 |
 |
 |
Anketa
Členové redakce zvolili nejlepší alba roku v ČR. Jak byste hlasovali vy?
SEE YOU IN HELL - „Život ve strachu“ (195)
KAVIAR KAVALIER - „Hotel Inkontinental“ (70)
MINORITY SOUND - „Toxin“ (51)
GRIDE - „Hluboká temná modř“ (50)
CHLAD - „Chrám bolesti“ (47)
QUERCUS - „Verferum“ (47)
ČERNÝ KOV - „Společenství“ (45)
FINAL FLAG - „Huge Expectations“ (41)
POSTCARDS FROM ARKHAM - „Øakvyl“ (41)
HEIDEN - „Země beze mě“ (38)
HNUS UMÍRAJÍCÍ - „Hnus umírající“ (34)
SEE YOU IN HELL - „Život ve strachu“ (195)
KAVIAR KAVALIER - „Hotel Inkontinental“ (70)
MINORITY SOUND - „Toxin“ (51)
GRIDE - „Hluboká temná modř“ (50)
CHLAD - „Chrám bolesti“ (47)
QUERCUS - „Verferum“ (47)
ČERNÝ KOV - „Společenství“ (45)
FINAL FLAG - „Huge Expectations“ (41)
POSTCARDS FROM ARKHAM - „Øakvyl“ (41)
HEIDEN - „Země beze mě“ (38)
HNUS UMÍRAJÍCÍ - „Hnus umírající“ (34)
Naše profily
RSS kanál
Web Archiv
4. 5. 2011DRAKAR – Let draka / The Flight of the Dragon
DRAKAR – Let draka / The Flight of the Dragon
2CD 2011, I Hate
|
Kytarista a zpěvák Ivan Sekyra prošel během své hudební dráhy spoustou kapel různých žánrů. Vedle rockového Projektilu (nejznámější skladbou, kterou Ivan složil, je Zahrada ticha, pomalá věc, která zní z rozhlasových stanic velmi často dodnes) to byl i Projektil metalový (krátká etapa na konci osmdesátých let, zapomenutý singl Lovci lebek / Kovárna, na kterém Projektil balancoval na hranici mezi heavy a speed metalem); vedle Abraxasu se objevil i v doprovodné Skupině F. R. Čecha (album 1983). Ale nejvýraznější metalovou stopu zanechala jeho skupina Drakar. Ta vznikla v roce 1988 v sestavě Ivan Sekyra (kytara, zpěv), Martin Ježek (kytara), Vítek Benek (baskytara), Karel Jenčík (bicí) a dá se říci, že předběhla dobu. Drakar se neomezoval jen na jeden směr, míchal heavy, speed i thrash metal (kapela samotná používala termín mystic metal) a texty pojednávaly o temných stránkách člověka. Zajímavá je i skutečnost, že autorem slov byl Vladimír Čort, tehdy šestačtyřicetiletý, který jinak psal zejména pro popové interprety (M. Rottrová, H. Zagorová) či pro rockovou skupinu Progres 2. Let draka se nahrával na dvakrát – skladby Tunelem zpátky a Dvojník ve výše uvedené sestavě, zbytek pak nabouchal Michal Trůka (ex-Baracuda, později Debustrol). LP vyšlo v roce 1990 u Globusu, leč deska se nedočkala odpovídající distribuce. Ani kapela se v tehdejší době na tuzemských pódiích příliš neobjevovala, zato zamířila do Nizozemí, Belgie a Rakouska a tak není divu, že vznikla i anglická mutace nahrávky. Jenže po dalších změnách v sestavě (Michala Trůku nahradil Lukáš Doksanský, následovaly další výměny, později se soubor rozrostl o kytaristku a zpěvačky) zmizeli Drakar v propadlišti dějin (zbyla po nich ještě zapomenutá kazeta Když se láme čas z roku 1996). Ale doba přeje retro záležitostem a došlo i na Drakar. Švédské vydavatelství sice anoncovalo reedici již v roce 2009, ale po řadě problémů spatřil oboujazyčný komplet světlo světa až letos v dubnu. K recenzi dorazila jen česká polovina, tudíž tu anglickou necháme stranou. Ona má pro našince Drakaří muzika větší kouzlo v češtině, to je bez debat. Čortovy texty jsou jednak velmi kvalitní, jednak nadčasové. Platí o nich totéž co o muzice – nejde o klasickou metalovou práci, ale o specifikum. Na zdánlivě tradičních |
|
základech (drak, démon) se odehrávají příběhy o vnitřních bojích v mysli člověka, o zradách, o touze někoho ovládat, o pocitech schizofrenika... Jediná Poslední křížová výprava má text výpravný, ostatní jsou zaobalené, posluchač v nich musí hledat a o jejich poslání přemýšlet. A že jsou aktuální stále snad není nutné dodávat. Pro Drakar je signifikantní hlavně kytarová práce Ivana Sekyry. Ten v Drakaru zúročil letité zkušenosti z různých žánrů a jeho hra se od někdejších metalových kytaristů výrazně odlišuje. Ve většině skladeb lze zaregistrovat specifické vyhrávky a artrocková sóla, v některých okamžicích Ivan koketuje s dalšími žánry, snad načichlými jazzem. Stylové rozpětí skladeb je také poměrně široké – nechybí heavymetalové střednětempé skladby, speedové jízdy ani takřka thrashmetalové nářezy. Ivanův zpěv je zvláštní – často ani nejde o typický zpěv, ale o rychlou mluvu; nicméně k temné náladě hudby jeho lehce zastřený hlas pasuje. Jen jedna věc trochu sráží celkový dojem – zvuk. Ale před dvaadvaceti lety nebyly možnosti takové, jako jsou dnes... takže určitá sterilita a „chudost“ je daní doby. Po dvaadvaceti letech Drak(ar) opět vstal a pouští se znovu do boje, který vyvrcholí letos v červnu na švédském Muskelrock festivalu, kde se Drakar objeví v sestavě Ivan Sekyra (kytara, zpěv), Martin Ježek (kytara), Vítek Benek (baskytara), Karel Jenčík (bicí). Nepřijde vám povědomá? O spoustu zajímavých informací, nejen o Drakaru, ale o celé své hudební dráze, se s námi Ivan Sekyra podělil v rozhovoru. Nepropásněte jej! Seznam skladeb: CD 1
CD 2
Čas: 41:12 + 40:47 www.bandzone.cz/drakar www.ihate.se |
;)
Partnerské weby
