Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

Českobudějovická parta nedávno vyměnila polovinu sestavy a pak přihlásila s pětiskladbovým MCD „Forever & Eever“...

Za zhruba osm let existence stihli DARK ANGELS častěji změnit sestavu než pořídit nějakou oficiální nahrávku (úsměv). Jestli dobře počítám, tak si v kapele zahrálo resp. zazpívalo patnáct muzikantů, což není zrovna málo. Jak se to podepsalo na počtu alb a koncertů, jak to kapele komplikovalo činnost a jak to s ní vypadá teď, krátce po vydání novinkového materiálu, o tom jsme si povídali s Vencou (kytara, bručení – jediný zakládající člen), Evou a Vlastou. Řeč ale samozřejmě přišla i na další záležitosti.

Čau Venco, nejsi Ty náhodou nesnesitelný diktátor, že s tebou nikdo delší dobu v kapele nevydrží? (smích) Myslíš, že v kapele musí být někdo, kdo by v určitých (zásadních) okamžicích měl říct, že to bude takhle a takhle, nebo jsi zastáncem demokratických poměrů, třeba hlasování? Případně, jsi tím, kdo to poslední slovo má?

Venca: Chacha, tak jestli jsem nesnesitelný diktátor, musí posoudit ostatní z kapely. Já jen doufám, že tomu tak není. Ale jinak samozřejmě, vždycky v kapele musí být nějaký tahoun, který jí udává směr. Demokracii jsme si kdysi také zkoušeli a opravdu to nefunguje. Tím ale neříkám, že co řeknu, to se děje. S ostatními se na všem samozřejmě kolektivně domlouváme. Názor každého je důležitý. Ale nějaké hlasování a tak dále, to do kapely, která potřebuje fungovat, nepatří. Buď se na tom prostě shodneme, nebo hledáme nějakou jinou alternativu.

Vlasta: Venca diktátor rozhodně není (smích). Myslím, že by diktátora ani tahle kapela nepotřebovala, nikomu z nás už není 15 let (smích). Venca je prostě zkušenej kapelník a všichni ho tak berou. A když si opravdu neví rady, zeptá se „taťky“ Vlasty (veliký smích).
O tom, kdy a kam pojedeme hrát se ale demokraticky bavíme. Je nás v kapele hodně a musíme tenhle koníček sladit i s běžným životem...

Venca: Je pravda, že zkušenosti kolem běhu kapely má každý z nás. O to je to jednodušší... A když je po ruce taťka Vlasta, jde všechno jak po másle. (smích) Co se týká personálních změn, tak si nemyslím, že by to bylo až tak hrozné. Ostatně, s Lucií Avramovou a Michalem Jelínkem jsme hráli zhruba šest let. Za celou existenci jsme měli tři sólové kytaristy a čtyři baskytaristy. Basa byla u nás vždycky problém. Nedokázali jsme najít člověka, který by jel na stejné vlně. Dokud nepřišel Vlastík. Ale musel jsem ho překecávat několik let. (smích) Pravdou je, že se všechny personální změny vyřešily okamžitě. Nemuseli jsme nikdy naštěstí stát. Pevně věřím a doufám v to, že nám aktuální složení vydrží. Sešla se banda skvělých muzikantů a hlavně přátel, což není tak častý jev. Jsem z toho nadšený a jsem rád, že jsme se nakonec takhle skvěle poskládali.

Sestava vám pohromadě vydržela maximálně dva roky, většinou ani to ne. Jak se dá při neustálých odchodech a příchodech koncepčně pracovat? Kdyby u vás fungoval jediný skladatel, tak bych to ještě chápal, ale tak tomu nebylo...

Venca: Jak jsem říkal, hlavní problém byl baskytarista. Jinak jsme fungovali stabilně, tudíž se dalo pracovat normálně. V posledních letech byla problémem spíše vzdálenost jednotlivých členů. Zkoušeli jsme minimálně, takže je ti jasné, že se moc nových věcí neudělalo. (smích)

Vždycky jste měli zpěvačku – když odcházela dlouholetá frontwomanka Lucie, měli jste jasno, že nástupcem bude opět dívka, nebo jste přemýšleli i o mužském zpěvu?

Venca: Já měl jasno, že chci pracovat s Evou, se kterou jsem se znal už dříve. Ke konci Luciino působení už nálada nebyla nejlepší a bylo jasné, že změna dříve nebo později nastane. Když mi oznámila, že končí, ani mě to nepřekvapilo a vlastně jsem to naprosto chápal. Jinak už to nešlo. Okamžitě jsem kontaktoval Evu a ta kývla, takže post zpěvačky jsme měli vyřešený během pěti minut. (smích) Proti mužskému zpěvu nic nemám, ale stojím si za tím, že v Čechách je kvalitních melodicky zpívajících frontmanů opravdu málo...

Co bylo příčinou rozchodu tria Landkammer – Avramová – Jelínek, které to spolu táhlo zhruba pět let? Přestali jste si hudebně rozumět, nebo byly důvody jiné?

Venca: Když minulý rok odešel kytarista Honza Landkammer a do kapely nastoupil Kuba Vondrka s Petrou Doškovou z českobudějovických Agony, bylo mi jasné, že už to takhle dál táhnout nejde. Musela přijít razantní změna. Jinými slovy, potřeboval jsem kapelu přestěhovat na jih, abychom mohli začít pořádně makat. Stav posledních let mě frustroval, protože jsme se po vydání Symphony Of Bridal Veil zasekli na místě. A myslím, že to tak cítila i Lucie s Michalem...

Proč vlastně nezůstala Jana Zahradníková ve vašich řadách natrvalo? Byla by v kapele s manželem...

Venca: Janina je naprosto úžasná zpěvačka, se kterou se skvěle spolupracuje. S Vlastíkem ale mají krásnou holčičku, takže poslední roky plní mateřské povinnosti...

Vlasto, ty máš za sebou účinkování v docela profláklé skupině Interitus. To je podobný případ jako Dark Angels – taky jedna personální změna za druhou. Můžeš s odstupem času prozradit, proč jste tehdy s Janou odešli?

Vlasta: (smích) Děkuji za otázku, už ani nevím, kolikrát jsem na tohle odpovídal...  (smích)  Hele, ono to tenkrát bylo kvůli tomu, že jsem hrál kromě Interitu také v kapele Velvet Ecstasy. Původně jako záskok - ale nakonec 2 roky. Jana v té době měla také druhou kapelu Tycho de Brahe. Když to v těchto kapelách začalo jít do kytek, řekli jsme si s Janinou, že si spolu postavíme skupinu, která bude mít moderní rockový směr... Zlanařili jsme výborného kytaristu Jirku Sponnera (teď hraje s Bárou Zemanovou a v kapele Hewer) a začali jsme hrát... Asi jsme chytili dobrou vlnu, docela dost jsme hráli a odezvy byly vesměs kladný... No a já díky tomu začal kašlat na Interitus, kde v tenkrát často docházelo k výměnám a donekonečna se od začátku zkoušely ty samé songy. A asi největší problém nastal, když se nám začaly krýt koncerty... Po jednom koncertě si mě pak Ioannes vzal na pokec a řekl, že to takhle dál nejde. Mě to bylo fuk, ale svezla se se mnou bohužel i Janina, která do Interitu dala určitě víc než já. Ale myslím, že po nás zbyly dvě dobré desky... S kluky z Interitu jsme si to po letech vyříkali a jsou z nás kamarádi...

Dali jste dohromady Sad, což byla úplně jiná muzika než Interitus, ale taky než Dark Angels... Máš tak široké rozpětí oblíbené muziky, nebo hraješ v kapelách s kamarády a je ti tak trochu jedno, co to je zrovna za styl? Který žánr máš vlastně nejraději?

Vlasta: Když začnu odzadu, poslouchám skoro vše, kromě dechovky a hip-hopu... (smích) U mě je to hodně ovlivněný ročním obdobím a  momentálním psychickým stavem. Posledních pár měsíců poslouchám převážně doom a black metal. Proto mi také Venca udělal radost, když mě přizval do jeho projektu After Rain... Hraji vždy muziku, která mě zaujme a hraji jen v kapelách, kde se dobře cítím. Ono to není pouze o muzice, ale také o kamarádství.  Proto jsem rád, že hraji v Dark Angels, že mě Venca po letech ukecal... (smích)

Co teď dělá Jana – zpívá někde nebo pověsila mikrofon na hřebík?

Vlasta: Janina musela dát přednost rodičovským povinnostem, za což si jí velmi vážím. Má muziku opravdu moc ráda a plánuje, že se k ní vrátí. V současné době by těžko šlo, aby se naplno věnovala kapele a koncertování, proto se angažuje ve studiových projektech.

Venca: S Janou máme už několik měsíců natočený doom metalový projekt After Rain, o kterém Vlasta již mluvil. Jelikož jsme vydali CD Dark Angels, rozhodli jsme se s vydáním After Rain chvíli počkat, aby se oba nosiče nepletly dohromady. Myslím, že ta nahrávka potěší hlavně staromilce, kteří si libují v kapelách jako My Dying Bride či Theatre Of Tragedy. Dá se říct, že jsme si tímto CD udělali radost. (smích)

Novou akvizicí je Eva Markvartová, která přišla z Evarest, stylově přece jen trochu odlišného působiště. Evarest byli svého času docela rozjetí (album jim vyšlo u zahraniční firmy) – proč jsi Evo dala přednost podstatně méně profláklým „Andělům“? Jestli dobře čtu mezi řádky... Evarestu jsi dala definitivně vale?

Eva: Ono se to tak sešlo všechno nějak naráz. V Evarestu to neklapalo již delší dobu, hlavně po lidské stránce. Odchod byl pro mě hodně těžký, protože hudebně mi kapela dávala opravdu hodně. Bohužel ale lidský faktor dokázal zabít veškeré úsilí, ať už naše, nebo lidí, kteří nám pomáhali. Dál už to takhle prostě bohužel nešlo. S kluky a holkami z Dark Angels jsem se znala již delší dobu a věděla jsem, že tady je to naopak parta skvělých lidí, kteří si na nic nehrají, dokážou si vážit úsilí druhých, táhnou za jeden provaz a je s nimi neskutečná sranda. Měla jsem v té době ještě další starosti, a tak nebyl ani čas hledat nějakou novou kapelu. Když se mi kluci ozvali, váhala jsem snad jen pár minut, a to z důvodu vzdálenosti... (smích)

Máš blíž ke svižné muzice, nebo ti lépe sedne pomalejší tvorba? Jakou hudbu posloucháš, jací jsou Tví favorité?

Eva: No, se mnou je to hodně zvláštní. Co se týče zpěvu jako takového, baví mě zpívat téměř všechno - od jazzu až po punkrock. Srdce mi ale bije spíš svižnějším tempem, ale hlasově mi zase více sedí pomalé věci. No tak si vyberte... (smích) Co se týče mých favoritů, ve zpěvu je to asi nejvíce Anastacia a naše Věra Špinarová. U kapel je to hodně různorodé, poslouchám v podstatě všechno kromě disca. (smích)

Nekomplikuje trochu situaci, že je Eva z Prahy a zbytek kapely z jižních/západních Čech?

Venca: Vůbec. Zkoušíme pravidelně každý týden, přičemž s Evou a Vlastou (který bydlí v Plzni) zhruba jednou do měsíce. Dáme dohromady novou věc a na kompletní zkoušce ji pak už jenom ladíme a Evina si dělá vokální linku.

Vlasta: Situaci to nekomplikuje, jen jednou za měsíc celý víkend okupujeme s Evkou Vencovo obývák a hádáme se, kdo bude spát na gauči, a kdo na zemi... (smích) Většinou jsem gentleman... (smích)

Eva: Musím říct, že někdy je toho dojíždění trochu moc, ale zatím se to dá zvládat. Říkám si, jestli mám jezdit někam na víkend na chatu, nebo na zkoušku… Většina lidí někam jezdí a já vždycky z Prahy vypadnu ráda.

Venca: Ono to není také jenom o zkoušce či koncertu. Pro mě je to strávený víkend s lidmi, které mám rád. Beru to jako jednu velikou a hlavně příjemnou událost, jejíž třešničkou je právě třeba koncert. Právě ta vzdálenost je možná jedním z faktorů, proč je v kapele taková pohoda. Nevidíme se každý druhý den, takže se na sebe vždycky hodně těšíme. Jakmile je třeba mezi koncerty až měsíční prodleva, jsem z toho už celý nervózní. (smích)
 
Začínali jste jako heavymetalová skupina, na první nahrávce „See You In Hell“ byla zřetelně patrná vaše nezkušenost a neohrabanost (úsměv) a v recenzích jste to celkem „slízli“. Byl jsi Venco tehdy naštvaný, nebo to pro tebe bylo poučení pro příště a motor pro další zlepšování?

Venca: Ne, absolutně ne. Nejsem zaslepenec, abych si myslel, jak dokonalou muziku dělám. (smích) See You In Hell jsme dali dohromady po roce fungování. Tehdy jsme se vyvíjeli měsíc za měsícem, koncert od koncertu. Z dnešního pohledu je zázrak, jak See You In Hell zní. (smích) Jestliže do recenze nepřidává autor nějaké osobní záležitosti, tak jsem rád za každý názor. A nemyslím si, že by byly tehdejší recenze až tak špatné, spíše průměrné. Já bych byl jakožto kritik přísnější. (smích) Pokud kapela někam posílá svoji nahrávku, musí počítat s každým názorem. Nesnáším, když se pak muzikanti na autorovi článku vybíjejí. Jednou je to jeho názor a basta.

Postupně jste se posunuli k trochu jiné muzice. Z aktuálního miniCD zní heavy/doom ve středních tempech, vidíte budoucnost v prolínání uvedených stylů, nebo míříte k doomu, který u nás v posledních letech živoří na okraji zájmu a produkuje jej hrstka kapel...

Venca: Doom miluji, ale máš pravdu, že je dneska na okraji zájmu. Myslím, že doomové období už mám za sebou. Dostatečně jsem se vyřádil na After Rain. (smích) Nové skladby, které děláme, jsou poměrně svižné. A oproti starší tvorbě dost tvrdé. Jak asi tak budeme znít, napovídá song Morning Shadows z novinky, který je vůbec první skladbou, jež jsme společně v nové sestavě napsali.

Vlasta: Muzika, kterou děláme, není prvoplánově zaměřená na doom, nebo heavy. Prostě kluci  dostanou nápad a na zkoušce, kde jsme komplet, se dodělají aranže. Třeba se na příští zkoušce udělá nový song hozený do death metalu... (smích)

Venca: No, ehm, a zpívat bude Kuba. (smích) Je pravda, že se škatulkami nezabýváme, Waltari ale na druhou stranu nejsme. (smích)

Dark Angels i přes zmiňované personální rošády docela často koncertovali. Který koncert staré sestavy považujete za nejvýznamnější – zahráli jste si s řadou zajímavých kapel...

Venca: Těžko říct. Koncertů jsme za ty roky odehráli opravdu mnoho... Já třeba rád vzpomínám na pražský koncert s Vilémem Čokem, kde byla úžasná atmosféra. Tehdy nás vřelé přivítání návštěvníků opravdu překvapilo. V zákulisí jsme s Vildou dobře zablbli. Je to fakt týpek. (smích) Dobrá atmosféra ale byla třeba i v Českých Budějovicích před XIII. Stoletím...

Vlasta: (smích) Dodatečně se omlouvám přes média kapele XIII. Století, že jsem jim v Budějovicích sežral všechno občerstvení... (smích)

Venca: Jo, myslím, že na tohle asi Petr Štěpán nezapomene... Jinak, největší divočiny jsme nejspíš zažili na Slovensku na miniturné s kapelou Janesession. Dobrou zkušeností také bylo hraní v Německu. Tam nás hlavně překvapil přístup pořadatelů. Sotva jsem se nadál, že mi došly lístky na pivo, už jsem měl zase plnou hrst... Celkově si ale užívám každou akci. Pravdou však je, že v dnešní sestavě je to ještě intenzivnější. Asi se už opakuji, ale vládne mezi námi naprostá pohoda a myslím, že je to z podia cítit. Jinak, kdyby ses zeptal na tu nejméně povedou, tak tady mám jasno – AFOD v Trhových Svinech před třemi lety. Při zvukovce mi odešel zesilovač, což nás slušně rozhodilo. Do toho opička na zádech po pařbě z předchozího dne... (smích)

Teď, když jste v plné síle, hrajete o poznání častěji, ale na větších festivalech jsem vás nezaregistroval. Je to tím, že jste pořád neznámá kapela, nebo proto, že na většině festů se hraje tvrdší metal, nebo jste stranou zájmu, nebo nemáte manažera a ostré lokty, nebo jste pro pořadatele moc drazí (úsměv), nebo...?

Venca: To je jednoduché – dovolené. Léto u nás bylo vždycky problémem. Nedokázali jsme se sejít. (smích) Letos jsme třeba museli odmítnout hraní na Czech Rock Blocku... Celkově jsem toto léto odmítl hned několik festivalů, což je škoda, ale nedá se nic dělat. Příští rok budeme asi odpočívat synchronně. (smích)

Eva: A ono také, než jsme se dali dohromady, už byla většina festivalů obsazená, takže snad příští rok…

Co teď chystáte – na webu máte uvedený křest v Budějovicích 5.11., křtít má Honza Vozáry... jak jste se k takové celebritě dostali?

Venca: Honza nás má rád a docela nás podporuje. Je to skvělý maník. (smích) Vážím si ho jakožto muzikanta i člověka. V první řadě teď pracujeme na nových věcech, abychom mohli udělat úplně nový setlist. Přece jenom hrajeme dost staré skladby, které jsou už trošku vyčichlé. A jak jsem už zmínil, nová tvorba je „jinde“. Příští rok chceme natočit novou desku, takže tomu věnujeme hlavní pozornost. Zatím nám jde práce slušně od ruky. Od natočení Forever & Ever máme rozpracované čtyři nové kousky. A abych nezapomněl, v září budeme natáčet v Českých Budějovicích DVD...

Kromě křtu – co vás v nejbližší době čeká a co v době vzdálenější? Kde byste se rádi viděli řekněme do roka a do dne?

Venca: Na konci měsíce odehrajeme pár open air akcí a pak se budeme hlavně věnovat přípravám na DVD. A kde bychom se viděli do roka? Já doufám, že na křtu nové desky. (smích)

A poslední otázka – Venco, nemrzí tě, že jsi kdysi pojmenoval kapelu tak „hrůzostrašně“? (smích)

Venca: (mega smích) Tady mi trošku křivdíš, protože tento název z mojí hlavy opravdu není. Ačkoliv jsem tehdy protestoval, byl jsem přehlasován. To je ta demokracie v kapele. (smích)

Eva: Haha, tak že bychom se přejmenovali…? (smích)

RECENZE

www.bandzone.cz/darkangels

Zveřejněno: 14. 08. 2011
Přečteno:
3834 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

15. 08. 2011 18:17 napsal/a Ifa
název
Podle toho jak mluví kapelník, by se kapela měla přejmenovat na Dirty Angels... nebo Horny Angles...:)))) mu he he...