Nejbližší koncerty
  • 20. 03. 2026Legendy českého punku Visací Zámek se vrací do Barráku! M...
  • 21. 03. 2026Naurrakar, Bjes, Initium Noctis
  • 21. 03. 2026XATAX / Melodic, Metal, Chlíff / Heavy metal, NSMK
  • 21. 03. 2026ALPHAWHORES (pan) & LASER EYES (at) & Belzebubätor > 21.3...
  • 25. 03. 2026Australská celtic-punková senzace The Rumjacks, která se ...
  • 25. 03. 2026Ve středu 25. 3. 2026 se v Rokáči poprvé představí maďars...
  • 26. 03. 2026Dodávkou pobliTOUR: ◉ MANKURT - nekonzistentní metal/nois...
  • 27. 03. 2026Dodávkou pobliTOUR: ◉ MANKURT - nekonzistentní metal/nois...
KAVIAR KAVALIER: Fetišistický vinyl roku.

DISCOBALLS – Rise and Shine CD 2010, vlastní náklad

Diskokoule mě během jednoho týdne zkřížila/i cestu hned třikrát. Poprvé v klubu, kde se při rockovém koncertu netočila, podruhé, když jsem si poslechl novinku Prvního hoře (na níž se diskokoule objevuje v textu největšího hitu) a potřetí, když jsem narazil na CD Discoballs, jak se jmenuje pražská ska-soulová kapela. Ta se na vlastním webu vtipně charakterizuje jako „Chlupatá bradavice na tváři českého šoubyznysu. Banda nenadaných nafrněných pražáků, kteří se suveréně vetřeli na pódia s bezduchou slátaninou náhodně vykradených motivů jíž dávají zcela vykalkulovaně nálepku ska/soul. Nesehrané rytmice a falešným dechům dominuje značně vyžilá zpěvačka s hlasem ostřejším než skalpel jejího plastického chirurga.“ /opsáno i s chybami/


Ani ska ani soul mi v podstatě nic neříkají, nikdy jsem tyhle žánry neposlouchal, jen na několika multižánrových festivalech jsem občas cosi zahlédl. A většinou vydržel jednu dvě skladby, protože mě to prostě nebavilo. S jedinou výjimkou – a tou jsou právě Discoballs. Ti mi přišli zajímaví jednak tím, že jejich muzika zněla tak trochu obstarožně a místy připomínala hudbu z filmů pro pamětníky, jednak tím, že jejich zpěvačka (kromě toho, že byla moc hezká – úsměv) disponovala zajímavým hlasem a zpívala na svůj (nízký) věk opravdu suverénně. Ale Berenika Kohoutová loni z Discoballs odešla a novou nahrávku nazpívala nová akvizice Anja. A její hlas je od Bereničina samozřejmě trochu odlišný, řekl bych, že není tak měkký a mazlivý, ale i tak je Anja přesvědčivá a k jejímu výkonu nemám výhrady. Ono je to s výhradami obecně těžké, když nedokážu posoudit, nakolik jsou Discoballs osobití či styloví... Berte tuhle (ne)recenzi spíše jako avízo na zajímavé (od)dechové album plné dechových nástrojů a rozverných i posmutnělých písniček, které můžete poslechnout na Bandzone profilu kapely a udělat si lepší obrázek, než jsem dokázal nastínit já. Jo, přidám ještě tip na hit – a tím je pětka How do you feel, která mě oslovila nejvíc, nejspíš kvůli menšímu podílu dechů.


Zvuk je kvalitní, všechny nástroje jsou pěkně slyšet, horší je to s obalem... Nevím, jestli pošetka, která dorazila, je promo záležitostí, nebo běžným obalem, každopádně na vložené textové příloze chybí sestava kapely. O tom, že motiv přední strany je přímo ošklivý asi nemá cenu psát, to vidí každý...


Diskokoule mě neuráží a ve srovnání s takovými hrůzami jako jsou Dva a půl cvrčka nebo Kokrhell Band jsou balzámem na uši, ale vzhledem k tomu, že z podobně hrajících kapel znám akorát Tleskač, neodvažuji se bodovat – nemám prostě s kým srovnávat...


CD distribuuje Papagájův Hlasatel.


Seznam skladeb:

  1. What´s there to love
  2. Beat
  3. Queeen of your soul
  4. Music Star
  5. How do you feel?
  6. Troubles&sorrow
  7. Wrong way out
  8. Wings
  9. Place your hands
  10. Heart of stone
  11. Noooo
  12. Difficult


Čas: 35:03


http://bandzone.cz/discoballs

www.phr.cz



Zveřejněno: 03. 06. 2011
Přečteno:
3720 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář