Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

31.1.2011, Praha, Exit Chmelnice

Ač koncert předcházela informace, že tourbus s NILE a MELECHESH byl, před sedmou hodinou, stále 200 kilometrů od Prahy, tak se nedočkaví fanoušci tísnili u vchodu do hudebního klubu Chmelnice. Výše jmenované kapely předchází pověst a jejich tvorba je přikrášlena egyptskými motivy a prvky, které čerpají z motivů starověké Mezopotámie.

Diváci, kteří přicházeli až na osmou hodinu večerní, přišli o kratičké vystoupení švýcarských DARKRISE, kteří zahřáli chladnou atmosféru a jejich přednes ukázal, že zvuková kvalita nemusí být dle „abatonského“ standartu, ale lze ji mít i o třídu výše.

O co kratší bylo vystoupení DARKRISE o to více komický nádech mělo vystoupení švédských ZONARIA. Nadbytečné množství póz, které byly určeny především fotografům a fanynkám, temné oční stíny a hudba čerpající z melodických vod gothenburgské školy ukázaly změnu hudebního smýšlení. Pozornému divákovi nemohly uniknout airsoftové pistole upnuté na stehnech kytaristů. V případě hrozícího nebezpečí by kapele byly jistě velkou oporou.

Ano, souhlasím, image kapely byla poměrně legrační, kapele to člověk moc nevěřil a hudba byla v lepším průměrná. Forma tady trošku přerostla obsah. A to Zonaria nejsou žádní nováčci, na scéně se pohybují už téměř celou dekádu…

Ostré křivky v obličeji a zarostlé tváře ukázaly, že nastupili hudebníci výrazně starší a zkušenější. Hned od prvních tónů nabralo představení neuvadající drive. Hutnost přednesu a přátelské vystupovaní. DEW SCENTED se nemusí schovat za hrozivé pózy, aby měla show energii. Rychlý sled skladeb se držel ve znamení alb Issue VI, nového počinu Invocation i starších kusů. Vystoupení svou délku nepřesáhlo únosnou mez a neztratilo nic ze své akční rychlosti, údernosti a nebýt zvukařovy chybičky ke konci setu(do odposlechů byla puštěna hudba od dvě skladby dříve), tak by bylo vynikající.

Dew  Scented byli, co se týká image, naprostým opakem Zonaria.  Staří pardálové, kteří už nikomu nepotřebují dokazovat, že jsou tvrďáci. Vystoupení mělo drive, ale po hudební stránce jsem se začínal ke konci setu trochu nudit. Nicméně atmosféra nabírala na intenzitě.

Do plného tichého sálu začal pomalu znít samplovaný zvuk sitáru a s rostoucím hlukem pod pódiem se objevili izraelští MELECHESH. Bez zbytečných projevů byl divákům podán blackmetalový předkrm, který měl uvézt hlavní hvězdu večera. Funkce „předkapely“ strhla, svou atmosférou, veškerou pozornost na svou stranu a hlavními hvězdami večera se pro mě stali jednoznačně Izraelci. Rychlý black, podbarvený orientálními melodiemi, takřka hypnotizoval. Žádné zbytečné pauzy a byly zahrány skladby z Emissaries, Spynx a prostor byl dán i poslední placce The Epigenesis. Během hodinového vystoupení pohltila diváka magická atmosféra dávného Sumeru s řevem a neurvalostí moderní doby. A závěrečná Rebirth of the Nemesis už  byla pomyslnou třešničkou na výtečném izraelském dortu.

Melechesh dali na předchozí kapely téměř zapomenout. Kapela s charismatickým frontmanem  Ashmedim ovládla pódium a sypala jednu pecku za druhou.  Vystoupení se neslo převážně v duchu posledních dvou opusů Emissaries a The Epigenesis. Kromě zmíněné Rebirth of the Nemesis s nakažlivým rytmem mohlo publikum slyšet například Sacred Geometry, Illumination - The Face of Shamash nebo Ghouls of Nineveh, ze starších potom Triangular Tattvic Fire. Pro mnohé včetně mě  vrchol večera.

Poté, co Kolliasovy bicí zabraly více jak polovinu místa na pódiu, bylo jasné, že nadešel čas pro hlavní protagonisty večera. Poukazovat na technickou zručnost muzikantů by bylo stejné klišé jako jásat v Egyptě nad dunou písku. Přesto mě technika Karla Sanderse nepřestává udivovat. S lehkým úsměvem zvládal odehrávat kytarové party, u kterých by si mnozí zlomili prsty. Společně se zbytkem kapely pokřikoval na fanoušky egyptská „moudra“ a dával na odiv technické riffování. Ač je Sanders technik na slovo vzatý, tak centrální pozici zaujímal Chris Lollis pohrávající si s těžkými basovými tóny. I jemu se po pražcích míhaly prsty ve zběsilých tempech a rychlostí si nezadal s přítomnou sestavou.

NILE jsou stálé hvězdy undergroundového pole a jejich aktivity to jenom podtrhují. Přesto mi jejich set přišel méně atmosférický než u kapely předchozí. Možná to bylo způsobeno tím, že jsem z jejich setu viděl pouhých čtyřicet minut a pak jsem musel pryč. Ale i ze zpětných reakcí je patrné, že NILE byli „unavení“ a vystoupení scházel jistý šmrnc. I s malými vadami na kráse bylo tour Those Whom the Gods Detest výborným zakončením lednových dní a i jeho druhá část dopadla nad očekávání dobře.

Ač Nile rozhodně nechybělo nasazení, v porovnání s Melechesh na mě působili méně energicky. Nicméně publikum odměnilo Karla Sanderse a spol. vskutku divokým kotlem a když zazněly starší kusy,  jako Serpent Headed Mask z kultovního debutu Amongst the Catacombs of Nephren-Ka nebo Black Seeds Of Vengeance, mohlo se zbláznit. Pro mě ale zůstali jedničkou rozhodně Melechesh.

Normal: Defila
Kurzíva: Bubu
Fotky: Bubu



Zveřejněno: 05. 02. 2011
Přečteno:
3230 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář