Sejde z očí, sejde z mysli... Uvedené rčení velmi dobře pasuje na současnou pozici Daniela Šakala Švarce. Jeho původní skupina, plzeňská FATA MORGANA, resp. F.A.T., patřila mezi průkopníky extrémního metalu v tehdejším Československu a (nejen) díky velkému počtu zákazů se stala pro fanoušky uctívanou. Daniel ji založil v roce 1986, během tří let s ní nahrál tři demosnímky, mezi nimiž si odskočil zahrát do Törru, aby se do něj později na několik let přestěhoval a podílel se na většině zásadních nahrávek („Armageddon“, „Institut klinické smrti“, „Chcípni o kus dál“).
Po odchodu z Törru se věnoval vlastnímu projektu DANIELS, se kterým ale nedokázal, nejspíš kvůli chybějící sebekázni, prorazit, natož vydat oficiální nahrávku. Po roce 1996 se z hudební scény v podstatě vytratil; tu a tam sice probleskly informace, že cosi „velkého“ chystá, ale jeho plány dosud nebyly uskutečněny – ani poslední slibovaný projekt, GIWMÜR, se zatím k životu neprobral.
Nicméně stále jsou tu lidé, kteří na Daniela vzpomínají (a věří, že ještě neřekl poslední slovo) a připravili k vydání retrospektivní výběr z jeho hudební dráhy. A protože materiál je to obsáhlý, rozdělený na dva kompaktní disky, přísluší mu stejný počet recenzí. Tu druhou najdete zde.
FATA MORGANA je sice stále aktivní, ale nejvýraznější stopu zanechala hned zkraje své hudební existence. V roce 1987 debutovala trochu nesourodým demosnímkem „Hrabě Konrád“, po personálním zemětřesení následovaly v průběhu následujících dvou let dvě velmi zajímavé nahrávky.
CD1
FATA MORGANA – Zombie (1988)
F.A.T. – Ústavní spalovna (1989)
Sestava:
FATA MORGANA – Zombie
Demo „Zombie“ obsahuje řadu pozoruhodných skladeb, z nichž se plná polovina později objevila v repertoáru Törru. Úvod ale patří vážné hudbě – která má, narozdíl od nahrávky FATY MORGANY, dobrý zvuk. Pomalý „Strůjce zla“ je ponurá, pomalá – doommetalová skladba s bublající basou, kvílivou kytarou a expresivním Danielovým zpěvem. Při refrénu „Strůjcem zla se stáváš“ až přechází mráz po zádech. Proti předcházející tesknotě je „Zombie“ vlastně veselá skladba. Jirka za mikrofonem ukazuje, že má zajímavý hlas – škoda, že nedostal více prostoru – já považuji „Zombie“ za nejchytlavější rychlou skladbu demáče. „Kat“ (úplně jiná skladba, než později na CD nebo na živáku Asterix) není příliš výrazný, zato „Melodie poslední“ je velehit, který většinou zpívá zastřeným hlasem Daniel, s melodickými vsuvkami se přidává Jirka. První vlaštovkou signalizující změnu stylu, dotaženou na dalším demu, jsou „Věční dlužníci“. Šílený Danielův projev, šílený text (kdosi pohání dlužníky šviháním bičem nad hlavou), rozjetá kytara, dusot bicích a výrazná basa – běs. „Skalní znamení“ (původní název, používaný na nášivkách, byl „Pochod skal“) je nazpívané celkem melodickým hlasem, melodii vybrnkává basa, která prakticky celou skladbu přehlušuje utopenou kytaru.
„Memento“ proslavil Törr – zdejší verze se prakticky od té na „Armageddonu“ neliší. Následují další tři skladby, které jsou známy také z nahrávek Törru. Z tria „Čarodějnice“, „Vzpomínej“ a „Kalibos“ se mě nejvíce líbí „Vzpomínej“ – později zklipovaná majestátní písnička, s výborným textem, procítěným zpěvem – pro mě asi vůbec nejlepší skladba, která se na nahrávkách FATY MORGANY zachovala! „Vzpomínej!“ Slovo, které je určené pamětníkům časů, kdy stál Daniel na pódiu a s hrůzou v očích tahle slova jako v extázi zpíval. „Co je štěstí“ na závěr uklidňuje atmosféru dema pomalým tempem, jednoduchým rytmem, učesanějším vokálem a takřka hard rockovým vyzněním. Daniel sice nezpívá na tomto demu skřehotem, kterým se proslavil Ajsa, ale jeho projev je, sic v jiné podobě, také extrémní.
F.A.T. – Ústavní spalovna
„Ústavní spalovna byla místem natáčení 3. dema. Vykachlíkované chodby a labyrint spalovacích komor vytvořily zvláštní akustiku, v které byl sice potlačen zpěv, ale zvýšena autentičnost. Na dně odpadového bazénu byly umístěny bicí a kapela hrála i během spalovacího procesu. Hukot plynových hořáků je místy v nahrávce ponechán a doplněn dodatečně skřípáním kovových saní na kolejnicích a drnčením kostních mlýnků...“ Toť citace z fanzinu kapely. Jestli si někdo klepe na čelo a nevěří, že nahrávání probíhalo v krematoriu, ať rychle tu ruku z čela sundá, protože je to ověřená skutečnost! Skutečnost pikantní, ale na druhou stranu mající za následek velmi nekvalitní zvuk. Ten možná ovlivnil i fakt, že texty byly hodně zvláštní a tak byl zpěv schválně zkreslen. Daniel se začal vyžívat v morbidních a děsivých slovních obratech zdánlivě nedávajících smysl. Vrcholem jeho zvrácené poezie je skladba „Spalte, spalte ústavní psy!!!“. Ani Jirka neměl s podobnými náměty problém a některé skladby otextoval (např. „Oči bláznů“). Úvodní dechovkové intro se prolíná v dekadentní recitaci za doprovodu nervních riffů. První řadový song „Vezmu si tě s sebou!“ jede v rock´n´rollovém rytmu, střídá se drsný a vysoký operní zpěv, přičemž hlavně ten operní má silný parodický nádech. Vokály jsou vůbec zvláštní kapitolou projektu – výrazové rozpětí je hodně široké, od zastřeného drsného zpěvu přes civilní a melodický po uječený operní. V další skladbě už uječený vokál převládá a skladba je samá náhlá změna tempa.
Ponurý úvod „Zbaveni smyslů“ střídají sekané riffy, dva hlasy se poctivě dělí o interpretaci ujetého textu, následuje melodický zpěvný refrén a dlouhé sólo uprostřed dává ochutnat porci Danielovy kytarové ekvilibristiky. „Oči bláznů“ („na mne hledí a já tu stojím sám, oči bláznů na mne hledí, já jim krev svou dám!“) zpívá Jirka, který dává více vyniknout baskytaře a samozřejmě dojde i na další vyjící kytarové sólo. Ve středním tempu odsýpající „Teď už tě mají“ zaujme jen v zrychleném úseku s refrénem, jinak se opakují již používané postupy. Asi nejlepší skladba demáče se skrývá pod číslem 7. Část zřejmě později posloužila jako zásobárna nápadů pro Törr – některé slovní obraty se objevují ve skladbě „Král Mor“. Daniel za mikrofonem opět zkouší, co hlasivky snesou, kytarová práce je hodně originální a bicí ženou song v řádně zběsilém tempu. Závěrečné „Memento“ je opakováním téhož z předchozího dema a žádný podstatný větší rozdíl mezi těmito verzemi není, snad jen zpěv je ještě více prožitý. Celkově je „Ústavní spalovna“ hodně netradiční dílo, ve své době nepříliš úspěšné. Fanouškům se zdálo, že stylově se FATA MORGANA odklonila od dřívějšího black metalového zaměření – na experiment tehdy ještě nebyla doba. S takřka dvacetiletým odstupem je to přesně naopak – demo je vykročením alternativním směrem, snahou o vystoupení z výrazově trochu vyčerpaného dřevního black metalu.
Popis obalu a resumé k celému kompletu – v párové recenzi.
Seznam skladeb:
FATA MORGANA – Zombie
F.A.T. – Ústavní spalovna
Čas: 76:07
www.dansakalsvarc.cz
bandzone.cz/giwmur
www.ugr.webnode.cz
Pozn.: Recenze vyšly v roce 2007 v magazínu Pařát v rámci pojednání o historii FATY MORGANY; částečně upraveno.
Po odchodu z Törru se věnoval vlastnímu projektu DANIELS, se kterým ale nedokázal, nejspíš kvůli chybějící sebekázni, prorazit, natož vydat oficiální nahrávku. Po roce 1996 se z hudební scény v podstatě vytratil; tu a tam sice probleskly informace, že cosi „velkého“ chystá, ale jeho plány dosud nebyly uskutečněny – ani poslední slibovaný projekt, GIWMÜR, se zatím k životu neprobral.
Nicméně stále jsou tu lidé, kteří na Daniela vzpomínají (a věří, že ještě neřekl poslední slovo) a připravili k vydání retrospektivní výběr z jeho hudební dráhy. A protože materiál je to obsáhlý, rozdělený na dva kompaktní disky, přísluší mu stejný počet recenzí. Tu druhou najdete zde.
FATA MORGANA je sice stále aktivní, ale nejvýraznější stopu zanechala hned zkraje své hudební existence. V roce 1987 debutovala trochu nesourodým demosnímkem „Hrabě Konrád“, po personálním zemětřesení následovaly v průběhu následujících dvou let dvě velmi zajímavé nahrávky.
CD1
FATA MORGANA – Zombie (1988)
F.A.T. – Ústavní spalovna (1989)
Sestava:
- Daniel Švarc – kytara, zpěv
- Jiří Tričler – baskytara, zpěv
- Pavel Osvald – bicí
FATA MORGANA – Zombie
Demo „Zombie“ obsahuje řadu pozoruhodných skladeb, z nichž se plná polovina později objevila v repertoáru Törru. Úvod ale patří vážné hudbě – která má, narozdíl od nahrávky FATY MORGANY, dobrý zvuk. Pomalý „Strůjce zla“ je ponurá, pomalá – doommetalová skladba s bublající basou, kvílivou kytarou a expresivním Danielovým zpěvem. Při refrénu „Strůjcem zla se stáváš“ až přechází mráz po zádech. Proti předcházející tesknotě je „Zombie“ vlastně veselá skladba. Jirka za mikrofonem ukazuje, že má zajímavý hlas – škoda, že nedostal více prostoru – já považuji „Zombie“ za nejchytlavější rychlou skladbu demáče. „Kat“ (úplně jiná skladba, než později na CD nebo na živáku Asterix) není příliš výrazný, zato „Melodie poslední“ je velehit, který většinou zpívá zastřeným hlasem Daniel, s melodickými vsuvkami se přidává Jirka. První vlaštovkou signalizující změnu stylu, dotaženou na dalším demu, jsou „Věční dlužníci“. Šílený Danielův projev, šílený text (kdosi pohání dlužníky šviháním bičem nad hlavou), rozjetá kytara, dusot bicích a výrazná basa – běs. „Skalní znamení“ (původní název, používaný na nášivkách, byl „Pochod skal“) je nazpívané celkem melodickým hlasem, melodii vybrnkává basa, která prakticky celou skladbu přehlušuje utopenou kytaru.
„Memento“ proslavil Törr – zdejší verze se prakticky od té na „Armageddonu“ neliší. Následují další tři skladby, které jsou známy také z nahrávek Törru. Z tria „Čarodějnice“, „Vzpomínej“ a „Kalibos“ se mě nejvíce líbí „Vzpomínej“ – později zklipovaná majestátní písnička, s výborným textem, procítěným zpěvem – pro mě asi vůbec nejlepší skladba, která se na nahrávkách FATY MORGANY zachovala! „Vzpomínej!“ Slovo, které je určené pamětníkům časů, kdy stál Daniel na pódiu a s hrůzou v očích tahle slova jako v extázi zpíval. „Co je štěstí“ na závěr uklidňuje atmosféru dema pomalým tempem, jednoduchým rytmem, učesanějším vokálem a takřka hard rockovým vyzněním. Daniel sice nezpívá na tomto demu skřehotem, kterým se proslavil Ajsa, ale jeho projev je, sic v jiné podobě, také extrémní.
F.A.T. – Ústavní spalovna
„Ústavní spalovna byla místem natáčení 3. dema. Vykachlíkované chodby a labyrint spalovacích komor vytvořily zvláštní akustiku, v které byl sice potlačen zpěv, ale zvýšena autentičnost. Na dně odpadového bazénu byly umístěny bicí a kapela hrála i během spalovacího procesu. Hukot plynových hořáků je místy v nahrávce ponechán a doplněn dodatečně skřípáním kovových saní na kolejnicích a drnčením kostních mlýnků...“ Toť citace z fanzinu kapely. Jestli si někdo klepe na čelo a nevěří, že nahrávání probíhalo v krematoriu, ať rychle tu ruku z čela sundá, protože je to ověřená skutečnost! Skutečnost pikantní, ale na druhou stranu mající za následek velmi nekvalitní zvuk. Ten možná ovlivnil i fakt, že texty byly hodně zvláštní a tak byl zpěv schválně zkreslen. Daniel se začal vyžívat v morbidních a děsivých slovních obratech zdánlivě nedávajících smysl. Vrcholem jeho zvrácené poezie je skladba „Spalte, spalte ústavní psy!!!“. Ani Jirka neměl s podobnými náměty problém a některé skladby otextoval (např. „Oči bláznů“). Úvodní dechovkové intro se prolíná v dekadentní recitaci za doprovodu nervních riffů. První řadový song „Vezmu si tě s sebou!“ jede v rock´n´rollovém rytmu, střídá se drsný a vysoký operní zpěv, přičemž hlavně ten operní má silný parodický nádech. Vokály jsou vůbec zvláštní kapitolou projektu – výrazové rozpětí je hodně široké, od zastřeného drsného zpěvu přes civilní a melodický po uječený operní. V další skladbě už uječený vokál převládá a skladba je samá náhlá změna tempa.
Ponurý úvod „Zbaveni smyslů“ střídají sekané riffy, dva hlasy se poctivě dělí o interpretaci ujetého textu, následuje melodický zpěvný refrén a dlouhé sólo uprostřed dává ochutnat porci Danielovy kytarové ekvilibristiky. „Oči bláznů“ („na mne hledí a já tu stojím sám, oči bláznů na mne hledí, já jim krev svou dám!“) zpívá Jirka, který dává více vyniknout baskytaře a samozřejmě dojde i na další vyjící kytarové sólo. Ve středním tempu odsýpající „Teď už tě mají“ zaujme jen v zrychleném úseku s refrénem, jinak se opakují již používané postupy. Asi nejlepší skladba demáče se skrývá pod číslem 7. Část zřejmě později posloužila jako zásobárna nápadů pro Törr – některé slovní obraty se objevují ve skladbě „Král Mor“. Daniel za mikrofonem opět zkouší, co hlasivky snesou, kytarová práce je hodně originální a bicí ženou song v řádně zběsilém tempu. Závěrečné „Memento“ je opakováním téhož z předchozího dema a žádný podstatný větší rozdíl mezi těmito verzemi není, snad jen zpěv je ještě více prožitý. Celkově je „Ústavní spalovna“ hodně netradiční dílo, ve své době nepříliš úspěšné. Fanouškům se zdálo, že stylově se FATA MORGANA odklonila od dřívějšího black metalového zaměření – na experiment tehdy ještě nebyla doba. S takřka dvacetiletým odstupem je to přesně naopak – demo je vykročením alternativním směrem, snahou o vystoupení z výrazově trochu vyčerpaného dřevního black metalu.
Popis obalu a resumé k celému kompletu – v párové recenzi.
Seznam skladeb:
FATA MORGANA – Zombie
1. J. S. Bach - úryvek
2. Strůjce zla
3. Zombie
4. Kat
5. Melodie poslední
6. Věční dlužníci
7. Skalní znamení
8. Memento
9. Čarodějnice
10. Vzpomínej
11. Kalibos
12. Co je štěstí
13. Romance
2. Strůjce zla
3. Zombie
4. Kat
5. Melodie poslední
6. Věční dlužníci
7. Skalní znamení
8. Memento
9. Čarodějnice
10. Vzpomínej
11. Kalibos
12. Co je štěstí
13. Romance
F.A.T. – Ústavní spalovna
1. Intro - Štěstí se na nás usmálo
2. Vezmu si tě s sebou
3. Pospíchej, měsíc je v úplňku
4. Zbaveni smyslů
5. Oči bláznů
6. Teď už tě mají
7. Spalte, spalte ústavní psy!
8. Memento
2. Vezmu si tě s sebou
3. Pospíchej, měsíc je v úplňku
4. Zbaveni smyslů
5. Oči bláznů
6. Teď už tě mají
7. Spalte, spalte ústavní psy!
8. Memento
Čas: 76:07
www.dansakalsvarc.cz
bandzone.cz/giwmur
www.ugr.webnode.cz
Pozn.: Recenze vyšly v roce 2007 v magazínu Pařát v rámci pojednání o historii FATY MORGANY; částečně upraveno.
