Nejbližší koncerty
  • 19. 04. 2024Drom, Bullfrog, Mayon
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

Punkových kapel je u nás spousta, ale jen málokterá snese přísnější měřítka...

Na punkových serverech je sice za hvězdu skoro každý, kdo bafne kytaru do ruky a začne vyřvávat o prohnilé společnosti, za punkovým plotem ale jejich věhlas většinou končí. Nicméně najdou se výjimky, a já za jednu z nich považuji libereckou skupinu s prapodivným názvem, která nedávno vydala novinkové album, jak jinak, s prapodivným názvem (úsměv).


Fobia je webzine věnovaný hlavně metalu, tudíž vás většina našich obvyklých čtenářů znát nebude. Povídačky o historii kapel jsou sice klišé největší, přesto se alespoň krátce představte a zmiňte co máte za sebou...


Krtek: Je to neuvěřitelný, ale tenhle rok slavíme 15 let od doby, kdy jsme, jak jsi zmínil vejš, bafli do ruky kytary (aspoň teda já) a začali vyřvávat do mikrofonu. Od začátku to nebyl čistej punk, protože jsme všichni měli různý kořeny a tak se to míchalo s různýma odnožema rocku, metalu... Chvíli to trvalo, než jsme si našli směr, kterým jdeme. Třeba já vyrost na Slayeru a z toho jsem si odnes minimálně to, že muzikant by měl v první řadě umět aspoň trochu hrát. Nás dal do latě svýho času Honza Zrůst, kterej u nás tak rok zaskakoval v tísni na bubny a to je typ poctivýho muzikanta, co hraje jak metronom. Mimochodem, zakládal Krucipüsk, takže to byla pro nás výborná škola. Jinak jsme odehráli za tu dobu myslím si 500 – 600 koncertů u nás, v Polsku, Německu, ve Francii a na Slovensku. V kapele se vystřídalo asi 8 bubeníků a 2 kytaristi. Zpěv a basa zůstává stabilní.


Po předchozím albu Duševní výluka jste vyměnili bubeníka. Proč Wilda odešel a kde jste našli Weetka? Na začátečníka nevypadá – ani hrou, ani zjevem (snad se neurazí – úsměv).


Krtek: Wilda odešel ze dvou důvodů, měl zdravotní problémy s rukama a náš rychlej styl se pro něj na koncertech stal utrpením a za druhý si myslím, že jsme hudebně nebyli úplně tak jeho škatulka. Lidsky v pohodě. Weetek je stará garda. Kdysi dávno byl u začátků kapely, pak si dal asi 14 let pauzu a teď se jako dobrej holub vrátil (úsměv). Takže začátečník to opravdu není.

Honza: A zatím drží pohromadě a funkční…

Weetek: Sem se teda jako urazil…

Matěj: Ale ono na Wildovi ty roky s námi taky zanechali stopy. Zkrátka ty bubeníky ničíme, viz odpověď na otázku č.1


K Výluce jste pořídili dva videoklipy, na tom z „mišelinky“ fungujete coby skladníci – je v tom nějaká autobiografie? Nebo jen nápad? Kde jste natáčeli? Bylo to v reálu nebo ve „filmovém studiu“?


Krtek: Tenhle klip nám točili kluci a holka z FAMU – experimentální odnož, nebo tak nějak. Bylo to celý jejich nápad a myslím, že se jim to dost povedlo. Kus se točil v ateliérech, kus se dělal ve skladu jedný liberecký firmy a zbytek v počítači. Prostě dostali do ruky písničku s textem a na to postavili děj.

Honza: Naštěstí má písnička jen 2 minuty, takže tvorba klipu trvala jen asi 8 měsíců, ještě že to nebyla nějaká metalová osmiminutovka…

Matěj: A konečně taky někdo pochopil, že důležitý je v klipu ukázat ty hezčí věci na světě – mě.


Druhý klip je kombinovaný – střídají se záběry na statickou kapelu s animovanými obrázky. Kdo je autorem a kdo přišel s námětem?


Krtek: Tenhle videoklip nám dělal kámoš Píca a v podstatě je to stejnej princip. Dostal písničku a na to postavil děj. Samozřejmě, že jsme se u obou klipů sešli a probírali, co a jak tam bude natočený, ale základ jsme nechali profíkům (úsměv). Oba klipy byly dělaný podle možností autorů. Každej pracoval s jinou technikou.

Honza: Jako výrazový prvek zde byl zvolen postup předem totálně vyčerpat kapelu, aby neměla roupy a čučela správným směrem, tudíž po časně ranním návratu z koncertu jsme o něco málo později ráno natáčeli…

Weetek: To teda… a ta kosa!!

Matěj: Ale u obou klipů jsme měli fůru dalších invenčních nápadů. V případě Popukrále se ale nevešly do stopáže a u Kinga pro změnu neprošly přes naši laxnost…


Chystáte klip i k nové nahrávce? Má smysl dnes klipy točit? Internet jako šiřitel asi funguje výborně, ale co odezva od fanoušků – přejí si obrázky?


Krtek: Novej klip určitě bude, jenom teď nevíme kdy. Všechno je to o penězích. Smysl to určitě má, je to další způsob, jak dostat naší muziku k lidem. A jestli si fanoušci přejou obrázky? To nevím, ale i kdyby ne, stejně je dostanou (smích).

Honza: Jasně že chtějí, kdo by se nechtěl zasmát zjevům předvádějícím se před kamerou… leč předpokládám, že dle zrovna vzniklé tradice budou klipy na písně Hužvy součástí alba následujícího…

Matěj: Tak na Hužvu je asi už nenatlačíme (smích). Ale jde spíš o to něco vymyslet. Třeba na který song. Nějakej návrh?


Pojďme do současností, kterou představuje novinkové album Hužva. Název jak stehno (úsměv), v recenzi jsem naznačil, že jde o kus šlachovité flákoty, ale jak vás tohle slovo napadlo pro název desky? Byl v tom nějaký reklamní kalkul – takový slovo každého okamžitě zaujme...


Honza: Kombinace hladu a vymletosti z nekonečné cesty do Košic a znouzectnosti…

Weetek: No, najít název bylo snad pracnější, než to celý natočit... kalkul v tom rozhodně není, spíš náhodnej nápad.

Matěj: Je to mé oblíbené slovo, k označení za hužvu se hodí kde co.


Docela by mě zajímalo, jak se dneska v punkový komunitě prodávají cédéčka. Když spočítám náklady – studio (Šopa), výroba kompaktů a obalu – vychází mi slušná cifra. CD prodáváte za stovku... Kolik kousků jste třeba prodali minulého alba? Vrátily se vám náklady? A jaký náklad jste pořídili u Hužvy?


Krtek: V dnešní době internetu je nutný brát lisovaný CD s dobrým zvukem jako promo a ne jako způsob jak vydělat. Den před křtem jsme prodali první 2 kusy CD a den po křtu jsem někde na internetu našel hlášku: “Kohouti včera pokřtili nové CD, ke stažení ZDE“. Co se týká minulýho alba, my osobně jsme prodali cca 200 kousků přes stránky a na koncertech, dalších asi 150 šlo na promo. To nám pokrylo naše náklady s výrobou CD, ale už ne studio. Kolik prodal Cecek fakt nevím, tuhle informaci asi nezískám. Hužvy máme zatím 500 ks.

Honza: Ano ano, internet se nám stal požehnáním i zkázou…sami jsme dali na bandzone celé album k poslechu, aby zájemci věděli co kupují, přesto nebo proto se do toho zatím moc nehrnou... (smích).

Weetek: Nejdůležitější je dostat muziku mezi lidi, a na to je internet dobrej. Spousta lidí si ale koupí CD, i když si to předtím stáhli.


Minulé CD vydal Cecek, Hužvu KP rec., což je vaše značka. Proč jste se rozhodli pro vlastní režii – v čem je lepší si vše udělat sám? Přece jen firemní distribuce by měla být výhodou...


Krtek: Nám s distribucí pomáhá PHR a přes Papagáje šla veškerá výroba CD, triček a reklamní kampaň. Nějaký CD rozeslal na recenze, nějaký posíláme my, stejně jako rádia, soutěže atp. Takže to není tak úplně jenom na nás. Ale na rozdíl od vydání přes nějakou firmu nad tím máme 100% kontrolu. Pokud by nám CD vydal nějakej velkej label se slušnýma možnostma za exkluzivních podmínek co se týká distribuce a podílu na prodeji, tak není důvod do toho nejít. To jsme ale předem vzdali a ani jsme se o to nesnažili. Rovnou jsme zvolili možnost „vydat“ si to sami.

Honza: Čímž si na sebe Krtek ušil další bič a bylo to proto, že dřívější spolupráce s vydavatelstvím zcela neklapala…

Weetek: Krtek se totiž rád bičuje…

Matěj: Navíc se nám líbila možnost stát se velkopodnikateli v hudební branži. Beatles měli svoje jablko, my máme KP rec. Cítím začátek nové éry.


Napsal jsem, že hrajete soft punk – co vy na to? Napadlo mě ještě přirovnání inteligentní, ale nerad bych z vás dělal intelektuály, aby vás pak fanoušci nepomlouvali (úsměv)?


Krtek: V souvislosti tak, jak to zmiňuješ v recenzi se mi to líbí (úsměv), ale takhle vytržený z kontextu to zní strašně. A proti slovu „inteligentní“ taky nic nemám (smích).

Honza: Bylo předmětem rozsáhlé diskuse, jak ozvláštnit naše žánrové zařazení, nakonec z nabídky bandzone vyšlo punk-crossover. Do řádného crossoveru nám samozřejmě dost chybí, leč tato škatulka má pouze naznačit, že ač, jak jsi zaznamenal, zkoušíme trochu vyplout z vod punkových, nehodláme nabrat kurs plnou parou do mainstreamu…

Weetek: To není špatná škatulka…


Tím inteligentnem jsem mířil k textům, protože mi mezi stylovými souputníky připadáte jako bílé vrány. Obejdete se bez nadávání na vše vůkol, bez vulgarismů a používáte spisovnou češtinu tam, kde by většina lidí použila nespisovnou... To vám možná ubírá na „atraktivitě“ – předpokládám, že na texty kladete celkem velký důraz. Myslíte si, že to posluchači ocení?


Krtek: Víš co je zajímavý? Ve většině nepunkových médiích byly texty na minulým CD označený jako klasický punkový klišé, nadávání na kde co apod. A to tam snad není ani jednou slovo punk. Je pravda, že jsem se snažil, aby každá písnička byla „o něčem“ a to se ve středním proudu nedělá. Ale v tom samým médiu na jinou kapelu, kde se to hemží samým punk´s not dead, autor recenze napsal, že to tak má bejt a je to asi u punkový kapely správný. Tak nevím co si mám myslet o některých recenzentech. Máš pravdu, na texty kladu důraz, podle mě je to minimálně půlka písničky. A jestli to posluchači ocení nebo ne je vedlejší, jde o můj vlastní pocit. Když to ocení, tím líp. Kdybychom se v textech nebo muzice přizpůsobovali posluchačům, byl by to obyčejnej kalkul.

Honza: Já velmi oceňuji nadhled a nadsázku často se vyskytující v Krtkových textech, člověk by se neměl brát zbytečně vážně...

Matěj: Měla by to být hlavně zábava. Ne ve smyslu „zábavy“ ala televarieté, ale ve smyslu, že to musí bavit především nás, tedy mne, abych nemluvil za ostatní. Teprve v tom případě jsem ochotný s tím jít před lidi. A texty o nemrtvém punku, mrtvé morálce, shnilém systému, to se na mne nezlob, ale to mě nebaví. Všichni víme, jak to na světě je. Přijde mi zbytečný hlásat tohle pro lidi, kteří to vědí taky. A ti, co to nevědí, nebo je to třeba nezajímá, ti to stejně poslouchat nebudou. Asi nejsme typičtí punkeři.


Mně se texty hodně líbí, hlavně to, jak zdánlivě nic neřešíte, ale v pozadí je něco skryto, něco, co by mělo každého ponouknout k zamyšlení. Třeba i ti Králíci, jak se mají dobře, ale pomalu čekají na smrt...


Krtek: Někdy je to schválně a někdy je to náhoda. Konkrétně Králík je vlastně taková existencionální záležitost (úsměv).

Honza: A někdy pan textař přinese text o intoxikaci a kapela ho musí poučit, že je to o kopulaci, že Krtku? (smích)

Matěj: A někdy vlastně nikdo neví o čem je... A to je pak teprve ta pravá legrace. Po cestě na koncerty máme dost času, abychom se o tom pobavili na řádně filozofické bázi.


Nejzávažnějším textem je opatřená skladba Laskavé bohyně – jak vás napadlo ťuknout do válečných zločinců? A ta pochybnost na konci...


Krtek: Tenhle text vzniknul po přečtení knížky se stejným názvem od Jonathana Littella. Je to dost rozporuplný dílo vyprávěný v první osobě člověkem, kterej se relativně náhodou vlivem doby a okolností stal postupně hlavním organizátorem masový likvidace Židů v rámci Himlerova vyhlazovacího plánu. Je to o tom, že válečným zločincem se může stát ten nejmíň pravděpodobnej člověk. Ta otázka, co je morální proti smyslu pro povinnost, když musí voják plnit rozkazy, se dá položit asi v každý době a v každý válce. Rozkazem je možný si pro sebe omluvit ledacos. I když si to málokdo přizná, kdo ví, jak by se každej z nás choval ve válečný mašinerii, pod tlakem davový psychózy ve snaze přežít. Vždyť na Balkáně učil na prasatech a zajatcích podřezávat krky člověk, co byl před válkou učitel na základní škole. Válka je extrémní situace a lidi se v ní většinou extrémně chovají. Proto ta pochybnost na konci. Doporučuju k přečtení.

Matěj: Fakt se mi libí, že o téhle skladbě se zmiňují všichni, je to důkaz, že ty texty vlastně někdo poslouchá. Pro mne asi nejlepší písnička alba.


Jediné ostřejší slovo se asi mělo objevit v legrácce Cajdák, ale nakonec jste asi změnili při nahrávání text – obal už byl nejspíš vytisknutý... Proč – přišlo vám to ostřejší zbytečné, kazící celkové vyznění nahrávky?


Krtek: To byl citát Gábiny Oswaldový. Jak už jsi zmínil, zrovna se prvoplánově nevyžíváme ve vulgaritách, a tak když zvukař ve studiu prohlásil, že se mu to zdá primitivní a zbytečný, tak tím jenom podpořil naše pochyby, který jsme měli. Jestli tam ten citát dát nebo ne, jsme řešili od chvíle, co jsme tu písničku udělali.

Honza: Navíc jsme z toho textu udělali táborákovinu, kam se to zkrátka nehodilo...

Weetek: Taky jsem souhlasil s mírnější variantou. To, že je to na bookletu, je tisková chyba.

Matěj: Šotek jeden, vždycky se vloudí. Ale má to i výhody. Představ si večer, oheň, světlušky. A libý text. Ovšem po delším posezení se hodí už ta druhá verze. Vlastně jsme chtěli nabídnout dvě možnosti, ze kterých si může vybrat opravdu každý.


Hudebně se nedržíte čistého punk rocku, vaše kompozice jsou složitější, košatější, zpěv „učesaný“ a zvuk krásně čistý. Žádný punkový přístup, ale preciznost a důraz na sofistikovanou tvorbu. Snažíte se oslovit širší spektrum posluchačů, nebo pořád míříte hlavně mezi pankáče?


Krtek: To je tím, že neposloucháme jenom punk a každej do kapely přinese něco z jiných směrů. Základ je punkovej, to se asi hned tak nezmění, ale proč to neudělat zajímavější? Nikoho z nás by nebavilo šmrdlat paroháčem 3 akordy. Proto ty úkroky do „metalu“, „HC“ nebo k táboráku. A lidí, co poslouchaj jenom jeden styl, zas není moc. Zase to není cílený. Budeme jenom rádi, když se naše hudba zalíbí širšímu spektru posluchačů, ale když ne, nebudeme kvůli tomu měnit styl naší muziky.

Honza: Za mě je to asi tak, že rád hraju pro punkáče, kteří bezstarostně paří a pogují, leč vždycky mě zklame, když je 5 minut po koncertě vidím spát na lavici či na zemi... takový člověk si z naší „košaté kompozice“ (výborný spojení – smích) asi moc neodnese...

Weetek: Hrát čistej punk by nás asi nebavilo. Opravu každej posloucháme všechno možný.

Matěj: Není co dodat.


S deskou by logicky měly následovat koncertní aktivity – pojedete turné nebo jen klubové koncerty? A co léto – hodíte se nějakým promotérům na větší letní festivaly?


Krtek: Už teď jedeme jarní část tour k CD a 15 letům, byli jsme v Praze, Liberci, Teplicích, Olomouci, Opavě... Čeká nás Česká Lípa, Neratovice, Zlín, Žďár nad Sázavou... V létě budeme na Benátský noci, Trutnov open air + dojednáváme další zastávky. Na podzim pojedeme druhou půlku tour, doufám že i na Slovensko.

Honza: I když slovo tour zní na naše poměry trochu nadneseně, prostě se každý druhý víkend namačkneme do našeho mírně nespolehlivého vozu a vyrazíme za dobrodružstvím...

Weetek: Jojo….jezdíme vše a všude a pořád nás to baví.

Matěj: Jó léto, už se těším. A mimochodem, měli bychom napsat nějakej letní hit. Pořádný hulalí hulalí, slunce svítí, halalí hulalí, všude voní kvítí. Nebo tak něco. Nebo aspoň něco o kouzlu piva v kelímku z plastu.


Jsme u konce – tudíž můžete připojit něco důležitého, na co jsme zatím zapomněli...


Krtek: K poslechu je CD na bandzone nebo na FB + další info ke koncertům, případně dalším aktivitám.

Honza: A buďte hroziví!

Weetek: Kupte si CD už kvůli bookletu, je fakt pěknej.

Matěj: Ahoj. A jezte HUŽVU, je zdravá na klouby (řekl bych žerte, ale nechci být vulgární).



www.kohoutplasismrt.cz

http://bandzone.cz/kohoutplasismrt



Zveřejněno: 10. 03. 2011
Přečteno:
3370 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář