku jít hrát k AB Bandu, kterou jsme přijali, Radek v Motorbandu skončil. Jedním z důvodů proč Radek skončil, byl také tlak jeho kapely Dievision, kterým se účinkování Radka v Motorbandu přestalo zamlouvat, tak mu dali ultimatum. Každý pochopí, že účinkování zpěváka ve dvou kapelách je možné jen krátce.
Jak to vypadá s MOTORBANDEM dnes? Chystáte se na pódia, do studia? Tvoříte nový materiál, nebo chcete, třeba jako TITANIC zkusit oslovit pamětníky na společných tour s někým, kdo dnes vyprodává vesnické sály?
Libor: Připravujeme koncertní playlist. Natočili jsme tři novinky a děláme na nových skladbách. Nové album budeme natáčet na jaře. Jen doplním, že sestava Motorbandu od comebacku 2003 vždy postrádala kvalitního ostříleného basáka. Příchodem Karla Adama jsme získali nejen výborného muzikanta a baskytaristu, ale i super člověka, s kterým se teď dělím o kapelnickou taktovku. Zpěváka Pepu Šutaru jsem oslovil znovu, protože se nevzdal a v 45 letech se dal na studium mezinárodní rockové konzervatoře, zpívá v rockové opeře Oidipus Tyranus. Je to poctivý srdcař a roste.
Myslíš si, že je dnes doba nakloněná návratu kapel, které před dvaceti a více lety patřily do špičky? Jakou skupinu fanoušků byste chtěli oslovit, dostat na svá vystoupení? A co současná sestava, vydrží?
Libor: Vůbec tohle neřešíme. Dělám muziku skoro 25 let (Karel ještě déle). Jsem autor 90 % hudby Motorbandu. Skládám, hraju, a kapela aranžuje. Jsem maximalista a mám rád, když to, co děláš má úroveň a dáváš do toho maximum svého hudebního umu, energie a pocitu.
Ty sám jsi v průběhu své kariéry měl možnost spolupracovat s muzikanty, kteří jsou považováni za špičku domácí metalové scény, ať už se jednalo o Láďu Křížka, Miloše Doležala nebo teď naposledy Aleše Brichtu. Všechna tahle angažmá mají společné pojítko a to, že pro tebe neskončila příliš slavně. Když to řeknu na plno, tak z Kreysonu, Vitacitu i AB Bandu jsi byl vyhoštěn. Co je podle tebe tedy příčinou opakující se historie?
Libor: Máš dost zkreslené informace. Z Kreysonu jsem odešel sám, založili jsme s Danem Haftsteinem nový Motorband (comeback 1993) Jak dlouho po mém odchodu fungoval Kreyson??? Skomíral, a po dvou letech skončil úplně! Miloš DODO mě vyhodil, protože měl pocit, že nedávám kapele to co si on představoval. Za sebe můžu říct, že mě to s ním vůbec nebavilo. Navíc, když se začala natáčet nová deska, jednak ho moje nápady nezajímaly, a nenechal mě natáčet jedinou notu. Protože jsem nebyl dost dobrý kytarista, abych mohl nějaký ty beglajdy nahrát. Ptám se: Jak dlouho vydržela sestava Vitacitu s novým kytaristou??? Ani ne rok! Jak vypadal rozpad??? V žádném případě v dobrém. Celou moji kariéru nosím v srdci Motorband! Každé jiné angažmá pro mě zanamenalo být 100% připraven na koncert a 100% a podat maximální výkon a show. Vždy být na 100 % připraven k natáčení ve studiu a být spolehlivý... To jsem vždy v každé kapele plnil na 100 %. Je to moje krédo.
Z AB Bandu jsme byli vyhoštěni všichni čtyři!!! Vyjádření sepsal Klauda Kryšpín a my jsme ho doplnili.
Pojďme ke kauze AB BAND. Můžeš popsat situaci v kapele řekněme, rok zpátky? Tehdy jste nahrávali anglický materiál Grizzly – kde a za jakých podmínek? Kdo nahrávání financoval – v diskuzi u nás na webu se píše o příspěvku PRE ve výši 250 000? Kdo tyhle prostředky zařídil? Jaký byl náklad alba?
Libor: Natočení alba Grizzly bylo dohodnuto dříve než jsem já a Zbyněk Haase nastoupil do AB Bandu. Tohle je už otázka pro Karla Adama a Klaudu Klaudu Kryšpína. Co já vím, tak Aleš nám povídal jak oslovil Pavla Béma (bývalý primátor Prahy) a ten mu dohodil Pražskou energetiku, která dala na natáčení a výrobu 250 000 Kč.
Klauda: CD Grizzly začal Aleš B. plánovat už za starší sestavy. Ta se však z podobných důvodů rozpadla dříve než k natáčení vůbec došlo. Aleš nás požádal o natočení bez nároku na honorář, neboť to mělo být čistě a výhradně promo CD, které nebylo dle Alešových slov určeno k prodeji. Sponzorská částka 250 000 Kč, kterou Aleš sehnal za pomoci Pavla Béma, byla určena k výrobě a hrazení všech nákladů spojených s nahráváním zmíněného CD. Společně jsme se tedy dohodli, že CD natočíme. Po několika měsících začal Aleš B. CD Grizzly prodávat prostřednictvím svých webových stránek. Když byl naplánován křest tohoto CD, tak jsem se rozhodl se této oslavy nezúčastnit. Samozřejmě jsme se logicky jako jeho spoluhráči začali dotazovat, jakým způsobem bude se ziskem z CD Grizzly naloženo. Aleš a Martin Lukeš nám oznámili, že peníze jdou na účet, a že se poté rozdělí mezi členy kapely. Do prodeje šlo podle Alešových a manažerových slov pouze 500 kusů. Vyúčtování zisku z tohoto CD jsem nikdy neviděl a neobdržel ani korunu z prodeje tohoto CD. Stejně tak jsem nikdy neměl možnost nahlédnout, kolik se ze sponzorské částky 250 000 Kč využilo k realizaci CD.
Zbyněk: Natáčení CD Grizly bylo domluveno a vyřešeno ještě před tím, než jsem do AB Bandu nastoupil, natočil jsem to za domluvených podmínek, tj. bez nároku na honorář. Problém nastal v tom, že jsme jako kapela nebyli uvedeni na Intergramu jako interpreti, co toto CD natočili, a nebyla s námi sepsána vydavatelská smlouva.
CD nešlo do běžného prodeje, ale 500 kusů se snad dalo koupit přes web po 259 Kč – to je suma sumárum 129 500 Kč, z toho musím odečíst poštovné a balné, takže zbývá cca 100 000 Kč... Když připočtu těch 250 000 od PRE, pořád to není fatální suma... Něco stálo studio, něco výroba, něco zahraniční promotion – nepřijde mi, že by z téhle částky zbyl nějaký výrazný zisk...
Libor: Myslím, že pokud kapela funguje jako parta, měla by být udělána rozvaha natáčení. Za 250 000 se dají v klidu natočit alba dvě až tři. Pokud by Aleš B. chtěl hrát fér hru, rozpočet by předložil, a snažil by se s námi komunikovat a náklady na natáčení korigovat. Výroba CD při počtu nad 1000 ks, se vším co k tomu patří, se pohybuje kolem 16-18 Kč. Kdyby nahrávání, mix a mastering stály 150 000 + výroba 20 000, poštovné atp. pořád se vejdeme v pohodě do 250 000 Kč, takže z každého prodaného CD přes web je 100% zisk, z každého stažení za sms 99 Kč je také 100% zisk. Pro koho? A jestli není, proč nám Aleš Brichta nepředložil faktury a soupis nákladů na natáčení a výrobu CD? Dokonce nám začal tvrdit, že ani ty sponzorské peníze nestačily, a že za nahrávaní dluží 70 000. No a pak odletěli s manažerem a webmasterem na all inclusive dovolenou. Být tím věřitelem, asi bych se na Brichtu s jeho manažerem dost rozlobil, kdyby mi dlužili 70 000 Kč a místo splacení dluhu bych se dozvěděl, že odletěli na dovolenou.
Karel: Tohle potvrzuju, protože jestli nad něčím zůstával nám všem rozum stát, tak to byla přesně tahle situace, jak říká Libor.
Pomohlo tohle CD k zahraničnímu uplatnění kapely? Hrály se ty skladby v nějakých zahraničních rádiích? Kolik nabídek na koncerty venku přišlo? Uskutečnil se vůbec nějaký? Prostě – mělo tohle anglické CD nějaký význam nebo to byly utopené peníze?
Klauda: Jak dalece pomohlo CD propagačně mi bohužel není známo. Jediné co vím od Aleše B., že bylo v rotacích u několika rádiových společností v USA. Jestli to byli utopené peníze? No, natočeni a náklady s tím spojené by se řádově pohybovali okolo 150 000 Kč, a ty byly hrazeny ze sponzorských 250 000 Kč. Vzhledem k tomu, že jsem za natočení žádný honorář nedostal, tak by tam čistě teoreticky pár desítek tisíc mohlo zbýt... ale jak jsem již psal, o vyúčtování jsme sice žádali několikrát, ale bohužel bez výsledku. To, že Aleš B. na žádost všech členů kapely nepředložil vyúčtování zmíněného CD, je naprosto nesolidární. Pokud by se CD neprodávalo, bylo by mi to jedno.
Zbyněk: Za dobu mého působení nevím o jediné nabídce koncertu pro AB Band za hranicemi ČR.
Libor: Nic to nepřineslo. Snad jen to, že jsem kontaktoval Suzan Jones v USA, která zařídila na několika rádiích v USA, aby tam některé songy z tohoto alba hráli.
V celém vašem sporu se mluví hlavně o penězích. Ty obecně v kultuře ubývají, tak jestli to není nějak tajné, za kolik AB BAND hrával? Měli jste nějakou fixní částku za vystoupení nebo se to řešilo akce od akce, třeba podílem z vybraného vstupného?
Klauda: Opět bych konkrétní odpověď na tuto otázku přenechal Alešovi nebo managerovi. Ale rád se podělím o kuriozitu. V letošním roce nás náš manager informoval o tom, že budeme muset jít s už tak dost nízkými honoráři dolů, že se ABB špatně prodává, ale vysoké dopravné, které Martin bral zůstalo stále stejné. Také s tim tedy problém nemám, ale férovější by bylo když se má šetřit, tak všude zhruba ve stejném měřítku. ABB měl definitivně nejdražší dopravu, jakou jsem u tuzemské kapely zažil.
Jediné co bych skutečně rad zmínil, že také kapela neviděla nikdy ani korunu z prodeje marchandise. Ten se na koncertech běžně prodával. Připomínám to, že na výrobu triček manager kapely použil sponzorské peníze, původně určené k financováni nahrávání CD, které přinesl do kapely Libor Matejčik.
Zbyněk: Honorář se měnil od koncertu s tím, že bylo domluvené minimum, za které se bude hrát a to v některých případech nebylo dodrženo.
Měli jste jako jednotlivci za koncert pevně stanovený honorář předem? Myslím to tak, že jste prostě odehráli, dostali xy korun a neřešili, jestli Aleš nebo manažer dohodli lepší podmínky a profit si pak nechali. Nebo byla každá akce honorovaná jinak a záleželo třeba i na počtu diváků nebo formátu akce (samostatný koncert, festival).
Klauda: Tohle je spíše otázka na Aleše nebo managera. Jediné, co k tomu mohu říct, že jsme také nikdy neviděli jedinou smlouvu s pořadatelem. Ale nijak mě to netíží. Speciálně ne teď. Možná bych ještě podotkl to, že dopravce (v tomto případě Martin Lukeš, manažer) stál víc než honorář jednoho z nás, a to je dost udivující.
Zbyněk: Byl domluven honorář, který jsme dostali i když by manažer na akci vydělal třeba desetinásobek. Je to každého soutěž, za jakých podmínek hraje. Já jsem třeba poslední koncert s AB již neodehrál, jelikož jsem dostal lépe placenou nabídku a v tu chvíli již stejně bylo jasné, že mé působení v AB bylo ukončeno, takže rozhodla finanční nabídka.
Jak je to s těmi „Integramovými“ poplatky? Aleš říká, že jde o korunové položky, já a asi ani čtenáři nemáme ponětí, co to obnáší... Můžeš odhadnout ty, jako zkušený muzikant, který jistě s Integramem uzavíral nějaké dohody, kolik to je podle Tebe?
Klauda: Je úplně irelevantní, co Aleš říká a tvrdí všem okolo. Kolik by z Integramu právě v tento moment každému z nás přišlo, to se bohužel nikdy nedozvíme. Dlouhodobě se částka může pohybovat kolem několika tisíc. Ale je povinností vydavatele tuto smlouvu se společností Integram uzavřít, s procentuálním rozdělením pro každého interpreta, který se podílel na nahrávání. Společnost Integram vybírá poplatky za užiti díla z mediálních prostředcích. Pokud smlouva uzavřená není, je to porušeni zákona a zároveň všechny zisky inkasuje vydavatel, a to bez ohledu na výši zisku. Tato smlouva má zároveň většinou platnost několik desítek let, protože je dost běžné, že je dílo v budoucnosti použito třeba i několikrát znovu a znovu, a chrání tak interpretační práva všech osob, které se na díle podíleli. Pokud je dílo použito během třeba dalších pěti let, a stačí i třeba jen jedna skladba, pak už jsou zisky desetitisícové. Já dostávám ročně řádově několik desítek tisíc z Integramu, a to jsem se nepodílel na žádných vyloženě komerčně zaměřených projektech. Dám vám konkrétní příklad. Album Stromboli z r. 86 mi do dnešního dne vydělalo zhruba 50 000 Kč. Pokud se jedná o skladby komerčního rázu, zisky jdou běžně do statisíců. A to, že Aleš nemá ani s jedním z členu tuto smlouvu uzavřenou, je naprostá nehoráznost!!! A nejen smlouva na Integram, ale také SMLOUVA „O DÍLO“, která je mnohem důležitější. Je určena k dělení zisku s přímého prodeje CD. Jinými slovy v případe CD Grizzly porušil vydavatel hned dva zákony, které chrání práva umělců.
Stačí aby se prodalo jedno jediné CD bez uzavření výše zmíněných smluv, aby to nebylo v souladu se zákonem. CD Grizlly se prodalo kolem 500 ks. To je poměrně vysoká částka blížící se 100 000 Kč. A to se CD Grizzly prodávalo jen pár týdnů. Kdo ví, kdy se toto CD stane součástí nějaké kompilace nebo Vánočního balíčku. Rozhodně toto porušení vydavatelských a interpretačních práv není u konce…
Nejvíce jsme však byli překvapeni, když jsme se v autě na cestě z jednoho z koncertu dozvěděli, že tohle není poprvé, kdy někdo z kapely nedostal ani korunu za nahrání CD Aleše Brichty. Tentokrát se jednalo o album „Deratizer“. A byl to Karel Adam, který nedostal za spolupráci na tomto albu také ani korunu.
Karel: Můj názor ke všemu... Počátkem tohoto roku napsal Aleš na fóru AB Bandu, že nové CD se točit nebude, z důvodu neochoty spoluhráčů se na něm podílet a to i finančně. To zřejmě nasralo několik fans, kteří nás na diskuzích označili za vyžírky, co jim jde jen o peníze atd…Natočil jsem Alešovi všechny jeho sólovky i CD AB Bandu. Sólovky vydával Popron, který financoval i nahrávání. Každý hráč dostal zaplaceno za počet jim nahraných skladeb. To je běžná praxe u studiových muzikantů. Nahrávání desek AB Bandu, které vydával Aleš, bylo financováno sponzory. Každý člen AB Bandu provedl přípravu i nahrávání na své vlastní náklady. To je samozřejmostí u kmenových hráčů. Jak už bylo řečeno, na natočeni CD Grizzly sehnal Aleš 250 000 Kč. Za tuto cenu se dle mého názoru v pohodě vyrobí dvě řadová CD, která budou od prvního prodaného kusu zisková. Proto nás překvapil výše zmíněný Alešův příspěvek na fóru AB Bandu. Ano, chtěli jsme po něm, aby doložil za kolik bylo CD Grizzly natočeno a vyrobeno, jinak další CD točit nebudeme. Celý tento problém byl Alešem vyřešen naším předčasným vyhazovem z kapely. Z tohoto důvodu a na popud řady některých fans, bylo sepsáno naše prohlášení, kde jsme se slušnou formou snažili vysvětlit náš názor na nastalou situaci.
Mě osobně znechutila reakce některých lidí na různých diskuzích, kteří bez znalosti problému a faktů tyto diskuze zneužili k osobním výpadům a nechutným urážkám ke VŠEM zúčastněným muzikantům. Tento smutný konec sestavy AB Bandu mne celkově mrzí a doufám, že je v nás sila a ochota uvedené problémy časem dořešit.
Na závěr chci dodat jen malou poznámku z pohledu muzikanta a fanouška rockove muziky: Je dobře, že AB Band dále pokračuje, že se z nečinnosti probírá MOTORBAND, a že Klauda nás brzy překvapí nějakým hustým muzikantským nářezem. Zdraví Karel Adam
Zbyněk: Pro někoho korunové poplatky, ale jak víme tak korunka ke korunce a za chvilku je na nájem.
Spor vedete také kolem případného nového alba, na který asi Aleš požadoval nějaké finance od každého člena kapely. Ale nejspíš nebyla vyřešena případná návratnost resp. forma návratnosti... To je vcelku pochopitelně problematické, ale při dnešních prodejích těžko předem odhadnout, jestli se peníze vrátí...
Klauda: Řekl jsem Alešovi jasně, že pokud nevyřeší smluvně CD Grizzly, nehodlám se na dalším projektu podílet. To asi chápete. Aleš mohl smluvně dořešit CD Grizzly a mohli jsme klidně natáčet nové CD. Požádal mě také e-mailem, jestli mám nějaké skladby, které bych rád dal na nové připravované CD . Odpověděl jsem mu jednoznačně, že ne. On by si to představoval asi tak, že já budu doma hodiny a hodiny pracovat na skladbách pro AB Band s vědomím, že zisky zůstanou pouze jemu. Stále mám ještě v rozepsané poště jednu velice humornou odpověď na toto téma, kterou jsem Alešovi už neodeslal: Aleši, DVD 50 (Tesla Arena) jsem Ti nahrál bez nároku na honorář a věnuji Ti ho k Tvým 50. narozeninám. CD Grizzly Ti věnuji k Tvému svátku. Ale bohužel nevím o žádném jiném jubileu, tak že se dalšího projektu nezúčastním.
Zbyněk: Pokud nebyl problém sehnat sponzorský dar na natočení promo CD Grizzly v angličtině, tak nevidím důvod, proč byl měl být problém sehnat sponzory na nové řadové CD AB Bandu. Já jsem byl ochoten to CD natočit bez nároku na honorář, samozřejmě za předpokladu uvedení mého interpretačního podílu a podílu z prodeje na tom CD.
Chodili jste dříve (v době, kdy jste hráli v AB BANDU) do zaměstnání, nebo jste byli profi hudebníci? Co máte v plánu teď? Tři z vás jsou v MOTORBANDU, to ale asi není tak jistý živobytí, jako v případě AB BANDU... Co Klauda, neplánuje nějaký comeback PRAŽSKÉHO VÝBĚRU?
Zbyněk: Ještě jsem nehrál v kapele, která by mne uživila, což také částečně svědčí o tom, že tu rockovou hudbu člověk musím mít rád, jinak bych se tím ani nezabýval. Hudbou se živím již 10 let. Učím v Základní umělecké škole, hraju v divadle (muzikály), se symfonickými orchestry po Evropě atd...
Klauda: Živím se hudbou od mých 18 let…, což už je tedy pěkně dávno. Já o živobytí v hudbě nouzi nemám. Naopak kvůli AB Bandu jsem mnohokrát odmítl různé nabídky. Například loni na podzim jsem dostal nabídku zúčastnit se „Sletu bubeníků“, a protože ve stejných terminech byly plánovány koncerty AB Bandu, nabídku jsem logicky odmítl. A věřte nebo ne, všechny koncerty AB Bandu byly v těchto termínech nakonec zrušeny. Ale to se prostě stát může. Co mě ale vždycky bude mrzet, že se tahle parta výborných muzikantu rozešla kvůli totálně neprofesionálnímu přístupu Aleše k řešení takové samozřejmosti, jakou je účetnictví kapely. Ale když se podivám jen necelé dva roky zpět na minulou sestavu, tak Aleš mění muzikanty jak tretry na maratón. A stejný problém stále přetrvává.
Jinak letos v prosinci natáčím v Sonu již v pořadí čtvrté album s anglickým zpěvákem a kytaristou Camem. Jinak jsem momentálně uprostřed mého turné sólových koncertů a seminářů po celé republice, které konči na konci listopadu posledním vystoupením v Bratislavě. Hned na něj navazuji studiovou práci s Camem. Samozřejmě, že hledám angažmá v další profi kapele i přesto že Pražský Výběr II hned po té, co se kluci dozvěděli, že jsem skončil v AB Bandu, plánuje možná koncert už letos v prosinci a nějaké koncerty v létě příštího roku. Také mám krátkodobou pracovní nabídku do Melbourne v Austrálii na leden příštího roku, ale tu ještě zvažuji. Ale v každém případě hledám seriozní angažmá v profi kapele v Česku.
Libor: Já podnikám v oblasti interaktivní komerce a jsem oblastním manažerem firmy ALL Investment group pro ústecký kraj. Mám svobodné podnikání. Hudba je koníčkem a z 99 % se hraje v pátek a sobotu.Takže přeci se nebudu celý týden poflakovat. Ale pracuju tak 5-6 hodin denně. Konečně máme prostor pro Motorband. Příchodem Karla Adama jsme získali super člověka a extratřídu muzikantství! Zkoušíme, připravujeme repertoár, natáčíme a připravujeme nové skladby na nové CD. A jak říká jedno staré moudro: Raději budu ve špatném podniku s dobrými lidmi, než v dobrém podniku se špatnými lidmi!!!!
Děkujeme za rozhovor a prostor k vyjádření.
Spolupráce na přípravě dotazů: Mikael
