Tak trochu s křížkem po funuse se před pitvou novinkového materiálu podíváme na dva roky starou nahrávku metal-coreové kapely Chlejf. Ta pomlčka signalizuje, že Chlejf nehrají moderní metalcore (s čistými zpěvy, hitovými refrény a výraznými melodiemi), ale HC s přesahy k thrash metalu.
Za zhruba deset let existence se Pražáci nevyhnuli řadě personálních změn, pod albem Czech Core je podepsaná sestava, ze které dnes v kapele působí jen zpěvák Michal a basák Mirek (ex-Moriorr). Ale nepředbíhejme, raději se vraťme k albu Stopy v bahně z roku 2007, na které Czech Core plynule navazuje a v podstatě by se na obě nahrávky daly napsat podobné recenze. Já jsem tehdy napsal, že: „Celkový dojem z alba je takový rozporuplný – kapele to šlape, slušný zvuk z Hostivaře zní, instrumentální výkony jsou solidní, ale něco tomu chybí. Určitě jsou to sofistikovanější texty, možná i odvaha opustit tvrdost za každou cenu a kytaru nechat taky trochu vyjet do vyšších tónů. Celkově takový trochu lepší průměr.“
A vcelku podobné dojmy mám i tentokrát – Chlejf to nesmlouvavě valí a drtí, zpěvák solidně řve a zvuk (opět Hostivař) je v pohodě. Ale trochu mi chybí nějaké záchytné body, nějaké momenty, které by utkvěly v paměti. Největší potenciál oslovit má hned úvodní nářez Cesta krve s razantním nástupem a nasraným vokálem, o hitu by se dalo mluvit v případě Válečných psů, kde je zpěv naopak umírněnější. Vítaným zpestřením je punk´n´rollová srandička Z těla ven. Ale i v ostatních skladbách lze objevit zajímavá místa, jen je třeba pečlivě hledat. Pak totiž na povrch vyplynou věci, které při prvním druhém poslechu unikají – třeba netradiční hra bicmena, který vedle hácéčkových rubanic neváhá sáhnout k neotřelé hře (zejména v Zombie); třeba poměrně pestré vokály; třeba občasné kytarové hrátky; třeba výrazné party baskytary (úsměv). Jenže by těch výraznějších momentů bylo zapotřebí o něco víc...
Výrazné zlepšení registruji u textů – ty tam jsou časy nadávání na politiku a systém, tentokrát se autoři hrabou ve vlastních nitrech, legrácka Z těla ven ponurou atmosféru odlehčuje (pojednává o zabrání Marsu za účelem vesmírné párty) a jediní Váleční psi jsou vyložené popisní (a věnují se válečnému běsnění).
Jestliže jsem minule přidělil šest bodíků, musím tentokrát lehce přitlačit, protože Czech Core je přece jen o poznání kvalitnějším dílkem než Stopy v bahně.
P.S.: Na spadnutí je vydání novinkového materiálu Extrémy, jehož křest je plánovaný na 29.3. do pražského klubu Kain.
Seznam skladeb:
Čas: 33:10
bandzone.cz/chlejf
Za zhruba deset let existence se Pražáci nevyhnuli řadě personálních změn, pod albem Czech Core je podepsaná sestava, ze které dnes v kapele působí jen zpěvák Michal a basák Mirek (ex-Moriorr). Ale nepředbíhejme, raději se vraťme k albu Stopy v bahně z roku 2007, na které Czech Core plynule navazuje a v podstatě by se na obě nahrávky daly napsat podobné recenze. Já jsem tehdy napsal, že: „Celkový dojem z alba je takový rozporuplný – kapele to šlape, slušný zvuk z Hostivaře zní, instrumentální výkony jsou solidní, ale něco tomu chybí. Určitě jsou to sofistikovanější texty, možná i odvaha opustit tvrdost za každou cenu a kytaru nechat taky trochu vyjet do vyšších tónů. Celkově takový trochu lepší průměr.“
A vcelku podobné dojmy mám i tentokrát – Chlejf to nesmlouvavě valí a drtí, zpěvák solidně řve a zvuk (opět Hostivař) je v pohodě. Ale trochu mi chybí nějaké záchytné body, nějaké momenty, které by utkvěly v paměti. Největší potenciál oslovit má hned úvodní nářez Cesta krve s razantním nástupem a nasraným vokálem, o hitu by se dalo mluvit v případě Válečných psů, kde je zpěv naopak umírněnější. Vítaným zpestřením je punk´n´rollová srandička Z těla ven. Ale i v ostatních skladbách lze objevit zajímavá místa, jen je třeba pečlivě hledat. Pak totiž na povrch vyplynou věci, které při prvním druhém poslechu unikají – třeba netradiční hra bicmena, který vedle hácéčkových rubanic neváhá sáhnout k neotřelé hře (zejména v Zombie); třeba poměrně pestré vokály; třeba občasné kytarové hrátky; třeba výrazné party baskytary (úsměv). Jenže by těch výraznějších momentů bylo zapotřebí o něco víc...
Výrazné zlepšení registruji u textů – ty tam jsou časy nadávání na politiku a systém, tentokrát se autoři hrabou ve vlastních nitrech, legrácka Z těla ven ponurou atmosféru odlehčuje (pojednává o zabrání Marsu za účelem vesmírné párty) a jediní Váleční psi jsou vyložené popisní (a věnují se válečnému běsnění).
Jestliže jsem minule přidělil šest bodíků, musím tentokrát lehce přitlačit, protože Czech Core je přece jen o poznání kvalitnějším dílkem než Stopy v bahně.
P.S.: Na spadnutí je vydání novinkového materiálu Extrémy, jehož křest je plánovaný na 29.3. do pražského klubu Kain.
Seznam skladeb:
- Cesta krve
- Zombie
- Váleční psi
- Ozvěny
- Symboly
- Probuď se!
- Black point
- Z těla ven
- Nevědomí
Čas: 33:10
bandzone.cz/chlejf
