Festival, který Richard Abraham pořádá dvakrát do roka v pražském klubu Na Chmelnici, je už celkem zavedenou a dostatečně navštěvovanou akcí, zaměřenou převážně na grind kapely, s tím, že sem tam objevují i deathmetalové záležitosti. Tentokrát se fest rozrostl na dvoudenní jízdu a poprvé se zahajovací koncert uskutečnil v Plzni.
Začínalo se v šest, vystoupilo sedm kapel, z toho šest potom zahrálo i druhý den v Praze (v sobotu zahrálo dvanáct kapel a začátek byl od tří), navrch k tomu přibyli pražští Poppy Seed Grinder. Sestava tedy poměrně kvalitní, žel plzeňský lid se otočil k akci zády a návštěvnost byla víc než smutná.
Výkop obstarali ONANIZER. Pozornost na sebe strhával především zpěvák, který se rozhodl, že na pódiu ten večer prostě nebude a celý set dal mezi lidmi. Po hudební stránce to byly většinou minutové fláky ve stylu grind/crustu s divokým řevem. Nejvíc mě zaujal song Rotten Glory, při které se mi vybavil letošní OEF a kapela Beyond Terror Beyond Grace. Na začátek fajn.
Druzí COCK BRUTALITY dorazili těsně před svým vystoupením, bez dlouhých průtahů nazvučili, zpěvák si došel pro převlek a šlo se na věc. C.B. by šli zařadit do škatulky funny grind, žádné složitě záležitosti, většinou rychlé flákoty s někdy více, někdy méně vtipnými texty (jestli texty na 100 % nevím, ale názvy skladeb určitě). Jestli u Onanizer platilo, že pozornost na sebe strhával zpěvák, tak u C.B. to platilo dvakrát tolik. Oblek králíka byl určitě vítaným zpestřením.
Prvními zahraničními hosty byli Němci MORBID BUTCHER. Celkově vizuálně dost nesourodé těleso, dva zpěváci – z toho jeden z vizáží metloše, druhý s dredy. S basou na krku se objevila žena celá v černém, jak z nějaké gothic kapely. Kytarista a bubeník relativně v normě (úsměv). Ze začátku udrželi mou pozornost celkem bez problémů, první věci byly převážně laděné do death metalu s občasným grind nášupem, kde vyzněla výborně nazvučená basa zmiňované dámy. V půlce setu zazněl cover Saddam Husein is R´n´R od nejlepší kapely na světě a potom už mě přestali M.B. bavit, protože už hráli jen takové primitivní hopsandy s alko popěvky. Byl jsem rád, že už je konec.
Další zahraniční hosté, slovenští CRANIOTOMY, zvučili a připravovali bicí tak dlouho, že akci zbytečně natáhli. Hudebně mě nepotěšili, brutální death metal mě v jejich podání příliš nezaujal. Jediný, kdo udržel mou pozornost, byl basák, jenž měl svůj nástroj zavěšený proklatě nízko a jeho nasazení bylo v kontrastu s nehybným kytaristou. Craniotomy mi nesedli.
Jak se kope první liga předvedli POPPY SEED GRINDER. V postatě se dá souhlasit s tím, co napsal Johan na jejich adresu v reportu z podzimního Žižky. Sehraný válec, jenž před sebou ničí vše, co mu přijde pod ruku. Death grindová masírka s HC vlivy, u nás jedni z nejlepších, působí doslova profesionálním dojmem. Skvělá práce všech muzikantů v čele s vynikajícím zpěvákem, u něhož se mi líbí jeho civilní projev při uvádění songů. Nejvíc jsem si vychutnal můj osobní hit Maggot Infestant, ten mi vždy udělá dobře. Jedničky večera.
DISFIGURED CORPSE letos natočili povedenou desku, živě na OEF potěšili, takže nebyl důvod mít obavy z jejich koncertu. Staří ostravští mazáci v čele s Vláďou Třískalou zahráli na grind – hardcore notu. Krátké, úderné, dvou až tříminutové pecky, zahrané se samozřejmostí, potěšily většinu přítomných. Navíc jsme se od pánů dozvěděli, že fotbalový titul přejí Plzni, když už je ten Baník na tom letos tak zle. U D.C. mě vždy potěší song Social Sterillity, který mi samozřejmě udělal radost. Na závěr zazněl HC cover, bohužel jsem zapomněl od koho, a bylo po necelých třiceti minutách vymalováno. Dobrá a zkušená práce.
Za hlavní hvězdy měli být Rakušané MASTIC SCUM. Po dlouhé přípravě, za tmy a zvuku intra, nastoupili na pódium. Jejich stylem je death metal, v němž vystrkuje růžky jeho příbuzný deathcore – aspoň tak na mě hudební produkce působila. Naši jižní sousedé měli ten večer nejpovedenější zvuk, vše bylo skvěle slyšitelné. Muzikálně a vystupováním na úrovni, bohužel neznalý materiálu z CD mě žádný song vyloženě nenadchnul a ani jsem na první nášlap žádné záblesky geniality nezaslechl. Třeba příště...
Po maratónu sedmi kapel, s vidinou delší cesty domů a vstávání do práce, jsem v půlce setu prchnul.
Začínalo se v šest, vystoupilo sedm kapel, z toho šest potom zahrálo i druhý den v Praze (v sobotu zahrálo dvanáct kapel a začátek byl od tří), navrch k tomu přibyli pražští Poppy Seed Grinder. Sestava tedy poměrně kvalitní, žel plzeňský lid se otočil k akci zády a návštěvnost byla víc než smutná.
Výkop obstarali ONANIZER. Pozornost na sebe strhával především zpěvák, který se rozhodl, že na pódiu ten večer prostě nebude a celý set dal mezi lidmi. Po hudební stránce to byly většinou minutové fláky ve stylu grind/crustu s divokým řevem. Nejvíc mě zaujal song Rotten Glory, při které se mi vybavil letošní OEF a kapela Beyond Terror Beyond Grace. Na začátek fajn.
Druzí COCK BRUTALITY dorazili těsně před svým vystoupením, bez dlouhých průtahů nazvučili, zpěvák si došel pro převlek a šlo se na věc. C.B. by šli zařadit do škatulky funny grind, žádné složitě záležitosti, většinou rychlé flákoty s někdy více, někdy méně vtipnými texty (jestli texty na 100 % nevím, ale názvy skladeb určitě). Jestli u Onanizer platilo, že pozornost na sebe strhával zpěvák, tak u C.B. to platilo dvakrát tolik. Oblek králíka byl určitě vítaným zpestřením.
Prvními zahraničními hosty byli Němci MORBID BUTCHER. Celkově vizuálně dost nesourodé těleso, dva zpěváci – z toho jeden z vizáží metloše, druhý s dredy. S basou na krku se objevila žena celá v černém, jak z nějaké gothic kapely. Kytarista a bubeník relativně v normě (úsměv). Ze začátku udrželi mou pozornost celkem bez problémů, první věci byly převážně laděné do death metalu s občasným grind nášupem, kde vyzněla výborně nazvučená basa zmiňované dámy. V půlce setu zazněl cover Saddam Husein is R´n´R od nejlepší kapely na světě a potom už mě přestali M.B. bavit, protože už hráli jen takové primitivní hopsandy s alko popěvky. Byl jsem rád, že už je konec.
Další zahraniční hosté, slovenští CRANIOTOMY, zvučili a připravovali bicí tak dlouho, že akci zbytečně natáhli. Hudebně mě nepotěšili, brutální death metal mě v jejich podání příliš nezaujal. Jediný, kdo udržel mou pozornost, byl basák, jenž měl svůj nástroj zavěšený proklatě nízko a jeho nasazení bylo v kontrastu s nehybným kytaristou. Craniotomy mi nesedli.
Jak se kope první liga předvedli POPPY SEED GRINDER. V postatě se dá souhlasit s tím, co napsal Johan na jejich adresu v reportu z podzimního Žižky. Sehraný válec, jenž před sebou ničí vše, co mu přijde pod ruku. Death grindová masírka s HC vlivy, u nás jedni z nejlepších, působí doslova profesionálním dojmem. Skvělá práce všech muzikantů v čele s vynikajícím zpěvákem, u něhož se mi líbí jeho civilní projev při uvádění songů. Nejvíc jsem si vychutnal můj osobní hit Maggot Infestant, ten mi vždy udělá dobře. Jedničky večera.
DISFIGURED CORPSE letos natočili povedenou desku, živě na OEF potěšili, takže nebyl důvod mít obavy z jejich koncertu. Staří ostravští mazáci v čele s Vláďou Třískalou zahráli na grind – hardcore notu. Krátké, úderné, dvou až tříminutové pecky, zahrané se samozřejmostí, potěšily většinu přítomných. Navíc jsme se od pánů dozvěděli, že fotbalový titul přejí Plzni, když už je ten Baník na tom letos tak zle. U D.C. mě vždy potěší song Social Sterillity, který mi samozřejmě udělal radost. Na závěr zazněl HC cover, bohužel jsem zapomněl od koho, a bylo po necelých třiceti minutách vymalováno. Dobrá a zkušená práce.
Za hlavní hvězdy měli být Rakušané MASTIC SCUM. Po dlouhé přípravě, za tmy a zvuku intra, nastoupili na pódium. Jejich stylem je death metal, v němž vystrkuje růžky jeho příbuzný deathcore – aspoň tak na mě hudební produkce působila. Naši jižní sousedé měli ten večer nejpovedenější zvuk, vše bylo skvěle slyšitelné. Muzikálně a vystupováním na úrovni, bohužel neznalý materiálu z CD mě žádný song vyloženě nenadchnul a ani jsem na první nášlap žádné záblesky geniality nezaslechl. Třeba příště...
Po maratónu sedmi kapel, s vidinou delší cesty domů a vstávání do práce, jsem v půlce setu prchnul.
