18. 10. 2010VILEFUCK - What Lies Ahead Is Already Dead

další fotografie

Posledním restem, jenž na mne při prodírání se zátočinami hudební nadílky určené k alespoň zkratkovitému zhodnocení netrpělivě čekal, bylo debutové album švédské death/thrashové smečky Vilefuck, jež tento zběsile thrashující kotouč zplodila po zhruba půl dekádě existence (tehdy se ještě psal rok 2009). S velkou dávkou retrospektivy jsem se proto musel alespoň naoko vrátit v čase a napsat svůj názor na výbušné thrashmetalové řezivo, tak jak je hudební Svět spatřil již před celým rokem.

Předně EP „Thrashing Fucking Metal“, které kapela nakroutila před nějakými třemi roky vypovídá o stylu formace vlastně vše. Tradiční thrash metal na pomezí americké a německé školy se sekanými riffy, štěkotem vzteklého čokla Alexe, Tomovými ultra mega old school kytarovými postupy, to vše za vydatné podpory masivní hradby dvoukopákových bicích exhibicí Freddeho.

Pokud by někoho při slovech „thrashing“ a „Švédsko“ napadali klasici The Crown, já mohu pouze s omluvným gestem prohlásit, že tentokrát žádný melodeath a hodně thrashingu, pánové a dámy. To už než ke Koruně mají VIlefuck blíže ke krajanům Carnal Forge, ze kterých si berou minimálně nabroušený zvuk a kvalitně odbouchané bicí. Právě ty jsou již od úvodního fláku tím nejlepším, co kapela nabízí, a ačkoliv již trojka nabídne skutečně ultimátní thrash metalový zážitek se vším všudy, v němž je místo i na pořádné zahalekání si, přičemž nechybí ani typické příznaky žánru – klasické „zrychlovačky“ tempa a snadno rozpoznatelné refrény, kterých si společně s Alexem užijete dosyta.

Tlumených akordů a klasických trojhmatů si koneckonců s Vilefuck vyposlechnete více než dost - ovšem to je prostě thrashová mantra a